Podzimní festival duchovní hudby Olomouc vstupuje v letošním roce do svého třicátého ročníku. Jeho koncerty se konají v historicky cenných a akusticky pozoruhodných prostorách spojených s duchovním, společenským a kulturním životem Olomouce. Program letošního ročníku nabízí žánrově i druhově pestrý program složený z duchovní hudby více než šesti století. Akce začíná pozítří a trvá až do 21. října.

Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění (HF JAMU) každoročně pořádá Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka. Letošní 29. ročník této interpretační soutěže v oborech kontrabas a violoncello se koná ve dnech 8. až 17. září. Finálová kola soutěže účastníky čekají v pátek 15. září v oboru violoncello a v neděli 17. září v oboru kontrabas v Besedním domě v Brně, kde soutěžící vystoupí za doprovodu orchestru Czech Virtuosi pod taktovkou dirigenta Leoše Svárovského, respektive orchestru Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou.

„Potemnělá zahrada se ponořila do tónů Malé noční hudby a její kouzlo nenarušila ani amplifikace, která měla zaručovat dobrý poslech.“

„‚Spolupráce s agenturou Ars koncert byla předem dohodnuta na pětadvacet let. Přesto mne trochu mrzelo, když mi ředitel agentury pan Miroslav Stehlík připomněl naši dohodu. Ale akceptuji, že všechno jednou končí,‘ svěřil se slovenský bard.“

„Co naplat, zámecká zahrada není koncertní síň a zvuková technika je zařízení velmi citlivé.“

Čtvrt století trvání Festivalu Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou se završilo v sobotu 19. srpna, kdy v zámecké zahradě zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta. Malá noční hudba a po přestávce Requiem d moll v podání Moravské filharmonie Olomouc, Slovenského filharmonického sboru, spolu se sólisty Martou Chilou Reichelovou, Lucií Hilscherovou, Jaroslavem Březinou a Jiřím Brücklerem řídil dirigent Leoš Svárovský. Večer moderoval Jaromír Javůrek a v publiku nechyběl ani slovenský pěvec Peter Dvorský, který festivalu propůjčil své jméno.

Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují čeští i zahraniční umělci. Letošní ročník se potýká s organizačními potížemi v souvislosti s rekonstrukcí zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jubilejní 25. ročník však přesto přinese reprezentativní program. Festival se koná od 5. do 19. srpna.

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Dvořákova „Novosvetská“ je symfóniou vrcholného skladateľského majstrovstva, v ktorej sú forma i obsah v dokonalom vyvážení a jej štvorčasťová štruktúra je vystavaná so suverénnou architektonickou zdatnosťou.“

„V naštudovaní Leoša Svárovského omša priniesla robustný a farebný zvuk Filharmonie Bohuslava Martinů, opäť so zreteľnou dávkou entuziazmu.“

„Pavla Vykopalová sa opäť zaskvela ako autentická koncertná janáčkovská interpretka. Zaujala krásnym hrejivým timbrom svojho lahodného sopránu, dobrou artikuláciou a primeranou hlasovou nosnosťou.“

V malebnom prostredí moravských kúpeľov Luhačovice sa už tridsať rokov v lete koná rozsahom síce neveľký, no pozoruhodne kvalitný hudobný festival Janáček a Luhačovice. Má to logický dôvod – Leoš Janáček bol v tunajších kúpeľoch častým hosťom, navštívil ich 25krát. Mnohé jeho skladby vznikli práve tu a priamo na luhačovickom Lázeňskom námestí sa odohráva dej jeho opery Osud. V dramaturgii podujatia samozrejme nesmú chýbať diela moravského génia, ďalších významných českých skladateľov i veľké svetové mená. Medzi účinkujúcimi sa pravidelne objavuje česká a slovenská interpretačná špička.

Slovenská filharmonie dnes odlétá na čtrnácté japonské turné. Původně byl tento zájezd naplánován už na rok 2020, ale kvůli koronaviru z něho sešlo. Orchestr se v Japonsku představí se dvěma dirigenty, šéfdirigentem Danielem Raiskinem a pravidelným hostem Leošem Svárovským. Pět koncertů odehrají ve třech městech, v Tokiu, Yokohamě a v Akitě. Sólisty budou dva mladí umělci, německá klavíristka Olga Scheps a japonský violoncellista Tatsuki Sasanuma. Turné otevře nedělní koncert ve slavné tokijské Suntory Hall, kde se filharmonici představí i ve čtvrtek 6. července. Na programu jsou díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Michaila Ivanoviče Glinky, Sergeje Rachmaninova a Petra Iljiče Čajkovského.

„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“

„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“

„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?

„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“

„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“

„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“

Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.

„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“  

„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“

„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“

Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.

„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“

„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“

„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“

Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě. Historií a úspěšnou cestou sólového basklarinetu na koncertní podia a vším, co se kolem toho událo, se podrobně zabývá rozsáhlá monografie s názvem Příběh nového basklarinetu. Připravuje ji k vydání PhDr. Vojtěch Mojžíš, hudební skladatel, muzikolog a hudební režisér, který se tématem sólového basklarinetu systematicky zabývá již řadu let. Několik převzatých odstavců a fotografií, doplněných komentáři, je upoutávkou na připravovanou publikaci i poctou jubileu.

„Nejhorší je, když dirigent lpí na své představě navzdory tomu, ač vidí, že nefunguje.“

„Myslím, že zpívání je pro člověka niternější než hra na nástroj. Když člověk zpívá na pódiu, více se otevírá.“

„V osobě sbormistra se asi vždy snoubily role dirigenta, produkčního i personalisty.“

Dirigenta Jakuba Piklu mám to štěstí znát od počátků studia na HAMU. Vždy jsem přitom obdivovala, jak pečlivě a s rozvahou k hudbě přistupoval. A jelikož byl jeho hluboký zájem o obor vždy naprosto zřejmý, nepřekvapilo mě, že se již brzy po studiích stal sbormistrem prestižního Kühnova smíšeného sboru. Zároveň byla jeho nová pozice dobrou příležitostí k rozhovoru, v němž prozrazuje více o tom, jak se se sborem sžívá nebo jak vnímá svoji roli sbormistra, ale i o studiu dirigování a pohledech na různé podoby interpretačního umění.

„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“

„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“

„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“

Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.

„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“

„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“

„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“

Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem... a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara. 

„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“

„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“

„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“

Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.

Zahajovací koncerty čtyřiasedmdesáté koncertní sezóny Slovenské filharmonie se budou konat ve čtvrtek 20. a v pátek 21. října v Koncertní síni bratislavské Reduty, vždy od 19 hodin. Spoluúčinkovat bude Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jozefa Chabroně a holandská houslistka Simone Lamsma, která hraje na vzácný nástroj „Mlynarski“ Stradivarius z roku 1718. V nastudování šéfdirigenta SF Daniela Raiskina zaznějí díla Egona Kráka, Ericha Wolfganga Korngolda a Gustava Mahlera.

Nokturnem na Dianě v Karlových Varech v pátek 19. srpna od 20:30 hodin odstartuje osmý ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Nokturno se tradičně koná ve spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem a zazní pod taktovkou Vojtěcha Spurného. Festival s působností zejména v západočeském regionu do října nabídne celkem sedm koncertů.

Čtyřiadvacátý ročník a přeloženou část minulého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby zahájí pořadatelé v neděli 5. června v 15 hodin v klášteře bosých karmelitánů v Praze na Hradčanech. V programu nazvaném Na křídlech písně tam vystoupí sopranistka Karolína Janů s Duem Beautiful Strings. Festival nabídne celkem čtrnáct projektů, které se budou konat převážně v Praze, a potrvá až do ledna příštího roku.