Harmonia Moraviae zahájila v duchu Roku české hudby. Zněla opět Má vlast
„Festival Harmonia Moraviae byl zahájen společně s novou sezónou, do které jdou hudebníci s elánem.“
„Provádění Mé vlasti je tradicí od roku 1947, kdy ho interpretovala tehdejší Zlínská filharmonie pod vedením dirigenta Rudolfa Kvasnici.“
„Orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů spolu se svým šéfdirigentem přinesl úžasný večer.“

Festival Harmonia Moraviae se letos koná podvaadvacáté. Je v duchu oslav Roku české hudby, tedy nezapomíná na dvousté výročí narození Bedřicha Smetany. Při zahájení tedy nemohlo zaznít jiné dílo než Má vlast, nejkrásnější vyjádření lásky k rodné zemi. Filharmonie Bohuslava Martinů ji provedla 19. září v Kongresovém centru Zlín pod taktovkou svého šéfdirigenta Roberta Kružíka.
Uvádění cyklu symfonických básní Má Vlast se stalo v tomto roce téměř nutností u všech českých symfonických těles. Rok české hudby a dvousté výročí narození Bedřicha Smetany k tomu přímo zavazuje. Ve Zlíně je to navíc ještě dáno skutečností, že provádění tohoto titulu je tradicí od 29. května 1947, kdy ho interpretovala tehdejší Zlínská filharmonie pod vedením dirigenta Rudolfa Kvasnici. Cyklus tak ve Zlíně zní každoročně.
Letos produkce připadla na 19. září, kdy byla v Kongresovém centru zahájena současně jak filharmonická sezóna, tak i Harmonia Moraviae. Festival, vstupující do 22. ročníku, si oblíbili nejen obyvatelé Zlína a okolí, ale i hostující umělci. A především domácí Filharmonie Bohuslava Martinů. Dirigent Robert Kružík přistoupil k interpretaci jako vždy velmi soustředěně a zodpovědně a jeho elegantní gesto bylo přesné a konkrétní. Na projevech obecenstva bylo znát, že vnímá špičkový výkon nejen dirigenta, ale i orchestru.

Jasný a pevný tón dvou harf Amelie Tokarské a Kateřiny Bendové začal vyprávět příběh pražského Vyšehradu z dávných dob. Ten podpořily vznosně lesní rohy a široké smyčce pod vedením primária Pavla Mikesky se vzápětí rozvinuly do mocného proudu hudby, který posluchače přenášel do mýtické historie. Vltava vytryskla hravě a zářivě díky dvěma flétnám Vladimíra Vodičky a Jany Holáskové. Narůstající tok v barevných, pěkně klenutých frázích dospěl až k bouři Svatojanských proudů. Poté se řeka rozevřela ve vítězném tónu, aby utichla v pianu ve vodách Labe. Šárka je dramatické líčení Dívčí války, která staví vedle zakázané lásky, překypující touhou klarinetu Jiřího Kundla, mužnost lesního rohu Jiřího Hammera a tragiku fagotu Michala Kubáče. Dirigent si pohrával s dynamikou a vytvořil dramatický a životný obraz. Z Českých luhů a hájů byl pohodový a létem sálající obraz, kreslený nejprve širokou kantilénou. Líbezná melodie podaná zprvu lesními rohy a následně dřevěnými nástroji přešla do svižného tématu. Nechyběla letní bouře s údernými žesti, mohutná a efektní. Tábor je obrazem husitské udatnosti, prýštící z hluboké zbožnosti. Chorál Ktož jsú boží bojovníci se mnohokrát vracel ve vznešeném hávu. Husitské bitvy hřměly a nenechaly nikoho pochybovat o síle a o udatnosti českých paží. Blaník se obvykle hraje attacca, dirigent Robert Kružík udělal malé odsazení. Nastoupil lehký klus smyčců, vzápětí se uplatnily dřevěné nástroje spolu s hornou v pastorální melodii. Lesní roh pak zahrozil sólovým tématem, „že konečně s ním všichni zvítězíme“. Zpěvný pochod blanických rytířů narůstal v napětí a geniálně se mísil s husitským chorálem v crescendu. Accelerando mířilo do vítězného finále a bylo jasné, že tentokrát vyhrál především orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů spolu se svým šéfdirigentem. Přinesli totiž úžasný večer, naplněný obrovskou energií a radostností. Bylo to provedení, které předčilo očekávání.

Festival Harmonia Moraviae byl zahájen společně s novou sezónou, do které jdou hudebníci s elánem. Přestože jim přinese zásadní změnu, kterou ohlásil před koncertem ředitel Josef Němý. Oznámil svoji rezignaci ke konci kalendářního roku a následně přítomný primátor Olomouce Jiří Korec řediteli poděkoval za dosavadní práci a vyhlásil neoficiálně výběrové řízení. Josefu Němému poděkoval i přítomný hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, který je častým hostem koncertů filharmonie. Nezbývá než popřát představitelům zřizovatele šťastnou ruku při výběru nového ředitele instituce, která úspěšně reprezentuje město Zlín i celý kraj.

Foto: Filharmonie B. Martinů Zlín / Dominik Bachůrek
Příspěvky od Karla Hofmannová
- Na promenádě s Filharmonií Bohuslava Martinů
- Zimní cesta zavedla Adama Plachetku a Davida Švece do Brna
- Leoš Janáček, Tomáš Hanus, Pavel Černoch a další uhranuli Vídeň
- Leoš Svárovský: Víte, jak rozvášnit Japonce? Zahrajte jim Dvořáka
- Premiéry Filharmonie Bohuslava Martinů ve znamení cikánského folklóru
Více z této rubriky
- Adventní koledování Pražského filharmonického sboru
- Od Jan Dismase Zelenky po Karla Svobodu. Český advent v srdci Vídně
- Naprosté odevzdání se autorovi. Duo Lorenz/Beinhauer s Terezou Horákovou v Brně
- Stamicovo kvarteto jubilující a exkluzivní
- Silentium! jako za časů staré dobré Anglie
- Zemlinští, Venyš a Františák stylově k výročí Institutu Bohuslava Martinů
- Nejlepší SOČR
- Bytostný melodik Zdenek Merta a Vilém Veverka v jeho službách
- Analýzou ke kráse. Simon Rattle ovládl Rudolfinum
- Bohatství barev i v komornějším posazu. Závěrečný koncert Dní Bohuslava Martinů