„Extrovertní mladík si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu Figara.“

„Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu.“

„Šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to.“

Karlovarská pěvecká soutěž Antonína Dvořáka vyvrcholila v pátek koncertem laureátů. Zúčastnil se jí v 55. ročníku obvyklý počet téměř stovky mladých pěvců, letos z patnácti zemí. Závěrečné vystoupení dvanácti nejlepších z nich potvrdilo, že se stále rodí a z uměleckých škol nadále vycházejí talenty. A to i v tuzemsku. Operní a koncertní provoz může pořád počítat s neoposlouchanými hlasy a zajímavými uměleckými podněty. 

Koncert, v jehož programu měl každý z vítězů a oceněných jednu operní árii, logicky směřoval k poslednímu číslu, k vystoupení absolutního vítěze. Tím je letos čínský barytonista Hongyu Chen působící v Evropě, vítěz mezi muži v hlavní operní kategorii. Prezentoval se méně frekventovanou árií Gérarda z Giordanovy opery Andrea Chénier. Vygradoval ji k emotivnímu dlouhodechému veristickému závěru. Mocný, ale ničím charakteristický hlas zaměnitelný s dalšími a dalšími podobnými, k tomu odtažitější, trochu do sebe zahleděný projev… Mnohem zajímavější, směrem k publiku mimořádně kontaktní, až marnotratně efektní bylo vystoupení ukrajinského barytonisty Vitalije Lashka, nositele druhé ceny z hlavní kategorie. Extrovertní mladík obdařil efektní árii Figara z Rossiniho Lazebníka sevillského nejen technicky, ale i výrazově velmi uvolněným zpěvem i hraním; očividně si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu samu.

Ruska Diana Orlanova, která vyhrála hlavní operní obor v kategorii žen, přednesla na koncertě laureátů árii sopránovou Ritorna vincitor z Verdiho Aidy. Dramaticky emotivní postava zajaté princezny je zatím pro její sice jakoby temnější, ale přece jen menší a příliš mladý hlas mimo ideální souřadnice; výstup vyzněl příliš realisticky, bez kouzla, věcně, musí v něm jít o mnohem víc, než se podařilo. Mezzosopranistka Dominika Škrabalová, nositelka druhé ceny, zazpívala později jako předposlední účinkující večera známou árii Dalily ze Saint-Saënsovy opery Samson a Dalila. Její hlas má pěkný témbr a i když to nebyla Dalila smyslně svůdná, číslo mělo hudební hodnotu.      

Mimořádně zajímavá byla vystoupení nejlepších pěvců kategorie Junior. Mladičká Ruska Ekaterina Krovateva, studující v Brně, zazpívala árii Mimi z prvního dějství Pucciniho Bohémy. Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu, kterou uděluje jednomu ze soutěžících Hlasové centrum Praha/MH s.r.o. Postavu Mimi s velkou emotivností obdařila výrazem jemnosti a bezelstné dojemnosti, jen by bylo hezké dostat do nejvyšších tónů, pěkně silných, ještě o něco víc snovosti. Árie měla naprosto věrohodný výraz, nešlo o nějaký školní pokus, ale o výkon, který by mohl regulérně zaznít v divadelní inscenaci.

Nositel první ceny v kategorii Junior je mezi mladými muži barytonista Daniel Kfelíř. Vybral si árii Voka „Jen jediná mne ženy krásná tvář…“ ze Smetanovy Čertovy stěny a zazpíval ji velmi přesvědčivě. Má ji propracovanou do kontrastních výrazových detailů, od lyrického základu po vyklenuté emoce, šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to. I když mu na vrcholu maličkost nevyšla, byl to působivý, technicky i psychologicky velmi dobrý výkon.

Slovenská sopranistka Tamara Morozova, třetí v hlavní kategorii, zaujala výstupem Senty z Wagnerova Bludného Holanďana, slibně stylovým, dobře zvoleným a poutavě a osobitě podaným. Zralý projev s budoucí tušenou dramatickou velikostí. Méně zajímavě se jevili Sara Casey jako Micaela z Bizetovy Carmen a David Malát jako Mozartův Sarastro z Kouzelné flétny.

Během večera se představila z juniorů také Veronika Mostova jako Lucia di Lammermoor, dobrá technicky a jistá, nebo Michal Jopek s hodně, mladým, vysoko posazeným hlasem v cituplné árii Lenského. Patřila mezi ně i Magdaléna Heboussová v Terinkou z Dvořákova Jakobína, s příjemně mladistvým dívčím projevem, ale s chybou v sykavkách.  

Jiří Štrunc s Karlovarským symfonickým orchestrem, který svou cenu udělil Dominice Škrabalové, odvedli jako každý rok velký kus práce v přípravě a doprovodu finalistů a pak znovu při koncertě laureátů, kteří většinou zpívají to, co den předtím ve finále. Poskytli jim spolehlivý základ, pevnou oporu, nenápadné vedení, jistotu a hodnotný výraz – tak, aby se mladí interpreti cítili dobře a aby plně vyniklo to, co je na jejich výkonu důležité: výrazové vklady, snaha dosáhnout standardu, který je s každou árií podvědomě spojen, pokusy o osobitost… i obyčejná srozumitelnost.

Výsledky soutěže shrnuje náš portál ZDE.

Foto: Petr Veber