Ostravské dny se za čtvrtstoletí svého trvání etablovaly jako festival s důrazem na orchestrální tvorbu a velkorysé formáty, ale stejně silně rezonují i svou dramaturgií zasazenou do netradičních prostor a využitím postindustriální síly Ostravy. Letos v srpnu se část bienálního festivalu soudobé hudby nově přesouvá do prostor bývalého výklopníku uhlí přestavěného na kreativní centrum Futureum a velkorysých prostor Národního zemedělského muzea, oba objekty se nacházejí v areálu Dolní oblasti Vítkovic. Maraton Dlouhá noc v závěru festivalu využije poprvé a asi i naposled prostornou kuchyň bývalého komplexu Hotelu Palace v centru města. Festival nabídne program od futuristických intonarumori a site-specific performancí přes elektronickou hudbu až po hudbu 21. století. Akce se koná v rozmezí 21. a 30. srpna.

Ostravské dny cíleně vyhledávají prostory, které umožňují uvádět skladby s netradičním obsazením, specifickými nároky na akustiku či technická řešení, nebo díla, která by v běžném koncertním provozu zůstávala na okraji. Průmyslové haly a místa, která sloužila k naprosto nekoncertním účelům, nejsou jen alternativou ke klasickým sálům, ale často i předpokladem pro vznik dramaturgií, které by jinde nebylo možné realizovat.

Futureum, někdejší výklopník a mlýnice černého uhlí v areálu Dolních Vítkovic, byl nedávno adaptovaný pro kulturní a vzdělávací aktivity. Areál nabízí i venkovní posezení, kde si mohou návštěvníci od náročného programu odpočinout. Ve Futureu ve čtvrtek 21. srpna proběhne zahajovací večer Ostravských dnů Starting Line a rozdělený bude do tří částí. V úvodním bloku zazní site-specific skladby mladých rezidentů Institutu Ostravských dnů – například kvartet s aktivním zapojením publika (Requiem for a Civilian Jána Podrackého) nebo strain pro altovou flétnu Pranava Ranjita, která tematizuje různé podoby napětí, úsilí a tělesné zátěže, jak ze strany interpreta, tak posluchačů. Následuje sólový program flétnisty Erika Dreschera s dílem Against Nature, které vzniklo v úzké spolupráci s letos zesnulým Peterem Ablingerem. Závěr večera se přesune do přilehlého Národního zemědělského muzea a bude věnován intonarumori, hlukovým nástrojům italských futuristů, které na počátku 20. století navrhl malíř a hudebník Luigi Russolo. Na Ostravských dnech poprvé vystoupí EFNI (Ensemble of Futurist Noise Intoners), mezinárodní soubor složený z performerů a skladatelů Luciana Chessy, Anny Clementi, Wernera Duranda a Jana Koláře, který nástroje rovněž rekonstruoval. Intonarumori se do Ostravy vracejí po roce – vloni hrály klíčovou roli v opeře Hořký konec Russolův, na festivalu NODO / Dny nové opery Ostrava. (Reflexi opery čtěte ZDE.)

Do prostor Futurea a Národního zemědělského muzea se festival vrací v sobotu 23. srpna, kdy se koná Minimaraton elektronické hudby. Na čtyřech scénách s rozdílným zvukovým charakterem – například s keramickým soundsystémem nebo berlínským systémem BUSS, optimalizovaným pro extrémní frekvence – se uskuteční více než patnáct performancí. Program zahrnuje široké spektrum přístupů od improvizací po komponované skladby pro netradiční nástroje, včetně 3D tiskáren či páskových magnetofonů. Vystoupí například Kazuhisa Uchihashi, Augustė Vickunaitė, Richard Grimm nebo Jean-Philippe Gross. Skladba Gerarda Lebika připomene první ostravské vystoupení Philla Niblocka z roku 2009, které se tehdy odehrálo v prostorách bývalé VI. ústředny vysokých pecí. Práce s prostorem se letos promítne i do projektu Nemiesta skladatele Miroslava Tótha a přinese s kvartetem hráčů uměleckou intervenci přímo do veřejného prostoru města.

V pátek 29. srpna bude navázáno na tradici Dlouhých nocí na Ostravských dnech – více než osmihodinový maraton komorní soudobé hudby se letos uskuteční i v prozatímně opuštěném Hotelu Palace v centru Ostravy, který čeká rekonstrukce, a v prostorách City Campusu Ostravské univerzity. Tento koncertní formát nabízí posluchačům možnost ponořit se na dlouhou dobu do světa soudobých kompozic různorodých seskupení – od komorních souborů Ostravské bandy přes sólisty z Evropy a USA až po dvojice hráčů. Mezi výrazné momenty patří program Voice & Piano v podání basbarytonisty Nicholase Isherwooda a klavíristy Daana Vandewalla, který zahrnuje díla Frederica Rzewského nebo Johna Cage. V houslovém bloku Only Violin zazní skladby Salvatora Sciarrina či Miroslava Srnky v podání Hany Kotkové, ve skladbě Luigiho Nona se k ní připojí Olivia de Prato. Violoncellista Charles Curtis, dlouhodobý spolupracovník La Monte Younga, představí v rámci programu Only Cello kompozici Naldjorlak francouzské skladatelky Éliane Radigue. Celý večer je mimořádnou příležitostí zažít hudbu v neobvyklém prostředí dočasné ostravské „The Kitchen“, ale nabídne i možnost občerstvení pod širým nebem ve dvoraně studentské rezidence Kampus Palace, v rámci komplexu bývalého Hotelu Palace.

Poslední večer festivalu se uskuteční v Trojhalí Karolina a nabídne orchestrální zakončení. Hlavním tělesem tohoto koncertu bude Ostrava New Orchestra (ONO), který doplní hráči Ostravské bandy. V rámci koncertu se také objeví celá řada sólistů, např. trumpetista Tamás Pálfalvi, klavírista Miroslav Beinhauer či sopranistka Markéta Drabina Schaffartzik. Na programu budou nové skladby pozoruhodných autorek Lisy Streich a Annesley Black. Premiéry se dočká dílo No. 3 pražského autora Petra Bakly a zazní též kompozice dvou rezidentů, Louise Wisharta a Iana Davise. Závěrečnou skladbou festivalu je monumentální dílo Luigiho Nona Como una ola de fuerza y luz (Jako vlna síly a světla), která je Nonovou odpovědí na smrt chilského studentského vůdce Luciana Cruze, kterého znal osobně.

Ostatní program přehlídky zahrnuje vystoupení tělesa Mivos Quartet 22. srpna, 24. srpna budou se třemi dirigenty znít skladby pro tři orchestry. Hlasy i nástroje se rozezní v pondělí 25. srpna v katedrále Božského Spasitele, kde mimo jiné zazní dvě světové premiéry. Vlastní koncert čeká Ostravskou bandu 26. srpna, saxofonové kvarteto Quasar hraje o den později, týž den bude vzpomenuto také sté Satieho výročí. Veškerý program podrobně zde.

……………

Rozhovor se zakladatelem Ostravských dní, skladatelem a dirigentem Petrem Kotíkem čtěte ZDE.

Foto/zdroj: archiv festivalu