Klavírista, učitel

Rodák z Banské Bystrice, kde vystudoval Konzervatórium J. L. Bellu. Následně pokračoval na HAMU v Praze v oboru klavírní interpretace ve třídě Borise Krajného. Získal několik ocenění, mimo jiné druhé místo na soutěži ve španělské Huesce, kterou uděluje Centrum P.I. Čajkovského. Věnuje se i skladatelské činnosti, primárně pro klavír (doposud dvě sonáty a Insomnia – cyklus miniatur), ale i pro jiné nástroje (Kodoku: Preambulum pro varhany, Partita pro kytaru aj.). Natočil dvě sólová CD. Je vášnivým čtenářem beletrie, vedle hudby se věnuje i literatuře. Je bývalým závodním hráčem pouličního hokeje (hokejbalu).

Novinářka a kulturní publicistka.

Vystudovala češtinu, estetiku a žurnalistiku na FF Univerzity Karlovy. Působí jako kulturní publicistka (s přestávkou let 1969 – 89); věnuje se zejména filmu, televizi, hudbě a popularizaci historie a současnosti své rodné země Podkarpatské Rusi. Po roce 1989 pracovala v několika médiích jako kulturní redaktorka, mj. šéfredaktorka Týdeníku Rozhlas. Nadále spolupracuje s výše jmenovaným časopisem i dalšími médii jako autorka recenzí, rozhovorů a dalších textů v oblasti filmu a hudby. Rediguje krajanský časopis Podkarpatská Rus a autorsky, editorsky a organizačně se podílí na aktivitách Společnosti přátel Podkarpatské Rusi (knihy, výstavy, přednášky, besedy atd.).

Publicistka

Hudební publicistikou se zabývá pětadvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 byla redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem, který na konci června 2022 zanikl. Publikuje na KlasicePlus, v Harmonii, Medicíně a umění, byla stálou spolupracovnicí Hudebních rozhledů. Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že mladé, šikovné a zapálené hudebníky je třeba soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak jako rockovou a jazzovou muziku.

Novinář, muzikolog, historik. 

Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře. 

Český hudební skladatel a muzikolog.

Ve své vědecké profesi se věnuje především bádání o Bohuslavu Martinů a české a světové hudbě 20. a 21. století. Od roku 1995 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze (www.martinu.cz). V roce 2020 získal cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za jeden z pěti nejlepších vědeckých projektů roku, jeho kritické edici Eposu o Gilgamešovi udělil svaz německých hudebních nakladatelů cenu Best Edition 2016. Jeho hudebně-dramatická díla byla inscenována na scénách ND v Praze, DJKT Plzeň, MD Brno, Divadlo F.X. Šaldy v Liberci, Canadian Stage Company v Torontu, orchestrální skladby, melodramy a suity z jeho filmových a divadelních hudeb uvedl SOČR, Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Jihočeská filharmonie, Filharmonie B. Martinů Zlín, Pražský komorní orchestr, Musica Florea, Guarneri, trio Prague, Dvořákovo trio, Iva Bittová, Clarinet Factory, Pavel Šporcl ad. Březina složil hudbu k více než 20 filmům, např. Jana Hřebejka, Jiřího Menzela, Juraje Lehotského, Olgy Sommerové, Petra Zelenky, Dagmar Knöpfel a dalších. Za svou filmovou hudbu byl několikrát nominován na cenu Český lev, Cenu české filmové kritiky a cenu European Film Composer 2010. Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde opakovaně spolupracoval s Robertem Wilsonem, Jiřím Ornestem, Hanou Burešovou, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Pamelou Howard, Šimonem Cabanem, Janem Nebeským, Martinou Schlegelovou, Michalem Dočekalem, Petrem Zelenkou, Janou Kališovou, Martinem Vačkářem, Romanem Meluzínem ad. Několikrát získal nebo byl nominován na cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hudbu, dvakrát byl nominován na cenu Classics Prague Award. V roce 2022 získal cenu DILIA za tvůrčí činnost.

www.alesbrezina.cz

Alexander Goldscheider, publicista, skladatel a producent.

Vystudoval hudební vědu na FFUK s doktorátem za analýzu písňové tvorby skupiny Beatles. Od 17 let psal a dělal pořady o hudbě v tisku, Čs. rozhlase, divadlech a klubech. Po studiích byl producentem desek v Supraphonu, začal skládat a nahrávat své písně a instrumentální skladby, od konce 70. let výhradně na syntezátory. Od roku 1981 žije v Londýně, kde mu vyšla řada sólových desek a CD. V emigraci založil společnost Romantic Robot, která úspěšně vyráběla vlastní software, hardware a také hudební CD, včetně průkopnického dvoj-CD hudby napsané v Terezíně. V roce 2020 vyšla první část jeho knižních memoárů Cílené náhody. Rád také fotografuje.

Alfred Habermann, varhaník, cembalista, pedagog.

Je studentem Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze ve varhanní třídě prof. Jaroslava Tůmy. Současně s tím se věnuje hře na cembalo u MgA. Edity Keglerové na Pražské konzervatoři. V letech 2013-2019 studoval u prof. Josefa Popelky na varhanním oddělení Pražské konzervatoře, kde se zároveň věnoval i hře na klavír pod vedením MgA. Jany Macharáčkové. Pravidelně si své ve vzdělání doplňuje v zahraničí (Španělsko, Francie, Německo či Holandsko). Vystoupil např. na Mezinárodním varhanním festivalu v Užhorodě, Vambeřicích, Terezíně, na Orlicko-Kladském varhanním festivalu nebo na festivalu Haydnovi hudební slavnosti a festivalu Bach for all. Pro Český rozhlas natočil skladby barokních skladatelů J. C. F. Fischera a J. P. Sweelincka. Jako varhaník působí v Lukách nad Jihlavou a ve Vysokých Studnicích, odkud pochází. Zároveň také pedagogicky působí na ZUŠ Jana Hanuše v Praze.

Hudebník, publicista, PR a komunikace

V hudebce se učil hrát na několik nástrojů, ale vlastní cestičku k hudbě si vyšlapal až sám s kytarou. Ač se jako hudebník věnuje aktivně hudbě populární, nemohl by dýchat bez "klasiky". Je toho názoru, že v životě, stejně jako v hudbě nemusíme být s ostatními unisono, ale měli bychom být v harmonii. Nyní vede rytmickou scholu v Hradci Králové a zpívá ve sboru.

Flétnistka a pedagožka

Vystudovala obor Hra na flétnu u prof. Václava Kunta na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy a poté na JAMU v Brně, kde v říjnu 2018 nastoupila své doktorské studium v oboru Interpretace a teorie interpretace. Získala 1. cenu v národním kole soutěže Concertino Praga (2011) a 2. cenu na Soutěži konzervatoří v Teplicích (2012). Pravidelně vypomáhá v brněnských orchestrech Czech Virtuosi, Virtuosi Brunenses a Filharmonie Brno, příležitostně spolupracuje též s Moravskou filharmonií Olomouc, Českým národním symfonickým orchestrem a dalšími tělesy. Je také aktivní hráčkou několika komorních uskupení. Hru na flétnu vyučuje na několika ZUŠ v Brně a okolí. Vedle moderní flétny se též aktivně věnuje hře na historické příčné flétny, které začala studovat v roce 2015 u traversistky Marty Kratochvílové-Čižmářové a později u Michaely Šikulové-Ambrosi. Účinkuje pravidelně na koncertech tzv. staré hudby pořádaných Hudebními lahůdkami, z.s. nebo JAMU Brno a je členkou konsortu renesančních příčných fléten Tourdion. Její vedlejší zálibou je hra na varhany, kterou absolvovala na ZUŠ varhanické Brno, přísp.org. u Tomáše Syrka (v rámci SPD) a na varhany pravidelně hraje ve své rodné farnosti Lísek u Bystřice nad Pernštejnem a okolí.

Vedle hudby je její největší radostí příroda, cestování a poznávání nových míst a lidí, čokoláda a práce s dětmi, které nejen učí hudbě, ale také vede letní dětské tábory.

Klavíristka a pedagožka

Klavíru se věnuje od útlého dětství, vystudovala plzeňskou konzervatoř (Miroslav Brejcha) a HAMU v Praze (Prof. Ivan Klánský) s roční stáží na Sibeliově akademii v Helsinkách (Ilmo Ranta). Je vítězkou Mezinárodní Smetanovské klavírní soutěže v Plzni a Mezinárodní klavírní soutěže v Jürmale v Lotyšsku. Během studií získávala pódiové zkušenosti jako sólová a komorní hráčka, absolvovala prestižní klavírní kurzy v ČR i v zahraničí (California Summer Music v USA, ISA Reichenau v Rakousku, Kallio-Kuninkala ve Finsku). Od roku 2019 působí na konzervatoři v Plzni jako pedagožka a korepetitorka. Svou lásku ke komorní hře nadále zúročuje v komorních souborech Czech Philharmonic Virtuosi a Quintetto della Trota. Od roku 2014 působí jako autorka a redaktorka obecních novin v Nebílovech u Plzně.

Hudební publicista, dramaturg, pedagog a rozhlasový redaktor.

Rodák z Litomyšle stejně jako Bedřich Smetana, celoživotní příznivec jeho hudby, ale i hudby dalších českých klasiků, sběratel a mimořádný znalec nahrávek klasické hudby, autor nesčetných textů o hudbě, její zasvěcený popularizátor. Vyučoval na pardubické konzervatoři. Jako absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě byl dramaturgem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Komorní filharmonie Pardubice, kterou několik let vedl také jako ředitel a na jejíž dramaturgii doposud spolupracuje. Dlouhá léta působil v rozhlase, kde byl vedoucím hudební redakce stanice Vltava a dodnes je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur.

V rubrice ČtenářiPlus vydáváme vaše názory. 

Přispívat může zkusit kdokoliv. Podmínkou je seriózní obsah a forma textu. Jde o prostor určený pro ty z vás, kteří nejsou profesionály v oblasti klasické hudby, ale rádi píší a mají zájem se vyjadřovat ke kulturnímu dění nebo události. Vítané jsou texty, které spadají do kategorií REFLEXE, REPORTÁŽ, GLOSA, ÚVAHA a pod. 

Své texty nám posílejte na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Do předmětu uveďte heslo ČtenářiPlus.
Nezapomeňte napsat také své jméno a příjmení, popř. pár informací o sobě.

Těšíme se na vaše příspěvky!

Česko-slovenský hudební skladatel a klavírista profilující se na poli soudobé artificiální hudby. Je autorem mnoha komorních, orchestrálních i koncertantních skladeb. Jako klavírista se významně podílí na premiérách soudobé hudby v České republice i v zahraničí. Jeho kompozice uvedli přední české orchestry jako Komorní filharmonie Pardubice, Moravská filharmonie Olomouc, Jihočeská filharmonie, Orchestr Quattro či Plzeňská filharmonie. Chudovského tvorba se stala také součástí festivalů jako je Melos Étos, International Prague Shakuhachi festival, Orfeus, Örebro Contemporary Music Festival, Ze Stínů či Noc kostelů v České republice i na Slovensku. Jako klavírista i skladatel obdržel za svou práci řadu ocenění. Poslední autorské počiny směřují k systematickému popírání temperovaného ladění a k využití mikrointervalových struktur. Narodil se v roce 1992 a vystudoval skladbu a teorii skladby na pražské HAMU ve třídě prof. Ivana Kurze.

Publicista, rozhlasový redaktor a moderátor

Od roku 2015 je jedním z autorů pořadů Mozaika Českého rozhlasu Vltava, veřejnoprávní stanice, do jejíhož hudebního vysílání pravidelně přispíval už od roku 2011. V minulosti byl dramaturgem opery Národního divadla moravskoslezského, předtím působil také v dramaturgii a PR opery pražského Národního divadla. Publikuje v hudebních časopisech a na hudebních portálech. Od roku 2003 spolupracuje s Jednotou hudebního divadla, pořádající národní festival Opera a Burzu mladých zpěváků. Mezi jeho zájmy (kromě rozhlasu) patří dobrá opera, dobrá hudba z období francouzského romantismu a dobré víno.
 

Novinář, absolvent pravoslavné teologie

Ačkoliv není v muzikologii odborníkem, dokáže dobrou hudbu ocenit. Rád si poslechne kvalitní metal či filmové melodie, ale touží-li po nějakém „vyšším“ či „hlubším“ zážitku, pustí si vážnou či historickou hudbu, nebo ještě lépe – zajde na koncert. Bakalářský titul si odnesl z Pedagogické fakulty UK v Praze v oboru dějepis – základy společenských věd a po krátkém rozmýšlení se rozhodl vystudovat Pravoslavnou bohosloveckou fakultu Prešovské univerzity v Prešově. I díky tomu ví, jak úzce spolu hudba a teologie souvisí. V pravoslaví hudba není jen ozdobou, ale neodmyslitelnou součástí duchovního života.

V profesním životě se věnuje novinařině. Několik let působil v Českém rozhlase, nyní pracuje v komunikační agentuře.

Daniel Pinc (*1991) je absolvent tří oborů Pražské konzervatoře (pop zpěv, skladba a klasický zpěv) a profesionální sborový zpěvák. Mezi nejvýznamnější tělesa, s nimiž spolupracoval, patří Martinů Voices, Kühnův smíšený sbor a Pražský filharmonický sbor, se kterým opakovaně účinkoval na festivalu v rakouském Bregenz nebo například v newyorské Carnegie Hall s dirigentem Semjonem Byčkovem. Lokálně působí též jako hudební aranžér a dirigent, skladbě se věnuje spíše v soukromí. Stěžejními jsou při jeho práci hudebního kritika kategorie soudobá a vokální hudba.

Malíř, grafik, hudebník, básník, keramik.

Narozen 11.1.1959 v Praze, žije v Makotřasech. Vystudoval architekturu a scénografii na VŠUP u prof Josefa Svobody (1979-85). Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Památníku národního písemnictví, ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ve sbírce Brunel University, Londýn a v mnoha soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Od roku 1985 pravidelně vystavuje.

www.david-cajthaml.com
facebook.com/dcajthaml

Muzikolog a hudební manažer

je absolventem hudební vědy a germanistiky na FF UK a muzikologie na univerzitě v Kolíně nad Rýnem za stipendijní podpory nadace DAAD. Pohybuje se především v prostředí hudebního managementu a produkce. Několik sezón se podílel na koncertním provozu německé Philharmonie Essen, kde hudebně a profesně velmi načerpal. Po návratu do ČR se zabývá (nejen) produkčními činnostmi pro festival Lípa Musica. Odjakživa se zajímá o česko-německé kulturní dění. Mimo hudbu si libuje v románské a gotické architektuře, v poznávání měst a vrací se i k zálibě přírodní turistiky.

Eliška Cílková je hudební skladatelka. Komponování vážné hudby studovala ve Vídni (Universitat fur Musik und Darstellende Kunst), v Praze (Hudební Akademie Múzických Umění) a na Columbia University v New Yorku (roční Fulbrightovo stipendium). Je držitelkou ceny GENERACE AHUV pro nejlepšího českého skladatele vážné hudby do 30 let (2015), a dvou cen MUSICA NOVA (2016). Kromě skládání hudby se ve svém tvůrčím životě ze zájmu věnuje také hudebním dokumentárním filmům a zvukovým dokumentům. Za režii hudebního dokumentu Od detailu k celku získala v roce 2016 hlavní cenu Czech Press Photo Video Feature. V hudbě ale stále používá rodné příjmení, stejně jako u autorských filmů, které jsou čistě hudebně zaměřené.
www.eliskacilkova.com

Eva Bečvaříková působila jako učitelka českého a anglického jazyka, hudební a výtvarné výchovy a také občas dějepisu. Příležitostně publikovala v místním tisku tipy na výlety a reakce na kulturní události v okolí. Ráda fotografuje. V poslední době se více zaměřuje na oblast vážné hudby, které je velkým příznivcem.

Předsedkyně Akademie věd ČR, biochemička a bioložka.

Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1983 získala v Československé akademii věd vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (fyziologie rostlin). V roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 pak profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V letech 2003 až 2007 byla zástupkyní ředitele tohoto ústavu, pak ho až do roku 2012 vedla. Následujícího roku se stala členkou Akademické rady. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd ČR. Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů, zabývá se zejména auxiny. Klasická hudba patří mezi její velké koníčky.

Muzikolog, hudebník a publicista 

Je absolventem dvouoborového bakalářského studia muzikologie a žurnalistika na Univerzitě Palackého, nyní pokračuje studiem navazujícím magisterským v kombinaci muzikologie – mediální studia. Primárně se věnuje hudbě populární, ať už teoreticky, tak především jako aktivní interpret –kytarista. Spektrum jeho hudebního zájmu je však mnohem širší, zahrnuje tak rovněž hudbu artificiální s důrazem na 20. století a současnost. Od roku 2021 je součástí organizátorského týmu festivalu soudobé hudby MusicOlomouc, a také příležitostným technikem Moravské filharmonie Olomouc. Dále se věnuje publikační činnosti, v minulosti například přispíval jako recenzent do časopisu Fullmoon, reflektujícího populární hudební scénu u nás i v zahraničí, nebo online verze časopisu Harmonie. Na Katedře mediálních a kulturních studií a žurnalistiky působí také jako editor a správce facebookové stránky zpravodajsko-publicistického portálu Pres.UPmedia.cz. V rámci projektu Novinářský inkubátor byl vybrán, aby se jako reportér zúčastnil pražského Metronome Festivalu a mohl tak posunout svou novinářskou tvorbu na další úroveň.

Muzikolog, sinolog.

Narodil se 22. 12. 1993 v Benešově u Prahy, vystudoval v letech 2013 až 2017 obor muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouc. Během té doby absolvoval v letech 2015 až 2016 roční pobyt ve Francii na Univerzitě Jean Monnet. Po krátkém navazujícím studiu hudební vědy na UK v Praze se rozhodl změnit obor a momentálně dokončuje na olomoucké univerzitě obor Čínské filologie. Z bohatého hudebního repertoáru má nejraději hudbu první poloviny 20. století a hudbu soudobou, ovšem hluboký vztah k hudbě má napříč staletími, světadíly i žánry.

Pedagožka, hudebnice a publicistka

Brněnská rodačka, venkovská učitelka žijící v Brně a dojíždějící každodenně do zpěvného Břeclavska, občas do Bojkovic, na Luhačovicko a Uherskobrodsko, s pouhým dvouletým ředitelským angažmá v Brně - Řečkovicích. Má silnou a stálou závislost na Brno, na jeho genia loci. Jako pamětnice ráda i nerada sleduje brněnské proměny a snaží se zaznamenávat úspěchy zejména jeho mladých umělců. Hraje na housle a violu, zpívá ve Svatojakubském sboru, s nímž zajíždí šířit českou hudbu i do Rakouska, nejraději do Salcburku. U jejích hudebních začátků bylo setkání s Janáčkovým žákem Josefem Černíkem. Vzorem pro její hudební komentáře jí byl a zůstává profesor Rudolf Pečman.

Učitelka 

Žije a učí v Praze, má aprobaci český jazyk a dějepis. Zajímá se o hudbu a divadlo s výrazným příklonem k francouzské kultuře. Na škole založila operní klub pro teenagery a několik let ho vedla. Psala recenze a rozhovory do internetových časopisů a Divadelních novin. Založila YouTube kanál About Dessay. Nejšťastněji se cítí v Théâtre des Champs-Elysées, v Opéra Garnier a v Comédie-Française.

Henrich Gibala, tanečník a študent

Bývalý dlhoročný reprezentant Slovenska v tanečnom športe. Momentálne študent odboru Tanečné umenie - klasický tanec na VŠMU v Bratislave. Popri škole hosťuje v divadle Nová scéna a SND. Ako jeden z mála študentov sa venuje aj publikačnej činnosti. Tvorí články pre časopisy Tempo a TANEC. Pravidelne navštevuje popredné európske scény, kde si pozrie ako balet tak aj operu. O svoje postrehy a myšlienky sa potom rád podelí s každým, koho to zaujíma. Myslí si, že o krehkom svete umenia by sa mali vyjadrovať aj tí, ktorí mu svoj život ešte len zasvätiť idú...

Muzikolog, hudební manažer, pedagog, publicista.

Je absolventem Pedagogické fakulty v Plzni (český jazyk a hudební výchova), hudební vědu vystudoval na Karlově univerzitě. Zabýval se zejména českým folklorem (krátce působil v Akademii věd), kterému se věnoval i prakticky – upravoval lidové písně, natáčel je v Českém rozhlase, působil jako zpěvák, sbormistr a dirigent. Má bohaté zkušenosti z řízení uměleckých těles. V roce 1994 byl u zrodu Pražské komorní filharmonie (a působil v ní dvanáct let jako ředitel), byl ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK či uměleckým šéfem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. Jako dlouholetý předseda Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR byl současně i zástupcem ČR v mezinárodní asociaci živého umění PEARLE se sídlem v Bruselu. V roce 2018 byl krátce ministrem kultury. Je dlouholetým spolupracovníkem Českého rozhlasu, zejména stanice Vltava, v letech 2013-2014 byl dramaturgem Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Českého rozhlasu, od vzniku stanice D-dur je jejím externím spolupracovníkem. Od roku 2015 je pedagogem na Katedře arts managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE, kde vyučuje předměty výkonného umění. Má zkušenosti z podnikatelské činnosti v hudebním průmyslu, založil hudební vydavatelství Clarton, v němž vydával hudební nosiče s klasickou hudbou včetně velkých orchestrálních titulů ve světových CD premiérách, nyní je spolumajitelem hudební agentury AuraMusica, která od roku 2015 pořádá koncertní sezónu Břevnovská hudební setkání. Pedagogickou a teoretickou činnost vyvažuje uměleckými tvůrčími aktivitami, věnuje se hudební kompozici, výrazně se zabýval popularizační činností, vytvářel a moderoval hudební pořady pro děti a mládež, má za sebou osm sezón v Rudolfinu s Pražskou komorní filharmonií, šest sezón s FOK, napsal přes 60 scénářů a uvedl na 200 koncertů po celé ČR. Ve volném čase sportuje (je vášnivým tenistou, dříve závodním volejbalistou), v poslední době propadl malování a má radost ze své vnučky, které rád předává svoji lásku k hudbě.

Varhanice Irena Chřibková je ředitelkou kůru baziliky sv. Jakuba na Starém Městě pražském. Založila tam a vede Mezinárodní varhanní festival a několik cyklů duchovní hudby –  Svatojakubský podzim a velikonoční a vánoční koncerty. Oblíbené jsou i její nedělní půlhodinky varhanní hudby všech stylových období. Studovala na kroměřížské konzervatoři, na pražské AMU a ve Francii u Susan Landale. Na svých CD prezentuje především českou a francouzskou varhanní tvorbu, je vyhledávanou interpretkou soudobých děl, zvláštní zájem věnuje hudbě Petra Ebena. Vyučuje, usedá v porotách varhanních soutěží a vede interpretační kursy. Je předsedkyní Nadačního fondu Sancti Jacobi Organum.

Ivan Marton ukončil štúdium hudobnej vedy na FFUK v Bratislave pod vedením prof. Jozefa Kresánka. V štúdiu pokračoval vo Varšave a na Hudobnovednom inštitúte v Hamburgu.

Začínal ako dramaturg v Slovenskej filharmónii, neskôr pracoval v hudobnom vydavateľstve OPUS a v PZO Slovart a napokon pôsobil v slobodnom povolaní. Je členom grantových komisií Fondu na podporu umenia.

Jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace a je mnohými považován za nejlepšího současného českého pianistu. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je rovněž pokládán za specialistu na interpretaci české hudby.
Ivo Kahánek je absolventem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě ve třídě Mgr. Marty Toaderové a Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského. Má za sebou také studijní stáž na prestižní londýnské Guildhall School of Music and Drama u Ronana O´Hory a mistrovské kurzy pod vedením Karl-Heinze Kämmerlinga, Christiana Zachariase, Alicie de Larrocha, Imogen Cooper, Petera Frankla a dalších osobností.