KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
„Česká filharmonie je ve skvělé formě.“ „Především Druhá Mahlerova symfonie je pokladnicí metafor.“ „Obě sólistky jakoby zůstaly na povrchu slov.“ Byl to slavnostní večer, i když se posluchač neubránil vzpomínce na nedávné uvedení Mahlerovy Druhé symfonie „Vzkříšení“ pod Bělohlávkovým vedením. Česká filharmonie otevřela stejným programem svoji 123. koncertní sezónu i novou éru…
123. sezonu ve středu zahájila Česká filharmonie. Koncert byl zároveň oficiálním startem jejího nového šéfdirigenta Semjona Byčkova. Zazněla jediná skladba, rozsáhlá 2. symfonie „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Bezprostřední dojmy z koncertu zachytil na právě vyprázdněné varhanní empoře Rudolfina Petr Veber. Podrobněji už brzy v ReflexiPlus na našem portálu.
„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“
„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“
„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“
Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.
„Spojit Bernsteina a Mahlera byl dobrý dramaturgický nápad.“ „Soprán dospělé ženy nemůže dodat pasážím stejnou barvu jako soprán chlapecký.“ „SOČR vstoupil do sezóny důstojně, ambiciózně a zajímavě.“ Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstoupil do další abonentní sezony koncertem rozkročeným mezi Mahlerem a Bernsteinem, mezi světským a duchovním, mezi hudbou náročnou a provokující a hudbou upřímnou a chytlavou. Program…
Bernsteinovy Chichesterské žalmy, Bernsteinův žák, 4. symfonie Gustava Mahlera, kterou Bernstein též dirigoval, izraelská sopranistka… Úvodní večer abonentní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu nesl jednoznačnou tematickou linku. Bezprostřední dojmy z koncertu zachytil hudební publicista Petr Veber. Otevíráme nový SeriálPlus „Právě doznělo“. Detailní informace přineseme v rubrice ReflexePlus.
„Foersterova Předehra není prvoplánově příležitostnou hudbu.“
„Straussovy Čtyři poslední písně jsou pravou hudební poezií.“
„Na poklidnou třetí větu navázal prudkým střihem a vybudil v hráčích spoustu sil.“
Čtyři poslední písně Richarda Strausse sice názvem ukazují jinam než k začátku sezóny, ale Slavnostní předehra Josefa Bohuslava Foerstera úlohu úvodního čísla zahajovacího koncertu splnila ve čtvrtek v Obecním domě víc než dobře. A hlavní skladbou prvního abonentního programu orchestru FOK byla Mahlerova První symfonie. Ohromující, opulentní, pozitivní. Pořadovým číslem i charakterem motivující k pohledu do budoucna.
„Janáček byl určitě člověk s velkým egem, ale jednoduchost písní uměl ocenit.“
„U Janáčka se s překladem ztrácí virtuozita.“
„Mahlerova Druhá a před ní Ravelův Kadiš… Když na to myslím, mám husí kůži.“
Sopranistka Martina Janková od devadesátých let žije a pracuje ve Švýcarsku. Vrací se tam z cest domů. Současně se občas vrací jako domů na Ostravsko, odkud vyšla. A po vyučování na srpnových pěveckých kurzech se letos ještě jednou vrací do středočeské Litně, kde bývala doma sopranistka Jarmila Novotná. Martina Janková tam má 9. září koncert.
„Koncertov venovaných výhradne americkej tvorbe 20. storočia sa v našich končinách nekoná veľa.“
„V programe prevažovali veľmi energické skladby.“
„Tým najlepším na koniec boli Symfonické tance z legendárneho Bernsteinovho muzikálu.“
„Kúsok celkom príjemného muzikálového sentimentu.“
„Festival Věčná naděje vyvrcholí 26. augusta koncertom Gustav Mahler Jugendorchester.“
Živelné rytmy, známe melódie – aj to priniesol „americký“ večer festivalu Věčná naděje. Symfonický orchester Českého rozhlasu spoločne s Janom Kučerom pripravil niekoľko pozoruhodných momentov, celkom symbolicky najmä v dielach jubilujúceho Leonarda Bernsteina.
„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“
„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud – znak inteligence.“
„O sedm let později emigroval do Ameriky.“
„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“
„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“
Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval… a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.