Mezinárodní hudební festival Eduarda Nápravníka se letos koná popatnácté. Zahajovací koncert se uskuteční 25. srpna v rodišti významného skladatele a dirigenta, tedy v Býšti v okrese Pardubice. Vystoupí Eduard Nápravník Trio ve složení Maria Erikson-Vlach (housle), Ondřej Cibulka (violoncello) a Vjačeslav Grochovskij (klavír), dále Pavlína Senić (soprán), Felix Slováček mladší (sopránsaxofon, klarinet) a účastníci mládežnického festivalového programu.

Na programu zahajovacího koncertu v kostele sv. Jiří jsou skladby E. Nápravníka, V. Grochovského st., E. Morriconeho, F. Schuberta, Ch. Gounoda, B. Smetany, A. Dvořáka, E. Morriconeho, F. Loewa, N. Roty a dalších. Festivalová řada trvá až do konce roku a vedle zahajovacího koncertu nabídne ještě sedm dalších koncertních setkání. 7. září se Muzeu Antonína Dvořáka v Praze koná Koncert komorní hudby, na kterém se představí Elena Nogaeva (klavír), Tomasz Tomaszewski (housle) a účastníci dětského a mládežnického festivalového programu, který představuje talentované děti z Prahy a Středočeského kraje; v současné době se programu zúčastňuje osm základních uměleckých škol. Na programu zářijového koncertu budou skladby W. Mozarta, F. Schuberta, J. Suka, H. Wieniawského. 12. října se příznivci akce vypraví do Šarlota Resortu ve středočeských Prosečnicích. Tam vystoupí herec a hudebník Alfréd Strejček, dále Vjačeslav Grochovskij, Pavlína Senić, Jiří Hlaváč (klarinet), znovu také Eduard Nápravník Trio a účastníci dětského a mládežnického programu festivalu. Diváci uslyší kompozice E. Nápravníka, V. Grochovského st., J. Hlaváče, A. Dvořáka a B. Smetany. Teritoriálně nikoli přísně určený festival se následně 19. října vydá až do italské Cosenzy. Na koncertu ve spolupráci s místním Mezinárodním hudebním festivalem svůj um nabídnou Martin Bělohlávek (baryton), Pavlína Senić a Eduard Nápravník Duo – Vjačeslav Grochovskij a Marina Grochovskaja (klavír). Publikum si poslechne skladby A. Dvořáka, F. Schuberta, P. Čajkovského, B. Smetany, P. Sartoriho a C. Gounoda. Další koncert komorní, klavírní hudby je poté k dispozici 9. listopadu znovu v Muzeu Antonína Dvořáka. Umělci Joanna Trzeciak (klavír), Georgij Mundrov (klavír) a Eduard Nápravník Duo nabídnou dílo F. Chopina, R. Schumanna, I. Albénize, A. Dvořáka a dalších autorů. V listopadu je navíc k slyšení ještě koncert v opočenském kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde vystoupí osvědčení Pavlína Senić, Martin Bělohlávek, Vjačeslav Grochovskij a také Smíšený sbor obce Opočno. Kromě Itálie pořadatelé kooperují i s Rakouskem, tak se 7. prosince udá ještě jedna rakouská akce na místě zatím blíže neurčeném; naplňuje se tak určení „mezinárodního“ festivalu. Produkčně náročnější projekt zahrnuje účast Jindřichohradeckého symfonického orchestru a podílí se také Pavlína Senić, Martin Bělohlávek, Vjačeslav Grochovskij, Jiří Hlaváč a Luboš Malý (kytara, loutna). Na programu jsou skladby A. Vivaldiho, V. Grochovského st., J. Ryby, G. F. Händela, W. A. Mozarta, A. Dvořáka. A poslední koncert řady se koná 8. prosince v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. Závěrečný koncert patnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Eduarda Nápravníka. Vzhledem k dostupným informacím nejspíše půjde o reprízu rakouského pořadu.

Mezinárodní hudební festival Eduarda Nápravníka má již mnohaletou tradici; byl založen v dubnu roku 2008 klavíristou Slávou Grochovským za podpory profesorů HAMU Jiřího Hlaváče a Václava Bernáška. Festival se zajímá zejména o mladou generaci, a pořádá tedy také pravidelné mládežnické koncerty. Cílem festivalu je seznámit širokou hudební veřejnost s hudbou neprávem opomíjeného významného českého skladatele a dirigenta Eduarda Nápravníka, jehož vliv je pro ruskou a českou hudební kulturu zcela zásadní. Nápravník byl dirigentem světové úrovně, o jeho tvorbě toho však veřejnost příliš neví. 

Eduard Nápravník (1839–1916) přijel ve svých třiadvaceti letech do Ruska, které se pro něho – podobně jako pro mnoho jeho krajanů v té době – stalo druhou vlastí. Ruské hudbě, a především pak ruskému opernímu divadlu věnoval více než padesát let svého života. Aniž by přerušil styky se svou rodnou českou kulturou dovedl hluboce pochopit zájmy ruského hudebního umění a stal se jedním z jeho předních představitelů. Zmínit lze například jeho zásluhu na světové premiéře Čajkovského opery Piková dáma, kterou tehdy (1890) dirigoval.

Foto: mariinsky.ru, ilustrační - z archivu festivalu

Facebook X E-mail WhatsApp