Ojedinělý tvůrčí počin, který v uceleném zážitku umožní vychutnat si kreativní myšlení legendy světové choreografie Jiřího Kyliána, bude premiérově k zhlédnutí v Praze. Baletní soubor jej prezentuje pod záměrně mnohoznačným názvem Moving still. Jedná se o sochařskou instalaci a dva s ní související zahajovací večery 26. a 27. v Národním divadle. Výtvor bude k vidění na piazzettě od 26. do 30. června. Obdobná produkce se posléze uskuteční také v norské metropoli Oslo.

Jiří Kylián požádal několik tanečníků, s nimiž pracoval mnoho let. Ti se nechali nazí 3D naskenovat (Kylián: „Jen tanečníci se dokážou pět minut vůbec nehýbat.“), vytisknout v životní velikosti a vystavit v rámci instalace s názvem Moving still. Lorraine Blouin, Cora Bos Kroese, Valentina Scaglia, Shirley Esseboom, David Krügel, Ken Ossola, Stefan Żeromski a Michael Schumacher. Jde o osobnosti spjaté s Kyliánovou choreografickou tvorbou pro nizozemské Nederlands Dans Theater, s epochou jeho nejvýznamnějších choreografických děl. Všichni tanečníci budou přítomni i živě.

Jiří Kylián projekt vysvětluje: „Odjakživa mě fascinuje nejen pohyb, ale i otázka, zda se nacházíme uvnitř nějakého prostoru, nebo venku. Proto i mé sochy jsou jak uvnitř, tak vně a občas prolétají skrz… přičemž ano, jejich těla jsou rozříznuta na dvě části. Jsou to objekty letící mezi bytím a nebytím, těla nesoucí jizvy života. Neustále se pohybujeme mezi životem a smrtí. To však nebyl jediný zdroj mé inspirace. Byly jím i ‚sochy‘ lidí, kteří zemřeli v Pompejích po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 n. l. Zahynuli před 1945 lety, ale dodnes jsme hluboce pohnuti jejich nehybností…“ A k názvu Moving still doplnil: „Je to určité zamyšlení se nad časem.Titul je záměrně mnohoznačný. Slovo „moving“ v překladu znamená „pohnutý“, „dojemný“, ale také „pohybující se“. Slovo „still“ zase značí jak „v klidu“ či „bez hnutí“, tak „ještě“ či „stále“. Vzniká tak velké množství možných interpretací slovního spojení. „Vždycky říkáme: ‚Jé, ten čas letí!‘ Zatímco mluvím, všichni stárneme. Vždycky vštěpuju tanečníkům: ‚Neplýtvejte časem!‘ Někdy bych i chtěl ‚chytat lelky‘, ale nedaří se mi to. Pořád se mi něco honí hlavou,“ dodává umělec.

Devět soch bude instalováno na divadelní piazzettě, na náměstí Václava Havla v období 26. až 30. června 2024. Národní divadlo tak symbolicky uzavře svou sezonu. Na tiskové konferenci 25. června Kylián navíc potěšil hrdé Pražany: „Nejsem vlastenec, jsem kosmopolita. A sice nejsem vlastenec, ale Pražák jsem. Je pro mě důležité, že premiéra se uskuteční v Praze.“ A doplnil, možná překvapivě, že je nervózní; podobný projekt ještě na svém kontě nemá.

Vernisáži soch 26. a 27. června budou předcházet dva slavnostní zahajovací večery v Národním divadle, jejichž režijní koncepci vytvořil Jiří Kylián. Zahrnují čtyři filmové projekce, tanec, hudbu, slovo. Těšit se lze na filmy Jiřího Kyliána (Schwarzfahrer, Scalamare, Between Entrance and Exit, Car-Men) uvedené ze záznamu slovem herce Jiřího Lábuse. Ve třech meziaktích vystoupí norský jazzový trumpetista a skladatel Nils Petter Molvær s jazzovou improvizací (nad připraveným hudebním podkladem) a padesát tanečníků Baletu Národního divadla, kteří zkoušeli na rytmus tlukotu lidského srdce. Bezprostředně po zakončení programu v Národním divadle bude po oba večery navazovat vernisáž zmíněné instalace ve venkovním prostoru piazzetty, kde svůj um rovněž předvede trumpetista Molvær.

Kateřina Hanáčková z PR Baletu Národního divadla k sochařské instalaci dodává: „Materiál je udržitelný. Jde o PET lahve nasbírané v moři. Sochy slavnostně osvítíme. Tiskli jsme je skoro rok. Báli jsme se, abychom to stihli.“ A k produkčním věcem: „Je to finančně náročný projekt. Podíleli se mnozí mecenáši, přesahujeme milion korun, ale projekt se děje v koprodukci. Část jde za holandskou stranou.“

Jiří Kylián patří ke světovým jménům tanečního umění. Jeho choreografie jsou v repertoáru všech prestižních světových souborů. Během své profesní dráhy vytvořil rovnou stovku choreografií, sedmdesát pět z nich pro Nederlands Dans Theater v Haagu, další například pro Stuttgartský balet, Pařížskou operu, Bayerisches Staatsballett, Tokijský balet a další. Svou poslední choreografii Remember me vytvořil pro tanečnici a svou celoživotní múzu Sabine Kupferberg v roce 2019 u příležitosti inaugurace v Paříži, kdy byl zvolen členem francouzské Académie des beaux-arts. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách, 25. dubna 2019, kdy byl zvolen Jiří Kylián, se choreografie (a tanec) stala její novou kategorií.

Foto: Martin Divíšek, Národní divadlo Praha