PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Václav Hudeček pobaveně popsal, jak se původní nápad vizuálně vymkl z rukou, protože ‚za rok, o který jsme museli jejich vystoupení odložit, vyrostli minimálně o půl hlavy, spíš ale o celou…“

„Třináctiletý Alexandr Klement; o rok starší houslista Jan Novák; a šestnáctiletý Lukáš Mareček. Že každý z nich uspěl na nejrůznějších soutěžích, lze považovat skoro za samozřejmost.“

„Uznání zaslouží také nasazení a zvuk doprovázejícího Barocco sempre giovane. Přestože vystoupili jen v pěti, měl jsem při provedení Kol Nidrei pocit mnohem hutnějšího tělesa.“

Těm z nás, kteří leccos pamatují, zní skandování učňů z ČKD, jímž v listopadu 1989 odeslali komunistu Štěpána do bezvýznamnosti, dodnes v uších. Jejich skandování „My nejsme děti“ se pro mě stalo nadčasovým sloganem. Výzvou, jež říká, že myšlení, konání a mnohdy i um školáků nejednou přesahuje hranice, které jim dospělý svět přisuzuje. A poté zírá, když je vše jinak. Vzpomněl jsem si na tuto skutečnost opakovaně během večera, kterým v úterý 18. ledna vstoupil festival Svátky hudby, rozprostřený napříč celou kulturní sezónou, do roku 2022. Koncert, uskutečněný v příjemném prostředí Pražské konzervatoře, totiž představil tři opravdu velice mladé hudebníky, nad jejichž výkony se ovšem chvílemi tajil dech.

„Tréma není něco, čeho bychom se měli chtít úplně zbavit.“

„Dokud pro nás bude důležitější to, že nás někdo pomluví, než to, že jsme na pódiu a můžeme hudbou existovat, pak zbavit se trémy bude obtížné.“

„Talismany byly pocitově příjemné. Já sám jsem jich do svých patnácti měl docela hodně.“

Jak z trémy udělat svého pomocníka? Ivo Kahánek v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz říká: Být rád, že hraju – a nemyslet na nic jiného. Ne na to, co kdo řekne, ale na to, že jsem na pódiu a že v hudbě mohu existovat intenzivněji než kdekoli jinde… Naznačení směru, jak trému překonat a proměnit ji ve svůj prospěch, je také tématem pilotního webináře, tedy webového semináře, který pianista natočil jako jeden z výukových nástrojů využívaných stipendijní Akademií MenART…

„Anna Paulová díky své všestrannosti zahraje na vysoké úrovni klasicistní skladby právě jako modernu.“

„Do melodií i rytmu vetknul Martinů optimismus, tanečnost, hravost, lehkost a Anna Paulová s Danielem Wiesnerem je ztvárnili s nadhledem zkušených muzikantů.“

„Aleksandr Rublev potvrdil, že je velkým talentem, který bychom si měli zapamatovat.“

Na koncertě k nedožitým pětadevadesátým narozeninám cembalistky Zuzany Růžičkové vystoupili v pondělí 10. ledna v Sále Martinů pražské HAMU česká klarinetistka Anna Paulová a ruský trumpetista Aleksandr Rublev. Oba jsou laureáty Ceny Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, který večer uspořádal. O významu Zuzany Růžičkové svědčí i fakt, že záštitu nad koncertem převzal primátor Plzně a současný ministr kultury Martin Baxa. Umělkyně se narodila v Plzni 14. ledna 1927.

„Daniel Matejča zahrál Sonátu pro sólové housle č. 1 g moll, op. 27 Eugèna Ysaÿe s naprostou pokorou, zaníceností a schopností vtáhnout posluchače do hry.“

„Hra Tria Incendio je přes věk interpretů vyzrálá a současně ozdobená mladistvým nadšením.“

„Prokofjevova Sonáta a moll č. 3, op. 28 byla stvrzením Zukalova klavírního umu – výborné techniky, smyslu pro přehlednou výstavbu, rytmickou přesnost.“

Na koncertě Českého spolku pro komorní hudbu se v úterý 11. ledna představili mladí hudebníci, kteří si již na prahu kariéry vydobyli skvělé jméno. Vesměs jsou laureáty významných soutěží a jejich jména jsou zárukou kvalitních výkonů. V Sukově síni Rudolfina vystoupili houslista Daniel Matejča, Trio Incendio a klavírista Matouš Zukal.

„Již v první skladbě večera si posluchači uvědomili, s jakou vrcholnou rytmickou přesností se klavírista pouští do každého taktu, každého tématu.“

„Závěr Skrjabinovy sonáty byl strhující – zahraný mohutným opulentním zvukem, se znatelným nadhledem a kontrolou, a navíc ne bezobsažně.“

„Ve Čmejlově interpretaci Schumannova Karnevalu se projevil jeho smysl pro detail i tektoniku, vnímání kontrastů i celku, široký rejstřík úhozů a přesný rytmus.“

V dramaturgicky zajímavém recitálu se ve středu 5. ledna představil na Pražské konzervatoři osmnáctiletý klavírista Jan Čmejla. Oč méně šetřil výběrem skladeb sebe, o to větší zážitek připravil posluchačům. Takřka rodinná atmosféra v sále konzervatoře povzbudila interpreta k velmi hodnotnému výkonu.

„Zušky poskytují vysokou úroveň výuky téměř půl milionu dětí a dospívajících.“

„Dvanáctiletá talentovaná klavíristka Nora Lubbadová je absolventkou Akademie MenART, stipendijního programu patřícího společně s festivalem ZUŠ Open k hlavním projektům Nadačního fondu Magdaleny Kožené.“

„Magdalena Kožená je přesvědčena, že rozhodnutí věnovat se tímto způsobem uměleckému vzdělávání bylo jedním z nejlepších kroků, které kdy podnikla.“

Mezzosopranistka Magdalena Kožená zazpívá v pondělí v Brně na benefičním koncertě ve prospěch základních uměleckých škol. V Besedním domě ji v písňovém repertoáru doprovodí pianista Ohad Ben-Ari. Hostem má být mladičká klavíristka Nora Lubbadová. Celý slavnostní večer bude živě přenášen na sociálních sítích pěvkyně i pořadatelů a partnerů, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

„Aktuálně jsem zaměřená více na sólové performance.“

„Prostě mě to táhlo k tomu podívat se i jinam, získat nějaké další zkušenosti a zjistit, jak se dělá elektronika a obecně soudobá kompozice i někde jinde.“

„Tíhnu k environmentálním a sociálním tématům.“

V Haagu, tak trochu stranou české klasické scény, zato velmi blízko k autorům nizozemské (a potažmo světové) hudební avantgardy, žije a tvoří Darina Žurková, absolventka Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje své hudební začátky a jak se z malé slezské vesnice dostala do několika zahraničních zemí, vysvětluje, proč se nakonec usadila právě v Holandsku, a zmiňuje, jakou roli v její tvorbě hrají moderní technologie.

„Hofbauerovu hru charakterizuje lahodný plný zvuk s citem pro dynamiku, technicky bravurní. Jeho tón zněl v Martinů až pohlcujícím způsobem vyrovnaně, hedvábně, vznosně.“

„Klára Jasenčáková technicky náročnou skladbu zvládla suverénně, ostré tóny zahrála tak, že nebyly nepříjemné pro ucho, na poměrně malé ploše dokázala vyjádřit bezpočet emocí.“

„Jiří Havrlant rozehrál nástroj takovým způsobem, že posluchač jen žasnul, jaké barvy, rytmy, tempa lze na cembalo zahrát.“

Po ročním odkladu, způsobeném zavřením koncertních sálů kvůli pandemii, se v pondělí 6. prosince v Sále Martinů na pražské HAMU představili loňští vítězové soutěže Nadace Bohuslava Martinů Ondřej Bernovský, Klára Jasenčáková, Jiří Havrlant, Eliška Hejhalová, Walter Hofbauer a Barbora Zonová. Zahráli díla Bohuslava Martinů, Johanna Sebastiana Bacha, Viktora Kalabise a Jiřího Gemrota.

„Na svůj věk podal mimořádně propracovaný a zvládnutý výkon.“

„Uvedení Eliáše jako jedinečného díla – i samo o sobě, bez ohledu na to, kdo ho zpívá a hraje – je v pražském koncertním životě prvořadou událostí.“

„Nad koncertem visí jen dva otazníky…“

Oratorium Eliáš od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho z velké části stojí na sborových číslech. Český filharmonický sbor Brno se jich na koncertě Pražských symfoniků zhostil ve středu v Obecním domě výborně. Skutečným protagonistou večera byl však mladý pěvec Lukáš Bařák. Titulní úlohu přijal totiž v podstatě jako záskok. Zazpíval ji skvěle. Vzniklou mimořádnou příležitost využil, jak nejlépe mohl. Výrazně a jednoznačně na sebe upozornil.

„Brittenova opera opět po létech slavila úspěch a potvrdila, že i soudobá opera může být zábavná a publiku přístupná.“

„V českém prostředí si vydobyla celkem sedm nastudování, je tedy nejúspěšnější Brittenovou operou u nás.“

„Janě Tajovské Krajčovičové se podařilo vytvořit velmi povedené a veselé představení, plné přirozených situací a veselých gagů, při zachování základního charakteru opery, tedy karikatury.“

V pátek 26. listopadu se derniérou uzavřela série operních představení Komorní opery Janáčkovy akademie múzických umění s inscenací Albert Herring. Studenti obou fakult a hosté operní dílo Benjamina Brittena provedli na své domovské scéně, v Divadle na Orlí, celkem šestkrát, a to počínaje minulou sobotou.

„Noční serenádu napsal Mozart pro salcburský karneval, a tak si v ní až neskutečně zahýřil.“

„Marek Pavlica měl letos úspěšný rok. Zvítězil nejen v Luhačovicích, ale získal i první cenu a titul absolutního vítěze na mezinárodní soutěži Concorso Musicale Internazionale Città di Palmanova.“

„Přestože Holst během svého života složil přes dvě stě děl, slávu mu přinesla pouze orchestrální suita Planety.“

Při každých Svátcích hudby, které organizuje Václav Hudeček, se můžeme těšit na koncert, na kterém vystupují mladí umělci. Je to benefit pro špičkové absolventy Hudečkovy Akademie v Luhačovicích, která letos oslavila pětadvacet let a vychovala za tu dobu přes čtyři stovky vynikajících houslistů, kteří jsou dnes uznávanými sólisty nebo koncertními mistry v celé řadě filharmonií. Tradičně se koná v koncertním sále Pražské konzervatoře. Loni koncert zrušila covidová opatření, letos se jej podařilo uskutečnit 23. listopadu pod názvem Můj vzor.

„Je to náš národní poklad. Ale stejně tak se snažím vstřebávat německý repertoár i italské belcanto a francouzské lyrické opery…“

„Pan Kusnjer mi s árii Voka pomáhal. Nikdo lepší už mi poradit nemohl…!“

„Přirozenost zvuková i přirozenost emocí, přirozenost frází, muzikalita… přirozená barva hlasu… Jde mu o krásné vedení volného hlasu.“

Pražské Národní divadlo pořádá v neděli večer koncert k letošním sedmdesátinám svého dlouholetého sólisty Ivana Kusnjera. Vedle jubilanta zazpívají Dana Burešová, Alžběta Poláčková, Eva Urbanová, Martin Šrejma, Luděk Vele, František Zahradníček a další pěvci. S nimi vystoupí i dva mladí barytonisté – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř, kteří se počítají mezi Kusnjerovy pěvecké žáky na Hudební a taneční fakultě AMU. Druhý z nich tam ukončil na konci léta magisterské studium a před týdnem získal jako vítěz v kategorii Junior laureátský titul na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje svůj pohled na soutěžení a na český repertoár a zamýšlí se nad tím, co všechno mu dalo studium u Ivana Kusnjera.

„Fantazie je natolik košatá, že mně osobně přijde vhodné uvádět ji jako variace a provést tak, jak byla autorem napsaná.“

„Všechny skladby opěvují základní vnitřní svobodu. Domnívám se, že téma svobody je obzvlášť v současných dnech potřeba zmiňovat…“

„Co se týká samotné kompozice, imponuje mi Beethovenovo typické překračování do neznáma a také odvaha, kterou ve své době jako skladatel projevoval.“

Loňské oslavy kulatého výročí narození Ludwiga van Beethovena narušila pandemie nemoci Covid-19. Některé hudební akce chystané k této příležitosti byly zrušeny, jiné přesunuty s očekáváním, že se je podaří uspořádat v lepších časech. Do druhé skupiny patří také koncert s názvem Beethovenova Fantasie – autorský projekt studentů Pražské konzervatoře uskutečněný ve spolupráci se studenty německých hudebních škol. Má za cíl představit méně známá díla bonnského rodáka. Nad programem koncertu i nad dalšími tématy se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí dirigent a organizátor akce František Loder.

„Extrovertní mladík si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu Figara.“

„Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu.“

„Šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to.“

Karlovarská pěvecká soutěž Antonína Dvořáka vyvrcholila v pátek koncertem laureátů. Zúčastnil se jí v 55. ročníku obvyklý počet téměř stovky mladých pěvců, letos z patnácti zemí. Závěrečné vystoupení dvanácti nejlepších z nich potvrdilo, že se stále rodí a z uměleckých škol nadále vycházejí talenty. A to i v tuzemsku. Operní a koncertní provoz může pořád počítat s neoposlouchanými hlasy a zajímavými uměleckými podněty.

„Nejúspěšnějšími Čechy jsou Dominika Škrabalová, David Malát, Magdaléna Heboussová, Daniel Kfelíř, Karolína Levková, Magdalena Rovenská, Pavla Hubáčková a Patrik Hradecký.“

„Operní scény České a Slovenské republiky udělují na soutěži své ceny definované jako hostování nebo nastudování operní role v následujících dvou sezónách.“

„Předsedou poroty byl letos už posedmnácté slovenský tenorista Peter Dvorský.“

Absolutním vítězem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka se stal v Karlových Varech čínský barytonista Hongyu Chen, nositel první ceny v operním oboru. Mezi ženami je nejlepší v kategorii opera ruská sopranistka Diana Orlanova. Spolu s dalšími oceněnými vystoupí dnes večer v Městském divadle za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru a Jiřího Štrunce na koncertě laureátů. Do letošního 55. ročníku soutěže přišla stovka přihlášek.

„Sál, naživo, potlesk… Ano, to jsou věci, které pro všechny byly před dvěma lety naprosto běžné… teď si uvědomujeme, jak moc důležité a hezké jsou.“

„Věkové rozpětí soutěžících od 6 do 16 let na jedno pódium zavedlo jak houslové benjamínky, tak poměrně vyspělé muzikanty na prahu jejich profesionální kariéry.“

 „Jako by se covidová situace těchto dětí ani nedotkla, nikoho by nenapadlo, že rok a půl nemohly veřejně hrát a soutěžit.“

Mezinárodní houslová soutěž PhDr. J. Micky pod záštitou Václava Hudečka má čerstvě za sebou už devátý ročník. Ten loňský, z jara dvakrát odložený a přesunutý na říjen, se musel nakonec stejně konat pouze na základě zaslaných videonahrávek tak jako mnoho dalších soutěží. Vloni jsem psala o svém pocitu bez soutěžní atmosféry, bez koncertu vítězů a plného sálu. Tak jsem nesmírně ráda, že letos mohli mladí houslisté přijet a svůj soutěžní výkon předvést na podiu koncertního sálu Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy.

„Před orchestr si stoupl mladý, teprve jedenatřicetiletý dirigent Robert Kružík.“

„Dirigent pracoval s výraznou dynamikou, od až téměř naprosté neslyšitelnosti pianissim k mohutným tónům žesťů a gradujícímu závěru.“

„Třebaže celý cyklus psal Smetana postupně, považoval ho za jednotný celek.“

Jsou hudební díla, která jsou nejen nesmrtelná, ale zná je i ten, kdo v životě prakticky nevkročil do koncertní síně a klasická hudba mu nic neříká. Jedním z těchto děl je i Smetanova Má vlast. Léta byly úvodní tóny Vyšehradu znělkou Československého rozhlasu, úvodní tóny Vltavy vítají cestující linkami ČSA při přistávání na Letišti Václava Havla, téma Tábora zní při slavnostních aktech. Není českého symfonického orchestru, který by Mou vlast někdy nehrál. A nejen symfonické orchestry. Má vlast tradičně zahajuje nejprestižnější festival klasické hudby u nás – Pražské jaro. Letos v provedení orchestru, od něhož by to nikdo nečekal – Collegia 1704. Má vlast je symfonickým protějškem jiného Smetanova díla, opery Libuše. Obojí patří k tomu nejdůstojnějšímu a nejoslavnějšímu. I proto si Mou vlast Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK vybral ke slavnostnímu Koncertu pro republiku v den státního svátku 28. října. Pozornost se ten podvečer ovšem upřela i na dirigenta – Roberta Kružíka. 

„Určitě se publikum brzy dozví, kam se vyvíjím. Nebude to rozhodně pořád jenom Rossini.“

„Když přišla nabídka z Národního divadla, tak jsem ani moc nepřemýšlel a řekl jsem samozřejmě ano. A rozjíždí se spolupráce, na kterou se nesmírně těším.“

„Národní divadlo je pocit domova, jaký v žádném jiném divadle není.“

Novým členem souboru pražského Národního divadla je Petr Nekoranec. Spolu s Adamem Plachetkou v hlavní roli Figara, s islandskou mezzopranistkou Arnheiður Eiríksdóttir jako Rosinou a s basistou Jiřím Sulženkem jako doktorem Bartolem se mladý tenorista chystá na čtvrteční premiéru Rossiniho Lazebníka sevillského, díky svěží hudbě i díky Beaumarchaisově předloze jedné z nejúspěšnějších operních komedií všech dob. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Nekoranc zmiňuje nejen rossiniovské role, ale také skutečnost, že angažmá v Národním divadle cítí jako něco mimořádného.

„Ukázalo se, že multimediální kompozice je umělecky, intelektuálně, i osobnostně nesmírně náročný obor.“

„Nepál, to je moje láska!“

„Už i u nás existuje řada akcí, která je na undergroundovou tvorbu zaměřená.“

Hana Mlnaříková alias Hana Foss je mladá umělkyně, zástupkyně poněkud specifického oboru multimediální kompozice. Pochází z krásného kraje Valašska a absolvovala studium na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se svěřuje, jak se ke své profesi dostala, jaké jsou její další zájmy a jak se snoubí s tvůrčím uměleckým vyjádřením.

„Mozartova Královna je jedna z psychicky nejnáročnějších operních rolí.“

„Povzbuzení a chvála od kolegů, jako je on, vám dodá tolik chuti na sobě pracovat, jako nic jiného!“

„Ráda bych uvedla na koncertním pódiu skladbu mého dědečka Jindřicha Felda. Inspiroval se významným literárním dílem – Kosmovou kronikou.“

Jméno sopranistky Lucie Kaňkové v poslední době rezonuje českou, ale i zahraniční hudební scénou. Mladá umělkyně má na svém kontě řadu významných úspěchů. Kromě rolí, které ztvárňuje po celé naší vlasti a k nimž se nedávno připojil i debut v Národním divadle, se objevuje často i na koncertních pódiích…

„Věřím tomu, že základní umělecké školy i nadále budou pokračovat ve svém poslání – vychovávat nejen budoucí profesionály, ale hlavně nadšené amatéry.“

„Můj názor na soutěže a přehlídky je takový, že pro většinu žáků je účast na těchto akcích přínosná.“

„Je třeba být neustále pružný a ochotný to, co roky fungovalo a nyní již tolik nefunguje, změnit.“

Prakticky celý rok 2020 a polovinu roku 2021 byla z důvodu celosvětové pandemie koronaviru veškerá výuka na základních uměleckých školách velmi omezena. Učitelé se museli přizpůsobit situaci a hledat jinou, „neosobní“ cestu ke společné práci i k získávání alespoň některých nových poznatků o možnostech online výuky. Jak se s tímto problémem vypořádali nejen kantoři, ale i žáci? O tom hovoří Jan Kotrč, ředitel Základní umělecké školy Bedřicha Smetany v Plzni, která slaví sto let od založení.

„Výběr skladby byl vysoce nastavenou laťkou nejen pro další účastníky, ale zejména pro Trio Vyšehrad. Je až neuvěřitelné, s jakou profesionální samozřejmostí a chutí se tito tři mladí lidé ponořili do vrcholně obtížného úkolu.“

„Trio INNsolitus svůj program koncipovalo od romantismu přes jazz, ragtime k ranému 20. století. Uznání zaslouží zdařilé aranže Lindy Bubreg-Dobay.“

„Duo Mráček–Pěruška sáhlo po vrcholném repertoáru světových pódií a dokonalým způsobem předvedlo dechberoucí výkon, násobený pochopením hloubky hraného díla.“

V pátek 17. září jsme byli svědky výjimečných výkonů pětapadesátého ročníku Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže mladých hudebníků Concertino Praga v kategorii komorní hra. Téměř zaplněný sál v pražském Klášteře Anežky České se rozezněl hudbou finalistů soutěže, založené v roce 1966. Úspěšně jí prošla celá řada význačných osobností, nejen českých. Za účasti mezinárodní poroty, v níž letos zasedli Dmitry Sitkovetsky, Václav Hudeček, Jakub Hrůša, Ivo Kahánek, Christine Anderson, Ewa Kupiec, Milan Langer, Sergej Nakarjakov, Andrew Marriner a Alexei Ogrintchouk, probíhalo finále ve dvou kategoriích: komorní hra a sólová hra, a to formou veřejného koncertu.

„Ildikó Rozsonits je zvyklá na první místa.“

„Ryan byl skoro na všech soutěžích, jichž se zúčastnil nejmladším účastníkem. A skoro ve všech zvítězil.“

„Jan Schulmeister si svým provedením získal publikum, které mu udělilo svou cenu.“

Soutěž Concertino Praga ukončila v sobotu 18. září svůj pětapadesátý ročník. Od loňského roku je tato soutěž, založená Československým rozhlasem, spojena s Akademií klasické hudby, která zároveň pořádá mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. To umožnilo i novou podobu finálového kola. Od roku 2020 se o vítězi rozhoduje v rámci veřejného vystoupení na Dvořákově Praze nejen před porotou, ale i před diváky, navíc v Dvořákově síni Rudolfina.