Zakladatelé portálu
Veronika Veber Paroulková
Moderátorka, publicistka
Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době připravuje a moderuje pořad Na návštěvě pro ČRo D-dur, pořady s vědci o vědě pro ČRo Plus a v oblasti klasické hudby příležitostně moderuje pro ČT art. Kromě toho spolupracuje jako moderátorka i s festivaly klasické hudby, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi, psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny. Je spoluzakladatelkou portálu o klasické hudbě KlasikaPlus.cz, kde zároveň publikuje. Kromě klasické hudby je její zálibou golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i kvalitní vína, vaření a gastronomii. Kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Její velkou láskou se stal v roce 2020 syn Kubíček. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...
Redakce
Lucie Johanovská
Šéfredaktorka
Hudební organizátorka a příležitostná publicistka, od ledna 2024 šéfredaktorka portálu KlasikaPlus.cz. V minulosti spolupracovala na různých hudebních projektech, například MHF Pražský podzim, MHF Český Krumlov, Letní slavnosti staré hudby, Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté či MHF Lípa Musica a Českolipský komorní cyklus. Věnuje se hudebnímu marketingu, managementu, dramaturgii i hudební publicistice, příležitostně pořádá komorní koncertní akce.
Daniel Pinc
Redaktor a editor
Publicista a zpěvák, od roku 2023 redaktor a editor portálu KlasikaPlus.cz. Je absolventem tří oborů Pražské konzervatoře (pop zpěv, skladba a klasický zpěv) a profesionální sborový zpěvák. Mezi nejvýznamnější tělesa, s nimiž spolupracoval, patří Martinů Voices, Kühnův smíšený sbor a Pražský filharmonický sbor, se kterým opakovaně účinkoval na festivalu v rakouském Bregenzu nebo například v newyorské Carnegie Hall s dirigentem Semjonem Byčkovem. Lokálně působí též jako hudební aranžér a dirigent, skladbě se věnuje spíše v soukromí. Stěžejními jsou při jeho práci hudebního kritika kategorie soudobá a vokální hudba.
Autoři
ČtenářiPlus
V rubrice ČtenářiPlus vydáváme vaše názory.
Přispívat může zkusit kdokoliv. Podmínkou je seriózní obsah a forma textu. Jde o prostor určený pro ty z vás, kteří nejsou profesionály v oblasti klasické hudby, ale rádi píší a mají zájem se vyjadřovat ke kulturnímu dění nebo události. Vítané jsou texty, které spadají do kategorií REFLEXE, REPORTÁŽ, GLOSA, ÚVAHA a pod.
Své texty nám posílejte na mail WEB@KLASIKAPLUS.CZ
Do předmětu uveďte heslo ČtenářiPlus.
Nezapomeňte napsat také své jméno a příjmení, popřípadě i pár informací o sobě.
Těšíme se na vaše příspěvky!
Jindřich Bálek
Hudební publicista
V letech 2005 – 2020 byl redaktorem stanice ČRo Vltava nejprve v redakci kulturní publicistiky, později v redakci vážné hudby. Po maturitě na teplickém gymnáziu studoval Institut základů vzdělanosti UK a pak filosofii na FF UK v Praze. Je dlouholetým spolupracovníkem časopisu Harmonie a dalších médií a stálým spolupracovníkem stanice ČRo D dur.
Karolína Alena Bartoňková
Zpěvačka, klavíristka, žurnalistka
Od roku 2016 studovala na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci obor zpěv ve třídě Ivany Mikeskové. Zároveň absolvovala studium klavíru u Alice Rajnohové. Paralelně se vzdělávala v oborech žurnalistika a italská filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě toulání v přírodě ve volném čase píše poezii nebo tvoří kresby při poslechu jazzové nebo klasické hudby.
Jindřiška Bártová
Muzikoložka
Prof. PhDr. Jindřiška Bártová (*1942) vystudovala hudební vědu a češtinu na brněnské univerzitě a po několikaletém působení v hudebně-historickém oddělení Moravského muzea a v brněnské odbočce Svazu československých skladatelů přešla na pedagogickou dráhu, nejprve na brněnské konzervatoři a od roku 1989 na JAMU, kde v současnosti působí jako vedoucí Centra pro výzkum brněnské kompoziční školy. Kritické činnosti v denním a odborném tisku se věnovala až do 90. let pravidelně, poté občasně. Publikovala více než sto studií v odborných časopisech a sbornících. Knižně vydala publikace věnované skladatelům Janu Kaprovi (1994), Miloslavu Ištvanovi (1997), členům sdružení Camerata Brno (2003), dirigentu Františku Jílkovi (2014), režisérovi Václavu Věžníkovi (2016, muzikologu Jiřímu Vysloužilovi (2018) a hudebnickému rodu Veselků (2019). Redigovala dva díly kolektivní monografie Osobnosti Hudební fakulty JAMU (2017, 2020), do nichž přispěla studiemi věnovanými sbormistru Josefu Veselkovi, pěvkyni Anně Barové, skladateli Miloslavu Ištvanovi a muzikologu Janu Trojanovi.
Jan Baťa
Muzikolog, publicista a sbormistr
Je odborným asistentem Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na hudbu a hudební kulturu v českých zemích v letech 1526–1620. Vedle pedagogické a badatelské činnosti publikuje v odborných a populárně naučných periodikách. Aktivně se účastní mezinárodních muzikologických konferencí doma i v zahraničí a připravil k vydání několik notových edic. Je také uměleckým vedoucím komorního vokálního souboru Gontrassek, v jehož diskografii figurují CD Abychme hodně pamatovali a Vstalť jest Kristus z mrtvých král. Obor hudební věda absolvoval na FFUK v roce 2003.
Milan Bátor
Hudební publicista, pedagog, kytarista
Rodák z Opavy, pochází z umělecké rodiny, bratr David je básník, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým básnířkám. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a Filozofickou fakultu Ostravské univerzity, kde završil studia doktorským titulem v oboru Hudební teorie a pedagogika. Dlouhá léta působí jako hudební pedagog, na kytaru a etnické strunné nástroje hrál v kapelách Pearl Jam Revival, Nekuř toho tygra, Nisos, aj. Jako korepetitor a kytarista získal v ústředních kolech soutěží řadu diplomů za vynikající umělecký doprovod. Rád píše a přemýšlí o hudbě a interpretaci, spolupracuje s Českým rozhlasem a tištěnými časopisy a internetovými portály. Na hudbě miluje svobodu, mnohotvárnost a dar spojovat.
Eva Bečvaříková
Publicistka
Působila jako učitelka českého a anglického jazyka, hudební a výtvarné výchovy a také občas dějepisu. Příležitostně publikovala v místním tisku tipy na výlety a reakce na kulturní události v okolí. Ráda fotografuje. V poslední době se více zaměřuje na oblast vážné hudby, které je velkým příznivcem.
Tamara Bláhová
Klavíristka a cembalistka
Absolventka brněnské konzervatoře z klavírní třídy Renaty Bialasové a JAMU z klavírních tříd Alice Rajnohové a Heleny Weiser. V současnosti pokračuje studiem hry na cembalo ve třídě Eleny Pokorné. Fascinuje ji především hudba přelomu 19. a 20. století a pronikání různě pojímané spirituality do vážné hudby. Zajímají ji také snahy o nalezení nového hudebního jazyka, který je však zároveň zaměřen na psychiku posluchače, jako například v tvorbě skladatelů minimalistické hudby.
Peter Bleha
Novinár a hudobný publicista
V 90. rokoch pôsobil vo Veľkej Británii na dlhodobej stáži v centrále BBC v Londýne a krátko aj v agentúre Reuters. Spoluzakladal pobočku ČTK na Slovensku, krátko pracoval aj v redakcii Slobodnej Európy v Bratislave. Neskôr pôsobil ako redaktor denníka Telegraf. V posledných rokoch píše o hudbe, ktorú podrobne sleduje takmer 30 rokov. Venuje sa najmä opere, ale aj symfonickej hudbe, operete a muzikálu. Je však aj veľkým fanúšikom jazzu. Peter Bleha je autorom najčítanejšieho slovenského blogu o vážnej hudbe Do Re Mix, ktorý vychádza na Denníku N a v súčasnosti je aj hudobným recenzentom rozhlasovej stanice Devín/RTVS. Žije v Bratislave, rád cestuje.
Aleš Bluma
Novinář, muzikolog, historik
(1942-2024)
Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře.
Jan Borek
Hudebník a publicista
Student olomoucké hudební vědy a filosofie. Bývalý klavírista, současný kytarista, skladatel, překladatel a držitel ocenění z mezinárodní skladatelské soutěže Maurice Ravela 2015. Přispívá mimo jiné do akademického časopisu Musicologica Olomucensia. Věnuje se především progresivnímu rocku a soudobé klasické i experimentální tvorbě, zároveň sleduje mnohé současné avantgardní a okrajové proudy.
Alena Borková
Muzikoložka, klavíristka, pedagožka
Na brněnské konzervatoři dlouholetá vyučující povinného klavíru, dějin a literatury zpěvu a interpretačního semináře zpěvu a po určitou dobu i korepetitorka na pěveckém oddělení. Řadu let spolupracovala jako klavíristka s dětským sborem Primavera při ZUŠ J. Kvapila. Vyvíjí vedle pedagogické i činnost všeobecně popularizační – vede besedy o hudbě, píše průvodní slova pro Filharmonii Brno i pro další organizátory, spolupracovala s denním tiskem a hudebními časopisy jako autorka recenzí koncertů i odborných článků. Vystudovala hudební vědu a v letech 1978 až 1982 na JAMU ve třídě Vladimíra Lejska hru na klavír.
Zbyněk Brabec
Tenorista, dramaturg, režisér, pedagog a publicista
Začínal jako sólista operety a opery DJKT v Plzni, zpíval na většině českých operních scén. Od osmdesátých let je dramaturgem plzeňského operního souboru, režíruje rovněž operní a operetní představení. Po léta spolupracoval s Českým rozhlasem Vltava na pořadech o operním a pěveckém umění, je dlouholetým publicistou v odborných médiích, aktivním členem výboru Jednoty hudebního divadla a členem odborné poroty pro udělování cen Thálie. Pedagogicky působí na Pražské konzervatoři.
Aleš Březina
Skladatel a muzikolog
Ve své vědecké profesi se věnuje především bádání o Bohuslavu Martinů a české a světové hudbě 20. a 21. století. Od roku 1995 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze (www.martinu.cz). V roce 2020 získal cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za jeden z pěti nejlepších vědeckých projektů roku, jeho kritické edici Eposu o Gilgamešovi udělil svaz německých hudebních nakladatelů cenu Best Edition 2016. Jeho hudebně-dramatická díla byla inscenována na scénách ND v Praze, DJKT Plzeň, MD Brno, Divadlo F.X. Šaldy v Liberci, Canadian Stage Company v Torontu, orchestrální skladby, melodramy a suity z jeho filmových a divadelních hudeb uvedl SOČR, Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Jihočeská filharmonie, Filharmonie B. Martinů Zlín, Pražský komorní orchestr, Musica Florea, Guarneri, trio Prague, Dvořákovo trio, Iva Bittová, Clarinet Factory, Pavel Šporcl ad. Březina složil hudbu k více než 20 filmům, např. Jana Hřebejka, Jiřího Menzela, Juraje Lehotského, Olgy Sommerové, Petra Zelenky, Dagmar Knöpfel a dalších. Za svou filmovou hudbu byl několikrát nominován na cenu Český lev, Cenu české filmové kritiky a cenu European Film Composer 2010. Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde opakovaně spolupracoval s Robertem Wilsonem, Jiřím Ornestem, Hanou Burešovou, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Pamelou Howard, Šimonem Cabanem, Janem Nebeským, Martinou Schlegelovou, Michalem Dočekalem, Petrem Zelenkou, Janou Kališovou, Martinem Vačkářem, Romanem Meluzínem ad. Několikrát získal nebo byl nominován na cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hudbu, dvakrát byl nominován na cenu Classics Prague Award. V roce 2022 získal cenu DILIA za tvůrčí činnost.
www.alesbrezina.cz
Rafael Brom
Hudební publicista
Dlouholetý hudební redaktor stanice Český rozhlas Vltava, kde působil od počátku osmdesátých let přes třicet let. Byl od začátku i u vysílání stanice Český rozhlas D dur, kde dodnes přispívá k tvorbě programu. Dále publikoval v Týdeníku Rozhlas a v hudebních časopisech. Absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze s vidinou práce v oblasti organologie, rozhlasová praxe ale převážila nad badatelskými úmysly. Je mu blízká historie a stavba smyčcových hudebních nástrojů, vedle obligátního seznámení s hrou na klavír v rámci studií získal základy hry na violoncello a trubku. Otec hrával na pozoun a obeznámení s žesťovými nástroji mu vyneslo možnost strávit vojenskou službu jako hráč na lesní roh ve vojenském dechovém orchestru. Od poloviny devadesátých let se díky nabídkám mezinárodní rozhlasové výměny častěji setkával s hudbou vídeňské valčíkové rodiny Straussů, což vedlo roku 1999, jubilejním roce stého výročí úmrtí Johanna Strausse syna, k přímému kontaktu s vídeňskou straussovskou společností, archivem knihovny města Vídně a potomky rodiny. Léta připravoval rozhlasové pořady i články s touto tématikou. Deset let moderoval přímé přenosy Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků a moderoval i přenosy koncertů Rozhlasových symfoniků. Ze sportovních aktivit mu zůstala obliba sledování přenosů kolektivních sportů, tenisu a lehké atletiky. Příležitostně se vrací do přírody, má rád psy a obdivuje koně. Spolupráci s hudebním portálem KlasikaPlus.cz považuje za přirozené a přátelské pokračování své profese.
Jana Burdová
Varhanice, zpěvačka, hráčka na repliky středověkých nástrojů
Absolventka pedagogického lycea s hudební specializací na SPgŠ ve Znojmě, kde začala svou hudební dráhu v tamním pěveckém sboru. Po maturitě byla přijata na Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci, kde studuje hru na varhany a klasický zpěv. Paralelně se studiem na konzervatoři vystudovala pedagogickou fakultu UP v Olomouci v oboru český jazyk, literatura a hudební kultura se zaměřením na vzdělávání. V současnosti studuje muzikologii na filozofické fakultě, kde se badatelsky věnuje organologii. Je členkou historizujících souborů Lucrezia Borgia a Rabussa, kde hraje na repliky středověkých hudebních nástrojů, zpívá a příležitostně koncertuje i v oblasti vážné hudby. Pedagogicky působí na ZUŠ, kde vyučuje hru na klavír a varhany. Při studiu na konzervatoři se aktivně účastní varhanních i pěveckých interpretačních kurzů a zajímá se o interpretaci barokní hudby. Ve volném čase se také věnuje regionální historii Vysočiny a usiluje o obnovu zámku v Polici, kde již několik let pracuje jako průvodkyně.
David Cajthaml
Malíř, grafik, hudebník, básník, keramik.
Narozen 11.1.1959 v Praze, žije v Makotřasech. Vystudoval architekturu a scénografii na VŠUP u prof Josefa Svobody (1979-85). Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Památníku národního písemnictví, ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ve sbírce Brunel University, Londýn a v mnoha soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Od roku 1985 pravidelně vystavuje.
www.david-cajthaml.com
facebook.com/dcajthaml
Jan K. Čeliš
Nezávislý intelektuál
Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze, působil jako středoškolský učitel v Jičíně, Semilech a Drážďanech, zabýval či zabývá se širším spektrem oborů kultury. V oblasti výtvarného umění publikoval v odborných časopisech či jako autor textů katalogů u nás i v zahraničí, zúčastnil se několika konferencí zaměřených na kulturní krajinu a působí v oblasti regionální kultury, psané příspěvky publikuje také na svých stránkách. Hudbě se kromě jejího celoživotního neprofesionálního provozování v několika žánrech, tedy zvláště hudby vážné, rockové či lidové, věnoval v komentářích uměleckého dění. Pracoval jako editor, recenzent a fotograf v MHF České doteky hudby.
Leoš Černý
Violista, pedagog
Absolvent Konzervatoře Brno a Janáčkovy akademie múzických umění, bývalý člen Filharmonie Brno, později doktorand na brněnské JAMU. Finalista soutěže Johannesa Brahmse v Pörtschachu - viola sólo - 2015. Člen různých komorních uskupení a pedagog.
Jozef Červenka
Publicista a dramaturg
Vystudoval ekonomii; soukromě studoval operní a divadelní dramaturgii u Branislava Krišky a scénografii u Aleše Votavy, což ho přivedlo ke studiu na Vysoké škole múzických umění. Absolvoval studijní pobyt na Bayreuther Festspiele v Německu. Pracuje jako redaktor v RTVS (Rozhlas a televízia Slovenska) - Rádiu Devín, kde připravuje a uvádí pořady Ars musica, Musica vocalis a Operné Rádio Devín. Spolupracuje také s Českým rozhlasem Vltava. Věnuje se kritické a publicistické činnosti v oblasti vážné hudby, filmu, opery a tanečního divadla, dlouhodobě spolupracuje s časopisy Hudobný život, KØD, Svět a divadlo, Kino Ikon, Anthropos a internetovými médii Monitoring divadiel a Opera Slovakia. Provozuje obchod s hudebninami Hummel Music, který se specializuje na klasickou hudbu a jazz. Pracoval jako dramaturg operního festivalu Viva Verdi. Pro Divadelní ústav byl kurátorem výstavy Lucia Popp - vrúcny hlas svetovej opery a operní části výstavy Divadelné storočie - stopy a postoje. Spolupracoval na knize Jaroslava Blaha Legenda bez legiend - Peter Dvorský a jeho doba (Kalligram/Harmony). Byl členem autorských týmů knižních publikací Zlaté šesťdesiate (roky) v Slovenskom národnom divadle (Veda), 100 rokov Slovenského národného divadla (Slovart/SND), Rodinné filmové striebro (Slovenský filmový ústav) a online projektu Zlatý fond slovenského profesionálneho divadla (Divadelný ústav). Od roku 2021 je šéfdramaturgem Opery Slovenského národního divadla.
Lukáš Červený
Houslista a klavírista, pedagog
Mladý trutnovský hudebník, student houslí na Konzervatoři Pardubice pod vedením houslistky Ivy Svobodové-Kramperové. Jako sólista na klavír i na housle má za sebou řadu koncertů včetně večera s Trutnovským symfonickým orchestrem. Působí především jako pedagog a dirigent orchestru na Základní umělecké škole Trutnov, kde s jejími žáky realizuje různorodé projekty včetně několika autorských. Jako autor hudby spolupracuje mimo jiné s tanečním souborem Moving point. Je členem několika neprofesionálních hudebních těles včetně pražského Symfonického orchestru Uměleckého sdružení ČVUT.
Jan Charypar
Muzikolog, redaktor
V dětství byl svým otcem, zdatným amatérským hudebníkem, veden ke kytaře. V sedmnácti letech se sám od sebe začal zajímat o klasickou hudbu. Po řadě let intenzivního, ale stále amatérského zájmu o problematiku začal ve svých devětadvaceti letech studovat hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Už tehdy se výrazně orientoval na dílo skladatele Josefa Suka, z něhož učinil své ústřední muzikologické téma. Vytvořil podrobné popularizační webové stránky o Sukovi josefsuk.czweb.org. Publikoval o něm řadu studií a věnoval mu obě své diplomové práce i disertaci. Roku 2022 se stal redaktorem Nakladatelství JAMU, kde připravuje k vydání hudební publikace.
Irena Chřibková
Varhanice, organizátorka a pedagožka
Je ředitelkou kůru baziliky sv. Jakuba na Starém Městě pražském. Založila tam a vede Mezinárodní varhanní festival a několik cyklů duchovní hudby – Svatojakubský podzim a velikonoční a vánoční koncerty. Oblíbené jsou i její nedělní půlhodinky varhanní hudby všech stylových období. Studovala na kroměřížské konzervatoři, na pražské AMU a ve Francii u Susan Landale. Na svých CD prezentuje především českou a francouzskou varhanní tvorbu, je vyhledávanou interpretkou soudobých děl, zvláštní zájem věnuje hudbě Petra Ebena. Vyučuje, usedá v porotách varhanních soutěží a vede interpretační kursy. Je předsedkyní Nadačního fondu Sancti Jacobi Organum.
Daniel Chudovský
Klavírista a skladatel
Česko-slovenský hudební skladatel a klavírista profilující se na poli soudobé artificiální hudby. Je autorem mnoha komorních, orchestrálních i koncertantních skladeb. Jako klavírista se významně podílí na premiérách soudobé hudby v České republice i v zahraničí. Jeho kompozice uvedli přední české orchestry jako Komorní filharmonie Pardubice, Moravská filharmonie Olomouc, Jihočeská filharmonie, Orchestr Quattro či Plzeňská filharmonie. Chudovského tvorba se stala také součástí festivalů jako je Melos Étos, International Prague Shakuhachi festival, Orfeus, Örebro Contemporary Music Festival, Ze Stínů či Noc kostelů v České republice i na Slovensku. Jako klavírista i skladatel obdržel za svou práci řadu ocenění. Poslední autorské počiny směřují k systematickému popírání temperovaného ladění a k využití mikrointervalových struktur. Narodil se v roce 1992 a vystudoval skladbu a teorii skladby na pražské HAMU ve třídě prof. Ivana Kurze.
Tomáš Cidlina
Historik a publicista
Tomáš Cidlina vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se věnoval též studiu francouzštiny. V posledních deseti letech působí na Českolipsku a je zaměstnán jako historik ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. V roce 2018 zde byl pověřen kurátorstvím výstavy věnované stému výročí vzniku československého státu. Publikoval několik knih, které se věnovaly hudební a literární paměti regionu. Je také amatérským violoncellistou a zprostředkovává na různých webech recenze z koncertů pořádaných v severních Čechách.
Eliška Cílková
Skladatelka
Komponování vážné hudby studovala ve Vídni (Universitat fur Musik und Darstellende Kunst), v Praze (Hudební fakulta Akademie múzických umění) a na Columbia University v New Yorku (roční Fulbrightovo stipendium). Je držitelkou ceny Generace AHUV pro nejlepšího českého skladatele vážné hudby do 30 let (2015) a dvou cen Musica nova (2016). Kromě skládání hudby se ve svém tvůrčím životě ze zájmu věnuje také hudebním dokumentárním filmům a zvukovým dokumentům. Za režii hudebního dokumentu Od detailu k celku získala v roce 2016 hlavní cenu Czech Press Photo Video Feature. V hudbě ale stále používá rodné příjmení, stejně jako u autorských filmů, které jsou čistě hudebně zaměřené.
Wanda Dobrovská
Publicistka, moderátorka
Hudbu miluje od dětství, do cvičení etud a stupnic ji rodiče nemuseli nutit a v hudebce ve své rodné Plzni se těšila na melodické a rytmické diktáty v hodinách teorie. Vystudovala hudební vědu a bohemistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a po krátkém působení v Muzeu Bedřicha Smetany a v Kabinetu hudební historie České akademie věd si našla svou „parketu“ v hudební novinařině. Psala a píše pro deníky, časopisy, magazíny i všelijaké občasníky tištěné i digitální, spolupracuje se stanicemi Českého rozhlasu Vltava a D-dur. O hudbě přednáší, přemýšlí, sama ji jako členka pěveckého sboru Naši pěvci provozuje a kromě toho ráda putuje a chodí po horách a podél potoků.
Karel Dohnal
Klarinetista, pedagog
Je laureátem řady významných mezinárodních soutěží (Pražské jaro, Řím, Bayreuth, Ostende, Sevilla, Londýn). Absolvoval Akademii múzických umění v Praze a stáže na vysokých školách v Londýně, Berlíně, Petrohradě a Hilversumu. Během své dosavadní kariéry koncertoval v mnoha zemích Evropy, Asie a USA. Spolupracoval například s Tokyo String Quartet, sopranistkou Editou Gruberovou, s klavíristy Eugeny Samoilovem, Ivo Kahánkem a řadou našich i zahraničních orchestrů.. Je členem Prague Clarinet Ensemble, Tria Amadeus a PhilHarmonia Octet a dalších. Natočil několik CD jak sólového tak komorního repertoáru. Pravidelně vyučuje na kurzech u nás i v zahraničí. V letech 2009 -2010 hostoval jako první klarinetista v BBC Symphony orchestra v Londýně.
Věra Drápelová
Novinářka, hudební publicistka
Narodila se v Praze, kde vystudovala gymnázium Arabská a fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Od roku 1991 pracuje pro Mladou frontu DNES jako redaktorka kulturní rubriky. Spolupracuje také s hudebními médii. O klasickou hudbu a operu se zajímá od dětství, za hudebními zážitky ráda cestuje i do zahraničí. Kromě hudby ji zajímá také historie.
Libor Dřevikovský
Skladatel, sbormistr, publicista
Byl dlouholetým hudebním redaktorem Českého rozhlasu. Od konce 90. let se po dvě desetiletí podílel na přípravě vysílaní stanice Vltava a nadále spoluvytváří obsah digitální stanice D-dur. Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Na Pražské konzervatoři byl předtím v kompozici žákem Oldřicha Semeráka, Ivana Kurze a Bohuslava Řehoře. Působil rovněž jako archivář, učitel základní umělecké školy a odborný redaktor v nakladatelstvích Panton, Fortuna a Supraphon. Vede Farní sbor při katolickém chrámu sv. Václava v Praze-Vršovicích.
Zuzana Dřízalová
Muzikoložka a hudební pedagožka
Absolventka oboru Hudební věda pražské Univerzity Karlovy v letech 2012-2017, studovala také kompozici na Pražské konzervatoři v letech 2014-2018 u Jiřího Gemrota. Vedle výuky klavíru a korepetování v Základní umělecké škole Charlotty Masarykové v Praze, se věnuje vícero oborům muzikologie: hudební publicistika (zpravodajství Pražského jara), hudební dramaturgie (Plzeňská filharmonie, festival České doteky hudby), výzkumná činnost (studie v časopisech Hudební věda a Slovenská hudba). Příležitostně také komponuje.
Pavel Duda
Klavírista a skladatel
Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě v oboru klavír, nyní pokračuje ve studiu na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze v oboru skladba. Působí nejen v hudbě klasické (převážně soudobého ducha, vystupoval například na Ostravských dnech nové hudby), ale věnuje se také hudbě jazzové. V tomto směru spolupracoval s big bandem Jazz Dock Orchestra a v současnosti komponuje hudbu do svého jazzového tria.
Jan Dušek
Skladatel a klavírista
K hudbě měl vztah od útlého dětství, zpíval v dětském sboru, hrál na klavír. Vystudoval konzervatoř v Teplicích (klavír, skladba) a pokračoval ve skladbě na Hudební fakultě AMU v Praze. Tam také dokončil v roce 2012 doktorské studium a začal ihned působit jako odborný asistent. V obou svých oborech je držitelem cen a uznání v různých soutěžích. Interpretačně ho velmi ovlivnilo setkání s osobnostmi jako Angela Hewitt, Gordon Fergus-Thompson nebo Maria João Pires. Jako interpret se věnuje méně známým autorům především 20. století, se sopranistkou Irenou Troupovou natočili kompletní písňovou tvorbu pro soprán a klavír Viktora Ullmanna a v roce 2021 spolu vydali i kompletní písně Hanse Winterberga. Pro Český rozhlas pořídil mimo jiné nahrávky kompletní klavírní tvorby Rudolfa Karla. Je zakladatelem spolku Lieder Company, který si klade za cíl popularizaci písňové tvorby. V hudbě má rád všechna stylová období, v interpretaci si nejvíce cení pokory a upřímnosti.
Kateřina Dykastová
Muzikoložka, varhanice a pedagožka
Absolvovala hru varhany na Konzervatoři Pardubice ve třídě Aleše Bárty a nyní studuje magisterský obor muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pedagogicky působí na ZUŠ Bedřicha Kozánka v Přerově, kde vyučuje hru na klavír a na varhany. Také se aktivně věnuje sborovému zpěvu.
Kristýna Farag
Publicistka, flétnistka, pedagožka
Absolventka hudebního Gymnázia Jana Nerudy a JAMU v Brně. Sspolupracovala například s PKF-Prague Philharmonia, Talichovým komorním orchestrem, orchestrem Berg či Baborák Ensemblem. Vyučuje soukromě hru na flétnu a o hudbě také píše. Zároveň je členkou souboru Cabaret Calembour (autorské trio Šotek-Orozovič-Suchý), působícího v Divadle pod Palmovkou, jako flétnistka a zpěvačka kapely Ziriab se také věnuje arabské hudbě. Získala 1.cenu v mezinárodní soutěži v německém Uelzenu v kategorii flétnové trio (2012), 2.cenu v soutěži konzervatoří v Ostravě (2006) a čestného uznání v národní rozhlasové soutěži Concertino Praga (2008). Má ráda vše krásné a chutné, současně pracuje i pro českou pražírnu výběrové kávy Doubleshot, píše poezii, zabývá se astrologií a pozorováním souvislostí mezi nebem a zemí.
Štěpán Filípek
Violoncellista, skladatel, dramaturg a publicista
Absolvent Pražské konzervatoře, Brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění. Jako interpret se zaměřuje na komorní a sólové projekty, v kompozici navazuje na východiska autorů brněnské kompoziční školy. Své teoretické i praktické poznatky využívá jak v dramaturgii koncertů, tak v hudebně-popularizační publicistice.
Jiří Fuchs
Sbormistr, vysokoškolský pedagog a hudební publicista
Doc. Mgr. Jiří Fuchs je autorem článků a recenzí pro regionální tisk, Cantus, hudební časopisy a hudební portály, zejména recenzí týkajících se sborových festivalů, koncertů, operních představení a CD. Je absolventem Hudební fakulty AMU v Praze v oborech zpěv a dirigování sboru. V letech 1971 - 73 hostoval jako student vícekrát na scéně Národního divadla (Figarova svatba a Prodaná nevěsta). Od roku 1972 do roku 1982 byl sólistou opery v Plzni. Současně začal od roku 1977 pracovat na Pedagogické fakultě v Plzni, kde vedl Akademický ženský sbor a úzce spolupracoval s plzeňským dirigentem Antonínem Devátým a na jeho doporučení se sbormistrem Josefem Veselkou. Od roku 1982 působil na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Založil a vedl tam úspěšně Jihočeský vysokoškolský sbor, se kterým dosáhl mnoha mezinárodních úspěchů - předních umístění v řadě prestižních soutěží Evropy. Provedl řadu novinek ze soudobé sborové hudby. V rozhlase natočil se sborem na 60 studiových snímků. V roce 1993 se habilitoval v oboru dirigování sboru. Je členem národních i mezinárodních porot soutěží v oblasti sborového zpěvu. V oboru sborového řízení byl na krátkodobých zahraničních stážích, přednášel na několika mezinárodních sympóziích o problematice sborové hlasové výchovy. Věnoval se též práci kulturně organizační, byl předsedou Jihočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů, organizoval sborové festivaly a koncerty sborů. Za svou rozsáhlou hudební činnost byl oceněn Cenou Františka Chodury (1993) a Cenou Bedřicha Smetany (2013).
Henrich Gibala
Henrich Gibala, tanečník a študent
Bývalý dlhoročný reprezentant Slovenska v tanečnom športe. Momentálne študent odboru Tanečné umenie - klasický tanec na VŠMU v Bratislave. Popri škole hosťuje v divadle Nová scéna a SND. Ako jeden z mála študentov sa venuje aj publikačnej činnosti. Tvorí články pre časopisy Tempo a TANEC. Pravidelne navštevuje popredné európske scény, kde si pozrie ako balet tak aj operu. O svoje postrehy a myšlienky sa potom rád podelí s každým, koho to zaujíma. Myslí si, že o krehkom svete umenia by sa mali vyjadrovať aj tí, ktorí mu svoj život ešte len zasvätiť idú...
Alexander Goldscheider
Publicista, skladatel a producent
Vystudoval hudební vědu na FFUK s doktorátem za analýzu písňové tvorby skupiny Beatles. Od 17 let psal a dělal pořady o hudbě v tisku, Čs. rozhlase, divadlech a klubech. Po studiích byl producentem desek v Supraphonu, začal skládat a nahrávat své písně a instrumentální skladby, od konce 70. let výhradně na syntezátory. Od roku 1981 žije v Londýně, kde mu vyšla řada sólových desek a CD. V emigraci založil společnost Romantic Robot, která úspěšně vyráběla vlastní software, hardware a také hudební CD, včetně průkopnického dvoj-CD hudby napsané v Terezíně. V roce 2020 vyšla první část jeho knižních memoárů Cílené náhody. Rád také fotografuje.
Alfred Habermann
Varhaník, cembalista, pedagog
Je studentem Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze ve varhanní třídě prof. Jaroslava Tůmy. Současně s tím se věnuje hře na cembalo u MgA. Edity Keglerové na Pražské konzervatoři. V letech 2013-2019 studoval u prof. Josefa Popelky na varhanním oddělení Pražské konzervatoře, kde se zároveň věnoval i hře na klavír pod vedením MgA. Jany Macharáčkové. Pravidelně si své ve vzdělání doplňuje v zahraničí (Španělsko, Francie, Německo či Holandsko). Vystoupil např. na Mezinárodním varhanním festivalu v Užhorodě, Vambeřicích, Terezíně, na Orlicko-Kladském varhanním festivalu nebo na festivalu Haydnovi hudební slavnosti a festivalu Bach for all. Pro Český rozhlas natočil skladby barokních skladatelů J. C. F. Fischera a J. P. Sweelincka. Jako varhaník působí v Lukách nad Jihlavou a ve Vysokých Studnicích, odkud pochází. Zároveň také pedagogicky působí na ZUŠ Jana Hanuše v Praze.
František Hamajda
Muzikolog, sinolog
Narodil se 22. 12. 1993 v Benešově u Prahy, v letech 2013 až 2017 vystudoval obor muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouc. Během té doby absolvoval v letech 2015 až 2016 roční pobyt ve Francii na Univerzitě Jean Monnet. Po krátkém navazujícím studiu hudební vědy na UK v Praze se rozhodl změnit obor a momentálně dokončuje na olomoucké univerzitě obor Čínské filologie. Z bohatého hudebního repertoáru má nejraději hudbu první poloviny 20. století a hudbu soudobou, ovšem hluboký vztah k hudbě má napříč staletími, světadíly i žánry.
Jiří Hannsmann
Sborový zpěvák a publicista
Narodil se roce 1962 v Plzni. Po vojně v AUS VN nastoupil jako bas do souboru Linha Singers. Postupně vystřídal tělesa: sbor Státní opery Praha, Gutta Musicae, Pražští madrigalisté, Schola Gregoriana Pragensis, Pražský komorní sbor (pět let i jako organizační vedoucí tělesa) a Octopus Pragensis. Od roku 2020 je členem Pražského filharmonického sboru. Po absolvování konzervatoře u Jaroslava Horáčka (1994) soukromě navštěvoval hodiny zpěvu u Jana Hlavsy a později i u Jiřího Kotouče. Vystudoval hudební management na HAMU (2012) a v letech 2008-2019 pracoval v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK jako vedoucí orchestrální kanceláře. Zde dostal příležitost psát fejetony do bulletinu FOKus. Autorství dvou textů na první české hip hopové desce skupiny Manželé (1984, oficiálně 1990) ho přivedlo k občasnému psaní i pro další, zejména rockové skupiny. Je také spolupracovníkem redakce Týdeníku FORUM.
Vít Havlíček
Varhaník, hudební teoretik, sbormistr a pedagog
Absolvoval v oboru varhany Konzervatoř Pardubice, poté pokračoval ve studiu na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru hudební teorie, kde roku 2015 úspěšně zakončil doktorské studium. V letech 2008 – 2010 vyučoval hudební teorii na Konzervatoři Pardubice, v současné době působí jako pedagog a vedoucí Oddělení hudebně teoretických disciplín na Akademii múzických umění v Praze. V roce 2010 stál u zrodu mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks, jehož je ředitelem a dramaturgem. Je autorem publikace Nové pojetí fugy u Antonína Rejchy a reprezentativní celobarevné knihy Varhany na Královédvorsku.
Jiří Hlaváč
Klarinetista a saxofonista, profesor HAMU, umělecký vedoucí Barock Jazz Quintet
Je renomovaným klarinetistou a saxofonistou v sólovém i komorním repertoáru, je respektovaným pedagogem, skladatelem, moderátorem, autorem textů knih, uměleckých pořadů, televizních a rozhlasových programů. Je profesorem pražské HAMU, uměleckým vedoucím Barock Jazz Quintet a donedávna dlouholetým členem Českého dechového tria.
Lenka Hlávková
Muzikoložka
(1974–2023)
PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D. byla zástupkyní ředitele Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vyučovala kurzy z oblasti dějin hudby do roku 1600, práci s prameny a hudební paleografii. Badatelsky se zaměřovala na výzkum hudební kultury střední Evropy v pozdním středověku, na české prameny 15. a počátku 16. století (Kodex Strahov, Kodex Speciálník ad.), polyfonní mešní ordinarium, cantio a cantus fractus v českých pramenech. V letech 2016–2019 byla vedoucí českého týmu evropského projektu HERA Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe (www.soundme.eu). Později se podílela na řešení výzkumného projektu EXPRO Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století (www.smnf.cz).
Jan Hocek
Publicista
Nestudoval hudbu. Nestudoval žurnalistiku. V časech, kdy pracoval jako strojník sklářských automatů, horník v uranových dolech, strážný, vrátný, skladník, pojišťovací poradce, knihkupec a prodejce hudebních nosičů, intenzivně poslouchal hudbu. Po převratu o ní mohl konečně i psát. Není tak úplně nevzdělán, v osmdesátých letech mu byl soukromým učitelem novinář a rozhlasák Čestmír Suchý, který v časech normalizace dělal myče oken. Vždy toužil dělat publicistiku. Vzdělával se sám v různých oborech, a to díky samizdatovým publikacím. V devadesátých letech psal pro regionální tisk a kulturní měsíčník Kult. Vedle politického zpravodajství a reportáží se začal věnovat také divadelní a hudební kritice. Hudbě zůstal věrný dodnes. Vedle vášně pro hudbu, hraničící až s melománií, a již zmíněného divadla, miluje filmové a výtvarné umění, přírodu, tajemno, poslech Vltavy a literaturu. V osmdesátých letech byl kmenovým autorem Zeleného peří, pravidelných pořadů Mirka Kováříka s poezií neoficiálních básníků v malostranském Rubínu. Jeho poezie vyšla ve dvou antologiích – Zelené peří (1987) a Od břehů k horám (2000). V roce 2008 mu vyšel román A šaty skáčou po žábě. Jeho hudební recenze, reporty a další texty lze najít v Harmonii a na portálech Jazzport a HISVoice. A teď už také v KlasikaPlus.
Karla Hofmannová
Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka
Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.
Monika Holá
Muzikoložka
Působí na Hudební fakultě JAMU, na níž přednáší zejména dějiny vokální hudby a dějiny opery. Osm let pracovala jako dramaturg Janáčkovy opery v Brně, působila též jako redaktorka časopisu Opus musicum. V oblasti janáčkovské problematiky se profilovala jako spoluautorka knihy Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně (2004), na svém kontě má rovněž monografii janáčkovského režiséra Ota Zítek v dokumentech a vzpomínkách (2011). V současnosti působí též jako muzikolog v Centru Bohuslava Martinů v Poličce. Vedle řady popularizačních článků byla kurátorkou čtyř výstav o skladateli a v roce 2018 vydala publikaci Kresby Bohuslava Martinů: Martinů obrázky kreslící.
Jan Hora
Varhaník a hudební pedagog
Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.
Ladislav Horák
Akordeonista, pedagog
Byl vedoucím akordeonového oddělení a zástupcem ředitele Pražské konzervatoře. Sám je absolventem Pražské konzervatoře a poté Západočeské university v Plzni u prof. Jaroslava Vlacha. Během studií se stal vítězem národní soutěže v Hořovicích (1990) a laureátem mezinárodních soutěží v Andoře, Itálii a Španělsku (1987-1990). Vedle pedagogické činnosti koncertuje jako sólista, komorní hráč a za doprovodu orchestrů. Pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v Severní Americe, Asii i po celé Evropě. Je propagátorem a prvním interpretem skladeb soudobých českých a zahraničních autorů, které pravidelně nahrává pro česká i mezinárodní média. Reprezentuje českou akordeonovou školu v mezinárodních organizacích a jako předseda porot mezinárodních soutěží. V Praze je uměleckým ředitelem soutěžních festivalů Evropský festival akordeonových orchestrů a Dny harmoniky.
Jakub Horváth
Hudebník, pedagog, kulturní publicista, moderátor
Pochází z muzikantské rodiny. Absolvoval obor hra na trubku na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, byl také posluchačem oddělení skladby. V roce 2017 absolvoval bakalářské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pod Ústavem hudební vědy, obor sdružená uměnovědná studia. Věnuje se publikační činnosti se zaměřením na hudbu, film a divadlo. Externě spolupracoval s Týdeníkem Rozhlas a s Hudebními rozhledy, periodiky, která byla v letech 2021 a 2022 zrušena, spolupracuje i s dalšími časopisy. Je autorem knižních portrétů Alena Vránová...a díky za všechna ta moje nová rána! (2022) a Když se řekne Jiřina Bohdalová (2016). Pravidelně moderuje besedy pro pražské seniorkluby, kam si nejčastěji zve přední české herce. Vyučuje hře na klavír a na klávesy v ZUŠ Kralupy nad Vltavou a v DDM hl. m. Prahy. Působí také jako varhaník.
Magdaléna Hrudová
Pianistka
Magdaléna Hrudová je absolventkou JAMU v Brně pod vedením prof. Aleny Vlasákové a Janáčkovy konzervatoře v Ostravě ve třídě MgA. Hany Kundrátové. Absolvovala také stáž u prof. Niklase Sivelöva na Královské dánské akademii v Kodani. Je laureátkou mezinárodních klavírních soutěží, opakovaně účinkovala jako sólistka s Janáčkovou filharmonií v Ostravě, též s Janáčkovým akademickým orchestrem. Vystoupila na recitálech v rámci festivalu Janáček Brno, na Jihočeském festivalu, Festivalu mladých laureátů v Katowicích a dalších. V návaznosti na své úspěchy je uvedena na prestižní Listině mladých umělců Nadace ČHF, díky které pravidelně sólově koncertuje. V současné době také studuje doktorský program JAMU v Brně a pedagogicky působí na Janáčkově konzervatoři v Ostravě.
Julius Hůlek
Muzikolog, knihovník, publicista
Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od konce 70. let byl po celý život zaměstnán v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze. Soustavně se po léta také věnuje publicistické práci pro různé odborné časopisy.
Lukáš Hurník
Šéfredaktor hudebních stanic Českého rozhlasu, skladatel, publicista a moderátor
Jako hudební publicista vytvořil stovky hudebně vzdělávacích pořadů pro Český rozhlas i Českou televizi, moderuje koncerty a přenosy, píše scénáře. Byl šéfredaktorem stanice Vltava, v roce 2005 založil stanici Český rozhlas D-dur, která od té doby vysílá 24 hodin denně klasickou hudbu opatřenou autorskými komentáři hudebních odborníků. Jeho skladatelská tvorba vyšla na dvou autorských CD, nejzávažnějším dílem je oratorium Křížová cesta.
Štěpán Hurník
Estetik, hudebník
Studuje estetiku na Filozofické fakultě UK. Badatelsky se zaměřuje na témata hudebního poslechu a významu. Jeho láskou je baroko, zejména pak tvorba J. S. Bacha a J. D. Zelenky, německý romantismus a moderna 20. století. Publicisticky se zabývá novodobými hudebními dějinami a vztahem mezi hudební praxí a estetickou teorií. Je vášnivým čtenářem filosofické a politické literatury, kromě klasické hudby rád poslouchá jazz a funk. Jako saxofonistu jej můžete nalézt v několika uskupeních, např. funkové kapele Gasoline Rainbow, Big EVR Bandu nebo jazzových formacích Hot Wings a Blurry Tones.
Daniel Jäger
Publicista, rozhlasový redaktor a moderátor
Od roku 2015 je jedním z autorů pořadů Mozaika Českého rozhlasu Vltava, veřejnoprávní stanice, do jejíhož hudebního vysílání pravidelně přispíval už od roku 2011. V minulosti byl dramaturgem opery Národního divadla moravskoslezského, předtím působil také v dramaturgii a PR opery pražského Národního divadla. Publikuje v hudebních časopisech a na hudebních portálech. Od roku 2003 spolupracuje s Jednotou hudebního divadla, pořádající národní festival Opera a Burzu mladých zpěváků. Mezi jeho zájmy (kromě rozhlasu) patří dobrá opera, dobrá hudba z období francouzského romantismu a dobré víno.
Tomáš Jamník
Violoncellista, hudební organizátor a pedagog
V Berlíně žijící hudebník je sólistou a spolu s houslistou Janem Fišerem a klavíristou Ivo Kahánkem také zakládajícím členem Dvořákova tria. Je uměleckým vedoucím Akademie komorní hudby a uměleckým ředitelem Ševčíkovy akademie, stojí za projektem Vážný zájem, podporujícím domácí koncerty klasické hudby. Koncertuje po Evropě i v Japonsku, s Českou filharmonií poprvé vystoupil v roce 2012. Roku 2010 na základě konkurzu získal místo v Karajanově akademii v Berlíně, která mu umožnila spolupráci s Berlínskými filharmoniky. V roce 2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské jaro.
Jana Jarkovská
Flétnistka a pedagožka
Studovala na konzervatořích a akademiích v Praze (Jan Riedlbauch, Jiří Válek, Štěpán Koutník), Stockholmu (Tobias Carron) a Miláně (Simona Valsecchi), kde působila rovněž jako odborná asistentka. V současnosti vyučuje flétnu na Konzervatoři Teplice. Na domácích i zahraničních pódiích vystupuje především s klavíristou Bohumírem Stehlíkem, s nímž tvoří mezinárodně úspěšné Duo du Rêve. Spolupracuje rovněž s řadou současných skladatelů a skladatelek, na jejichž premiérách se interpretačně podílí. Pravidelně natáčí pro Český rozhlas. V roce 2018 vyšlo v nakladatelství Radioservis její první CD Pidluke-padluke s hudbou Jiřího Temla, které natočila v rámci svého doktorského studia na HAMU. V roce 2020 vydala album Vlastním hlasem se sólovými flétnovými skladbami současných českých skladatelek (Bodorová, Cílková, Loudová, Švarcová, Vetchá). V září 2021 vychází její nové CD Snow and Stars s tvorbou Sylvie Bodorové.
Olga Ježková
Skladatelka
Vysokoškolské tituly a zahraniční stáže jistě pomohou komponovat, ale někdy nestačí. Možná je spolehlivější znalost řemesla, zkušenosti z praxe a sezení nad partiturami od historie až po současníky. Také je patrně potřeba puzení k tvorbě a konečně i inspirace. Je tedy jednou z těch, které se pokoušejí už víc než 40 let na poli vážné hudby něco vytvořit. Nezpronevěřit se přitom ani sobě, ani kráse, ani řemeslu. Dokud bylo třeba přispívat do rodinného rozpočtu, učila na konzervatoři a ZUŠ, dirigovala sbory, pracovala ve vydavatelství Supraphon a hlavně korigovala notografii budoucích publikací a orchestrálních materiálů v Nakladatelství Český rozhlas. Pracovala tedy jako odborný redaktor při vydávání partitur. Kromě toho se 6 let snažila, jako zvolený předseda Společnosti českých skladatelů, podílet se každoročně na odeznění festivalu Dny soudobé hudby. Dnes vymýšlí a natáčí bloky pro stanici D dur a z přemíry energie hraje jako stálý člen uměleckého salónu divadla Kámen.
Jozef Jiskra
Student
Zajímá se o psaní a o hudbu, ale i o kresbu a malbu, divadlo, loutky, společenské tance, recitaci, klasickou literaturu, historii a dějiny umění. V cizích kulturách ho zajímají severoameričtí Indiáni. Je příležitostným moderátorem a častým účastníkem dějepisných olympiád a divadelních, literárních a recitačních soutěží a se souborem ZUŠ různých festivalů, je redaktorem a kreslířem školního časopisu, hraje v divadle a účinkuje v audioknize Dům doktora Fišera v projektu Děti čtou nevidomým dětem. Studuje na Podještědském gymnáziu v Liberci.
Markéta Jůzová
Hudební a divadelní publicistka, překladatelka
Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.
Michaela Kadlecová
Klavíristka
Po třech letech strávených na konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka dokončila studium klavíru na Janáčkově konzervatoři v Ostravě ve třídě MgA. Michala Bárty. Po absolutoriu se vrátila do Prahy, začala vyučovat v ZUŠ Štefánikova, posléze v ZUŠ Harmony a jako klavíristka a korepetitorka působila v muzikálové scéně. Jako korepetitorka se také uplatnila na mnoha soutěžích a kurzech, například na Mezinárodních pěveckých kurzech v Petrovicích. Od roku 2016 spolupracuje jako skladatelka s vydavatelstvím Kristian Entertainment a nakladatelstvím Tympanum, pro které skládá a natáčí hudbu k audioknihám. V roce 2018 měla příležitost procestovat velkou část Evropy jako členka orchestru The City od Prague Philharmonic Orchestra. Momentálně působí jako korepetitorka a klavíristka v divadle Jiřího Myrona a v Divadle “12”, kde například figuruje jako klavíristka v muzikálu Thrill me.
Ivo Kahánek
Klavírista, pedagog
Jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace a je mnohými považován za nejlepšího současného českého pianistu. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je rovněž pokládán za specialistu na interpretaci české hudby. Ivo Kahánek je absolventem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě ve třídě Mgr. Marty Toaderové a Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského. Má za sebou také studijní stáž na prestižní londýnské Guildhall School of Music and Drama u Ronana O´Hory a mistrovské kurzy pod vedením Karl-Heinze Kämmerlinga, Christiana Zachariase, Alicie de Larrocha, Imogen Cooper, Petera Frankla a dalších osobností. Vyučuje na AMU.
Ludvík Kašpárek
Hudební publicista
Po studiích na pedagogické a filozofické fakultě Univerzity Karlovy a krátkém působení ve školství nastoupil do Československého rozhlasu jako hudební redaktor. Během více než dvaceti let (1968 – 1989) vytvořil stovky hudebních programů zejména pro zahraniční posluchače, profily hudebních skladatelů a interpretů, průvodní slova k vysílaným dílům, rozhovory s dirigenty a sólisty či publicistické pořady s hudební tématikou. Po nedlouhé epizodě ve funkci šéfredaktora vydavatelství Panton odešel po jeho likvidaci do deníku Lidová demokracie, kde v letech 1990-1992 zastával místo vedoucího kulturního oddělení. Současně v letech 1992 – 1994 externě přednášel obory Dějiny české hudby a Hudba 20. století na Karlově univerzitě. V letech 1992 – 1999 byl tiskovým mluvčím České filharmonie a vedoucím oddělení tisku a propagace. Paralelně spolupracoval se stanicí Vltava a šest let autorsky připravoval televizní pořad Z pódia a zákulisí České filharmonie. Uváděl rovněž veřejné generální zkoušky orchestru a moderoval cyklus ČF určený mladé generaci. Byl zván rovněž k moderování koncertů pro školy, pořádaných koncertním jednatelstvím FOK. Od roku 1999 se stal na dobu osmi let ředitelem Komorní filharmonie Pardubice. Výraznou stopu zanechal v pozici dramaturga Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii. Dvacet let (1999 – 2019) z pověření Rady ČSKH vytvářel úspěšné programy komorní hudby ve Dvořákově a Sukově síni Rudolfina a v Lichtenštejnském paláci. Souběžně se během celého svého aktivního života věnoval hudebně kritické a publicistické činnosti v denním i odborném tisku. Je autorem recenzí koncertů nejvýznamnějších hudebních těles a festivalů a více než čtyřicet let se s jeho jménem setkávají v odborných rozborových textech posluchači koncertních programů České filharmonie a Českého spolku pro komorní hudbu i Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK. V reprezentativní publikaci Česká filharmonie 100+10 – k výročí orchestru – je autorem kapitoly o dramaturgii. Je nositelem Medaile Leoše Janáčka a v roce 2022 mu Nadace Bohuslava Martinů za celoživotní všestrannou podporu a šíření skladatelova díla udělila Medaili Bohuslava Martinů.
Lukáš Klánský
Klavírista, pedagog
Lukáš Klánský patří k významným a žádaným českým klavíristům mladé generace. Díky mnoha úspěchům z mezinárodních soutěží a festivalů v ČR i v zahraničí se stal vyhledávaným sólistou a komorním hráčem. Mimo jiné získal první cena na Mezinárodní soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu, a to jako člen Lobkowicz Tria, a druhou cenu na soutěži International Hans von Bullow Wettbewerb v Meiningen v kategorii dirigování od klavíru. Kromě sólové hry, dirigování a intenzívní činnosti na poli komorní hudby se věnuje také pedagogické práci. Vyučuje na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy a v rámci svého doktorandského studia také na HAMU v Praze.
Zdeněk Klauda
Klavírista, dirigent
Od dětství se věnuje skladbě, hře na klavír a na flétnu. Skladbu studoval na Hudebním gymnáziu Jana Nerudy pod vedením Miroslava Kubičky. Po absolutoriu vyměnil flétnu za taktovku a začal studovat obor dirigování u Hynka Farkače. Absolvoval Akademii múzických umění a od roku 2005 je ve stálém angažmá v Národním divadle v Praze. V roce 2008 byl přizván k nastudování Dvořákovy Rusalky v rámci Salcburského festivalu. Od té doby je pravidelně zván do prestižních evropských operních domů (Bavorská státní opera v Mnichově, Semperova opera v Drážďanech, Vídeňská státní opera či Pařížská národní opera). V roce 2012 se podílel na hudebním nastudování Janáčkových Příhod lišky Bystroušky pro festival v Glyndebourne a v další sezoně pak Mozartovy Figarovy svatby tamtéž. Ve stejném roce získal 3. cenu na dirigentské soutěži v rumunské Constantě. Jako asistent spolupracoval mezi jinými s dirigenty, jako jsou Franz Welser-Möst, Kyrill Petrenko, Vladimir Jurowski nebo Tomáš Netopil. Zdeněk Klauda je specialistou na hudbu předromantických českých skladatelů, pečuje o odkaz Jakuba Jana Ryby a je spoluzakladatelem jeho festivalu. Za nahrávku Rybovy Stabat mater byl oceněn i prestižní cenou Diapason D‘Or.
Kateřina Kněžíková
Pěvkyně
Sopranistka Kateřina Kněžíková, jedna z nejperspektivnějších pěvkyň mladší generace, se jak v Česku, tak v zahraničí věnuje opeře i koncertnímu repertoáru, a to se stále výraznějším ohlasem. Stala se laureátkou pěveckých soutěží, ceny Classic Prague Awards 2018 a za mimořádný jevištní výkon v Juliettě Bohuslava Martinů Ceny Thálie 2019. Je absolventkou Hudební a taneční fakulty AMU. Od roku 2006 působí jako stálá členka operního souboru pražského Národního divadla a současně je v tuzemsku pravidelným hostem Národního divadla Brno a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde ztvárnila i Dvořákovu Rusalku. Pro světoznámý festival v Glyndebourne připravila titulní roli v Janáčkově Kátě Kabanové. Je manželkou basbarytonisty Adama Plachetky, matkou dvou dcer.
Lenka Kobzová
Muzikoložka, pedagožka
Rodačka z Písku, studovala konzervatoř, Sdružená uměnovědná studia a Hudební vědu. Během svých studií pobývala ve Vídni. Několik let působila v rodném městě jako pedagog a pořadatelka koncertních akcí. V Karlovarském symfonickém orchestru pracovala jako archivářka.
Miroslav Konvalina
Novinář
Někdejší rozhlasový novinář, v letech 2019 až 2024 ředitel Českého centra v New Yorku, Absolvoval studium na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické a mimořádné studium Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Rozhlasovou a televizní žurnalistiku studoval na University of Missouri v USA a prošel různými novinářskými stážemi jak v Evropě, tak v USA. V Československém a Českém rozhlase pracoval v různých pozicích ve zpravodajství, vedl Redakci zahraničního zpravodajství ČRo 1 - Radiožurnálu, byl zahraničním zpravodajem a pak ředitelem stanice. Pracoval také jako tiskový mluvčí a v marketingu a PR. Rád cestuje, bavilo ho natáčení reportáží z prostředí domorodých kultur různých částí světa.
Matouš Kos
Klavírista, grafický designér a publicista
Po absolvování Církevního gymnázia v Plzni se zaměřil na umění, k němuž měl, pocházeje z hudebnické rodiny, vždy blízko. Na Konzervatoři Plzeň se věnuje hře na klavír, na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara pak grafickému designu a vizuální komunikaci. Synergii obou studovaných oborů nachází například při tvorbě divadelních plakátů, dále ho fascinují možnosti propojení hudby a (pohyblivého) obrazu. Kromě klasické hudby mu imponuje jazz – svou činností si klade za cíl oba žánry popularizovat.
Michaela Košťálová
Historička, uměnovědkyně a spisovatelka
Absolventka pražské Univerzity Karlovy a autorka mnoha knižních publikací. Její profilovou specializaci představují zejména osudy význačných osobností první Československé republiky, mezi které se řadí například Tomáš Garrigue Masaryk, Prof, JUDr. Jan Krčmář či jeho choť Míla Pačová-Krčmářová, na jejíž odkaz je jedinou specialistkou v rámci celé České republiky. Ve volném čase se zabývá uměním všeho druhu, módou i uměleckou fotografií.
Tereza Kramplová
Hudební manažerka
Pochází z klavírnické a divadelní rodiny. Díky rodinné manufaktuře KLIMA Piano, kterou založil její dědeček Milan Klíma, měla možnost aktivně reprezentovat pianina a klavíry špičkové kvality na veletrzích v Evropě i Americe. Po libereckém gymnáziu vystudovala klavír na Pražské konzervatoři a obor hudební management na Akademii múzických umění v Praze. Klasické hudbě se věnuje celý život, už od studií působí v nejužším týmu festivalu EuroArt Praha, kde mimo jiné v rámci agentury EuroArt rozjížděla kariéru Ivo Kahánkovi, Tomášovi Jamníkovi nebo Zemlinského kvartetu. Osm let působila na pozici manažerky Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, v současnosti je výkonnou ředitelkou festivalu Za poklady Broumovska a manažerkou projektů Broumovská klávesa a Letní hornové kurzy Broumov.
Josef Krečmer
Houslista a manažer
Pochází z rodiny, kde hudba a amatérské muzicírování hrály vždy důležitou roli. Jako violoncellista se s úspěchem se zúčastnil četných interpretačních soutěží, svá hudební studia završil na Akademii múzických umění v Praze. Během svého pedagogického působení na Konzervatoři v Pardubicích (od roku 1979) vychoval celou řadu výborných violoncellistů, současně zde působil jako koncertní mistr Komorní filharmonie Pardubice. V současné době je uměleckým vedoucím souboru Barocco sempre giovane, ředitelem stejnojmenné obecně prospěšné společnosti, uměleckým ředitelem a dramaturgem mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro a neúnavným propagátorem trvalých uměleckých hodnot.
www.barocco.cz
www.facebook.com/baroccosempre/
www.pardubickehudebnijaro.cz
www.facebook.com/pardubickehudebnijaro/
Marie Kučerová
Muzikoložka, manažerka
Ředitelka Filharmonie Brno, milovnice hudby Leoše Janáčka, brněnská rodačka, absolventka muzikologie a historie na brněnské univerzitě. Pracovala jako dramaturg nebo producent televizního hudebního vysílání, v letech 2002-2011 byla šéfdramaturgyní Centra hudební a divadelní tvorby České televize Brno. Ve výběrovém řízení na post ředitelky orchestru uspěla v roce 2013.
Petra Kujalová
Varhanice
Studovala varhanní hru na Konzervatoři Brno u prof. Zdeňka Nováčka, s nímž nadále spolupracovala i na HF JAMU. V roce 2016 úspěšně zakončila magisterské studium a v současnosti pokračuje v doktorském studiu. Během své hudební kariéry se zúčastnila mnoha mezinárodních soutěží. Roku 2008 se stala vítězkou 2. kategorie Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě a získala zvláštní ocenění Českého hudebního fondu za nejlepší provedení skladby Petra Ebena. V roce 2014 postoupila do užšího výběru Mezinárodní varhanní soutěže v irském Dublinu. V roce 2017 získala 2. místo a titul laureátky na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka v Brně. Pro Český rozhlas natočila skladby J. S. Bacha a Gastona Litaize. Absolvovala roční stáž na Académie supérieure de musique ve Štrasburku u Aude Heurtematte a rovněž studovala koncertní cyklus na Conservatoire à Rayonnement Régional v Paříži u Christopha Mantouxe. Zúčastnila se mistrovských kurzů O. Latryho, K. Owolabiho, P. D. Perettiho, M. Toporowského, H.-O. Ericssona, Ch. Bosserta aj. Aktivně se věnuje sólové i komorní koncertní činnosti doma i v zahraničí (Francie, Kanada, Litva).
Petra Kvasničková
Malířka a autorka šperků
V roce 1986 se narodila učitelům Haně a Petrovi Stančíkovým. Umění ji obklopovalo od malička v nejrůznějších podobách. Ať už otcova láska k vyřezávání a malování nebo matčina vášeň pro hudbu a literaturu. Život v rodině učitelů a umělců ji poznamenal natolik, že začala se svojí vlastní tvorbou. Její projekt "Obrazně řečeno" je svět vlastní tvůrčí fantazie, kde neplatí žádná pravidla a kde meze v žádném případě neklade. Malování je pro ni relaxem, potěšením a způsobem, jak někomu udělat radost a dodat mu pocit výjimečnosti.
Výstavy - Červenec 2017 Chillis Café v Pardubicích, Květen 2018 zámek Kvasiny, Červenec 2018 Robinson Café Pardubice, Září 2018 Kavárna Nota Pardubice
facebook.com/petrakvasnickovaobraznereceno
facebook.com/petrakvasnickovareknitosperkem
Petr Mádle
Muzikolog, pedagog a manažer
Světlo světa jsem spatřil v roce 1952 v Kubelíkově zámku v Býchorách u Kolína, rodišti Rafaela Kubelíka, kde pracoval můj otec jako ředitel chemického učiliště (!). Po sametové revoluci jsme na toto téma jako rodáci žertovali s Rafaelem Kubelíkem ve vzájemné korespondenci. Genius loci tohoto místa totiž zřejmě způsobil, že ač jsem byl později přinucen vystudovat chemickou průmyslovku v Pardubicích s otcovou vidinou chemického inženýra, skončil jsem nakonec na pedagogické fakultě jako student češtiny a hudební výchovy a později jako student hudební vědy (v té době ovšem tzv. Mužíkologie – pamětníci vědí své…). Rigorózní zkoušku jsem pak v následném dálkovém studiu složil v listopadu 1989, takže jsem byl na poslední chvíli ušetřen ponižujícího veřejného čtení děkovného dopisu straně a vládě, které mi bylo v souvislosti s promocí úředně nařízeno. Mnoho let jsem pak pracoval jako učitel a později ředitel „lidušky“ i „zušky“ ve Dvoře Králové nad Labem a věnoval se nejrůznějším hudebním aktivitám. Těžko by mě při studiu chemie v Pardubicích napadlo, že jednou moje dcera, absolventka JAMU, usedne jako houslistka do Komorní filharmonie Pardubice, druhá dcera bude zdatná klavíristka, i to, že mojí ženou se stane violoncellistka, rovněž absolventka JAMU. Jako důchodce mám čas věnovat se hudebnímu vzdělávání svých dvou talentovaných vnoučat a spolu se svým bratrem kontrabasistou i rodinné jazzové kapele. Zkrátka někdy je té hudby u nás až příliš…
Lucia Maloveská
Klavíristka, publicistka, hudební teoretička
K hudbě, umění a ke psaní nejrůznějších textů inklinovala již odmala. Vystudovala gymnázium a posléze klavír na Konzervatoři Jána Levoslava Bellu v Banské Bystrici. Absolvovala pražskou HAMU v oboru hudební teorie, v jehož studiu pokračuje od roku 2021 i na doktorandském stupni. V rámci studií také absolvovala stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Ve svém zkoumání se soustřeďuje na oblast formy a tektoniky, na racionální kompoziční postupy a příležitostně na tvorbu slovenských skladatelů. Jako hudební recenzentka a publicistka spolupracuje a spolupracovala s hudebními portály a periodiky jak v Česku, tak i na Slovensku. Z koncertů odjakživa odcházela plná dojmů a postřehů, které ne vždy měla s kým sdílet, psaní recenzí je tedy pro ni přímo terapií. Miluje klasickou hudbu, ze všeho nejvíc ji však fascinuje hudba soudobá. Příležitostně se věnuje divadlu, literatuře a folkloru, zkušenosti má i v oblasti dramaturgie. Kromě hudby má vášnivě ráda dobré víno a Formuli 1 a za všemi třemi vášněmi je ochotná jezdit stovky kilometrů.
Ondřej Maňour
Muzikolog a hudebník
2004–2018 v Akademii věd šéfredaktor časopisu Hudební věda • 2016–2018 vedoucí redaktor projektu Academus Edition • od roku 2018 redaktor koncertních programů České filharmonie • od r. 2021 hudební archivář Národního divadla v Praze • od r. 1993 člen souboru Schola Gregoriana Pragensis • od r. 2005 člen Kühnova smíšeného sboru.
Lucie Maňourová
Muzikoložka, hudební publicistka a organizátorka
Vyučovala na Univerzitě Karlově a Týnské vyšší odborné škole, byla zaměstnána v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK a pak jako vedoucí oddělení komunikace České filharmonie. Zabývala se hudební dramaturgií a managementem, píše texty o hudební problematice všeho druhu.
Roman Marčák
Novinář a publicista
V současnosti je vedoucím redaktorem regionálního listu Týdeník Pernštejn, od roku 1989 byl v Pardubicích postupně redaktorem a šéfredaktorem několikerých regionálních novin. Je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Nepochází z hudební rodiny, ale vášeň pro svět hudby se u něj začala projevovat od střední školy a od té doby je pravidelným návštěvníkem koncertů v Pardubicích, Hradci Králové a v Praze a objíždí premiéry či představení všech tuzemských operních souborů. Za operou cestuje i do zahraničí. Reflexe koncertů publikuje v tisku od roku 1994. Vedle jiných aktivit je také předsedou Filmového klubu Pardubice.
Karel Martínek
Varhaník a pedagog
Titulární varhaník a regenschori chrámu sv. Mořice v Olomouci, pedagog Konzervatoře Evangelické akademie Olomouc a dramaturg Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. Uvádí tematické večery, inspirované biblickými texty a kombinující varhanní improvizace s mluveným slovem. Od roku 2012 stojí za monumentálním projektem Varhanní Bible - zveřejňuje na internetu improvizace na všechny kapitoly Bible. V letech 1994 - 2008 působil jako varhaník v olomoucké katedrále sv. Václava. Studoval nejprve matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, později na Filozofické fakultě obor muzikologie. Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V letech 2004 až 2009 tam studoval hru na varhany pod vedením Kamily Klugarové a varhanní improvizaci u Karla Pokory. Navázal soukromým studiem varhanní improvizace pod vedením Philippe Lefebvra, titulárního varhaníka katedrály Notre-Dame v Paříži. Koncertuje doma i v zahraničí a komponuje.
Ivan Marton
Muzikolog, dramaturg
Ukončil štúdium hudobnej vedy na FFUK v Bratislave pod vedením prof. Jozefa Kresánka. V štúdiu pokračoval vo Varšave a na Hudobnovednom inštitúte v Hamburgu. Začínal ako dramaturg v Slovenskej filharmónii, neskôr pracoval v hudobnom vydavateľstve OPUS a v PZO Slovart a napokon pôsobil v slobodnom povolaní. Je členom grantových komisií Fondu na podporu umenia.
Michal Mašek
Klavírista, producent, organizátor hudebního života
Michal Mašek je umělecký manažer a majitel agentury Morpheus Art. Jeho texty publikovala renomovaná periodika a festivaly, v minulosti připravil pořady pro rozhlas a televizi, realizoval rozsáhlý, Evropskou unií podpořený projekt KOPT – Kultura a umění od první třídy, který seznamoval a zapojil nejmenší školáky do divadelních her z příběhů české historie. Jako klavírista spolupracoval mimo jiné s Jiřím Bělohlávkem, Josefem Sukem, pořídil nahrávku pro EMI Classics a stal se členem prestižní rodiny Steinway Artist. Od roku 2012 je pořadatelem festivalu Hudební setkání, který založil a který se koná v severních Čechách; propojuje tak získané zkušenosti. Také externě přednáší na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.
David Matěna
Muzikolog a hudební manažer
je absolventem hudební vědy a germanistiky na FF UK a muzikologie na univerzitě v Kolíně nad Rýnem za stipendijní podpory nadace DAAD. Pohybuje se především v prostředí hudebního managementu a produkce. Několik sezón se podílel na koncertním provozu německé Philharmonie Essen, kde hudebně a profesně velmi načerpal. Po návratu do ČR se zabývá (nejen) produkčními činnostmi pro festival Lípa Musica. Odjakživa se zajímá o česko-německé kulturní dění. Mimo hudbu si libuje v románské a gotické architektuře, v poznávání měst a vrací se i k zálibě přírodní turistiky.
Václav Metoděj Uhlíř
Varhaník, muzikolog, pedagog
Vystudoval Církevní konzervatoř Opava, obor sbormistrovství a obor hra na varhany. V roce 2022 zakončil studium muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci obhajobou disertační práce, kde se v rámci postgraduálního studia věnoval zejména hudebně-analytické a organologicko-dokumentační činnosti a hudební kompozici. Pedagogicky působí na konzervatoři Pardubice, zastává varhanickou službu při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové. Věnuje se organologické činnosti při královéhradeckém biskupství. Jako interpret se zaměřuje na českou varhanní tvorbu.
Jana Michálková Slimáčková
Muzikoložka, publicistka
Je odbornou asistentkou na Hudební fakultě JAMU. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala obory hudební věda a estetika. Absolvovala studijní pobyty v zahraničí (Uppsala, Londýn, Oxford, Vídeň). Již za studií (roku 1992) se stala hudební redaktorkou Českého rozhlasu, dále byla například dramaturgyní Filharmonie Brno (2000–2003). Vystupuje na konferencích a seminářích (Canterbury, Cremona, Praha, Bratislava ad.). Dramaturgicky a muzikologicky spolupracuje s festivaly a pořadateli koncertů, věnuje se hudební publicistice, popularizaci a redakční práci. Byla také členkou odborné komise pro Odbor umění a knihoven Ministerstva kultury ČR (2002–2004) a nyní pro komise pro hodnocení žádostí o dotace v oblasti kultury města Brna.
Markéta Milerová
Muzikoložka
Vystudovala bohemistiku a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Spolupracuje s Českým rozhlasem na pořadech o staré hudbě a má zkušenosti i v oblasti televizní tvorby a dramaturgie. Odmalička se věnuje sborovému zpěvu a hře na klavír a na další nástroje. Od ledna 2019 v americkém Seattlu pracovala v hudebním divadle 5th Avenue Theatre a byla členkou pěveckého sboru Seattle Chamber Singers.
Vojtěch Mojžíš
Hudební skladatel, muzikolog, publicista a pedagog
PhDr. Mgr. Vojtěch Mojžíš je absolventem katedry skladby brněnské JAMU ve třídě Ctirada Kohoutka (1968 – 1974) a hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1980 – 1985). V sedmdesátých letech vyučoval na moravských školách (Pedagogická fakulta UJEP v Brně, Gymnasium v Bystřici nad Pernštejnem, LŠU Pozořice). V osmdesátých letech přešel do Prahy, kde začal působit nejprve jako hudební režisér a redaktor v Supraphonu a Pantonu, poté pracoval na ústředí České školní inspekce. Vyučoval rovněž hudebně teoretické disciplíny na konzervatořích (Pražská konzervatoř, Soukromá taneční konzervatoř, nyní vyučuje na Konzervatoři a Vyšší odborné škola Jaroslava Ježka), publikuje v odborných hudebních mediích, je členem Asociace hudebních umělců a vědců, pracoval ve výboru Přítomnosti. Na přelomu tisíciletí nastoupil na místo kurátora sbírek fonotéky Národního muzea, Českého muzea hudby, kde působil až do odchodu do důchodu. Je autorem díla orchestrálního, komorního a vokálního, jeho umělecké krédo je založeno na principu osobní lidské výpovědi, uskutečněné prostřednictvím abstraktních hudebních prostředků. Námětově je mu blízká zejména oblast hudby duchovní. Ve volném čase se věnuje vinařství, práci na zahradě a cestování.
Daniel Mrázek
Novinář, absolvent pravoslavné teologie
Ačkoliv není v muzikologii odborníkem, dokáže dobrou hudbu ocenit. Rád si poslechne kvalitní metal či filmové melodie, ale touží-li po nějakém „vyšším“ či „hlubším“ zážitku, pustí si vážnou či historickou hudbu, nebo ještě lépe – zajde na koncert. Bakalářský titul si odnesl z Pedagogické fakulty UK v Praze v oboru dějepis – základy společenských věd a po krátkém rozmýšlení se rozhodl vystudovat Pravoslavnou bohosloveckou fakultu Prešovské univerzity v Prešově. I díky tomu ví, jak úzce spolu hudba a teologie souvisí. V pravoslaví hudba není jen ozdobou, ale neodmyslitelnou součástí duchovního života. V profesním životě se věnuje novinařině. Několik let působil v Českém rozhlase, nyní pracuje v komunikační agentuře.
Šárka Mrázová
Publicistka, textařka a manažerka komunikace
K hudbě a umění ji odmalička vedli rodiče, vášniví posluchači opery a jazzu. Na ZUŠ absolvovala obor klavír a výtvarná výchova, v nichž při studiích gymnázia pokračovala soukromě. Vystudovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, obor český jazyk a výtvarná výchova se zaměřením na dějiny umění a architekturu. Diplomová práce o díle kubistického architekta Františka Petráše se stala podkladem pro knihu o slavných vilách. Už během studií ji ale lákala novinařina, a tak jako elévka psala pro deníky Vltava-Labe-Press. Později nastoupila jako zpravodajka do České tiskové kanceláře a pět let se věnovala hudbě, kultuře a církvím. Dalších šest let se starala o zpravodajství z výzkumu, vývoje a životního prostředí. O klasické hudbě a kultuře současně psala do odborných časopisů. Z ČTK si poté odskočila “na dvouletou zkušenou” do Seznam Zpráv, Aktuálně.cz a Hospodářských novin, kde se věnovala domácímu dění v souvislosti s ekonomikou. Po návratu do ČTK působila v ekonomické redakci a po narození třetího potomka pracovala jako ekonomická editorka a redaktorka newsroomu StartupJobs. V současnosti objevuje taje komunikace veřejně prospěšných projektů v oblasti inovací, vzdělávání a výzkumu. Hudbě a kultuře zůstává autorsky věrná ve svých článcích a rozhovorech pro celoplošná média, nyní i pro portál KlasikaPlus.cz.
Markéta Musilová
Muzikoložka, pedagožka, sbormistryně
Od útlého věku se věnuje hře na klavír a sborovému zpěvu. Po gymnáziu nastoupila na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde vystudovala učitelství v oboru Hudební výchova a Základy společenských věd a v roce 2019 zde absolvovala doktorský program Hudební teorie a pedagogika. Je také absolventkou oboru Dirigování sboru na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde od roku 2019 působí jako odborná asistentka. Je sbormistryní Pěveckého sboru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, asistentkou sbormistra Pěveckého sboru Vox Iuvenalis při VUT v Brně a příležitostně spolupracuje i s dalšími brněnskými sbory.
Alois Neruda
Hudebník, publicista, PR a komunikace
V hudebce se učil hrát na několik nástrojů, ale vlastní cestičku k hudbě si vyšlapal až sám s kytarou. Ač se jako hudebník věnuje aktivně hudbě populární, nemohl by dýchat bez "klasiky". Je toho názoru, že v životě, stejně jako v hudbě nemusíme být s ostatními unisono, ale měli bychom být v harmonii. Nyní vede rytmickou scholu v Hradci Králové a zpívá ve sboru.
Petr Novák
Pedagog klavírní hry, sólista, komorní hráč a korepetitor
Studoval na Konzervatoři Plzeň, na Hudební fakultě AMU v Praze a na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku. Jako sólista spolupracoval s tuzemskými orchestry a se Symfonickým orchestrem v běloruském Brestu, recitály měl nejen doma v Plzni, v Praze a na festivalu Janáčkův máj, ale i v Německu. Těžištěm jeho činnosti je ale spolupráce s mladými studenty – instrumentalisty, a to jak na půdě Konzervatoře Plzeň, tak při korepetici například na Letních hudebních kurzech v Domažlicích, Letních hudebních kurzech Plzeňského kraje, Třeboňském letním setkávání a jinde. Per Novák spolupracuje nebo spolupracoval s renomovanými sólisty, nahrává pro Český rozhlas, jeho spolupráci s houslistkou Viktorií Kaunzner zachytil Bavorský rozhlas. Účinkoval ve významných sálech, zvláště v Británii - ve Wigmore Hall v Londýně, Bridgewater Hall v Manchesteru nebo v St. David´s Hall v Cardiffu. Po studiích působí už osmnáctým rokem v Plzni. Zapojuje se i do hudebně – publikační činnosti, mimo jiné pro Plzeňský deník.
www.novakpetr.com
Markéta Ottová
Muzikoložka, sbormistryně
Od útlého věku se věnuje hře na klavír a sborovému zpěvu. Po gymnáziu nastoupila na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde vystudovala učitelství v oboru Hudební výchova a Základy společenských věd a v roce 2019 zde absolvovala doktorský program Hudební teorie a pedagogika. Paralelně s doktorátem nastoupila i ke studiu oboru Dirigování sboru na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde nyní pokračuje v navazujícím magisterském studiu a současně působí jako odborná asistentka na Katedře hudebních a humanitních věd. V současné době je sbormistryní Pěveckého sboru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, asistentkou sbormistra Pěveckého sboru Vox Iuvenalis při VUT v Brně a příležitostně spolupracuje i s dalšími brněnskými sbory. Jako studentka JAMU se podílí na uměleckých projektech akademie, zejména působením v pěveckém sboru HF JAMU a jeho koncerty, ale také jako korepetitorka v Komorní opeře (Flotow, Offenbach, Cimarosa).
Helena Pavlacká
Pedagožka, hudebnice a publicistka
Brněnská rodačka, venkovská učitelka žijící v Brně a dojíždějící každodenně do zpěvného Břeclavska, občas do Bojkovic, na Luhačovicko a Uherskobrodsko, s pouhým dvouletým ředitelským angažmá v Brně - Řečkovicích. Má silnou a stálou závislost na Brno, na jeho genia loci. Jako pamětnice ráda i nerada sleduje brněnské proměny a snaží se zaznamenávat úspěchy zejména jeho mladých umělců. Hraje na housle a violu, zpívá ve Svatojakubském sboru, s nímž zajíždí šířit českou hudbu i do Rakouska, nejraději do Salcburku. U jejích hudebních začátků bylo setkání s Janáčkovým žákem Josefem Černíkem. Vzorem pro její hudební komentáře jí byl a zůstává profesor Rudolf Pečman.
Tomáš Pilát
Novinář, publicista, rozhlasový redaktor
Dlouholetý kulturní redaktor stanice Vltava Českého rozhlasu psal už na základní škole, na gymnáziu se podílel na vedení třídního časopisu a pero z ruky nepustil, ani když přešel k mikrofonu. Spolupracuje s tištěnými médii a napsal několik knížek, včetně životopis režisérky Věry Chytilové. Je absolventem Gymnázia Jana Keplera v Praze a Vysoké školy zemědělské. Než se stal novinářem, pracoval chvíli jako agronom a čtyři roky jako terapeut duševně nemocných. Život podle svých slov pokládá za dobrý. Ví, že v něm má štěstí.
Agáta Pilátová
Novinářka a kulturní publicistka
Vystudovala češtinu, estetiku a žurnalistiku na FF Univerzity Karlovy. Působí jako kulturní publicistka (s přestávkou let 1969 – 89); věnuje se zejména filmu, televizi, hudbě a popularizaci historie a současnosti své rodné země Podkarpatské Rusi. Po roce 1989 pracovala v několika médiích jako kulturní redaktorka, mj. šéfredaktorka Týdeníku Rozhlas. Nadále spolupracuje s výše jmenovaným časopisem i dalšími médii jako autorka recenzí, rozhovorů a dalších textů v oblasti filmu a hudby. Rediguje krajanský časopis Podkarpatská Rus a autorsky, editorsky a organizačně se podílí na aktivitách Společnosti přátel Podkarpatské Rusi (knihy, výstavy, přednášky, besedy atd.).
Zbyněk Pilbauer
Klavírista, učitel
Narodil se v Habřince, ale od dětství žije v Praze. Studoval hru na klavír na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy ve třídě Hany Dvořákové a následně u Martina Kasíka na Hudební a taneční fakultě AMU, kde studoval i hudební kritiku. V rámci programu Erasmus+ měl možnost strávit jeden semestr na Royal Birmingham Conservatoire a mimo školu si rozšířil znalosti na mistrovských kurzech u špičkových umělců (např. Lilya Zilberstein, Grigorij Gruzman, Saleem Ashkar). V současné době u Martina Kasíka pokračuje v doktorském studiu na Fakultě umění Ostravské univerzity. Ve volném čase nejraději čte literaturu všeho druhu od odborné po poezii, dále se zabývá třeba správou YouTube kanálu Slavic Spoon se zaměřením na českou klavírní literaturu. Pod stejným uživatelským jménem také přispívá do Petrucciho hudební knihovny skeny not české literatury od Myslivečka po Schulhoffa. Nejdražší mu je hudba Franze Schuberta a Josefa Suka.
Maxmilián Pilmaier
Student a cembalista
Vystudoval gymnázium v Kladně. Po krátkém exkurzu do studia fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se však rozhodl pro dráhu hudebníka. Nyní studuje na Pražské konzervatoři cembalo u prof. Edity Keglerové a dirigování u prof. Miriam Němcové. Získal první cenu na celostátní cembalové přehlídce konzervatoří a hudebních gymnázií.
Kateřina Pincová
Muzikoložka, publicistka, skladatelka
Po absolvování anglického gymnázia, kdy se také intenzivně věnovala hře na klavír, se vydala na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zatímco obor anglistika-amerikanistika opustila po dokončení bakalářského stupně, hudební vědou, kde se centrem jejího zájmu stala hudba 18. století v českých zemích, proplula až k magisterskému titulu. Mezitím si svá studia ještě stihla zpestřit roční stáží na Trinity College v Dublinu. Protože ji však stále více poháněla touha proniknout hluboko do zákonitostí hudebních struktur a nové poznatky uplatnit v praxi, začala se na Pražské konzervatoři věnovat kompozici. Studium nakonec dokončila i se dvěma dětmi. Nyní se po mateřské dovolené znovu naplno vrací ke svému oboru; věnuje se psaní textů do koncertních brožur, odborné editaci, hudební publicistice a příležitostně i činnosti muzikologické (příprava not pro natáčení ČRo, odborné edice) či kompoziční. Kromě celoživotní lásky k hudbě oplývá též vášní pro lyžování a latinskoamerické tance.
Milan Pokorný
Vysokoškolský pedagog, bohemista a historik
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 2002 ukončil doktorské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po aspirantském pobytu na pražské filozofické fakultě pracoval v několika redakcích, nejdéle v Týdeníku Rozhlas, jemuž jako jeho šéfredaktor určil nový formát a obsah. Působí jako pedagog na Jihočeské univerzitě a Masarykově univerzitě. Je editorem, autorem studií a knih o literární historii a teorii, historii českého rozhlasového vysílání či redakční práci. Od 1. května 2016 je ombudsmanem Českého rozhlasu.
Barbora Prokopová
Klavíristka a pedagožka
Klavíru se věnuje od útlého dětství, vystudovala plzeňskou konzervatoř (Miroslav Brejcha) a HAMU v Praze (Prof. Ivan Klánský) s roční stáží na Sibeliově akademii v Helsinkách (Ilmo Ranta). Je vítězkou Mezinárodní Smetanovské klavírní soutěže v Plzni a Mezinárodní klavírní soutěže v Jürmale v Lotyšsku. Během studií získávala pódiové zkušenosti jako sólová a komorní hráčka, absolvovala prestižní klavírní kurzy v ČR i v zahraničí (California Summer Music v USA, ISA Reichenau v Rakousku, Kallio-Kuninkala ve Finsku). Od roku 2019 působí na konzervatoři v Plzni jako pedagožka a korepetitorka. Svou lásku ke komorní hře nadále zúročuje v komorních souborech Czech Philharmonic Virtuosi a Quintetto della Trota. Od roku 2014 působí jako autorka a redaktorka obecních novin v Nebílovech u Plzně.
Jan Průša
Hudební publicista
Jan Průša (*1990) pravidelně přispívá svými recenzemi a dalšími texty o klasické hudbě a opeře. Mimo KlasikuPlus spolupracuje také s Českou televizí nebo Deníkem N. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy v Praze a religionistiku v Brně. Na festivalu Smetanova Litomyšl a v týmu České filharmonie se zabývá fundraisingem. V roli hudebního publicisty se zaměřuje na období pozdního romantismu, expresionismu nebo autory Nové hudby. Jednou by rád interpretoval na klavír Cageovu slavnou kompozici 4’33.
Jaroslav Pszczolka
Hudební pedagog
Absolvent hudební vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci, pedagog Janáčkovy konzervatoře Ostrava, vyučuje dějiny hudby, kulturní dějiny a historicko-estetický seminář.
Jan Pudlák
Hudebník a muzikolog
Jan Pudlák (1993) vystudoval hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a jazzový klavír na Akademii múzických umění v Praze. Pochází z hudební rodiny a hudbě se věnuje od dětství. V rámci studia hudební vědy se zaměřil na český jazz a soudobou hudbu. Je také aktivním klavíristou na pražské jazzové scéně.
Filip Rabenseifner
Muzikolog, hudebník a publicista
Je absolventem dvouoborového bakalářského studia muzikologie a žurnalistika na Univerzitě Palackého, nyní pokračuje studiem navazujícím magisterským v kombinaci muzikologie – mediální studia. Primárně se věnuje hudbě populární, ať už teoreticky, tak především jako aktivní interpret –kytarista. Spektrum jeho hudebního zájmu je však mnohem širší, zahrnuje tak rovněž hudbu artificiální s důrazem na 20. století a současnost. Od roku 2021 je součástí organizátorského týmu festivalu soudobé hudby MusicOlomouc, a také příležitostným technikem Moravské filharmonie Olomouc. Dále se věnuje publikační činnosti, v minulosti například přispíval jako recenzent do časopisu Fullmoon, reflektujícího populární hudební scénu u nás i v zahraničí, nebo online verze časopisu Harmonie. Na Katedře mediálních a kulturních studií a žurnalistiky působí také jako editor a správce facebookové stránky zpravodajsko-publicistického portálu Pres.UPmedia.cz. V rámci projektu Novinářský inkubátor byl vybrán, aby se jako reportér zúčastnil pražského Metronome Festivalu a mohl tak posunout svou novinářskou tvorbu na další úroveň.
Michael Rádl
Muzikolog
Absolvent Arcibiskupského gymnázia v Praze, student Teritoriálních studií na FSV UK a Hudební vědy na FF UK. Houslista a žák ve třídě operního zpěvu Josefa Šimka. Ve volných chvílích se věnuje též fotografii a turistickému oddílu v Sokole Libeň, pro portál KlasikaPlus začal psát jako stážista na Pražském jaru.
Jana Rambousková
Klavíristka, publicistka
Pochází z Vysočiny a miluje hudbu a literaturu. Od dětství se intenzivně věnuje hře na klavír, vystudovala brněnskou konzervatoř pod vedením Davida Marečka a pokračovala na pražské Akademii múzických umění ve třídě Ivo Kahánka. Také se při studiích na brněnské konzervatoři věnovala soukromému studiu skladby u Pavla Zemka Nováka. Rok strávila na Akademii múzických umění v polském Krakově v rámci projektu Erasmus+ a po ukončení studií na pražské HAMU působila čtyři měsíce jako korepetitorka v pěveckých a houslových třídách na Královské konzervatoři v Bruselu. Zúčastnila se několika mistrovských kurzů, mimo jiné Mezinárodní hudební akademie Antona Rubinsteina v Berlíně nebo Mezinárodní letní akademie ISA v rakouském Reichenau. V současné době se věnuje pedagogické činnosti, komorní hře, korepeticím a od června 2022 působí také jako redaktorka pražského studia rádia Proglas. Ačkoliv klasickou hudbu miluje nade všechno, nevyhýbá se ani jiným hudebním stylům, korepetuje na pražské DAMU v hereckých pěveckých třídách a příležitostně hraje jazz a populární hudbu. Mimo svět hudby ráda tancuje, cestuje, lyžuje, chodí pěšky a jezdí na kole.
Jakub Rojko
Pěvec, hornista a pedagog
Absolvent Pražské konzervatoře v oboru hra na lesní roh ze třídy Jany Švadlenkové. Zúčastnil se projektu Side by side na festivalu Pražské jaro s orchestrem Royal Concertgebouw Orchestra. V současné době studuje na Univerzitě Hradec Králové navazující magisterské studium v oboru sólový zpěv se zaměřením na vzdělávání u Markéty Štefanikové. Je laureátem mezinárodní soutěže pedagogických fakult v Nitře. Věnuje se pedagogické činnosti na ZUŠ Hostinné, kde vyučuje sólový zpěv, sborový zpěv a hru na lesní roh. Působí externě v operním sboru divadla F. X. Šaldy v Liberci.
Marie Rydlová
Manažerka, překladatelka
Studovala český jazyk a literaturu a společenské vědy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovala jako učitelka jazyků, překladatelka a tour manažerka na turné zahraničních sborů a orchestrů. V současnosti působí v PR Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, podílí se však i na dalších hudebních a kulturních projektech jako je Dvořákova Praha, Festival Jarmily Novotné, Podkrkonošské hudební léto či Police Symphony Orchestra. Je houslistkou Novoměstské filharmonie. Jejím snem je vymýtit reakci „…ale já klasice nerozumím“ při pozvání na koncert. Hudba a umění přece nejsou a priori o rozumění, ale o tom, jak zapůsobí na každého z nás a jestli se rozhodneme jim otevřít a naslouchat…
Pavel Ryjáček
Moderátor a publicista
Pochází z rodiny profesionálního hudebníka a deset let se učil hrát na klavír, ale posouzení vlastních výkonů ho od provozování hudby navždy odvedlo. Vystudoval pedagogickou fakultu, ovšem s přelomem po roce 1989 zběhl na žurnalistickou dráhu, působil zejména v Československém, později Českém rozhlase. Během 22 let v něm prošel regionální studio v Ústí nad Labem (tam byl několik let šéfredaktorem), Radiožurnál (vedl tehdejší armádní redakci), stanici Praha (dnes Dvojka) a nejdéle pobyl na stanici Vltava jako moderátor. Paralelně se zabýval také „klasickou“ novinařinou, mj. měl několik let na starosti rubriku vnitřní politiky v centrální redakci Deníků. Novinařinu opustil s přechodem do Ústavu pro studium totalitních režimů, kde působil zprvu jako tiskový mluvčí a do roku 2022 vedl oddělení dalších agend. Ovšem po celou dobu je pro něj buď koníčkem, nebo profesí uvádění koncertů, moderování rozhovorů s umělci a hudební publicistika. Spolu s Petrem Kadlecem také pravidelně připravuje Preludia před koncerty České filharmonie.
Robert Rytina
Grafik a publicista
Profesionální výtvarník, diskofil, operní nadšenec a znalec, který nepohrdne ani muzikálem a operetou, ani symfonickou hudbou a který za svými hudebními láskami a zájmy rád cestuje. Je autorem textů o hudbě a hudebnících i audioknih. A je patriotem v Praze - Vinoři, kde žije , kde má své grafické studio a kde je místostarostou. Pořádá tam také koncerty, jejichž protagonisty jsou známí operní pěvci.
Helena Salichová
Učitelka
Žije a učí v Praze, má aprobaci český jazyk a dějepis. Zajímá se o hudbu a divadlo s výrazným příklonem k francouzské kultuře. Na škole založila operní klub pro teenagery a několik let ho vedla. Psala recenze a rozhovory do internetových časopisů a Divadelních novin. Založila YouTube kanál About Dessay. Nejšťastněji se cítí v Théâtre des Champs-Elysées, v Opéra Garnier a v Comédie-Française.
Anežka Šejnohová
Flétnistka a pedagožka
Vystudovala obor Hra na flétnu u prof. Václava Kunta na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy a poté na JAMU v Brně, kde v říjnu 2018 nastoupila své doktorské studium v oboru Interpretace a teorie interpretace. Získala 1. cenu v národním kole soutěže Concertino Praga (2011) a 2. cenu na Soutěži konzervatoří v Teplicích (2012). Pravidelně vypomáhá v brněnských orchestrech Czech Virtuosi, Virtuosi Brunenses a Filharmonie Brno, příležitostně spolupracuje též s Moravskou filharmonií Olomouc, Českým národním symfonickým orchestrem a dalšími tělesy. Je také aktivní hráčkou několika komorních uskupení. Hru na flétnu vyučuje na několika ZUŠ v Brně a okolí. Vedle moderní flétny se též aktivně věnuje hře na historické příčné flétny, které začala studovat v roce 2015 u traversistky Marty Kratochvílové-Čižmářové a později u Michaely Šikulové-Ambrosi. Účinkuje pravidelně na koncertech tzv. staré hudby pořádaných Hudebními lahůdkami, z.s. nebo JAMU Brno a je členkou konsortu renesančních příčných fléten Tourdion. Její vedlejší zálibou je hra na varhany, kterou absolvovala na ZUŠ varhanické Brno, přísp.org. u Tomáše Syrka (v rámci SPD) a na varhany pravidelně hraje ve své rodné farnosti Lísek u Bystřice nad Pernštejnem a okolí. Vedle hudby je její největší radostí příroda, cestování a poznávání nových míst a lidí, čokoláda a práce s dětmi, které nejen učí hudbě, ale také vede letní dětské tábory.
Zita Senková
Novinářka, rozhlasová redaktorka
Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání se dostala k moderování živého vysílání ve slovenštině, v zahraniční redakci se věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe. Po rozdělení Československa byla zástupkyní ředitele tiskového odboru českého ministerstva zahraničí. Od ledna 1997 do září 2001 působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu. Do Německa pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. V září 2008 se vrátila za mikrofon. Její vášní jsou divadlo, hudba, cestování a cizí jazyky.
Jiří Slabihoudek
Publicista a skladatel
Je absolventem skladby na Pražské konzervatoři (doc. Eduard Douša) a bakalářského cyklu na Hudební fakultě Akademie múzických umění (prof. Hanuš Bartoň). Každou ze škol zakončil instrumentálním koncertem, pozounovým konzervatoř a violoncellovým s podnázvem „Petrichor“ HAMU. Na kontě má několik skladeb orchestrálních, komorních, sólových a vokálních. Absolvoval roční studium v Kodani v rámci programu Erasmus na Royal Danish Academy of Music. Na stáž se dostavil s velkou láskou k dánské hudbě a kultuře a odjel s ještě větší. O dánské hudbě a zejména o skladateli Hansi Abrahamsenovi referoval posluchačům ve vysílání Českého rozhlasu Vltava. Nedá dopustit ani na dánskou kinematografii – Refnova trilogie Pusher a filmové opusy od Triera nebo Vinterberga jsou jeho nejoblíbenějšími uměleckými díly vůbec. Během studií se několikrát umístil v mezinárodní skladatelské soutěži Generace v Ostravě a Ochranným svazem autorským byl v roce 2019 vyhlášen „nejúspěšnějším mladým autorem vážné hudby“ za rok 2018. Hudbu miluje, ale neprovozuje ji, ani se jí neživí. Pracuje jako knihovník v hudebním oddělení Národní knihovny a v hudebním úseku Městské knihovny a pravidelně spolupracuje s ČRo Vltava jako externista.
Ilja Šmíd
Muzikolog, hudební manažer, pedagog, publicista
Je absolventem Pedagogické fakulty v Plzni (český jazyk a hudební výchova), hudební vědu vystudoval na Karlově univerzitě. Zabýval se zejména českým folklorem (krátce působil v Akademii věd), kterému se věnoval i prakticky – upravoval lidové písně, natáčel je v Českém rozhlase, působil jako zpěvák, sbormistr a dirigent. Má bohaté zkušenosti z řízení uměleckých těles. V roce 1994 byl u zrodu Pražské komorní filharmonie (a působil v ní dvanáct let jako ředitel), byl ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK či uměleckým šéfem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. Jako dlouholetý předseda Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR byl současně i zástupcem ČR v mezinárodní asociaci živého umění PEARLE se sídlem v Bruselu. V roce 2018 byl krátce ministrem kultury. Je dlouholetým spolupracovníkem Českého rozhlasu, zejména stanice Vltava, v letech 2013-2014 byl dramaturgem Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Českého rozhlasu, od vzniku stanice D-dur je jejím externím spolupracovníkem. Od roku 2015 je pedagogem na Katedře arts managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE, kde vyučuje předměty výkonného umění. Má zkušenosti z podnikatelské činnosti v hudebním průmyslu, založil hudební vydavatelství Clarton, v němž vydával hudební nosiče s klasickou hudbou včetně velkých orchestrálních titulů ve světových CD premiérách, nyní je spolumajitelem hudební agentury AuraMusica, která od roku 2015 pořádá koncertní sezónu Břevnovská hudební setkání. Pedagogickou a teoretickou činnost vyvažuje uměleckými tvůrčími aktivitami, věnuje se hudební kompozici, výrazně se zabýval popularizační činností, vytvářel a moderoval hudební pořady pro děti a mládež, má za sebou osm sezón v Rudolfinu s Pražskou komorní filharmonií, šest sezón s FOK, napsal přes 60 scénářů a uvedl na 200 koncertů po celé ČR. Ve volném čase sportuje (je vášnivým tenistou, dříve závodním volejbalistou), v poslední době propadl malování a má radost ze své vnučky, které rád předává svoji lásku k hudbě.
Alena Sojková
Publicistka
Hudební publicistikou se zabývá pětadvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 byla redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem, který na konci června 2022 zanikl. Publikuje na KlasicePlus, v Harmonii, Medicíně a umění, byla stálou spolupracovnicí Hudebních rozhledů. Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že mladé, šikovné a zapálené hudebníky je třeba soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak jako rockovou a jazzovou muziku.
Jan Souček
Hudebník
Jan Souček (1983) působí jako hobojista v PKF - Prague Philharmonia a Státní opeře Praha. Studoval na Pražské konzervatoři, HAMU a francouzském Lyonu. Věnuje se komorní hudbě v souborech Belfiato Quintet a Arundo Quartet, se kterými natočil několik CD.
Jana Součková
Muzikoložka, kurátorka, edukátorka, redaktorka a recenzentka
Jana Součková je absolventkou oboru hudební věda na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zájem o kulturu i přírodu Finska ji na část studií zavedl na University of Helsinki. Po návratu do rodné Jihlavy krátce působila jako učitelka hudební výchovy a angličtiny. Od roku 2008 (s rodičovskou pauzou) pracuje jako odborný pracovník a kurátor Domu Gustava Mahlera v Jihlavě. Věnuje se i tvorbě edukačních programů pro školy a především produkci výstavních projektů umělecké galerie v muzeu umístěné.
Renáta Spisarová
Rozhlasová novinářka, organizátorka hudebního dění
Narozena v Opavě, studia na Ostravské univerzitě. Dramaturgyně a redaktorka Tvůrčí skupiny Hudba Českého rozhlasu. Je zodpovědná za dramaturgii spojenou se záznamem koncertů z festivalů, abonentních řad a operních představení, ale rovněž studiovou prvovýrobu zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Připravuje pořady v oblasti klasické a soudobé koncertní hudby pro stanici Vltava. Podílí se rovněž na přípravě publicistických pořadů, mj. vltavské programové řady Vizitka nebo Osudy. Ve volném čase se věnuje práci pro Ostravské centrum nové hudby, pořádání festivalů Ostravské dny, Dny nové opery Ostrava a speciálních koncertů této neziskové organizace. Žije střídavě v Ostravě a New Yorku.
Petr Šrajer
Muzikolog
Absolvent magisterského oboru muzikologie na olomoucké Univerzitě Palackého. Jeho primárním zájmem je sice populární hudba v nejrůznějších podobách a kontextech, nevyhýbá se ale ani vážné hudbě, především té soudobé. Byl součástí kulturní redakce jihočeských mutací Deníku, působil například také jako tiskový mluvčí festivalu Svátky písní Olomouc.
Kristýna Šrámková
Publicistka, klavíristka, lektorka jógy
Pochází z Police nad Metují, po maturitě na gymnáziu se přestěhovala za hudbou do Prahy. Vystudovala klavír na Pražské konzervatoři, hudební vědu na FFUK, klavír a hudební výchovu na Pedagogické fakultě UK. Rok studovala hru na klavír, bádala v oblasti portugalské hudby v Lisabonu. Pracovala jako hudební dramaturg pořadu Mozaika v Českém rozhlase Vltava, jako hudební redaktorka tvořila pořady pro Redakci vážné a jazzové hudby. V ČRo spolupracovala také se zahraničním oddělením, kde připravovala koncertní nabídky pro Evropskou vysílací unii (EBU) a realizovala přímé přenosy koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dalších těles a festivalů. V současné době na ČRo Vltava dramaturgicky a autorsky připravuje pořad o filmové hudbě Klapka.
Kromě hudby a filmu je její velkou vášní jóga, kterou studovala i v indické Dharamsale. Jógou pomáhá jako certifikovaná lektorka dalším hudebníkům od potíží - téma Jóga pro hudebníky se stalo předmětem jejího výzkumu v rámci doktorského studia na PedF UK v Praze. Její hlavní aktivitou jsou workshopy jógy pro studenty hudby, jejich pedagogy i profesionální hudebníky.
Tereza Šťastná
Novinářka
Vystudovala obor Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Už během vysoké školy se zapojila do programu pro elévy v Českém rozhlase, kde postupně sbírala základní zkušenosti a znalosti rozhlasové práce, a to pod vedením doc. Tomáše Zikmunda a mistryně zvuku Jitky Borkovcové. Prostředí rozhlasu a „čarování“ se zvukem jí už jako studentce přirostlo k srdci. S prací v Českém rozhlase se ale nejprve seznamovala ze široka, na různých pozicích – vyzkoušela si mimo jiné výpomoc na infolince, produkční a propagační práce, až po práci redaktorskou, která ji oslovila nejvíce. I proto po úspěšném absolvování magisterského studia na podzim roku 2015 přijala v Českém rozhlase pozici ve vědecko-technické redakci v Tvůrčí skupině publicistika. Zde působila 2 roky jako redaktor a 3 roky jako editor. V roce 2018 absolvovala dvouměsíční stáž v německém Deutsche Welle, kde měla možnost se plně zapojit do chodu environmentální redakce. Za sebou má několik natáčení v zahraničí, stejně jako občasné moderace vědecko-populárních pořadů či přispívání články do Týdeníku rozhlas a na web ČRo. Po odchodu z ČRo začátkem roku 2021 nastoupila do Národního ústavu pro autismus, z.ú. (NAUTIS) na pozici hlavního redaktora nově vzniklého portálu AutismPort.cz. Externě spolupracuje i s dalšími institucemi, ať se jedná například o výrobu podcastů „na klíč“ či psaní publicistických článků. Ve volném čase si ráda přečte dobrou knihu, miluje cestování, neodmítne pozvání do divadla či do kina, nebo posezení s přáteli. Zbožňuje své dva morčecí kluky. A ráda by se také více věnovala psaní knih, ve kterém nyní, coby začínající autorka, sbírá cenné zkušenosti.
Pavlína Šťastná
Muzikoložka
Absolventka muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má zájmem o široké hudební spektrum napříč dějinami, je fascinována různými sférami umění a zajímá ji cesta hudební publicistky.
Jiří Štilec
Muzikolog, producent, pedagog
Vystudoval muzikologii a historii na FF UK v Praze, kde krátce pedagogicky působil. Pracoval v Čs. rozhlase v hudební redakci, v Supraphonu a v roce 1998 založil komplexní producentské centrum ArcoDiva. Podílel se výrazně na obnově rodného domu Gustava Mahlera, od roku 2002 vede festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava, je vedoucím katedry produkce na HAMU v Praze. Založil Společnost Gustava Mahlera. Věnuje se produkci nahrávek klasické hudby jako producent i jako hudební režisér pro společnost ArcoDiva i pro zahraniční společnosti, zejména Naxos. Zabývá se přípravou a nahráváním projektu „Czech Masters in Vienna“ pro Naxos – Koželuch, Vranický, Vaňhal, Kramář, Bárta a další. Publikuje a přednáší zejména o hudebním průmyslu, mediální sféře a hudebním managementu. V poslední době se zabývá intenzívně i tvorbou konce osmnáctého století z českých a evropských archivů, připravuje k nahrávkám partitury českých autorů působících ve Vídni.
Adam Stráňavský
Klavírista, učitel
Rodák z Banské Bystrice, kde vystudoval Konzervatórium J. L. Bellu. Následně pokračoval na HAMU v Praze v oboru klavírní interpretace ve třídě Borise Krajného. Získal několik ocenění, mimo jiné druhé místo na soutěži ve španělské Huesce, kterou uděluje Centrum P.I. Čajkovského.
Věnuje se i skladatelské činnosti, primárně pro klavír (doposud dvě sonáty a Insomnia – cyklus miniatur), ale i pro jiné nástroje (Kodoku: Preambulum pro varhany, Partita pro kytaru aj.). Natočil dvě sólová CD. Je vášnivým čtenářem beletrie, vedle hudby se věnuje i literatuře. Je bývalým závodním hráčem pouličního hokeje (hokejbalu).
Tomáš Strašil
Hudebník a pedagog
Narodil se 15.1.1971 v Praze. Od dětství se věnuje hře na violoncello. Vystupuje jako sólista i jako komorní hráč. Je členem komorních souborů Trio Bergerettes, Mladota Ensemble, Pražské komorní trio, Kubelíkovo kvarteto a vede též komorní orchestr Camerata Bohemica a malé sdružení Orchestrina Pangea. Vyučuje na Pražské konzervatoři a na hudební fakultě AMU.
Jiří B. Sturz
Publicista, uměnovědec, historik a skladatel
Od roku 2006 působí v souboru opery Šaldova divadla v Liberci, od roku 2016 rovněž v operním managementu. V odborně publikační činnosti se věnuje starším obecným dějinám, dějinám umění raného novověku, literární a hudebně-kritické publikační činnosti. V rámci divadelního působení ve sboru opery rovněž vytváří nejrůznější žánrové postavy a figurky, vyvíjí bohatou koncertní a přednáškovou činnost.
Marek Šulc
Moderátor a zpěvák
Na HAMU v Praze absolvoval zpěv (prof. Miloslav Podskalský) a hudební management. V letech 2004 – 2018 byl členem souboru Schola Gregoriana Pragensis (um. ved. David Eben). V roce 2016 společně s Martinem Prokešem založil pěvecké duo KCHUN. Už několik let je moderátorem a redaktorem rádia Classic Praha.
Terezie Švarcová
Sopranistka, skladatelka, pedagožka
Na Pražské konzervatoři absolvovala klasický zpěv a skladbu, kterou pak vystudovala i na Akademii múzických umění v Praze. Mezi lety 2003 - 2009 působila jako sólistka Moravského divadla Olomouc, kde nastudovala řadu rolí: Gilda, Manon, Julie, Zuzanka, Terinka, Constance, Mamzelle Nitouche ad. Koncertovala v Německu a Rakousku. Od roku 2009 systematicky zaměřuje svou pozornost na oblast soudobé hudby. V roce 2011 založila trio Morgenstern Ensemble, s nímž uvádí kromě vlastní tvorby i řadu skladeb současných českých autorů a oživuje tak méně známou světovou tvorbu (Schönberg, Webern apod.) Ve své tvorbě dlouhodobě reflektuje témata války, lásky a smrti. Aktuálně je studentkou doktorského programu oboru skladba na HAMU. Od roku 2014 je pedagožkou Pražské konzervatoře. Vedle hudby je velkou milovnicí Itálie a italské kultury.
Miroslava Svobodová
Pedagožka, hudebnice
Po odchodu z rodného Znojma pokračovala ve studiu hudby na Konzervatoři v Brně, absolvovala v oborech varhany (prof. Vladimír Hawlik) a skladba (dr. Jan Duchaň). Na HAMU v Praze studovala varhany u profesorů Milana Šlechty a Václava Rabase, cembalo u prof. Giedré Lukšaité-Mrázkové. Po absolutoriu působila v Komorní opeře Praha a současně vyučovala na tehdejší LŠU v Praze-Vršovicích. Ještě na HAMU se zajímala o studium ve Frankfurtu nad Mohanem (tehdy v Západním Německu), kam byla pozvána na roční stáž do třídy prof. Edgara Krappa, avšak z politických důvodů jí to bylo zakázáno. V roce 1990 stála u zrodu tehdy nově založené Konzervatoře České Budějovice, kde působí dosud. Četní z jejích bývalých žáků studovali na zahraničních vysokých školách, dnes jsou koncertně aktivní a působí na hudebních učilištích. Je činná koncertně a také spolupracuje s Jihočeskou filharmonií.
Jana Tomažičová
Rozhlasová hudební redaktorka
Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě UK v Praze ( prof. M. Očadlík). Od roku 1961 pracovala jako hudební redaktorka Československého rozhlasu v Plzni, kde připravovala pořady vážné hudby, hudební publicistiku,přímé přenosy koncertů atd.) pro stanici Vltava i pro místní krajové vysílání. V letech 1990 - 1994 byla vedoucí hudební redakce. Po odchodu do důchodu spolupracovala s Plzeňskou filharmonií na přípravě tištěných programů abonentních koncertních cyklů. Několik desetiletí byla členkou výboru Západočeského hudebního centra a recenzentkou periodika Plzeňský deník.
Kryštof Tulis
Student, zpěvák, organizátor
Absolvent gymnázia s hudebním zaměřením v Praze. Student hudební vědy na FF UK a Arts Managementu na VŠE v Praze. Dříve hrál na housle a kytaru, dnes se hudbě aktivně věnuje jako zpěvák ve sboru Pueri Gaudentes a vokální skupině 10MEN. Sólovému zpěvu se učí u Pavly Kšicové. Zajímá se organizováni nejen hudebních akcí, operu a propojování hudebních témat s nehudebními.
Jaroslav Tůma
Varhaník a cembalista, pedagog, publicista
Je koncertním varhaníkem a profesorem AMU. Hraje i na cembalo, klavichord, kladívkový klavír a další historické klávesové nástroje, věnuje se improvizaci. Byl nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci a laureátem interpretačních varhanních soutěží, včetně Pražského jara v roce 1979. Koncertuje po Evropě, v USA, na Kubě, v Jihoafrické republice i v Asii. Bývá předsedou nebo členem porot mezinárodních soutěží, vyučuje na kurzech a seminářích. Jeho diskografie čítá přes padesát sólových titulů s mnoha snímky vzácných historických varhan. Komponuje varhanní skladby a filmovou hudbu a je autorem odborné publikace O interpretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům.
Marta Tužilová
Publicistka
Věnuje se produkci a oboru marketing communication. Vystudovala klavír a dějiny hudby, hudební publicistice se věnuje celoživotně a jako typický Blíženec se zaměřuje na zdánlivě odlišné žánry, obory a osobnosti. Stála u počátků Hudební mládeže a vysokoškolské vzdělání využila zejména v Supraphonu přípravou tiskových materiálů, recenzemi nahrávek a interview s vítězi soutěží Pražského jara a dalšími osobnostmi v denním i periodickém tisku, dále scénáři výstav, televizních pořadů a produkcí koncertů doma i v zahraničí, často spojených s výstavami a veletrhy. Počátkem 90. let založila MATagency pořádající koncerty, výstavy s hudební i výtvarnou tématikou a spolupracující s produkcemi zaměřenými na operní a písňové cykly, průběžně publikovala v časopisech zaměřených na klasickou hudbu a špičkový zvuk. Hudební publicistika ji celoživotně těší jako možnost zúročení hudebního vzdělání, znalostí a zkušeností s propojováním lásky k hudbě a inspirací novými hudebními směry a umělci.
Marta Ulrychová
Pedagožka a publicistka
Plzeňská rodačka PhDr. Marta Ulrychová, Ph. D. vystudovala český jazyk a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Plzni, posléze etnografii a folkloristiku na FFUK v Praze. Od 7O. let vyučovala na 1. ZUŠ B. Smetany v Plzni, potom od roku 1990 až do odchodu do důchodu působila na Západočeské univerzitě, nejprve na Katedře hudební kultury Fakulty pedagogické, posléze na Katedře antropologie Fakulty filozofické. Pravidelně publikuje v denním tisku, byla stálou přispěvatelkou časopisu Folklor a Hudebních rozhledů, již třicet let pravidelně publikuje studie a recenze v etnografickém odborném periodiku Národopisná revue. Je stálou účastnicí Kolokvií folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou.
Radovan Urban
Pedagog, scenárista a režisér
(1955–2021)
Působil jako pedagog filmové a televizní režie na SVOŠ a FAMO v Písku, vyučoval též „audiovizuální rozbory“. V rámci pedagogické činnosti byl konzultantem či oponentem mnoha závěrečných, bakalářských a magisterských prací. Jeho kariéra začala ve Filmovém studiu Barrandov, kde pracoval ve funkcích asistenta režie a pomocného režiséra. Vystudoval FAMU u Jiřího Sequense, Bořivoje Zemana, Václava Vorlíčka a Otakara Vávry a do ukončení činnosti Státního filmu natočil tři celovečerní filmy, Náhodou je príma! (1987), Horká kaše (1988) a Můj přítel d´Artagnan (1989-90). Na počátku 90. let pracoval i jako samostatný producent a koproducent s Českou televizí. (Nerez v Betlémě, Mojžíš, Ten podivuhodný svět dětí). Po roce 1992 se i jako hudebník (klarinet, kytara) stal na více než čtvrt století externím režisérem České televize, a to prakticky výhradně v oblasti hudebních a tanečních pořadů, přenosů, koncertů, záznamů, dokumentů, vizualizací, portrétů významných interpretů a v neposlední řadě magazínů (Terra Musica a další).
Petr Vacek (I.)
Varhaník, sbormistr, pedagog
Absolvoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně taktéž ve dvou hlavních oborech, a to ve hře na varhany a dirigování orchestru. V rámci toho se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Je koncertně činný jako sólista (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovází také sólisty i pěvecké sbory, diriguje orchestry a sbory (Královéhradecký komorní orchestr, Smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli. Dálkově se věnuje studiu Muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od září 2021 je pedagogem Konzervatoře Pardubice.
Petr Vacek (II.)
Akordeonista, pedagog
Narodil se v roce 1989 v Plzni. Po absolvování Základní umělecké školy a konzervatoře studoval ve Francii u vynikajícího akordeonisty a pedagoga Frédérica Deschampse. Za studií se zúčastnil řady soutěží a získal mnohá ocenění. Stal se čtyřnásobným vítězem mezinárodní akordeonové soutěže v německém Klingenthalu, získal 1. místo v Mezinárodní akordeonové soutěži v Drážďanech a bodoval například na Soutěži konzervatoří nebo na Celosvětové akordeonové soutěži v italském Castelfidardu. V roce 2007 mu byla udělena cena Plzeňský Orfeus za mimořádnou reprezentaci kraje v oboru vážná hudba. Koncertuje u nás i v Evropě a podnikl i koncertní cestu po Japonsku. Od roku 2017 organizuje první čistě akordeonové mistrovské kurzy v České republice v Dobřanech, kde působí jako pedagog hry na akordeon. Od roku 2019 je oficiálním delegátem a porotcem celosvětové akordeonové soutěže Trophée Mondiale za Českou republiku a také předsedou akordeonistů Plzeňského kraje.
Ondřej Valenta
Varhaník, pedagog
Vedle toho, že od roku 2016 působí jako varhaník a regenschori při Královské kolegiátní kapitule na pražském Vyšehradě, vyučuje také na ZUŠ v Mladé Boleslavi. Koncertně spolupracuje se sólisty, sbory a orchestry, s flétnistkou Evou Prchalovou a houslistkou Šárkou Petříkovou založil soubor NiTrio. Mezi lety 2014 a 2019 studoval na Akademii múzických umění u Pavla Černého, předtím u Jana Hory na Pražské konzervatoři, kde se zároveň věnoval hře na cembalo a na klavír. V akademickém roce 2017/2018 absolvoval studijní pobyt na Universität Mozarteum v Salcburku.
Jiří Vejvoda
Publicista a moderátor
Pro Československý, respektive Český rozhlas natočil a odvysílal stovky pořadů, například 500 dílů cyklu Káva u Kische (1990 - 2000, s Otou Nutzem), Písničky pro uši i pro duši, za které získal v roce 1993 ocenění na mezinárodním rozhlasovém festivalu Prix Bohemia Radio. V letech 1990 a 1991 vysílal rozhlas jeho každotýdenní Hovory v Lánech s Václavem Havlem. Pro Československou, respektive Českou televizi uváděl cyklus Hudební aréna (1985 - 1990), nepřetržitě od roku 1993 Novoroční koncerty z Vídně a další přímé přenosy ze světa (Evropské koncerty Berlínských filharmoniků, Pařížské koncerty pod Eiffelovou věží, Koncerty letní noci ze Schonbrunnu atd.). V období let 2017 až 2019 opakovaně spolupracoval s týmem Placida Dominga na jeho pražských vystoupeních i na soutěži Operalia. Od roku 2019 moderuje udělování cen Classic Prague Awards. Během nouzového stavu v době koronaviru na jaře 2020 uváděl pro ČT Art koncerty Pomáháme s Českou filharmonií z prázdného Rudolfina, během nichž se podařilo vybrat 8,5 milionů ve prospěch nemocnic a seniorů. Na jevištích uvedl stovky koncertů včetně festivalových (Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj, Dvořákova Praha, MHF Český Krumlov, Zlatá Praha atd.) Je autorem několika knih, naposledy publikace Co vysílá svět z roku 2015 o rozhlasech všech kontinentů. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
Bohuslav Vítek
Hudební publicista, dramaturg, pedagog a rozhlasový redaktor
Rodák z Litomyšle stejně jako Bedřich Smetana, celoživotní příznivec jeho hudby, ale i hudby dalších českých klasiků, sběratel a mimořádný znalec nahrávek klasické hudby, autor nesčetných textů o hudbě, její zasvěcený popularizátor. Vyučoval na pardubické konzervatoři. Jako absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě byl dramaturgem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Komorní filharmonie Pardubice, kterou několik let vedl také jako ředitel a na jejíž dramaturgii doposud spolupracuje. Dlouhá léta působil v rozhlase, kde byl vedoucím hudební redakce stanice Vltava a dodnes je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur.
Jiří Zahrádka
Muzikolog
Docent Masarykovy univerzity v Brně, kde vystudoval muzikologii a kde pracuje v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty. Od roku 1996 je také kurátorem janáčkovských sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Osobnosti a dílu Leoše Janáčka věnoval řadu studií a dalších odborných textů, je editorem vydávání Janáčkova hudebního díla pro nakladatelství Universal Edition, Editio Bärenreiter, Henle Verlag a další a je autorem publikací Leoš Janáček ve fotografiích a Divadlo nesmí býti lidu komedií – Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně. Zabývá se také kulturní a hudební historií Brna ve druhé polovině 19. století a první polovině 20. století.
Tereza Zbořilová
Flétnistka, muzikoložka
Je absolventkou Janáčkovy konzervatoře v Ostravě v oboru příčná flétna a v současnosti studuje magisterský obor muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Její hlavní pracovní náplní a současně velkou radostí je výuka na ZUŠ. Z širokého hudebního spektra vážné hudby má nejblíže k instrumentální staré hudbě, ať už jako posluchač nebo interpret, a nepohrdne ani jazzem, soulem či soft rockem.
Josef Zedník
Zpěvák, publicista
Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál také na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal). Také pracoval několik let pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Má rád své nejbližší a pejska Endyho. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.
Lubomír Zich
Výtvarník
Český umělec žijící a působící ve francouzském Švýcarsku. Věnuje se kreslenému humoru a ilustraci. Černobílé pérovkové kresby uveřejňuje v časopisech a novinách. Zúčastnil se mnoha kurzů, je autodidakt. Lubomír Zich se narodil v Praze v roce 1949, prošel současně řemeslným a uměleckým studiem. V roce 1969 emigroval do Švýcarska, kde se živí v oborech spojených s elektromechanikou, vyučováním klasické kytary a loutkářstvím. Věnuje se také knihovnictví, truhlářství, kinooperátorství a mnoha dalším činnostem. Od roku 1973 kreslí a ilustruje pro Švýcarský tisk a pracuje ve studiu kreslených filmů. Jeho všestranné nadání pak vykrystalizovalo v nadšení pro kresbu. V roce 1996 si otevřel vlastní tvůrčí ateliér. V současnosti žije v Lausanne, kde se věnuje kresbě a hudbě. V roce 2016 vyšla v limitovaném nákladu 300 kusů jeho první kniha kreseb. V Praze je možné jeho originální práce vidět v knihkupectví a umělecké galerii KAVKA v Krocínově ulici č. 5, v Praze 1.
Magdalena Živná
Hudební historička a publicistka, kulturní a PR manažerka, překladatelka
Žena mnoha profesí se narodila v Praze, kde celý život žije a pracuje (a mezitím cestuje, hlavně po německy mluvících zemích). Na FF UK vystudovala obory hudební věda a divadelní věda, poté získala i zkušenosti překladatelské, novinářské a publicistické, a to jak v domácích, tak i v zahraničních médiích. Zároveň, díky své perfektní znalosti němčiny, se od počátku své profesionální kariéry zaměřuje na kulturní témata z německojazyčné oblasti. V roce 1992 založila jako samostatná podnikatelka komunikační agenturu NOEMI Arts&Media, s níž se systematicky věnuje rozvíjení česko-německo-rakouských kulturních vztahů v oblasti mezinárodních kulturních projektů, public relations i jazykové komunikace. Magdalena Živná spolupracovala s řadou domácích i zahraničních kulturních institucí, například s Rakouským kulturním fórem i Goethe Institutem v Praze, s Českými centry, s Národním divadlem, Národním muzeem nebo Českou filharmonií, Českým rozhlasem i televizí, s Bavorskou státní operou v Mnichově a s mnoha dalšími. Ve spolupráci s Hlavním městem Prahou také v Clam-Gallasově paláci zorganizovala několik kulturně-historických i uměleckých česko-německo-rakouských výstav. Poslední z nich v r. 2015, která byla věnována skladateli Viktoru Ullmannovi, nastartovala její intenzivní zájem o tohoto nacismem pronásledovaného (a poté i v Osvětimi zavražděného) umělce. Od roku 2018 je dramaturgyní a spolupořadatelkou Ullmannovi věnovaného festivalu v jeho rodném městě Těšíně - dnes Českém Těšíně a polském Cieszyně. Pro nakladatelství NAMU připravila překlad německé monografie věnované tomuto skladateli.