Ve věku 88 let se dnes uzavřel život sopranistky Evy Zikmundové, v letech 1958 až 1991 sólistky pražského Národního divadla. Vyzrála od lyrického k dramatickému oboru. Po ukončení aktivní pěvecké dráhy působila v ND a ve Státní opeře Praha jako asistentka režie. Významnou a dlouhou kapitolou jejího profesního života byla rovněž pedagogická činnost.

V Národním divadle zpívala poprvé v roce 1957 ve Smetanově Hubičce. Ztvárnila tam také Dvořákovu Rusalku, Fibichovu Šárku, Smetanovu Mařenku, Blaženku, Hedviku. Krasavu a Jitku, Julii v Jakobínovi, řadu postav v Janáčkových operách nebo Zuzanu Vojířovou ve stejnojmenné opeře Jiřího Pauera. Účinkovala v Suchoňově Krútňavě a v opeře Jezero Ukereve od Otmara Máchy…. Ve světovém repertoáru se objevovala se v operách od Arabelly, Dona Carlose, Eugena Oněgina, Figarovy svatby a Dona Giovanniho po Kouzelnou flétnu, Komedianty, Nabucca, Pikovou dámu, Sedláka kavalíra, Petera Grimese či Vojnu a mír. V Německu zpívala Alžbětu v Tannhäuserovi. Výrazná byla i v pražských inscenacích Wagnerových oper – jako Fricka ve Zlatu Rýna a jako Sieglinda ve Valkýře.   

Eva Zikmundová se narodila 4. 5.1932 v Kroměříži jako Eva Mašková. Zpěv studovala v Brně a v Praze, kde byli jejími učiteli Zdeněk Otava a Přemysl Kočí. V letech 1966 až 1978 byla stálým hostem Německé státní opery ve východním Berlíně. Účinkovala také v La Fenice v Benátkách, v Janově nebo Budapešti.

V padesátých letech byla krátce manželkou cestovatele Miroslava Zikmunda. Zemřela v Praze 1. 11. 2020.

Foto: Národní divadlo