Velcí symfonikové je podtitul příštího koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů, kterou bude řídit její šéfdirigent Tomáš Brauner. Na čtvrtek 14. února připravili Trojkoncert pro klavír, housle, violoncello a orchestr Ludwiga van Beethovena v podání trojice jihokorejských interpretů, Park Ki-ri (housle), Lee Hoo-seonga (violoncello) a Ei-Eun Shin (klavír). V druhé půli pak zazní Symfonie č. 10 e moll Dmitrije Šostakoviče. Trojkoncert pro klavír, housle, violoncello a orchestr zkompletoval Ludwig van Beethoven v průběhu roku 1804 a dedikoval ho velkému milovníkovi hudby a mecenáši, knížeti Josefu Františku Maxmiliánu Lobkowiczovi. Premiéry se ale dočkal až o čtyři léta později – klavírní part si tehdy zahrál samotný Beethoven, úspěch u posluchačů si ale skladba tehdy ještě nezískala. Forma koncertu pro více nástrojů s doprovodem orchestru se objevovala už dřív (hlavně v období baroka ve formě tzv. concerto grosso), Beethoven se tedy spolupodílel na jisté renesanci tohoto typu kompozice se dvěma nástrojovými skupinami – tedy sólistickou a orchestrální. Zároveň intenzivně hledal spolehlivou rovnováhu mezi vlastnostmi jednotlivých sólových instrumentů, kterou později nalezl a citlivě doplnil zvukem celého orchestru. A zatímco Beethoven bývá často považován za prvotřídního tvůrce symfonické hudby počátku 19. století, Dmitrije Šostakoviče naopak mnozí označují za jednoho z největších symfoniků století dvacátého. Symfonií napsal celkem patnáct, přičemž tu v pořadí desátou zkomponoval roku 1953, tedy nedlouho po smrti Josifa Vissarionoviče Stalina. Jeho domnělý portrét Šostakovič prostřednictvím hudby namaloval ve druhé větě – dle výkladu některých muzikologů totiž právě tato část diktátora výstižně zobrazuje svým zlověstným charakterem.