„Maynooth University Chamber Choir dokáže emocemi nabít opravdu každý tón.“

„Koncerty propojující více i méně známá olomoucká zákoutí.“

„Nejvíce mnou rezonovala výjimečná atmosféra plná podpory, z řetězu utržené aplaudování a vděčnost všech zúčastněných sborů.“

První červnový víkend se Olomouc proměnila ve sborový babylon. Mezinárodní sborový festival Svátky písní Olomouc již po dvaapadesáté přivezl do moravské metropole desítky sborů z různých koutů Evropy. Jádro čtyřdenního sborového veselí představuje soutěž Mundi Cantat, při níž odborná porota důkladně hodnotí sbory v jednotlivých kategoriích, od dětských sborů přes komorní až po žánrové kategorie, jako je populární hudba, folklór či soudobá hudba; vrcholem je pak klání o absolutního vítěze. Svátky písní Olomouc se dlouhodobě těší přízni nejen soutěžících, ale i porotců, kteří se do Olomouce rádi vracejí.

Koncerty propojující více i méně známá olomoucká zákoutí, desítky skvělých sborových vystoupení, které překvapovaly svou technickou i interpretační kvalitou i renomovanou porotu, a další doprovodný program, to je v kostce festival Svátky písní Olomouc. Do finálového soutěžního klání o absolutního vítěze se však probojovalo pouze pět sborů, které získaly nejvyšší počet bodů bez ohledu na kategorii, v níž soutěžily. Porotkyně a porotci sborům poskytly zpětnou vazbu, pracovali ve složení Tamara Adamov Petijević, zasloužilá srbská sbormistryně a dirigentka, Andrea Brown, sbormistryně, vysokoškolská pedagožka a propagátorka ženského sbormistrovství z Velké Británie, Patrik Buchta, mimo jiné jeden z vedoucích vycházejícího souboru Ensemble Versus, Luboš Hána, vyhledávaný aranžér a specialista na populární sborovou tvorbu či umělecký ředitel sborového festivalu Jirkovský Písňovar, dále Pavel Režný, odborník na sborovou hudbu působící při olomoucké univerzitě, Gabriel Rovňák, sbormistr Bratislavského chlapeckého sboru, který na festivale také koncertoval, a také jeden z předních slovenských propagátorů hudby, vedle něj také Jan Vičar, široce uznávaný pro svou skladatelskou i odbornou činnost v oblasti nejen sborové, s festivalem je již dlouhá léta neodmyslitelně spjat, a nakonec Nanny ter Wiel, nizozemská pedagožka, sopranistka a sbormistryně, která se mimo jiné pyšní i rytířským řádem.

Vyvrcholení soutěže v podobě velkolepého koncertu a finálového klání o titul absolutního vítěze v olomoucké Redutě přineslo pomyslný výběr z hroznů. Jako první zabojoval na pódiu hranický Komorní sbor Cantabile pod vedením zkušené sbormistryně Markéty Láskové. Soubor mladých talentovaných zpěváků by se pravděpodobně mohl „vlézt“ i do A4, což je kategorie, pod níž se skrývají mládežnické sbory do 26 let, soutěžili však mezi sbory komorními a vzhledem k jejich účasti ve finále si vysoutěžili zlaté pásmo. Jejich program byl ryze soudobý, vystoupení otevřeli skladbou Oj, oj, oj Zdeňka Lukáše, který zanechal hlubokou stopu zejména v oblasti sborové hudby. Skladba postavená na dialogu mezi ženskými a mužskými hlasy hraje na rozvernou lidovou notu a patří mezi jednu z mnoha Lukášových sborových písní inspirovaných moravskými, v tomto případě konkrétně valašskými lidovými písněmi. Komorní sbor Cantabile s intonační jistotou, minimalistickou choreografií i jemnou prací s dynamikou roznesl Redutou sborové veselí, na něž vzápětí navázal svou druhou skladbou. Tentokrát sáhl do zahraničních vod a zazpíval skladbu s názvem Sagastipean od španělského komponisty pro sbor Javiera Bustoa. Skladby baskického skladatele jsou známy pro svou emocionální hloubku, bohatou harmonickou paletu prošpikovanou nápadnými disonancemi a nebývalou lyričnost. Komornímu sboru Cantabile se podařilo všechny tyto prvky beze zbytku naplnit, hlasy sboristek a sboristů se snoubily v půvabných harmonických liniích, společně stavěli do kontrastu jemné cituplné části s těmi výraznými tvořenými za pomoci opravdu mocného forte. Sborový večer bravurně započali a ostatním soutěžícím nastavili vysokou laťku.

Jako druhý se představil ženský sbor z Ostravy zvaný Moraviachor a už odtud lze tušit směr, který si sboristky v čele se sbormistryní Terezou Surovíkovou zvolily. Dámy v černorudých a rudočerných šatech vsadily na vlastní tvorbu, Tereza Surovníková se totiž kromě bohaté sborové a pedagogické činnosti věnuje také komponování sborových skladeb. Na kontě má již několik vokálních kompozic a ta, již spolu se svými svěřenkyněmi předvedla olomouckému publiku, se jmenuje Pater Noster. Pojí v sobě duchovní charakter a současný autorský styl. Moraviachor se skladby zhostil se ctí a i přes téměř nepatrné nedokonalosti v souzpěvu, navázal na vysokou kvalitu provedení. Jako druhou soutěžní skladbu vybraly dámy opět Zdeňka Lukáše, tentokrát jeho Kravarky, skladbu oblíbenou pro svou melodickou i textovou hravost, vyvažující folklorní autenticitu a nenásilnou, avšak výraznou rytmičnost. Sboristky se nebály zapojit i pohyb na jevišti, drobné herecké elementy efektně doplňovaly celkový charakter skladby. Stejně tak zapojení Orffových nástrojů ještě umocnilo pocit lidové tvořivosti, což sboru náramně slušelo.

O v pořadí třetí finálové číslo se postaral domácí dětský sbor Andromeda spolu se svou uměleckou vedoucí Hanou Vyroubalovou. Dětské sbory mají proti všem ostatním jednu velmi neférovou výhodu, jsou totiž neuvěřitelně roztomilí a proti tomu nemůže být imunní nikdo, olomoucký sbor Andromeda ale jen svým výkonem dokáže zastínit i dospělé sbory a soudě i dle mnohých ocenění, která sbírá v Česku i v zahraničí, se jedná o špičkový dětský sbor. V Redutě se malí sboristé představili v nových stejnokrojích a svůj vstup zahájili skladbou Vynášení smrti od Bohuslava Martinů za klavírního doprovodu Lucie Kaucké. Působilo to skoro jako by mezi sbormistryní a sboristy existovalo jakési telepatické vlákno, tak byli přesní jak rytmicky, tak intonačně. V doprovodu velmi efektní a promyšlené choreografie s hereckými prvky odzpíval sbor Andromeda vokálně-instrumentální dílo inspirované lidovou tradicí vynášení smrti. Vyznačuje se nepravidelnou rytmickou strukturou a veselou melodikou. Se svou druhou skladbou předvedli jedno z nejzábavnějších a zároveň nejkvalitnějších vystoupení večera. Chilli con carne od Andrease Edenrotha s nápadně energickou rytmikou a důvtipným projevem patřilo k nejpovedenějším číslům večera. Nemohli zvolit lépe než mezi sbory oblíbenou, avšak nesnadnou kompozici o oslavě pikantního mexického pokrmu. Nutno podotknout, že děti mají obdivuhodný smysl pro rytmus, což bylo znát například na ostinátních figurách, která fungovaly jako dokonalý motor celé skladby. Swingové frázování, výrazná dynamika ani hra se slabikami jim nečinila sebemenší potíž. Vynikající práci odvedli také na výslovnosti v češtině i v angličtině, vše bylo s vysokou pečlivostí artikulováno. Andromeda vyvolala v publiku naprosto oprávněné bouřlivé ovace.

S humorem sobě vlastním se do svého vystoupení pustil také v pořadí čtvrtý soutěžní sbor, nazvaný HuMuS. Pod touto zkratkou se skrývá „Hustej mužskej sbor“, což je dle mého názoru pravdivý a všeříkající název. Mužský ansámbl v čele se zpívajícím uměleckým vedoucím Jaroslavem Šindlerem z Prahy předvedli znamenitou show. Oni totiž nejenže fantasticky zpívají, intonují, frázují a místy někteří dokonce sólují, ale také se umějí na pódiu skvěle pohybovat. Pro olomoucké publikum si připravili píseň Tonight, tonight ze slavné Bernsteinovy West Side Story, a to v aranži Jaye Giallombarda. Jde o velmi povedenou jazzovou úpravu plnou hutných septakordů, chromatiky a četných modulací, kterou jako by Giallombard aranžoval přímo pro HuMuS. Majitelé překrásně barevných hlasů spolu výborně ladí a z každého zazpívaného tónu čiší neobyčejná hudbymilovnost. Nonartificiální vody neopustili ani ve druhé skladbě s názvem Workin‘ for a Livin‘ od americké rockové kapely Huey Lewis & The News, a to v aranži Joela Bexeliuse, švédského aranžéra a dirigenta známého pro svůj svěží a neotřelý přístup k rockovým a popovým skladbám. Pánům se podařilo zachovat chytlavý beat originálu s přispěním ještě bohatší zvukové textury. Kromě fantastického sólisty Reného Součka se sboristé více či méně proměňovali v členy kapely. Společně převedli rockovou energii do světa a cappella sboru a prokázali mimořádnou hudebnost i vysokou úroveň pěveckého projevu každého ze zpěváků-kapelníků.

Poslední soutěžní vystoupení patřilo sboru, který do Olomouce přijel z irského Maynoothu. Ozdobou tamější univerzity je totiž komorní sbor, který bez přehánění uchvátil olomoucké publikum i porotu. Irové v čele s Michaelem T. Dawsonem, osobitým sbormistrem, jenž ze svých svěřenců dovede vytáhnout výkony hodné profesionálních těles. Do Grand Prix si zvolili ohromující osmihlasou Plaudite Psallite od litevsko-amerického skladatele a sbormistra Kęstutise Daugirdase. Bujná harmonie oscilující mezi homofonií a polyfonií se rozezněla Redutou jako esence současné sborové tvorby. Maynooth University Chamber Choir dokáže emocemi nabít opravdu každý tón, jejich práce s dynamickým vystavěním skladby v kombinaci s bezchybnou intonací dozajista pohladila na duši všechny v sále přítomné posluchače. Jako další vybrali čerstvě napsanou kompozici absolventa univerzity v Maynoothu, skladatele Eoina Conwaye s názvem Nead na Lachan. Sboroví příznivci si mohli vyslechnout irskou lidovou hudbu v provedení sboru dosahujících mimořádných kvalit a ve velmi efektně vystavěné a promyšlené aranži. Od meditativního začátku až po radostný závěr bylo jejich vystoupení oslňující tečkou za slavnostním Grand Prix festivalu Svátky písní Olomouc. 

Jako nesoutěžní host vystoupil loňský vítěz kategorie Vocalis Bellus. Smíšené vokální sexteto pod uměleckým vedením Zuzany Nerovské přineslo žánrově pestrou směsici skladeb s převahou českých autorů. Konkrétně půvabnou Zazpívaj, slavíčku od již výše zmíněné všestranně nadané sbormistryně Terezy Surovíkové, důvtipnou Nad Betlemem roste smrček Otmara Máchy v aranži Jana Vičara, dále hluboce niterné Credo a Agnus Dei od Jana Jiráska a nakonec ikonickou You’ve Got a Friend in Me od Randyho Newmana v aranži Dana Wesslera. 

Přestože se jednalo o opravdu mimořádné umělecké výkony všech zúčastněných, nejvíce mnou rezonovala výjimečná atmosféra plná podpory, z řetězu utržené aplaudování a vděčnost všech zúčastněných sborů. Absolutním vítězem letošního ročníku festivalu Svátky písní Olomouc se zaslouženě stal Maynooth University Chamber Choir, ale s náskokem pouze jednoho bodu před dětským sborem Andromeda, což volá po odvetě. Příští ročník největšího mezinárodního sborového festivalu u nás se bude konat jako tradičně první červnový víkend.

Foto: Nikita Iskra, ilustrační - archivy sborů