Veronika Paroulková

  • jVyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

    Zveřejněno v LidéPlus

Petr Veber

  • IMG1030Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

    Zveřejněno v LidéPlus


Jan-Hora-042343

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.



Jana-BurdovVarhanice, zpěvačka, hráčka na repliky středověkých hudebních nástrojů, absolventka PdF UP v oboru český jazyk, literatura a hudební kultura a studentka muzikologie na FF UP.

Absolventka pedagogického lycea s hudební specializací na SPgŠ ve Znojmě, kde začala svou hudební dráhu v tamním pěveckém sboru. Po maturitě byla přijata na Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci, kde studuje hru na varhany a klasický zpěv. Paralelně se studiem na konzervatoři vystudovala pedagogickou fakultu UP v Olomouci v oboru český jazyk, literatura a hudební kultura se zaměřením na vzdělávání. V současnosti studuje muzikologii na filozofické fakultě, kde se badatelsky věnuje organologii. Je členkou historizujících souborů Lucrezia Borgia a Rabussa, kde hraje na repliky středověkých hudebních nástrojů, zpívá a příležitostně koncertuje i v oblasti vážné hudby. Pedagogicky působí na ZUŠ, kde vyučuje hru na klavír a varhany. Při studiu na konzervatoři se aktivně účastní varhanních i pěveckých interpretačních kurzů a zajímá se o interpretaci barokní hudby. Ve volném čase se také věnuje regionální historii Vysočiny a usiluje o obnovu zámku v Polici, kde již několik let pracuje jako průvodkyně.



Jindika-BrtovProf. PhDr. Jindřiška Bártová (*1942) vystudovala hudební vědu a češtinu na brněnské univerzitě a po několikaletém působení v hudebně-historickém oddělení Moravského muzea a v brněnské odbočce Svazu československých skladatelů přešla na pedagogickou dráhu, nejprve na brněnské konzervatoři a od roku 1989 na JAMU, kde vyučuje hudebně-historické a teoretické předměty a vede Katedru hudebních a humanitních věd. Kritické činnosti v denním a odborném tisku se věnovala až do 90. let pravidelně, poté občasně. Publikovala asi sto studií v odborných časopisech a sbornících. Knižně vydala publikace Jan Kapr (1994), Miloslav Ištvan (1997), Camerata Brno (2003, německy 2004), Přemítání nejen o hudbě (2010), František Jílek. Osobnost dirigenta (2014) a editovala kolektivní monografii Jan Kapr. Proměny a konstanty tvorby skladatele  (2015). Ve spolupráci s Monikou Holou vydala Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně (2004) a ve spolupráci s Květoslavou Horáčkovou Divadlo vytvořené hudbou. Janáčkovské inscenace režiséra Václava Věžníka (2016). Redigovala kolektivní monografii Osobnosti Hudební fakulty JAMU (2017), vzniknuvší k jubileu 70 let JAMU, do níž přispěla studií věnovanou sbormistru Josefu Veselkovi. V roce 2018 vyšla její monografie Muzikolog Jiří Vysloužil.



logo-barevne-negativ-RGB-jpgVystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě UK v Praze ( prof. M. Očadlík). Od roku 1961 pracovala jako hudební redaktorka Československého rozhlasu v Plzni, kde připravovala pořady vážné hudby, hudební publicistiku,přímé přenosy koncertů atd.) pro stanici Vltava i pro místní krajové vysílání. V letech 1990 - 1994 byla vedoucí hudební redakce. Po odchodu do důchodu spolupracovala s Plzeňskou filharmonií na přípravě tištěných programů abonentních koncertních cyklů. Několik desetiletí byla členkou výboru Západočeského hudebního centra a recenzentkou periodika Plzeňský deník.



Marketa-MilerovVystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současné době na téže fakultě dokončuje studium hudební vědy. Spolupracuje s Českým rozhlasem na pořadech o staré hudbě a má zkušenosti i v oblasti televizní tvorby a dramaturgie. Od malička se věnuje sborovému zpěvu a hře na klavír a další nástroje. Radost z hudby se snaží přenést i na nejmladší generaci jako vedoucí ve skautském oddíle.



440798444922320946139503194153073362599936nNa HAMU v Praze absolvoval zpěv (prof. Miloslav Podskalský) a hudební management. V letech 2004 – 2018 byl členem souboru Schola Gregoriana Pragensis (um. ved. David Eben). V roce 2016 společně s Martinem Prokešem založil pěvecké duo KCHUN. Už několik let je moderátorem a redaktorem rádia Classic Praha.



Ale-BlumaNovinář, muzikolog, historik. 

Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře. 



cajthaml

Malíř, grafik, hudebník, básník, keramik.

Narozen 11.1.1959 v Praze, žije v Makotřasech. Vystudoval architekturu a scénografii na VŠUP u prof Josefa Svobody (1979-85). Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Památníku národního písemnictví, ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ve sbírce Brunel University, Londýn a v mnoha soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Od roku 1985 pravidelně vystavuje.

www.david-cajthaml.com
facebook.com/dcajthaml



IMG20180606181342-001Historik a publicista

Tomáš Cidlina vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se věnoval též studiu francouzštiny. V posledních deseti letech působí na Českolipsku a je zaměstnán jako historik ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. V roce 2018 zde byl pověřen kurátorstvím výstavy  věnované stému výročí vzniku československého státu. Publikoval několik knih, které se věnovaly hudební a literární paměti regionu. Je také amatérským violoncellistou a zprostředkovává na různých webech recenze z koncertů pořádaných v severních Čechách.



FRG7156Publicistka, flétnistka, pedagožka.

Absolventka hudebního Gymnázia Jana Nerudy a JAMU v Brně. Sspolupracovala například s PKF-Prague Philharmonia, Talichovým komorním orchestrem, orchestrem Berg či Baborák Ensemblem. Vyučuje soukromě hru na flétnu a o hudbě také píše. Zároveň je členkou souboru Cabaret Calembour (autorské trio Šotek-Orozovič-Suchý), působícího v Divadle pod Palmovkou, jako flétnistka a zpěvačka kapely Ziriab se také věnuje arabské hudbě. Získala 1.cenu v mezinárodní soutěži v německém Uelzenu v kategorii flétnové trio (2012), 2.cenu v soutěži konzervatoří v Ostravě (2006) a čestného uznání v národní rozhlasové soutěži Concertino Praga (2008).

Má ráda vše krásné a chutné, současně pracuje i pro českou pražírnu výběrové kávy Doubleshot, píše poezii, zabývá se astrologií a pozorováním souvislostí mezi nebem a zemí.



Filpek-DSC3426Brněnský violoncellista, hudební skladatel, dramaturg a publicista.

Absolvent Pražské konzervatoře, Brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění. Jako interpret se zaměřuje na komorní a sólové projekty, v kompozici navazuje na východiska autorů brněnské kompoziční školy. Své teoretické i praktické poznatky využívá jak v dramaturgii koncertů, tak v hudebně-popularizační publicistice.



LVP0875LVP0875Klarinetista a saxofonista, profesor HAMU, umělecký vedoucí Barock Jazz Quintet.

Je renomovaným klarinetistou a saxofonistou v sólovém i komorním repertoáru, je respektovanym pedagogem, skladatelem, moderátorem, autorem textů knih, uměleckých pořadů, televizních a rozhlasových programů. Je profesorem pražské HAMU, uměleckým vedoucím Barock Jazz Quintet a donedávna dlouholetým členem Českého dechového tria.



A-IMG4580-men

Skladatelka, místopředsedkyně Společnosti českých skladatelů.

Vysokoškolské tituly a zahraniční stáže jistě pomohou komponovat, ale někdy nestačí. Možná je spolehlivější znalost řemesla, zkušenosti z praxe a sezení nad partiturami od historie až po současníky. Také je  patrně potřeba puzení k tvorbě a konečně i inspirace. Je tedy jednou z těch, které se pokoušejí už víc než 40 let na poli vážné hudby něco vytvořit. Nezpronevěřit se přitom ani sobě, ani kráse, ani řemeslu. Dokud bylo třeba přispívat do rodinného rozpočtu, učila na konzervatoři a ZUŠ, dirigovala sbory, pracovala ve vydavatelství Supraphon a hlavně korigovala notografii budoucích publikací a orchestrálních materiálů v Nakladatelství Český rozhlas. Pracovala tedy jako odborný redaktor při vydávání partitur. Kromě toho se 6 let snažila, jako zvolený předseda Společnosti českých skladatelů, podílet se každoročně na odeznění festivalu Dny soudobé hudby. Dnes vymýšlí a natáčí bloky pro stanici D dur a z přemíry energie hraje jako stálý člen uměleckého salónu divadla Kámen.



Ivo-Kahanek-photo-c-Duan-MartinekJako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace a je mnohými považován za nejlepšího současného českého pianistu. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je rovněž pokládán za specialistu na interpretaci české hudby.
Ivo Kahánek je absolventem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě ve třídě Mgr. Marty Toaderové a Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského. Má za sebou také studijní stáž na prestižní londýnské Guildhall School of Music and Drama u Ronana O´Hory a mistrovské kurzy pod vedením Karl-Heinze Kämmerlinga, Christiana Zachariase, Alicie de Larrocha, Imogen Cooper, Petera Frankla a dalších osobností.



KleckerOLB1521-Edit

Dirigent, hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského.

Patří k výrazným představitelům mladé dirigentské generace. Pochází z brněnské hudební rodiny, od dětství hrál na klavír a k hudbě jej napevno přitáhlo působení v dětském sboru Kantiléna, jehož sbor­mistr Ivan Sedláček členy vychovával „k vokálnímu i kolektivnímu cítě­ní, k dobré organizaci práce a v neposlední řadě k velkému nasazení“. Dnes, i přes značné pracovní vytížení, si ponechává funkci uměleckého ředitele tohoto dětského a mládežnického tělesa, kterou převzal po zakladateli v roce 2006, a sbor pod jeho vedením navazuje na předchozí úspěchy a soutěžní ocenění. Jakub Klecker vystudoval dirigování u Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka na pražské HAMU a poté začal působit jako dirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno, na čas se stal i jejím šéfdirigentem. Pod jeho taktovkou vznikla řada pozoruhodných inscenací, z posledních let jmenujme Martinů operu Hry o Marii nebo Pucciniho Tosku. Žije s rodinou v Brně, kde také vyučuje dirigování na Hudební fakultě JAMU. 



Veber-Kuerov-DSC1373

Ředitelka Filharmonie Brno, muzikoložka, milovnice hudby Leoše Janáčka, brněnská rodačka, absolventka muzikologie a historie na brněnské univerzitě.

Pracovala jako dramaturg nebo producent televizního hudebního vysílání, v letech 2002-2011 byla šéfdramaturgyní Centra hudební a divadelní tvorby České televize Brno. Ve výběrovém řízení na post ředitelky orchestru uspěla v roce 2013.



Kvasnickova-fotoMalířka a autorka šperků.

V roce 1986 se narodila učitelům Haně a Petrovi Stančíkovým. Umění ji obklopovalo od malička v nejrůznějších podobách. Ať už otcova láska k vyřezávání a malování nebo matčina vášeň pro hudbu a literaturu. Život v rodině učitelů a umělců ji poznamenal natolik, že začala se svojí vlastní tvorbou. Její projekt "Obrazně řečeno" je svět vlastní tvůrčí fantazie, kde neplatí žádná pravidla a kde meze v žádném případě neklade. Malování je pro ni relaxem, potěšením a způsobem, jak někomu udělat radost a dodat mu pocit výjimečnosti.

Výstavy -  Červenec 2017  Chillis Café v Pardubicích, Květen 2018 zámek Kvasiny, Červenec 2018 Robinson Café Pardubice, Září 2018 Kavárna Nota Pardubice

facebook.com/petrakvasnickovaobraznereceno

facebook.com/petrakvasnickovareknitosperkem



foto-maloveskKlavíristka, publicistka, hudební teoretička.

K hudbě, umění i k psaní nejrůznějších textů inklinovala již odmala. Vystudovala gymnázium a posléze klavír na Konzervatoři Jána Levoslava Bellu v Banské Bystrici. V současnosti studuje hudební teorii na pražské AMU a vzdělání v nejbližší době rozšíří v rámci studijního pobytu na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Zaměřuje se na tvorbu slovenských skladatelů a také na racionální kompoziční postupy. Jako hudební recenzentka spolupracuje a spolupracovala s hudebními portály a periodiky jak v Česku, tak i na Slovensku. Z koncertů odjakživa odcházela plná dojmů a postřehů, které ne vždy měla s kým sdílet, psaní recenzí je tedy pro ni přímo terapií. Miluje klasickou hudbu, ze všeho nejvíc ji však fascinuje hudba soudobá. Příležitostně se věnuje divadlu, literatuře a folkloru, zkušenosti má i v oblasti dramaturgie. Kromě hudby má vášnivě ráda dobré víno a Formuli 1 - a za všemi třemi vášněmi je ochotná jezdit stovky kilometrů. 



Novinář a publicista

V současnosti je vedoucím redaktorem regionálního listu Týdeník Pernštejn, od roku 1989 byl v Pardubicích postupně redaktorem a šéfredaktorem několikerých regionálních novin. Je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Nepochází z hudební rodiny, ale vášeň pro svět hudby se u něj začala projevovat od střední školy a od té doby je pravidelným návštěvníkem koncertů v Pardubicích, Hradci Králové a v Praze a objíždí premiéry či představení všech tuzemských operních souborů. Za operou cestuje i do zahraničí. Reflexe koncertů publikuje v tisku od roku 1994. Vedle jiných aktivit je také předsedou Filmového klubu Pardubice.



MilanPokorn

Ombudsman Českého rozhlasu, dlouholetý šéfredaktor Týdeníku Rozhlas, vysokoškolský pedagog, bohemista a historik.

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 2002 ukončil doktorské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.  Po aspirantském pobytu na pražské filozofické fakultě pracoval v několika redakcích, nejdéle v Týdeníku Rozhlas, jemuž jako jeho šéfredaktor určil nový formát a obsah. Působí jako pedagog na Jihočeské univerzitě a Masarykově univerzitě. Je editorem, autorem studií a knih o literární historii a teorii, historii českého rozhlasového vysílání či redakční práci. Od 1. května 2016 je ombudsmanem Českého rozhlasu. 


Jan-PraAbsolvent politologie a student teologie, cestovatel, oficiálně působící v prostředí mezinárodního businessu.
 
Podle vlastních slov občasný hudební publicista, mladý mahlerián, fascinován Brucknerovým hudebním světem, stálý posluchač otevřený všemu novému hudebnímu, neustále se učící a objevující. Poznávat začal hudbu od pozdního romantismu a přes hudbu moderní pomalu k hudbě raně barokní. Jeho zájem se přenáší v celé šíři hudebního vývoje. Jednou by rád interpretoval na klavír Cageovu slavnou kompozici 4'33'' 


Absolvent hudební vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci, pedagog Janáčkovy konzervatoře Ostrava, vyučuje dějiny hudby, kulturní dějiny a historicko-estetický seminář



RR2Grafik a publicista.

Profesionální výtvarník, diskofil, operní nadšenec a znalec, který nepohrdne ani muzikálem a operetou ani symfonickou hudbou a který za svými hudebními láskami a zájmy rád cestuje. Je autorem textů o hudbě a hudebnících. A je patriotem v Praze - Vinoři, kde žije po celý svůj život, kde má své grafické studio a kde je místostarostou. Pořádá tam také koncerty, jejichž protagonity jsou známí operní pěvci. 



Alena-SojkovZástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.



DSC9534-1-2

Muzikolog, producent, pedagog.

Vystudoval muzikologii a historii na FF UK v Praze, kde krátce pedagogicky působil. Pracoval v Čs. rozhlase v hudební redakci, v Supraphonu a v roce 1998 založil  komplexní producentské centrum ArcoDiva. Podílel se výrazně na obnově rodného domu Gustava Mahlera, od roku 2002 vede festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava, je vedoucím katedry produkce na HAMU v Praze. Založil Společnost Gustava Mahlera. Věnuje se produkci nahrávek klasické hudby jako producent i jako hudební režisér pro společnost ArcoDiva i pro zahraniční společnosti, zejména Naxos. Zabývá se přípravou a nahráváním projektu „Czech Masters in Vienna“ pro Naxos – Koželuch, Vranický, Vaňhal, Kramář, Bárta a další. Publikuje a přednáší zejména o hudebním průmyslu, mediální sféře a hudebním managementu. V poslední době se zabývá intenzívně i tvorbou konce osmnáctého století z českých a evropských archivů, připravuje k nahrávkám partitury českých autorů působících ve Vídni.



c9b002fe1bb0320831a8ae78670fdb6fXLHouslista, dirigent, pedagog a od roku 2008 šéfdirigent Jihočeské filharmonie.



veb-Vtek-DSC5697Hudební publicista, dramaturg, pedagog a rozhlasový redaktor.

Rodák z Litomyšle stejně jako Bedřich Smetana, celoživotní příznivec jeho hudby, ale i hudby dalších českých klasiků, sběratel a mimořádný znalec nahrávek klasické hudby, autor nesčetných textů o hudbě, její zasvěcený popularizátor. Vyučoval na pardubické konzervatoři. Jako absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě byl dramaturgem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Komorní filharmonie Pardubice, kterou několik let vedl také jako ředitel a na jejíž dramaturgii doposud spolupracuje. Dlouhá léta působil v rozhlase, kde byl vedoucím hudební redakce stanice Vltava a dodnes je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur.



Eva-Zamalov

Předsedkyně Akademie věd ČR, biochemička a bioložka.

Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1983 získala v Československé akademii věd vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (fyziologie rostlin). V roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 pak profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V letech 2003 až 2007 byla zástupkyní ředitele tohoto ústavu, pak ho až do roku 2012 vedla. Následujícího roku se stala členkou Akademické rady. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd ČR. Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů, zabývá se zejména auxiny. Klasická hudba patří mezi její velké koníčky.



Lubomr-Zich-fotoČeský umělec žijící a působící ve francouzském Švýcarsku. Věnuje se kreslenému humoru a ilustraci. Černobílé pérovkové kresby uveřejňuje v časopisech a novinách. Zúčastnil se mnoha kurzů, je autodidakt.

Lubomír Zich se narodil v Praze v roce 1949, prošel současně řemeslným a uměleckým studiem. V roce 1969 emigroval do Švýcarska, kde se živí v oborech spojených s elektromechanikou, vyučováním klasické kytary a loutkářstvím. Věnuje se také knihovnictví, truhlářství, kinooperátorství a mnoha dalším činnostem. Od roku 1973 kreslí a ilustruje pro Švýcarský tisk a pracuje ve studiu kreslených filmů. Jeho všestranné nadání pak vykrystalizovalo v nadšení pro kresbu. V roce 1996 si otevřel vlastní tvůrčí ateliér. V současnosti žije v Lausanne, kde se věnuje kresbě a hudbě. V roce 2016 vyšla v limitovaném nákladu 300 kusů jeho první kniha kreseb. V Praze je možné jeho originální práce vidět v knihkupectví a umělecké galerii KAVKA v Krocínově ulici č. 5, v Praze 1.