Jaká byla nejsevernější Rybovka letošních Vánoc
„Na koncertě v zaplněném barokním kostele má Česká mše vánoční venkovsky, neprofesionálně, ale nadšenecky znějící podobu, s varhanami, housličkami, flétnou, klarinetem a tubou.“
„Podobu bez sólistů, vše zpíváno jen sborem; podobu pomalou, ne vždy ideálně ladící, a přesto vyzařující něco nenapodobitelného.“
„Venku je sníh a zima, a tak při východu z kostela místní odcházejícím nabízejí svařené víno.“

Je čtvrtý lednový den a přeshraniční hudební sdílení na Šluknovsku přivádí do kostela v Lipové provedení Rybovy České mše vánoční. Českých a německých zpěváků je spíše hrstka, muzikantů s nástroji ještě o něco méně, ale z kůru se přesto nese hudba. Skutečně autenticky. Takhle nějak, sousedsky nedokonale, musela znít i při úplně prvním rozeznění partů na Vánoce 1796 ve Starém Rožmitále na jihu středních Čech.
Lipová, do odsunu německy mluvících obyvatel Hainspach, česky Hainšpach, je jedna z nejseverněji položených obcí a osad České republiky. Ještě o něco dál na sever leží ve Šluknovském výběžku už jen Lobendava, Liščí a Severní, dříve Lobendau, Röhrsdorf a Hilgersdorf. Rybova Česká mše vánoční zní v katolickém kostele sv. Šimona a Judy v Lipové 4. ledna při společném koncertě českých a německých muzikantů. Podílejí se na ní spojenými silami Vilémovský chrámový sbor, Mikulášovický sbor, pěvci z blízkých saských měst Sebnitz a Neustadt a Orchestr hudebníků Šluknovska.
„Rybovka“ je bezkonkurenčně nejznámějším symbolem českých Vánoc. Lidová hra o zvěstování a narození Ježíše Krista a příchodu pastýřů k jesličkám, zasazená do českého prostředí, dodržuje půdorys katolické mše. Po textové i hudební stránce je dílem rožmitálského kantora a buditele Jakuba Jana Ryby. Na podvečerním koncertě v naprosto zaplněném barokním kostele má venkovsky, neprofesionálně, ale nadšenecky znějící podobu, s varhanami v ne zrovna nejlepším stavu, s housličkami, flétnou, klarinetem a tubou, podobu zvukově obnaženou a nepropojenou, zpívanou bez sólistů, vše jen sborem, podobu pomalou, ne vždy ideálně ladící, a přesto vyzařující něco nenapodobitelného.

Rybova mše zněla z kůru, hudebníci však po posledních tónech scházejí k děkovačce dolů a společně se stojícím publikum ještě zpívají zlidovělou duchovní píseň Narodil se Kristus Pán.
Za Vilémovským chrámovým sborem umělecky stojí lékařka Markéta Englerová, za Orchestrem hudebníků Šluknovska fagotista a varhaník Patrik Engler. „Rybovku“ nastudovali a uvedli poprvé na Vánoce v roce 1997 ve Velkém Šenově. Zazněla tehdy ve Šluknovském výběžku údajně poprvé po několika desetiletích. Od té doby jde o každoroční trvalou tradici, místa koncertů se střídají. Do Lipové letos přilákala posluchače z širokého okolí.
Venku je sníh a zima, a tak při východu z kostela místní odcházejícím nabízejí svařené víno, jednohubky a koláče. S láskou připravené. Po sousedsku.




Foto: Petr Veber
Příspěvky od Petr Veber
- AudioPlus | Věra Hrdinková: Od Uhlíře po Pärta – a nebojíme se ani jazzu
- Mahler v souvislostech (6)
Přelomová Druhá symfonie - Pohledem Petra Vebera (71)
Zdeněk Šesták má ‚splněno‘ - Filip Hajdu: Se ZUŠ Open jsou základní umělecké školy silnější
- Johanka z Arku. Arthur Honegger, Serge Baudo a Praha
Více z této rubriky
- Dallapiccolův Vězeň záslužně propuštěný
- Radostné setkání na HAMU aneb Orffova škola v Čechách
- Magdalena Kožená jako Alcina. Triumf zpěvu, hudby i režie
- Největší síla festivalu Lípa Musica je v ‚nenápadné výjimečnosti‘
- Liberecké cestování světem písně
- Padesát let. Vždy v úterý
- Krása varhan. Milý koncert se zpěvem v Benátkách nad Jizerou
- Domingův neobvyklý koncert v Miláně. Pěvec se spojil s buddhistickými mnichy
- Večer pod lipami s Lípou Musicou aneb I hudební kritik je jen člověk…
- Musica Florea oživila ‚českého Händela‘