PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je hodno obdivu, že po roce velikých omezení, kdy často nemohla probíhat výuka, tedy v provizorním čase, neztratili soutěžící motivaci.“

„Adama Suka čeká ještě spousta práce, ale má všechny předpoklady stát se špičkovým umělcem.“

„O devět soutěžních výkonů se postarali žáci brněnské ZUŠ varhanická.“

V Pardubicích se uskutečnila celostátní soutěžní varhanní přehlídka Organum regium, obnovená po několika letech. Vítězem 13. ročníku se mezi 33 účastníky stal šestnáctiletý Adam Suk, žák pardubické ZUŠ Havlíčkova, mimo jiné už také vítěz mezinárodní varhanní soutěže Northern Ireland International Organ Competition Armagh v Severním Irsku v roce 2019. Pardubické klání se letos, s ohledem na hygienickou situaci, uskutečnilo v distanční formě, to znamená s využitím videonahrávek.

„Milým překvapením byl letos pro pořadatele počet přihlášených komorních souborů.“

„Na scénu přichází silná generace klavírních virtuózů.“

„Obě finále hodlá živě vysílat Český rozhlas Vltava a Český rozhlas D-dur.“

Finalisty letošního ročníku soutěže Concertino Praga jsou klavíristé Ryan Bradshaw, Ildikó Rozsonits a Jan Schulmeister, houslista Mark Lewin, Duo Mráček – Pěruška, Trio Vyšehrad, Trio INNsolitus a Veloce String Quartet. Rozhodla tak v těchto dnech v distančním hodnocení mezinárodní porota. Česká republika má v sólové kategorii jednoho a v komorní dva zástupce. Ostatní soutěžící jsou ze Slovenska, Maďarska, Německa, Rakouska a Polska. Finálové koncerty se uskuteční 17. a 18. září v rámci festivalu Dvořákova Praha.

„Covidová krize změny, které jsou už dlouho vidět, v plné nahotě odhalila a urychlila.“

„Hudba je vnímána jako estetická hodnota, ale ona je přece i velkým ekonomickým odvětvím. Určitě se budeme hodně bavit o kreativních průmyslech.“

„Je ale potřeba zdůraznit také imanentní přínos kultury, tedy i jiné hodnoty, ne pouze to, že přináší ekonomický prospěch.“

V úterý začíná internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Potkají se v něm osobnosti z různých sfér, hudebníci, manažeři, teoretici, kritici. Projekt je rozvržen do šesti podvečerů a bude možné ho sledovat vždy v úterý od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Záměr přibližuje v širším kontextu muzikolog Ilja Šmíd, který přednáší na katedře arts managementu na podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Za iniciativou stojí společně s muzikologem Jiřím Štilcem, vedoucím katedry hudební produkce na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.

„Mediální pozornost by prospěla nejen škole, ale i studentům, kterým by pomohla v budoucím uplatnění po studiích.“

„To, co se dělalo před několika lety, nemusí být pro mladé studenty atraktivní dnes. Proto by vedle zkušených „hráčů“ neměli chybět ani mladí a perspektivní lektoři.“

„Chybí častější konfrontace se zahraničním uměleckým světem.“

Dnešní závěrečný díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU se zabývá tématem Vnější prezentace školy. Platí premisa, že klasická hudba, tanec či nonverbální divadlo jsou natolik hodnotnými a v dobrém slova smyslu elitními disciplínami, že škola s takovým jménem a tradicí, jako je HAMU, žádnou cílenou mediální propagaci nepotřebuje? Nebo je dnešní doba internetu a sociálních sítí natolik závislá na publicitě, že jakákoli instituce, uměleckou školu nevyjímaje, se svému obrazu v médiích musí cíleně věnovat? Odpovědi na tyto otázky budeme tentokrát hledat se studenty, kteří mají již z generačních důvodů k této problematice blízko – mé pozvání k rozhovoru laskavě přijala studentka Katedry hudební produkce BcA. Eliška Zamouřilová, student doktorského studia na Katedře strunných nástrojů MgA. Jakub Junek a student Katedry zpěvu a operní režie BcA. Jakub Dolejš.

„Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům.“

„Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.“

„Přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem.“

Dnešní díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU je věnován tématu Mezinárodního rozměru školy. České země vždy umělecky těžily z polohy na křižovatce Evropy, kde se potkávaly a často spolu zápolily vlivy Východu i Západu. Zároveň si i v konkurenci velkých kultur dokázaly zachovat vlastní autentickou tvář a originalitu. Vynikajícím příkladem je třeba Česká filharmonie, která je v současnosti pravidelným hostem prestižních světových pódií a zároveň zřejmě jediným národnostně homogenním tělesem mezi světovými orchestry. O tom, kde leží ideální kombinace mezinárodní otevřenosti a budování české národní školy, jsem si povídal s pianistou a pedagogem Katedry klávesových nástrojů MgA. Janem Bartošem Ph.D., studentkou téže katedry Kateřinou Blažkovou, skladatelem a pedagogem Katedry skladby doc. MgA. Mgr. Michalem Ratajem Ph.D. a houslistou a vedoucím Katedry strunných nástrojů prof. MgA. Leošem Čepickým.

„Elita studentů má mít optimální studijní podmínky a zázemí, pedagogové potom plné ocenění v rámci odměny za svoji práci. A i tady je nutná diferencovanost.“

„Každá katedra by měla obhájit přítomnost vynikajícího emeritního pedagoga, ale ruku v ruce s tím dát i šanci mladší generaci.“

„Více prostoru pro diskuse a vzájemné sdílení metodiky výuky a dalších profesních přístupů mezi pedagogy…“

V rámci seriálu minirozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění se dnes dostáváme k dalšímu důležitému tématu: Jak se žije pedagogům na HAMU. Učitelé jsou rodinným stříbrem každé školy a nejinak je tomu i zde. Vysoký kredit jim ostatně přiznávají i studenti, což jasně vyplynulo také z anonymních dotazníků v rámci vnitřního hodnocení školy. Mé pozvání laskavě přijali MgA. Eliška Vavříková Ph.D. z Katedry nonverbálního divadla, prof. MgA. Jiří Hlaváč, pedagog Katedry dechových nástrojů a bývalý děkan HAMU, a MgA. Miroslav Sekera, vedoucí Oddělení klavírní spolupráce.

„Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950.“

„V oboru choreografie je důležité posílit styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén.“

„Za dirigentský pult školního orchestru zvát výrazné osobnosti a studentům oboru dirigování častěji umožnit vedení zavedeného profesionálního orchestru.“

Na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění se budou příští týden konat volby do Akademického senátu HAMU. Mohou leccos napovědět o dalším možném směřování školy. Akademický senát je v rámci svých zákonem vymezených povinností nepochybně také místem diskusí a tříbení názorů, a proto jsem se rozhodl nabídnout čtenářům portálu KlasikaPlus.cz malý vhled do témat, která nyní na fakultě dle mého soudu rezonují. Pozval jsem si za tím účelem, napříč katedrami, třináct respondentů z řad kandidátů do pedagogické i studentské komory Akademického senátu a položil jim otázky ze čtyř oblastí. Prvním tématem je Komplexnost výuky na HAMU ve vztahu k uplatnitelnosti jejích absolventů na trhu práce. Pozvání přijali Mgr. Bohumíra Eliášová Ph.D. z Katedry tance, vedoucí Katedry bicích nástrojů doc. Daniel Mikolášek a student Katedry skladby Haštal Hapka.

„Vychytilova soutěž byla první, které jsem se kdy zúčastnil, a to ve svých šesti a půl letech. Až na jeden ročník soutěže tam účinkuji pravidelně.“

„Nikdy jsem si neuvědomoval, že bychom měli být slavná rodina. Vnímal jsem úspěchy rodičů a sourozenců nějak ‚normálně‘.“

„Mými vzory jsou ze současných violoncellistů určitě Kian Soltani, Michal Kaňka, Mischa Maisky, z minulosti Mstislav Rostropovič či Jacqueline du Pré.“

O Janu Mráčkovi jr. se lze dočíst na portálu KlasikaPlus.cz velmi často. Psali jsme i o jeho mladším bratru Kristianovi, který vystoupil na Svátcích hudby spolu s Václavem Hudečkem. Zbýval benjamínek –violoncellista Viktor, který shodou okolností nedávno získal druhé místo na mezinárodní soutěži. Co si myslí čtrnáctiletý mladík? Je to normální kluk, nebo nezná nic jiného než hodiny a hodiny cvičení? I proto jsme se rozhodli požádat ho o rozhovor.

„Není lehké vytrvat s přípravou věcí, které není možné realizovat.“

„Bez publika muzikant nic nezmůže.“

„Hudba je skvělým lékem na tyto podivné časy a může nám dát mír a naději.“

Janáčkova filharmonie hraje dnes online koncert s mladými umělci. Během jednoho večera se rozezní hned několik skladeb pro různé sólové nástroje s doprovodem orchestru. S ostravskými filharmoniky se představí flétnistky Anna Talácková a Sylvie Schelingerová, harfistka Amelia Tokarska a kontrabasista Dominik Seďa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se svěřují se zkušenostmi ze vstupu do profesionální muzikantské praxe, uvažují nad streamovanými programy a přibližují průběh života v době koronakrize. 

„Semjon Byčkov vyjadřuje uznání, ale pak se pouští do podrobné práce. Listuje partiturou, probírá klíčová místa, předzpěvuje, hovoří, znovu iniciuje soustředění… a kvituje, jak napodruhé, maximálně napotřetí zaznívají detaily o poznání lépe.“

„Studentští filharmonici loni Simona Rattlea doslova hltali, byli motivovaní, hráli skvěle a odnesli si nejen zážitek na celý život, ale určitě i řadu důležitých podnětů pro hraní. Semjon Byčkov teď takové impulsy cíleně, laskavě a inspirativně rozdává také.“

„Čím víc víme o životě, čím víc ho objevujeme a poznáváme, tím bohatěji pak naše noty život vyjadřují.“

Sobotní koncert České studentské filharmonie, který bude večer vysílat ČT art, má být vyjádřením podpory a díků všem, kteří statečně, přitom nenápadně a často nepovšimnuti, usilují o to, aby v současném soustředění na zachování zdraví nezapadla nutnost pokračovat i ve vzdělávání…

„Kompozice je v dnešní době důležitější než samotné hraní.“

„Chceme najít takovou barvu, která bude promlouvat k širokému spektru lidí.“

„Upíráme většinu koncentrace na přípravu druhého alba. Chceme natočit demoverze prvních skladeb.“

Daniel Bulatkin je český pianista s ruskými kořeny, o kterém se hovoří jako o největším hudebním talentu posledních let. Přes svůj relativně nízký věk spolupracoval s řadou význačných hudebníků, mezi nimiž nechybí jména Ulf Wakenius, Gergő Borlai, Justin Faulkner, Gary Husband, Tineke Postma či Martin Valihora. Daniel Bulatkin je také zakladatelem nové nadžánrové hudební formace B/Y Organism, která vydala debutové album The New Beginning.

„Mí profesoři vždy rychle poznali, o co jde, to, že mám ráda skladby, v nichž se mohu vyřádit.“

„Ráda hraji nepoznané, neobjevené, či rovnou nově napsané kusy.“

„My klavíristi jsme většinou odsouzeni ke cvičení v izolaci, být součástí tělesa je tedy příjemná změna.“

Když mluví klavíristka Andrea Mottlová o svých aktivitách, nestíháte žasnout, co všechno už stihla tato mladá talentovaná interpretka ve svém uměleckém životě zažít. Jak o sobě sama říká, miluje výzvy: vedle hraní sólového, které považuje za svou doménu, má zkušenosti jako hráčka komorní či orchestrální, cizí jí není ani film nebo prostředí big bandu…