„Hudební nastudování Ondreje Olose je silné a přesvědčivé, nesklouzává k výrazným rubatům a nechává hudbu nenásilně plynout, čímž jí neskutečně pomáhá.“
„Lívia Obručník Vénosová coby Blanche de la Force byla skvěle obsazena a celou rozsáhlou roli, která je na jevišti de facto po celou operu, podala na výbornou.“
„Jediný, kdo byl bez výjimky slyšet a bylo mu i skvěle rozumět, a především působil i herecky věrohodně, byl hostující Roman Janál v nevelké, avšak velmi dobře vypracované roli Markýze de la Force.“
Opera libereckého Divadla F. X. Šaldy uvedla v premiérách 23. a 25. září zásadní operní dílo 20. století – Dialogy karmelitek francouzského neoklasicistního skladatele Francise Poulenca. Do titulních rolí byli obsazeni Lívia Obručník Vénosová, Sergey Kostov a Roman Janál, hudebního nastudování se ujal dirigent Ondrej Olos a režie Linda Hejlová Keprtová.
„Díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“
„Paradoxem osudu této fiktivní literární postavy je v příběhu propojeném s reálným základem skutečnost, že revolucionáři byli silně antiklerikální.“
„Pryč jsou meziválečné bezbožné schválnosti Pařížské šestky. Autor dospěl.“
Liberecký operní soubor pokračuje v dlouhodobém trendu, který se mu vyplácí – v uvádění méně frekventovaných titulů. Nejnovější inscenací Divadla F. X. Šaldy se stalo mimořádně sdělné a působivé dílo z poloviny dvacátého století. Francis Poulenc v opeře Dialogy karmelitek skvělým způsobem našel rovnováhu mezi velkým tragickým příběhem s myšlenkově bohatým textem a hudbou s klasickým řádem a zároveň velkou emotivností. Páteční premiéru, za kterou stáli dirigent Ondrej Olos a režisérka Linda Hejlová Keprtová, přijalo publikum velmi vstřícně.
„V areálu je vybudován amfiteátr, který není zastřešený a obecenstvo sedí na dřevěných lavicích pod žhavým sluncem nebo náhlým deštěm.“
„Režisérka Linda Hejlová Keprtová podtrhla charakter příběhu jako bajky a akcentovala živočišnost a dramatičnost scén. Vznikaly tak mimoděk komické situace, které měly nadhled a moudrý humor.“
„Orchestr měl podle programu dirigovat Martin Doubravský, který inscenaci nastudoval, ale pro náhlé onemocnění za něho pohotově zaskočil Ondrej Olos.“
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se ke konci svého trvání přestěhoval na Hukvaldy, kde se Leoš Janáček narodil. Nádherné prostředí hukvaldské obory hostilo v sobotu 25. června představení Příhody lišky Bystroušky v podání operního souboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci.
„Titusz Tóbisz, svalnatý a tetovaný, tvrdý „macho“, je v našich končinách těžko napodobitelný.“
„Martin Bárta Jaga nehraje a nezpívá jako odpudivého křiváka, ale jako silnou a cílevědomou osobnost, nikoli skrytě intrikující, ale chladně a bezcitně kalkulující.“
„Režisér Oldřich Kříž příběhem doprovází tradičním, zkušeným, divácky přehledným způsobem.“
Otello je zralé a mistrovské dílo romantického hudebního divadla. Díky Verdiho hudbě i díky Boitově libretu. Plně o tom přesvědčuje také nová liberecká inscenace, třebaže Divadlo F. X. Šaldy neposkytuje ani na jevišti, ani v orchestřišti příliš velký prostor. Za pátečním premiérovým představením stáli dirigent Martin Doubravský a režisér Oldřich Kříž a v hlavních rolích pěvci Titusz Tóbisz, Lívia Obručník Vénosová a Martin Bárta.
Verdiho mistrovské dílo o tragické lásce, žárlivosti a intrikách Otello se v libereckém Divadle F. X. Šaldy dočká nového zpracování. Premiéry se tam budou konat zítra a v neděli od 19 hodin. V hlavních rolích se alternují pěvci Titusz Tóbisz a Michal Lehotský, Lívia Obručník Vénosová a Věra Poláchová, Martin Bárta a Andrij Shkurhan. V menších rolích se představí Sergey Kostov, Dušan Růžička, Josef Kovačič, Hynek Grania, Petra Vondrová nebo Martin Bělohlávek. Inscenační tým tvoří režisér Oldřich Kříž, scénograf Daniel Dvořák a kostýmní výtvarník Roman Šolc. Sbory nastudoval Lukáš Kozubík a celé dílo pak Martin Doubravský. Giuseppe Verdi má za sebou v době vzniku Otella dlouhou kompoziční pauzu, od jeho poslední opery Aidy uplynulo šestnáct let. Premiéra se konala roku 1887, pod libretem je podepsán básník Arrigo Boito. „Operní drama Otello stojí právem na piedestalu světové operní literatury. Je to drama plné pravdivých momentů, drama lámající lidské charaktery. A v neposlední řadě dílo ohromně cenné, protože je samo sebou usvědčeno z faktu, jak může být operní umění strhující a krásné,“ zve na novou inscenaci DFXŠ.
„Keprtovej riešenia smerujú viac k ľudskému pojatiu Lišky Bystroušky a považujem ich za absolútne legitímne, režisérka sa nimi nespreneveruje Janáčkovej opere, ani jej predlohe.“
„Čo sa týka ansámblu sólistov, jednoznačne mu podľa mňa dominovali Lívia Obručník Vénosová ako Bystrouška a Pavel Vančura ako Revírník.“
„Očarujúce bolo pôsobenie detských účinkujúcich.“
V nedeľu 16. januára započal 15. ročník jedinečného Festivalu hudebního divadla Opera. Ako prvú z dvadsiatky inscenácií tohtoročného programu sme pritom videli Janáčkovy Příhody Lišky Bystroušky v naštudovaní Divadla F. X. Šaldy Liberec. Podarená réžia Lindy Keprtovej sa stala podkladom pre niekoľko pozoruhodných hudobných kreácií a aktívne pripomínala, že okrem rozprávkového rozmeru má opera ešte jeden, dôležitejší, ktorý zahrnuje rôznorodé otázky týkajúce sa ľudského bytia.
Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy v Praze zítra od 19 hodin vystoupí na vánočním koncertu v Dopravní hale Národního technického muzea. Přestože je koncert neveřejný, bude možné ho sledovat online v přímém přenosu zde. Na programu budou adventní a vánoční písně české gotiky a renesance a samozřejmostí bude Rybova Česká mše vánoční se sólisty Karolínou Janů, Janou Pioreckou, Dušanem Růžičkou a Jaromírem Noskem. Spoluúčinkovat budou varhaník Vladimír Jelínek a soubory Pražští chrámoví sólisté a Camerata Carolina. Vše zazní pod vedením Jakuba Zichy. Koncert se koná při příležitosti desátého výročí úmrtí prezidenta Václava Havla.
„Jiří Heřman slyší a vnímá hudbu, domýšlí autorovy záměry a je napřed před divákem.“
„Vytváří velké obrazy plné zřetelných i pouze tušených hlubokých obsahů, ať už jde o psychologii a duchovní vývoj postav, nebo o sociální témata. Obrazy, které hovoří silnými divadelními prostředky k současnosti, a to jak ke společnosti, tak i k jedincům.“
„Pozornost se upíná k vizuálním dojmům. Protože ty však ani v nejmenším nepopírají hudbu a zpívané slovo, je celek harmonický, přesně tak, jak má být.“
Nová brněnská inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů je rekordmanem. Premiéru měla až napotřetí, rok a půl po naplánovaném termínu. Stalo se tak 5. listopadu a důvodem byla samozřejmě koronakrize. Mnohem podstatnější však na inscenaci přece jen je, že režisér Jiří Heřman, spolu se scénografem Draganem Stojčevskim a dirigentem Robertem Kružíkem, neopakovatelným způsobem oživili a zpřítomnili dílo hudebně nesmírně krásné a dramaticky účinné, dílo prodchnuté hlubokými myšlenkami.
Podzimní finále loňského ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrává mimořádně letos na podzim, a to až do 30. listopadu. A právě pozítří, v pátek 5. listopadu, se bude v Janáčkově divadle od 19 hodin konat kýžená premiéra opery Bohuslava Martinů Řecké pašije. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, režie Jiří Heřman s asistentkou Kateřinou Nováčkovou, scény Dragan Stojčevski, kostýmů Alexandra Grusková, dramaturgie pak Patricie Částková. Náročná sborová čísla nastudovali Pavel Koňárek, Michal Vajda a Valeria Maťašová. V hlavní roli Manolia se diváci mohou těšit na Harolda Meerse a Petra Bergera. Postavu Kateřiny ztvární Pavla Vykopalová, Kněze Grigorise Jan Šťáva, Kněze Fotise David Szendiuch. Jannakose se ujal Ondřej Koplík, Kostandise Roman Hoza a Jiří Miroslav Procházka, Lenia Andrea Široká, Panaita Petr Levíček. V roli Ladase diváci uvidí Roberta Musialeka, jako Stařečka pak Josefa Škarku a coby Patriarchu Petra Karase. Michelis bude patřit Dušanu Růžičkovi a Václavu Čížkovi, Andonis Vítu Noskovi, Stará žena Jitce Zerhauové, Nikolios Tadeáši Hozovi a Despinio Tereze Kyzlinkové. V postavě malého Manolia se alternují Boris Trhlík a Kryštof Cholava. V rámci festivalu Janáček Brno se představení budou konat ještě v neděli 7. a v pátek 19. listopadu. Další uvedení Národní divadlo Brno plánuje 19. a 27. března a 10. dubna příštího roku.
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci přichystalo na středu 20. a čtvrtek 21. října od 19 hodin hudební večery v rámci cyklu Symfonické koncerty. Na programu budou Janáčkova legenda Věčné evangelium a Orffova kantáta Carmina Burana. Pod taktovkou šéfdirigenta Martina Doubravského se představí orchestr a sbor Divadla F. X. Šaldy, sólisté Lívia Obručník Vénosová, Dušan Růžička a Pavol Kubáň, dále pak dětský pěvecký sbor Severáček. „Dramaturgie koncertu je zdánlivě kontrastní – méně uváděné dílo a jedna z nejhranějších vokálních skladeb. Obě díla spojuje mistrovství jejich autorů, geniální spojení vokální a instrumentální hudby. Atraktivitě večera určitě přispěje i stosedmdesátičlenný provozovací aparát, který si zejména Orffova kantáta žádá,“ zve na oba koncerty dirigent Martin Doubravský.
U příležitosti dnešního státního svátku Národní divadlo Brno pro diváky zveřejní pracovní záznam z premiéry inscenace Libuše Bedřicha Smetany online, a to od 17 do 24 hodin. V hlavních rolích premiéry, která se konala 7. a 9. září 2018, se objevili Lucie Hájková jako Libuše, Přemysla ze Stadic ztvárnil Jiří Hájek, Chrudoše Pavol Remenár, Šťáhlava Dušan Růžička, Lutobora Jan Šťáva, Radovana Roman Hoza. Krasavy se zhostila Alžběta Poláčková a Radmily Václava Krejčí Housková. Režie se ujal Jiří Heřman a hudebně dílo nastudoval Robert Kružík. O tehdejší premiéře jsme psali zde.
„Inscenácia bola premiérovaná v decembri 2018 a vyslúžila si množstvo pozitívnych až nadšených komentárov.“
„Kubáňovo majstrovské herecké stvárnenie oboch špecifických postáv malo pre inscenáciu v podstate nosný charakter.“
„Dej sa vrezáva pod kožu s tým, že pojednávané otázky hodnôt a morálky sa predsa stále týkajú všetkých z nás.“
Dvakrát o večnom zatratení: aj tak by sme mohli označiť dvojtitul libereckého Divadla F. X. Šaldy Francesca da Rimini – Lakomý rytier. Dve jednoaktovky od Sergeja Rachmaninova predviedol súbor 5. januára v Národním divadle ako súčasť festivalu Opera.
Vyhlašujeme výherce tří dvojic vstupenek na festival Opera 2020.
V českých zemích poprvé společně v jeden večer uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy dvě jednoaktovky Sergeje Rachmaninova z roku 1906 – opery Francesca da Rimini a Lakomý rytíř. Hudebně je nastudoval dirigent Martin Doubravský, režisérkou je Linda Keprtová. První z oper má základ v příběhu z Dantovy Božské komedie, druhá – psychologická freska zhrouceného vztahu syna a otce, navíc uvedená v české premiéře - vychází ze stejnojmenného dramatu Alexandra Sergejeviče Puškina. A byť má každý jiného libretistu, oba příběhy jsou sondou do nejtemnějších hlubin lidské duše. V Praze zazní v rámci festivalu Opera 2020, a to 5. ledna 2020 od 19 hodin v Národním divadle.
„Je zřetelné, že režisérka vnímá Janáčkovu hudbu a pracuje v souladu s ní.“
„Příhody lišky Bystroušky končí nesmrtelnou, bezedně krásnou scénou.“
„Není to kontroverzní. Janáčkova hudba i takový výklad umožňuje.“
V Liberci jsou od pátku na repertoáru Příhody lišky Bystroušky. Inscenace je kaleidoskopická. Stejně jako Janáčkova hudba, stejně jako obrázky v novinách, které byly skladateli předlohou. Režisérka Linda Keprtová našla silnou invenci a prokázala schopnost ji realizovat a prosadit. Nezůstala přitom vůbec u očekávatelného tradičního výkladu díla.
Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, českou operní klasiku, uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy v premiérách v pátek 20. a v neděli 22. prosince od sedmi hodin. Lidský a zvířecí svět se tentokrát bude prolínat v hudebním nastudování Martina Doubravského a v režii Lindy Keprtové. Choreografie se ujala Ladislava Košíková, scénu vytvořil Michal Syrový, kostýmy Tomáš Kypta. Jako Liška Bystrouška se představí Lívia Obručník Vénosová, jejím partnerem, Lišákem Zlatohřbítkem, bude Alžběta Vomáčková, Revírníkem Pavel Vančura a Revírníkovou Barbora Rajnišová Kmentová nebo Jaroslava Schillerová. V dalších rolích vystoupí Dušan Růžička, Josef Kovačič, Sergey Kostov, Blanka Černá, Petra Vondrová nebo Csaba Kotlár.
Vyhlašujeme soutěž o tři dvojice vstupenek na festival Opera 2020.
V českých zemích poprvé společně v jeden večer uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy dvě jednoaktovky Sergeje Rachmaninova z roku 1906 – opery Francesca da Rimini a Lakomý rytíř. Hudebně je nastudoval dirigent Martin Doubravský, režisérkou je Linda Keprtová. První z oper má základ v příběhu z Dantovy Božské komedie, druhá – psychologická freska zhrouceného vztahu syna a otce, navíc uvedená v české premiéře - vychází ze stejnojmenného dramatu Alexandra Sergejeviče Puškina. A byť má každý jiného libretistu, oba příběhy jsou sondou do nejtemnějších hlubin lidské duše. Vyhrajte dvě vstupenky na pražské uvedení v rámci festivalu Opera 2020 – koná se 5. ledna 2020 od 19 hodin v Národním divadle.
Obnovená premiéra minioperního cyklu a operní prvotina Leoše Janáčka Šárka, kterou instrumentoval Ondřej Kyas - to je víkend v podání souboru Ensemble Opera Diversa v Brně. Poslední diversní koncert před prázdninami je pak na programu 19. června a bude konfrontovat rané dílo Leoše Janáčka se zralou kompozicí Bély Bartóka. V české premiéře také zaznějí snad až překvapivě tradiční Tři písně argentinsko-izraelského současného skladatele Osvaldo Golijova.
„Massenet dovedl oboje – tvořit geniálně jednoduše, stejně jako komponovat složité formy s hutnou instrumentací.“
„V Liberci se dlouhodobě daří oživovat polozapomenutá díla.“
„Jediná mezihra v závěru Thaïs by pro jiného skladatele byla bez problémů námětovým zdrojem pro symfonickou větu, ale Massenet napíše do klavírního výtahu: ´…pakliže se scéna stihne přestavět rychleji, můžete to vypustit…´“
Massenetova Thaïs zazní teď v neděli 5. května v chrudimském Divadle Karla Pippicha - jako epilog mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro. Přiveze ji operní soubor Šaldova divadla v Liberci. Právě na jeho prknech se v Česku objevila po devadesáti letech v režii Lindy Keprtové a v hudebním nastudování Martina Doubravského. Pro KlasikuPlus.cz se zamyslel nad hloubkou známé mezihry i obecně nad oživováním polozapomenutých děl.
„Základní otázka – po zhlédnutí premiéry – zní: kolik prostoru ponechává Tramvestie jako dominantně slovesný projekt hudbě?“
„Komorně-orchestrální část partitury je koncipována s představou ansámblu na úrovni moderních komorních souborů, v nichž obstojí pouze hudebníci sólistických kvalit.“
„Tramvestie je i operou o osamělosti mezi lidmi – postavy vystupují každá sama za sebe a jakoby pro sebe, vztahy mezi sebou nenavazují.“
Pražské Národní divadlo uvádí na Nové scéně výrazně výtvarnou operu skladatele Petra Wajsara s názvem Tramvestie. Inspirací pro její slovesný základ byly promluvy cestujících v tramvaji jezdící mezi Libercem a Jabloncem. Wanda Dobrovská přemýšlí v reflexi středečního premiérového představení mimo jiné i nad tím, jestli v díle jde víc o psychologii lidí jezdících hromadnou dopravou, nebo o magii kultovní tramvajové linky.
