Leoš Janáček v evropském kulturním prostoru opakovaně potvrzuje, že stále má co říct. Norská národní opera v Oslo aktuálně připravuje uvedení Příhod lišky Bystroušky (premiéra 22. března) a lisabonské Teatro Nacional de São Carlos nabídne dvojí představení Její pastorkyně 21. a 23. března. Druhou zmíněnou produkci hudebně řídí bývalý šéfdirigent Opery Národního divadla v Praze Jaroslav Kyzlink.

Každá Janáčkova opera je solitér a Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Janáček hledal téma, které by odráželo jeho pohled na svět a na věčný koloběh života, proto jeho Bystrouška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška… život pokračuje dál. Autor literární předlohy Rudolf Těsnohlídek je zakladatelem tradice vánočního stromu republiky a nalezení jedenáctiměsíční Lidušky v lese v čase předvánočním se stalo jednou z inspirací k liščímu příběhu i Leoši Janáčkovi. Příhody lišky Bystroušky je opera o třech dějstvích, složená v letech 1921–1923. Premiéra se konala v Národním divadle v Brně 6. listopadu 1924, na loňský rok tedy připadlo její sté výročí. Bystrouška je jedním z nejhranějších děl skladatele jak v českých divadlech, tak na světových operních scénách.

„Skvost Janáčkovy tvorby. Dojemný příběh plný lásky a také krutosti. Kam jsme ochotni dojít pro lásku, co jsme ochotni udělat pro lásku…“ kladlo výstižná hesla k Janáčkovu počinu Slezské divadlo Opava při nedávné tamní premiéře. Leoše Janáčka hluboce oslovilo stejnojmenné realistické činoherní drama české spisovatelky Gabriely Preissové, které bylo uvedeno bez valného úspěchu v roce 1890. Skladatelovu úmyslu námět zhudebnit se zpočátku autorka bránila, nicméně o pět let později Janáček přece jen hru upravil do podoby libreta. Zvláštností je, že zachoval prozaickou formu, čímž se stal jedním z průkopníků opery zpívané v próze, nikoli ve verších. Práci na opeře dokončil skladatel až na počátku roku 1903. Národní divadlo v Praze operu kvůli osobním rozepřím tehdejšího šéfdirigenta Kovařovice s Janáčkem odmítlo. Byla tedy nastudována v Brně a její světová premiéra se uskutečnila 21. ledna 1904 v Divadle na Veveří, kde sklidila velký úspěch. V Národním divadle byla poprvé uvedena až o dvanáct let později. Na zahraničních scénách se dílo obvykle uvádí pod titulem Jenůfa, což je případ také lisabonského uvedení.

Foto: André Quendera / São Carlos

Facebook X E-mail WhatsApp