Právě doznělo (18) – Sto let od premiéry. Bergův Wozzeck v Berlíně
Wozzeck Albana Berga patří do meziválečné avantgardy a nesporně v ní vyčnívá jako moderní, ikonické, umělecky mimořádně silné dílo, milník moderní opery. Vyznačuje se temným naturalismem, drásavostí a dekadentní syrovostí. Beznadějné drama trýzněného muže znázorněním osamělosti a hledání lidskosti dodnes ohromuje i dojímá. Lukáš Hurník hovoří o současné inscenaci, za kterou v berlínské Státní opeře stojí dirigent Christian Thielemann a režisérka Andrea Breth. Hudba – ačkoli je disonantní, atonální, expresivní a drsná – příběh zjemňuje, říká o představení, které se odehrálo 18. prosince 2025 na stejném místě jako světová premiéra, od níž uplynulo sto let a čtyři dny. Jak dodává, jde o epochální dílo.

Alban Berg komponoval operu mezi roky 1915 až 1921 na vlastní libreto, na motivy dramatického fragmentu od Georga Büchnera z roku 1837. Wozzeck, česky Vojcek, nájemný voják, ponižovaný, zneužívaný a zrazovaný, ze žárlivosti a z pocitu bezvýchodnosti v záchvatu šílenství brutálně zavraždí svou milenku Marii. Pronásledován výčitkami svědomí spáchá pak sebevraždu. Jejich malý syn zůstává opuštěný… Světová premiéra se odehrála 14. prosince 1925 v berlínské Státní opeře pod taktovkou Ericha Kleibera. Uvedení provázely protesty, skladatel byl osočen z otrávení tradice německé hudby. Příběh byl vnímán současně jako revoluční i jako reakcionářský.
Druhým operním domem, který operu uvedl, bylo 11. listopadu 1926 pražské Národní divadlo. Dirigoval Otakar Ostrčil, režii měl Ferdinand Pujman. Šlo o skandál. Třetí představení provázely výtržnosti a další uvádění úřady zakázaly. O rok později Vojcka uvedli s úspěchem v Petrohradě, kde si ho Sověti kupodivu přivlastnili jako „bolševické dílo“. Alban Berg byl osobně přítomen v Berlíně, v Praze i Petrohradě.

V Praze byl Bergův Vojcek v roce 1925 uveden dvakrát, pokud se nepočítá třetí předčasně ukončené představení, v letech 1959 až 1960 jedenáctkrát a při historicky třetím nastudování v roce 2001 osmkrát.

Stephan Rabold (Staatsoper Berlin) a Lukáš Hurník
Příspěvky od Lukáš Hurník
- Pohledem Lukáše Hurníka (15)
Hrůšův Parsifal v Covent Garden - VideoPlus | Jan Ryant Dřízal: Mozart je někdy avantgardnější než avantgarda
- VideoPlus | Zdeněk Zahradník: Skládám, jak mi zobák ‚narost‘
- Pohledem Lukáše Hurníka (14)
Velká hudba o velké bolesti
Bergův Wozzeck po sto letech v berlínské Staatsoper - Právě doznělo (17) – Kouzelná Kouzelná flétna
Více z této rubriky
- Smetana v souvislostech (13)
Na břehu mořském. Pět sezón v Göteborgu - Pohledem Lukáše Hurníka (15)
Hrůšův Parsifal v Covent Garden - Pohledem Jiřího Vejvody (84)
Legendy české hudby na obrazovce. Zlatá Praha nabídla premiéry čtyř dokumentů - Klasika v souvislostech (111)
Mohla být Metropolitní opera o půlstoletí starší? - Na BBC Proms Rachmaninov v brněnském objetí
- Pohledem Petra Vebera (76)
Prázdninoví skladatelé, lázně, lásky, příroda, pohoda… a letní hudba - Martinů v souvislostech (24)
Piero della Francesca - Pohledem Jiřího Vejvody (83)
V Schönbrunnu od Fausta k Šumaři na střeše - Klasika v souvislostech (110)
Ring 150
Jubileum Bayreuthu a Prstenu Nibelungova, dvou klíčových pojmů v odkazu Richarda Wagnera - Klasika v souvislostech (109)
Známý v Americe, v Čechách zapomenutý – Hans Georg Schick