Úspěšné tažení poslední doby zahrnující zahajovací koncert Pražského jara či historicky první uvedení Dvořákovy Rusalky v milánské La Scale  zastihuje českého dirigenta Tomáše Hanuse, hudebního ředitele Velšské národní opery, při dalším ‚poprvé‘. 8. července stane před hannoverským Niedersächsisches Staatsorchester k provedení symfonijních prvotin dvou různých autorů, Leonarda Bernsteina a Gustava Mahlera. Právě interpretací Mahlera Bernstein proslul, což lze považovat za jeden z dramaturgických záměrů koncertu. Najde se jich ale víc.

Tomáše Hanuse lze vedle Jakuba Hruši a Tomáše Netopila považovat za jednoho ze tří nejrenomovanějších žáků před šesti lety zesnulého dirigenta Jiřího Bělohlávka. Hanusova kariéra však jako by v poslední době zařadila „vyšší rychlostní stupeň“. Za další úspěch lze považovat jeho první vystoupení s hannoverskou státní operou, které je v plánu v sobotu 8. července a v repríze hned další den. S tamním orchestrem provede dvě První symfonie, jedna patří Leonardu Bernsteinovi, druhá Gustavu Mahlerovi, rodákovi z českého Kaliště u Jihlavy.

Jak říká dramaturgie orchestru, najdeme mnoho styčných bodů mezi oběma komponisty. Oba žili dvojí život, život skladatele a dirigenta, začínali jako klavíristé. Každý z nich byl vychován v židovské víře. Symfonické „prvňáčky“ napsali v dvaceti letech. Bernstein o Mahlerovi prohlásil: „Kultivovaný i hrubý, střízlivý i citový, odvážný i plachý, hrdý i sebekritický – vždy jedno i druhé najednou.“ Leckterou z charakteristik snad lze přičíst i Bernsteinovi, jejich díla jsou však v obecnosti velmi odlišná. Koncert nazvaný Proroctví (Prophecy) kromě orchestu a dirigenta představí rovněž mezzosopranistku Judit Kutasi, která zastane part vokálu v Bernsteinově dílu. Druhý díl večera, Symfonie č. 1 s přízviskem „Titán“ je čistě instrumentální.

Foto: Petra Hajská, Oana Vedinaș