Po debutu s orchestrem Velšské národní opery čeká dirigenta Jiřího Habarta další mezník jeho mezinárodní kariéry. Na přelomu října a listopadu se postaví k dirigentskému pultu orchestru Maďarské státní opery, kde uvede jedno z nejzásadnějších děl duchovní hudby, Requiem Giuseppe Verdiho, a to v scénickém nastudování.

Jiří Habart, patřící k nejvýraznějším talentům mladé generace českých dirigentů, vstupuje do další etapy své mezinárodní kariéry. Po nedávném debutu s orchestrem Velšské národní opery v Cardiffu, kde dirigoval koncert se sopranistkou Elizabeth Llewellyn, na němž zazněla v závěru října díla Beethovena, Haydna, Wagnera a Dvořáka, se Habart třikrát představí na scéně Maďarské státní opery v Budapešti. Ve dnech 31. října a 2. a 4. listopadu tam bude řídit scénické provedení Verdiho Requiem, monumentálního díla na pomezí operního dramatu a duchovní meditace, které je považováno za interpretační výzvu pro dirigenta i celý ansámbl.

Sólových vokálních partů se ujmou maďarští pěvci známí z evropských scén, a to sopranistka Zsuzsanna Ádám, altistka Erika Gál, tenorista István Kovácsházi a basista Sargsyan Gosh. Sólisty doprovodí orchestr a sbor Maďarské státní opery. Budapešťské uvedení sází na jevištní podobu díla, které je mnohdy s nadsázkou považované za další z Verdiho oper. Po Mesiáši a Matoušových pašijích maďarští inscenátoři postaví na scénu každodenního života i Verdiho opus. Stane se tak v režii Ádáma Tulassaye, který jej zasazuje do temného prostředí velkoměsta a ukazuje vztah městského člověka ke smrti. Trojice uvedení zazní na scéně Maďarské státní opery v osmnáct hodin v případě říjnového uvedení, v listopadových dnech pak vždy od devatenácti hodin. 

Jiřího Habarta, který se na mezinárodní scéně zabydlel i díky úspěšnému pražskojarnímu debutu v loňském roce, v listopadu ještě čeká vystoupení s orchestrem Prague Philharmonia na festivalu Talichův Beroun a zavítá také k Západočeským symfonikům do Mariánských Lázní. V prosinci se chopí taktovky Královéhradeckých filharmoniků a zamíří i do Prahy k Symfonickému orchestru Českého rozhlasu.

Foto/zdroj: archiv KlasikyPlus.cz