Dnes si připomínáme jednoho z nejtalentovanější houslistů 20. století. Přesně před 20 lety, 12. března 1999 zemřel v Berlíně Američan Yehudi Menuhin, bylo mu 82 let. Narodil se do rodiny ruských Židů 22. dubna 1916 v New Yorku. Housle si vyžádal už jako čtyřletý od rodičů. Jeho prvním učitelem byl koncertní mistr sanfranciských symfoniků Louis Persinger, malý Yehudi ale ještě neuměl noty, tak mu předehrával a on to opakoval. V šesti letech Menuhin brilantně přednesl přetěžká Capriccia Nicoly Paganiniho, v sedmi obtížný Mendelssohnův houslový koncert a v roce 1928 ohromil newyorskou Carnegie Hall tím, jak zahrál Beethovena. Kritik z New York Times tehdy napsal: „Je absurdní říct, že předvedl zralé pojetí Beethovenova houslového koncertu, ale je to tak.“ Cestu na výsluní mu pak definitivně otevřel koncert v Berlíně v dubnu 1929, kde přednesl tři zásadní houslové koncerty, Beethovenův, Bachův a Brahmsův. Albert Einstein prý tehdy nadšeně zvolal: „Teď už vím, že Bůh existuje!“ Na hudebním vývoji zázračného mladíka se v té době v Paříži výrazně podílel rumunský skladatel a houslista George Enescu a německý houslista Adolf Busch. Podporoval ho i anglický skladatel Edward Elgar, jehož houslový koncert v roce 1932 tehdy už proslavený teenager nahrál společně s autorem. Podle Menuhina by dokonalý houslista potřeboval „Kreislerovu eleganci, Elmanovu zvučnost a Heifetzovu techniku“. Zkombinovat tyto tři ingredience se pokoušel celý život. Později začal také dirigovat a učit. V roce 1963 založil v Anglii hudební školu, později inicioval založení Mezinárodní Menuhinovy akademie pro hráče na smyčcové nástroje ve švýcarském Gstaadu, stál u kolébky charitativní organizace Live Music Now, vedl Evropskou asociaci učitelů hry na smyčcové nástroje a předsedal Mezinárodní hudební radě UNESCO. V Praze hostoval mnohokrát, poprvé v listopadu 1931 a pak například v roce 1945, kdy přiletěl z Londýna v doprovodu prezidenta Edvarda Beneše. Naposledy ho Praha zažila už „jen“ jako dirigenta v únoru 1997. V roce 1993 královna Alžběta II. povýšila Menuhina do šlechtického stavu a jmenovala ho lordem.