První úplný týden Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha přinese v rozmezí od 9. do 15. září hned několik výrazných akcí. O jaké se jedná?

V pondělí 9. září večer Rudolfinum patří orchestru Bamberských symfoniků. Diriguje jejich šéf a rezidenční umělec festivalu Jakub Hrůša. Znít bude trojice symfonických básní, které Bedřich Smetana napsal během svého pobytu ve Švédsku a pořad završí Pátá symfonie Ludwiga van Beethovena zvaná „Osudová“.

Skladatel Erich Wolfgang Korngold, jehož životní dráha začala v Brně a vyvrcholila v Hollywoodu, vytvořil své životní dílo v opeře Mrtvé město. V toku melodické a posluchačsky velmi vděčné hudby je ukryt životní tvůrčí příběh zázračného dítěte Ericha Korngolda i jeho ohromného talentu, který nakonec vytvářel typický zvuk zlaté éry amerických filmů. Opera Mrtvé město hudebně konkuruje dílům italských veristů v čele s Puccinim. Koncertní provedení opery s množstvím sólistů v čele s Vidou Miknevičiūtė, Robertem Saccà a Pražským filharmonickým sborem a orchestrem Pražských symfoniků pod vedením jeho šéfdirigenta Tomáše Braunera bude uvedeno 10. září v Rudolfinu.

Finančně nejnáročnějším projektem letošního ročníku festivalu je open-air koncert na pražském Výstavišti nazvaný Spojeni Mahlerem. Je snahou o rekonstrukci premiéry Symfonie č. 7 Gustava Mahlera z roku 1908. V areálu pražského výstaviště se tehdy konala úspěšná premiéra, kterou pod taktovkou autora provedly spojené orchestry České filharmonie a někdejšího Nového německého divadla v Praze. Právě jeho členové po poválečném odsunu z Československa položili v Bavorsku základy dnešních Bamberských symfoniků. Díky historickým souvislostem je tento koncert stěžejním příspěvkem k Roku české hudby v jeho nejširších souvislostech, které se střetávají v kulturním centru uprostřed sjednocené Evropy. Spojené orchestry Bamberských filharmoniků a České filharmonie vystoupí pod taktovkou Jakuba Hrůši 11. září.

Zatímco Antonín Dvořák napsal třetí kvartet i první smyčcový kvintet ještě před třicítkou, Leoš Janáček si ke svému Mládí odskočil, když mu bylo sedmdesát let. Komponoval zrovna operu Věc Makropulos, v níž se dotkl blízkosti smrti, ale také nesmrtelnosti, kterou svým dílem nakonec sám získal. Živelnou a místy až rozpustilou věc složil původně pro dechové nástroje – pro smyčcové kvarteto ji upravil současný česko-francouzský skladatel Kryštof Mařatka. Janáčkův idol a později přítel Dvořák se už jako skladatel v prvním rozletu hlásí ke klasickým vzorům, z nichž ovšem vyrůstá svůdné bohatství nápadů a nálad, ale také rodícího se kompozičního mistrovství. 12. září zazní všechny zmíněné kompozice. Jsou příležitostí pro těleso Zemlinsky Quartet, které si k provedení kvintetu v Anežském klášteře přizvalo mladou norskou houslistku Eldbjørg Hemsing.

13. září v Dvořákově síni pražského Rudolfina vystoupí jediný umělec. Klavírní recitál nabídne umělec mladší generace pianistů Japonec Mao Fujita. Má za sebou debut v newyorské Carnegie Hall, vystoupení s Concertgebouw Orchestra, Los Angeles Philharmonic, spolupráci s dirigenty, jako jsou Riccardo Chailly nebo Andris Nelsons, i podpis exkluzivní nahrávací smlouvy se společností Sony Classical. Do svého programu v Rudolfinu zařadil Fujita oba velké vídeňské klasiky Mozarta a Beethovena. Svět chopinovských barev pak posluchačům nabídne skrze dílo Alexandra Skrjabina, ale také díky 24 preludiím japonského skladatele Akia Yashiry. Koncert uzavře několik klavírních obrazů Franze Liszta.

Hudba Václava Jindřicha Veita dnes působí líbezně a hladce, ale český hudební romantismus v ní až v nedávné době nachází jeden ze svých základních kamenů. Na program svého koncertu zařadilo Veitovu hudbu i Sedláčkovo kvarteto, které se vyhledáváním zapomenutých pokladů dlouhodobě zabývá. Přispěje však také provedením Dvou valčíků Antonína Dvořáka, které skladatel upravil z původní klavírní podoby pro smyčcové kvarteto. V kvintetu Luigiho Boccheriniho se k Sedláčkovcům připojí kytarista Lukáš Sommer, který program zpestří i vlastní novinkou. Závěr koncertu obstará Dmitrij Šostakovič a jeho sedmý kvartet, který věnoval památce své manželky. Umělci vystoupí souběžně s Fujitou v Anežském klášteře.

14. září večer se v Rudolfinu rozhodne o vítězce – obsazení je čistě dámské – soutěže Concertino Praga. České barvy hájí klavíristka Nora Lubbadová za zvuku Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením Marka Prášila.

Beethovenova první houslová sonáta je dílo skladatele, který se teprve cílevědomě připravoval na svůj hudební vstup do věčnosti a bral si hodně od svých učitelů Haydna a Salieriho. Mozartova jednadvacátá sonáta je o něco méně hravá, než by leckdo čekal, o to víc ale přitahuje pozornost k autorově oduševnělosti. Dvořákovy Romantické kusy dokazují, že i hudba napsaná pro amatéry snadno prozradí, že ji napsal mistr. Brahmsova třetí – a poslední – houslová sonáta znovu připomene to, co věděli jeho tři předchůdci v programu: krásná hudba stejně jako elegantní oděv nepotřebují ani jediný detail navíc. Při nedělním matiné v Anežském klášteře tyto kusy přednesou houslista Andrea Cicalese a klavírista Eric Lu.

A nedělní večer patří orchestru Collegia 1704 i jeho vokální sekci. Collegium 1704 vedené Václavem Luksem se již dávno zapsal na světovou mapu mistrů barokní a klasicistní hudby, tentokrát však Luksovo uskupení zamíří blíže k současnosti a provede na dobové nástroje nejen Hymnus Dědicové Bílé hory, ale také Dvořákův Klavírní koncert v podání vítěze poslední Chopinovy klavírní soutěže na dobové nástroje ve Varšavě Erica Gua. Mezi oběma Dvořákovými skladbami nejspíš řadu posluchačů překvapí Sedmá symfonie Jana Václava Kalivody – svěže a moderně znějící dílo napsané ve stejném roce, kdy se Antonín Dvořák narodil.

Foto: Mahler Foundation, Migle Golubeckaite, Ilona Sochorová, archiv festivalu