„Vysokoškolská studia Emma Kovárnová zakončila v roce 1955 provedením Koncertního kusu (Konzertstück) C dur Roberta Schumanna s orchestrálním doprovodem.“

„Důležité interpretační podněty získali Due Boemi di Praga návštěvami Darmstadtských letních kursů nové hudby.“

„Budeme na ni vzpomínat nejen jako na vynikající umělkyni, ale rovněž jako na vysoce kultivovaného, krásného člověka.“

Ve věku nedožitých pětadevadesáti let, v úterý 1. dubna 2025 v ranních hodinách, v pražské Nemocnici Na Františku odešla na onen svět mimořádná umělkyně, klavíristka Emma Kovárnová. Převážnou část své kariéry zasvětila komorní hře. Ve spolupráci s basklarinetistou Josefem Horákem vytvořila soubor Due Boemi di Praga, který po dobu čtyř desetiletí s plným nasazením šířil slávu české hudby po čtyřech kontinentech.

Klavírní hru studovala v poválečných letech nejprve na Pražské konzervatoři u Karla Vinkláta, posléze na pražské Akademii múzických umění u Františka Raucha. Jejím významným pedagogem v oboru komorní hry se stal violista Ladislav Černý. Vysokoškolská studia Emma Kovárnová zakončila v roce 1955 provedením Koncertního kusu (Konzertstück) C dur Roberta Schumanna s orchestrálním doprovodem. Po absolutoriu působila krátký čas jako dramaturgyně v Československé televizi, systematicky začala spolupracovat s Filmovým symfonickým orchestrem. Od roku 1958 vyučovala po celé jedno desetiletí na pražské Lidové konzervatoři. Významná byla její činnost v souboru Sonatori di Praga, který se počátkem šedesátých let pod vedením Ladislava Simona zaměřil na provozování soudobé hudby. V něm navázala spolupráci s basklarinetistou Josefem Horákem. Jejich samostatná umělecká spolupráce jako Due Boemi di Praga započala v roce 1964, spolu se zapojili do koncertní činnosti souboru Musica contemporanea vedeného Janem Tausingerem. Důležité interpretační podněty získali Due Boemi di Praga návštěvami Darmstadtských letních kursů nové hudby, kde navázali umělecké kontakty s významnými hudebními osobnostmi mezinárodní scény (Karlheinz Stockhausen, Bruno Maderna, Benno Ammann a další).

Počínaje rokem 1969 spolu s Josefem Horákem začíná Emma Kovárnová nejen umělecky, ale i pedagogicky působit v západoněmeckém městě Biberach an der Riss. Toto město se stalo pro ně východiskem pro mnohá významná mezinárodních uměleckých turné. Současně však Due Boemi udržovali čilé styky i s hudebním publikem a uměleckými institucemi v rodné vlasti. Jejich osobitá koncertní dráha se stala inspirací pro desítky soudobých skladatelů, kteří pro ně vytvořili úctyhodnou řádku kompozic. Početná je rovněž řada sólových klavírních kompozic věnovaných přímo Emmě Kovárnové, kterou hudební publicistika vedle Josefa Horáka, Paganiniho basklarinetu, označila jako Paganinu moderní klavírní hry. 

Budeme na ni vzpomínat nejen jako na vynikající, cílevědomou, nesmírně pilnou umělkyni, ale rovněž jako na vysoce kultivovaného, krásného člověka, okouzlujícího svým šarmem, laskavostí a hlubokým citem.

Foto/zdroj: archiv V. Mojžíše