Ve věku devadesáti čtyř let zemřel Alfred Brendel, rakousko-britský klavírista, spisovatel a esejista, jeden z nejvýznamnějších interpretů klasické hudby druhé poloviny dvacátého. století. Byl osobností, která hluboce ovlivnila interpretaci děl především vídeňského klasicismu a romantismu; zvláštní pozornost věnoval dílům skladatelů středoevropského regionu. Byl prvním, kdo nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena.

Alfred Brendel pocházel Loučné nad Desnou v tehdejším Československu. Dětství prožil v tehdejší Jugoslávii a Rakousku. Na rozdíl od mnoha úspěšných hudebníků se nikdo z jeho rodiny nevěnoval hudbě a on sám neprojevoval v dětství zvláštní hudební nadání. Hudební vzdělání získával převážně jako samouk, i když krátce studoval u Sofie Dezelic a Eduarda Erdmannna. Později v Lucernu navštěvoval mistrovské kurzy u Edwina Fischera, hudebníka, který měl podle samotného Brendela nejtrvalejší vliv na jeho umění a naučil ho hrát vášnivě v mezích klasicismu.

Přestože se na začátku své kariéry věnoval i skladbě, postupně se plně soustředil na dráhu interpreta. Pozoruhodné je, že formální hudební vzdělání ukončil v šestnácti letech, a kromě účasti na dalších mistrovských kurzech a poslechu jiných klavíristů dále zkoumal možnosti klavíru takřka na vlastní pěst. Jeho klavírní debut proběhl v roce 1948 ve Štýrském Hradci, následující rok získal prestižní cenu Concorso Busoni v Itálii. Na mezinárodní scéně se Brendel objevil poměrně pozdě, jeho talent se naplno projevil až ve věku pětačtyřiceti let.

Brendel proslul svou analytickou a promyšlenou interpretací hudby klasicismu a raného romantismu. Těžištěm jeho repertoáru byla díla Ludwiga van Beethovena, Franze Schuberta, Wolfganga Amadea Mozarta a Franze Liszta, záměrně se vyhýbal moderně. Zvláštní místo zaujímaly Beethovenovy klavírní sonáty, jejichž kompletní cyklus nahrál třikrát, což je mezi světovými klavíristy výjimečné. Beethovenovy klavírní koncerty nahrál čtyřikrát, naposledy v roce 1999 s Vídeňskými filharmoniky. Významnou měrou se zasloužil o to, že Schubertovy klavírní sonáty a Schönbergův Klavírní koncert se staly součástí standardního klavírního repertoáru. 

Jeho kariéra ho zavedla na koncertní pódia po celém světě, ale v roce 1971 se rozhodl usadit v Londýně. Brendelův přístup k hudbě byl silně intelektuální. Vyhýbal se výrazovým excesům a dával přednost jasné struktuře, věcné výstavbě a důslednému respektování notového zápisu. Z těchto důvodů byl někdy vnímán jako racionální interpret, nicméně jeho nahrávky jsou ceněny pro výrazovou hloubku, přesnost i cit pro hudební proporce. Kromě sólového repertoáru často vystupoval i s orchestry a komorními partnery.

Brendel ukončil svou aktivní koncertní kariéru v roce 2008, jeho poslední koncert se odehrál ve Vídni, kde byl sólistou Mozartova Klavírního koncertu č. 9. Poté se věnoval výuce a psaní. Publikoval řadu esejů o hudbě, v nichž se zabýval nejen otázkami interpretace, ale i kulturním a historickým kontextem skladeb. Jeho kniha Hudba, smysl a nesmysl se stala významným příspěvkem k teoretickému pohledu na klasickou hudbu. Kromě toho psal i básně, v nichž se často objevoval absurdní humor a jazyková hravost.

Za svou práci byl oceněn mnoha mezinárodními vyznamenáními – obdržel například čestné doktoráty univerzit v Oxfordu, Cambridge nebo Londýně, Řád čestné legie ve Francii a Spolkový kříž za zásluhy v Německu. V roce 1989 mu byl udělen titul KBE, ačkoli podle rakouského pasu šlo o čestný titul.

Alfred Brendel zanechal rozsáhlý katalog nahrávek, který je v mnoha ohledech považován za interpretační etalon. Jeho přínos k pochopení hudby přelomu osmnáctého a devatenáctého století zůstává trvalou součástí evropské hudební kultury. Jeho žáci – mimo jiné Paul Lewis nebo Imogen Cooper – pokračují v tradici jeho klavírního myšlení.

Alfred Brendel se narodil 5. ledna 1931 v Loučné nad Desnou v tehdejším Československu, zemřel 16. června 2025 v Londýně.

***

Reflexi Brendelova pražského masterclassu z roku 2021 čtěte ZDE, příspěvěk o účast na festivalu Concentus Moraviae v roce 2019 ZDE, ohlédnutí za festivalem Hommage à Alfred Brendel ZDE.

foto: web interpreta