Dva koncerty 3. a 6. října, dokumentární expozice a retrospektivní nahrávka – to vše nabídne letos na podzim projekt Štědroň 2025, který připomíná odkaz skladatele Vladimíra Štědroně (1900–1982) a muzikologa Bohumíra Štědroně (1905–1982). U příležitosti jejich 125. a 120. výročí narození vrací jejich tvorbu do centra pozornosti a poodkrývá rodinný příběh na pozadí širšího kontextu české moderní hudby. 

„Projekt je současnou sondou do naší rozmanité a bohaté hudební historie. Ukazuje, že umělecká tvořivost hudebních rodů nebyla typická jen pro baroko a klasicismus, ale zůstává přítomna rovněž v české hudební kultuře 20. a 21. století. Je to neustálé podhoubí pro umělecký život, které tvoří důležité impulzy pro životy příští.” říká Stanislava Střelcová, muzikoložka, hudební publicistka a iniciátorka projektu.

Oba připravované koncerty se uskuteční v místech, která jsou s tvorbou a pedagogickým působením obou bratří pomyslně spjata. První se uskuteční v pátek 3. října večer v koncertním sále Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, druhý v pondělí 6. října večer v Sále Martinů na Akademii múzických umění v Praze. Právě toto prostředí formovalo jejich profesní dráhu a symbolicky se tak stává prostorem pro návrat jejich odkazu do živého interpretačního i akademického kontextu.

Vystoupí přední osobnosti české interpretační scény: pianista Ivo Kahánek, mezzosopranistka Bella Adamova, klarinetistka Anna Paulová a Wihanovo kvarteto. Program nabídne výběr z komorní tvorby Vladimíra Štědroně, zasazený do dramaturgického dialogu s díly Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Josefa Suka. Oba večery uvede prof. Miloš Štědroň, na brněnském koncertě jako speciální host vystoupí vokální oktet OctOpus Vocalis. „Moc se těším, že vystoupím na koncertě k poctě Vladimíra Štědroně. S klavíristou Ivem Kahánkem představíme jeho skladbu Tři nápady pro klarinet a klavír, která bohužel není na koncertních pódiích uváděna často. Jsem ráda, že právě díky tomuto projektu se může skladba dostat více do povědomí posluchačů i dalších interpretů,” uvádí klarinetiska Anna Paulová.

Pražská část projektu bude zároveň platformou pro uvedení retrospektivního CD, které vzniká ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon a Českým rozhlasem. Nahrávka zachycuje vybrané komorní i orchestrální skladby Vladimíra Štědroně v dobových interpretacích – mimo jiné v podání Filharmonie Brno, Janáčkova kvarteta nebo pěvkyně Libuše Domanínské – a vrací tak do oběhu dílo, které po desetiletí stálo stranou zájmu odborné i širší veřejnosti.

Večer bude zároveň zahájením dokumentární výstavy, jež prostřednictvím rukopisů, fotografií a archivních materiálů přibližuje profesní i osobní příběh obou bratří i širšího kulturního a společenského kontextu. Výstava bude veřejnosti přístupná v prostorách respiria HAMU v Praze až do 31. října.

…………….

Vladimír Štědroň (1900–1982), skladatel formovaný na pražské konzervatoři a v mistrovské třídě Josefa Suka, patřil k osobitým, dnes však téměř zapomenutým hlasům české moderní hudby; jeho díla zaznívala v podání České filharmonie i Rudolfa Firkušného, a vyšla na deskách v Československu nebo ve Francii. Později se věnoval především pedagogické práci a působil též na konzervatoři v Praze.

Jeho bratr Bohumír Štědroň (1905–1982) se zapsal do dějin české muzikologie jako autor novátorských janáčkovských studií a jeho monografie. Byl hlavním redaktorem Československého hudebního slovníku, jehož digitální pokračování dodnes slouží jako klíčová paměťová infrastruktura české hudební kultury. Byl respektován v zahraničí: jeho dílo inspirovalo např. dirigenta Charlese Mackerrase nebo muzikologa Johna Tyrrella, a bylo přeloženo do angličtiny, němčiny, ruštiny, polštiny nebo japonštiny. Významně se tak zasloužil o propagaci české klasické hudby v zahraničí – i díky němu se Janáčkovo jméno dostalo do světového povědomí a v Japonsku proniklo až do populární kultury, například v díle Haruki Murakamiho.

Foto/zdroj: archiv projektu, Martin Suchánek