PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je to vždy skvělá příležitost a možnost nahlédnout do kreativního myšlení dětí, jak o své hudbě přemýšlejí.“

„Nádherně vyzněla zejména Partita a moll pro flétnu sólo v excelentním, stylovém a muzikálním podání sólistky Opery Národního divadla Praha Jany Pavlíčkové.“

„Atmosférická hudba se rodila přímo na pódiu společnou synergií, které nechyběla hledačská touha a otevřené myšlení.“

I v letošním roce se s velkým štěstím mohla konat Dílna pro nejmenší skladatele. Šestnáctý ročník projektu, který je zaměřen na rozvoj improvizace a první skladatelské počiny, se letos odehrál ve dnech 10.–13. června v malebných interiérech zámku v Hradci nad Moravicí…

„Dopracoval jsem se do bodu, kdy uvolnění přichází snadněji.“

„Že jsme nakonec měli i podporu diváků v sále, pokládám za fantastické!“

„Na celkovou audiovizuální kvalitu přenosu jsem obdržel spoustu pochvalných komentářů.“

František Macek má za sebou debut na festivalu Pražské jaro. Dvaatřicetiletý umělec působí především v zahraničí. Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u tamního Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. Často vystupuje ve Skandinávii, ale i jinde po Evropě, a to jako dirigent operní i symfonický. Otec je významným hudebníkem olomoucké arcidiecéze katolické církve, a tak i on sám absolvoval v Kroměříži hru na varhany. Dirigování pak studoval na AMU v Praze a na Královské hudební akademii ve Stockholmu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vrací ke středečnímu vystoupení v Obecním domě, které se odehrálo za částečné přítomnosti publika i v online přímém přenosu.

„Specifická doba si žádá specifická řešení. Díky tomu absolventky a absolventi Pražské konzervatoře o svůj absolventský koncert nepřišli.“

„Faethón – obraz pro symfonický orchestr je svěží a intenzivní kus mladého autora, kterého se vyplatí do budoucna sledovat.“

„Sympatický a úspěšný koncert po všech stránkách, jehož premiéra proběhla 26. května 2021, je nadále k dispozici profilu YouTube Pražské konzervatoře.“

Pražská konzervatoř nechtěla v letošním specifickém roce ochudit absolventky a absolventy o koncert na závěr studia, a proto zorganizovala koncert bez publika, z něhož vznikl jak obrazový, tak zvukový záznam. Online se představila harfenistka Kateřina Valášková v Glièrově koncertu, akordeonista Filip Kratochvíl v koncertu Jindřicha Felda, hornistka Zuzana Meierová v koncertu Jiřího Pauera a v premiéře zazněla také kompoziční práce absolventa Šimona Rahmana s názvem Faethón.

„Obe flautistky predviedli naozaj veľmi vyrovnané a zaujímavé výkony.“

„Mentorovi Janovi Fišerovi bol štipendista Aleš Baránek skvelým partnerom.“

„Štipendisti z triedy mentora Iva Kahánka sa postarali o päť čísel na naozaj vysokej úrovni.“

Láska k hudbe, usilovnosť, a veľa talentu. Salon ZUŠ Pražského jara, už tradičná súčasť festivalu, disponoval všetkými z týchto vznešených atribútov aj tento rok. V Kostole sv. Šimona a Judy sa 25. mája predstavili viac než dve desiatky mladých hudobníkov – štipendistov, respektíve absolventov, akadémie MenART.

„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“

„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“

„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“

Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

„Je hodno obdivu, že po roce velikých omezení, kdy často nemohla probíhat výuka, tedy v provizorním čase, neztratili soutěžící motivaci.“

„Adama Suka čeká ještě spousta práce, ale má všechny předpoklady stát se špičkovým umělcem.“

„O devět soutěžních výkonů se postarali žáci brněnské ZUŠ varhanická.“

V Pardubicích se uskutečnila celostátní soutěžní varhanní přehlídka Organum regium, obnovená po několika letech. Vítězem 13. ročníku se mezi 33 účastníky stal šestnáctiletý Adam Suk, žák pardubické ZUŠ Havlíčkova, mimo jiné už také vítěz mezinárodní varhanní soutěže Northern Ireland International Organ Competition Armagh v Severním Irsku v roce 2019. Pardubické klání se letos, s ohledem na hygienickou situaci, uskutečnilo v distanční formě, to znamená s využitím videonahrávek.

„Milým překvapením byl letos pro pořadatele počet přihlášených komorních souborů.“

„Na scénu přichází silná generace klavírních virtuózů.“

„Obě finále hodlá živě vysílat Český rozhlas Vltava a Český rozhlas D-dur.“

Finalisty letošního ročníku soutěže Concertino Praga jsou klavíristé Ryan Bradshaw, Ildikó Rozsonits a Jan Schulmeister, houslista Mark Lewin, Duo Mráček – Pěruška, Trio Vyšehrad, Trio INNsolitus a Veloce String Quartet. Rozhodla tak v těchto dnech v distančním hodnocení mezinárodní porota. Česká republika má v sólové kategorii jednoho a v komorní dva zástupce. Ostatní soutěžící jsou ze Slovenska, Maďarska, Německa, Rakouska a Polska. Finálové koncerty se uskuteční 17. a 18. září v rámci festivalu Dvořákova Praha.

„Covidová krize změny, které jsou už dlouho vidět, v plné nahotě odhalila a urychlila.“

„Hudba je vnímána jako estetická hodnota, ale ona je přece i velkým ekonomickým odvětvím. Určitě se budeme hodně bavit o kreativních průmyslech.“

„Je ale potřeba zdůraznit také imanentní přínos kultury, tedy i jiné hodnoty, ne pouze to, že přináší ekonomický prospěch.“

V úterý začíná internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Potkají se v něm osobnosti z různých sfér, hudebníci, manažeři, teoretici, kritici. Projekt je rozvržen do šesti podvečerů a bude možné ho sledovat vždy v úterý od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Záměr přibližuje v širším kontextu muzikolog Ilja Šmíd, který přednáší na katedře arts managementu na podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Za iniciativou stojí společně s muzikologem Jiřím Štilcem, vedoucím katedry hudební produkce na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.

„Mediální pozornost by prospěla nejen škole, ale i studentům, kterým by pomohla v budoucím uplatnění po studiích.“

„To, co se dělalo před několika lety, nemusí být pro mladé studenty atraktivní dnes. Proto by vedle zkušených „hráčů“ neměli chybět ani mladí a perspektivní lektoři.“

„Chybí častější konfrontace se zahraničním uměleckým světem.“

Dnešní závěrečný díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU se zabývá tématem Vnější prezentace školy. Platí premisa, že klasická hudba, tanec či nonverbální divadlo jsou natolik hodnotnými a v dobrém slova smyslu elitními disciplínami, že škola s takovým jménem a tradicí, jako je HAMU, žádnou cílenou mediální propagaci nepotřebuje? Nebo je dnešní doba internetu a sociálních sítí natolik závislá na publicitě, že jakákoli instituce, uměleckou školu nevyjímaje, se svému obrazu v médiích musí cíleně věnovat? Odpovědi na tyto otázky budeme tentokrát hledat se studenty, kteří mají již z generačních důvodů k této problematice blízko – mé pozvání k rozhovoru laskavě přijala studentka Katedry hudební produkce BcA. Eliška Zamouřilová, student doktorského studia na Katedře strunných nástrojů MgA. Jakub Junek a student Katedry zpěvu a operní režie BcA. Jakub Dolejš.

„Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům.“

„Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.“

„Přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem.“

Dnešní díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU je věnován tématu Mezinárodního rozměru školy. České země vždy umělecky těžily z polohy na křižovatce Evropy, kde se potkávaly a často spolu zápolily vlivy Východu i Západu. Zároveň si i v konkurenci velkých kultur dokázaly zachovat vlastní autentickou tvář a originalitu. Vynikajícím příkladem je třeba Česká filharmonie, která je v současnosti pravidelným hostem prestižních světových pódií a zároveň zřejmě jediným národnostně homogenním tělesem mezi světovými orchestry. O tom, kde leží ideální kombinace mezinárodní otevřenosti a budování české národní školy, jsem si povídal s pianistou a pedagogem Katedry klávesových nástrojů MgA. Janem Bartošem Ph.D., studentkou téže katedry Kateřinou Blažkovou, skladatelem a pedagogem Katedry skladby doc. MgA. Mgr. Michalem Ratajem Ph.D. a houslistou a vedoucím Katedry strunných nástrojů prof. MgA. Leošem Čepickým.

„Elita studentů má mít optimální studijní podmínky a zázemí, pedagogové potom plné ocenění v rámci odměny za svoji práci. A i tady je nutná diferencovanost.“

„Každá katedra by měla obhájit přítomnost vynikajícího emeritního pedagoga, ale ruku v ruce s tím dát i šanci mladší generaci.“

„Více prostoru pro diskuse a vzájemné sdílení metodiky výuky a dalších profesních přístupů mezi pedagogy…“

V rámci seriálu minirozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění se dnes dostáváme k dalšímu důležitému tématu: Jak se žije pedagogům na HAMU. Učitelé jsou rodinným stříbrem každé školy a nejinak je tomu i zde. Vysoký kredit jim ostatně přiznávají i studenti, což jasně vyplynulo také z anonymních dotazníků v rámci vnitřního hodnocení školy. Mé pozvání laskavě přijali MgA. Eliška Vavříková Ph.D. z Katedry nonverbálního divadla, prof. MgA. Jiří Hlaváč, pedagog Katedry dechových nástrojů a bývalý děkan HAMU, a MgA. Miroslav Sekera, vedoucí Oddělení klavírní spolupráce.

„Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950.“

„V oboru choreografie je důležité posílit styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén.“

„Za dirigentský pult školního orchestru zvát výrazné osobnosti a studentům oboru dirigování častěji umožnit vedení zavedeného profesionálního orchestru.“

Na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění se budou příští týden konat volby do Akademického senátu HAMU. Mohou leccos napovědět o dalším možném směřování školy. Akademický senát je v rámci svých zákonem vymezených povinností nepochybně také místem diskusí a tříbení názorů, a proto jsem se rozhodl nabídnout čtenářům portálu KlasikaPlus.cz malý vhled do témat, která nyní na fakultě dle mého soudu rezonují. Pozval jsem si za tím účelem, napříč katedrami, třináct respondentů z řad kandidátů do pedagogické i studentské komory Akademického senátu a položil jim otázky ze čtyř oblastí. Prvním tématem je Komplexnost výuky na HAMU ve vztahu k uplatnitelnosti jejích absolventů na trhu práce. Pozvání přijali Mgr. Bohumíra Eliášová Ph.D. z Katedry tance, vedoucí Katedry bicích nástrojů doc. Daniel Mikolášek a student Katedry skladby Haštal Hapka.