KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Spolek Lieder Society připravil u příležitosti Roku české hudby projekt, který oživuje odkaz české skladatelky Slávy Vorlové, od jejíhož narození letos uplynulo sto třicet let. Koncertně jej v Praze poprvé uvedl v březnu letošního roku, 26. listopadu představí Slávu Vorlovou trojice mladých českých hudebníků v Českém centru v New Yorku. Sopranistka Tamara Morozová, altistka Monika…
Šest písňových recitálů v sezoně 2024/25 přispěje k pestrosti repertoáru Opery Národního divadla. Dopolední koncerty na jevišti Stavovského divadla navazují na pilotní sezonu, která ověřila nejen akustické možnosti prostoru obvykle vymezeného pouze účinkujícím. V pořadí desátý písňový recitál 24. listopadu nabídne umění zpěvaček Tamary Morozové, Sylvy Čmugrové a smyčcového tělesa Krása Quartet. Vzájemná blízkost…
„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“
„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“
„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“
Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.
„Dirigentu Jindrovi se podařilo vytvarovat mnoho hezkých hudebních míst a všechny nástrojové skupiny profiloval tak, aby se vzájemně nekryly.“
„V samopalech na jevišti problematika inscenace věru nevězí.“
„Zejména ve třetím dějství jsem měl pocit, že Fibich při komponování koukal Wagnerovi přes rameno.“
Opera Národního divadla vypustila 7. listopadu do světa nové nastudování nejznámější Fibichovy opery Šárka. Ta v podstatě začíná tam, kde Smetanova Libuše končí – dějově a dá se říci i hudebně. Libreto ve staročeštině napsala Anežka Schulzová, vycházela v něm ze čtyřdílné epické básně Šárka Jaroslava Vrchlického z roku 1874. Opera měla světovou premiéru 28. prosince 1897 v Národním divadle v Praze v režii Adolfa Krössinga a pod taktovkou Adolfa Čecha. Aktuální nastudování z dílny hudebního ředitele operního souboru Národního divadla, dirigenta Roberta Jindry, režíroval umělec německé národnosti Kay Link.
Hudební festival Věčná naděje zaměřený na tvorbu terezínských skladatelů, ale také díla, která reagují na příkoří a nespravedlnost nebo je vytvořili umělci na útěku před bezprávím či pronásledováním, se v příštím roce uskuteční poosmé. Od 2. února do 20. března na sedmi různých místech Prahy nabídne koncerty i divadelní představení. Jeho dramaturgii nově…
Lieder Society uvádí ve spolupráci s Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší. Nabízí pohled do světa bizarního a děsivého, kde ztracené duše ožívají uprostřed temné atmosféry 19. století. Happening účastníky zavede na starý hřbitov, který 4. listopadu vznikne v prostorách jízdárny Savarin, kde duše vyprávějí své tragické a místy i groteskní příběhy. Zazní…
„Český filharmonický sbor Brno byl skvěle připraven.“
„Kvalita zvuku Karlovarského symfonického orchestru je pozoruhodná.“
„Dirigent Ondřej Vrabec vedl obě tělesa s lehkostí a jistotou.“
Festival Dvořákův karlovarský podzim nabídl publiku na svém závěrečném koncertu 3. října v Grandhotelu Pupp opravdovou kulturní událost: v koncertním provedení zde zaznělo oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka. Hrál Karlovarský symfonický orchestr, zpíval Český filharmonický sbor Brno společně se sólisty.
Koncertně-vzdělávací platforma spolku Lieder Society Mladý salón vytváří již druhým rokem zázemí mladým perspektivním interpretům při studiu písňového repertoáru a klade důraz na úzkou a rovnocennou komorní spolupráci v písňovém duu. Koná se v termínu od 25. do 27. září na pražské adrese Janáčkovo nábřeží 61. Frekventanti se pak představí společně na speciálním koncertě…
Karlovarský symfonický orchestr zahajuje v září pravidelně svou sezonu připomínkou nejslavnějšího českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Ten se zapsal do hudebních dějin největšího českého lázeňského města zejména uvedením kontinentální premiéry Novosvětské symfonie, kterou orchestr provedl pod taktovkou Augusta Labitzkého. Festival Dvořákův karlovarský podzim se řadí k nejstarším evropským hudebním festivalům, v roce 2024…
„Kateřina Kněžíková představila Libuši možná méně jako kněžnu, o to více však jako ženu.“
„Jakub Hrůša se prezentuje jako člověk nesmírně skromný, hluboce přemýšlivý a naprosto precizní detailista.“
„Koncertní provedení opeře nikterak neubralo na atraktivitě, ba naopak.“
Letošní ročník národního festivalu Smetanova Litomyšl dospěl sotva do poloviny, a přesto lze bez nadsázky říci, že má za sebou svůj vrchol. Dlouhý – více než čtyřhodinový – nedělní večer patřil Smetanově Libuši v podání České filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, našich předních operních sólistů a Pražského filharmonického sboru. A výsledek jejich společného snažení nelze popsat jinak než jako oslnivý.
Spolek Lieder Society věnující se uvádění zejména písňového repertoáru realizuje druhým rokem koncertně-vzdělávací platformu s názvem Mladý salón. Jeho loňské frekventantky se veřejnosti představí na Jarním koncertu, který se uskuteční 29. května od devatenácti hodin v Praze, ve vršovickém divadle Mana. Mladý salón, který zaštiťuje spolek Lieder Society, vytváří prostor pro mladé…
„Svatá Zuzana pojednává o jeptišce, která za noční meditace v kostele před oltářem propadá do transu.“
„Pěvecké hlasy byly zvoleny šťastně. Klementina Lucie Hilscherové předvedla báječný vývoj charakteru od konejšivé sestry k výrazu obav až k závěrečnému odsouzení.“
„Manželé zjišťují, že jsou si stále atraktivní.“
Opera Národního divadla a Státní opera uzavřely závěrem týdne čtyřletý projekt, připomínající pod názvem Musica non grata kompoziční tvorbu autorů a autorek pronásledovaných nacistickým režimem. Mezi skladatele se vztahem k hudebnímu prostředí první Československé republiky byl zařazen i Paul Hindemith, jehož jednoaktovka Svatá Zuzana zazněla na pražském jevišti dne 6. dubna opět po 101 letech od premiéry v Novém německém divadle. Druhou operou plně navštíveného večera byla Florentinská tragédie od Alexandra Zemlinského. Orchestr Státní opery dirigoval Karsten Januschke, koncertním mistrem byl Michal Sedláček, sbor připravil Adolf Melichar.
Ve dnech 5. až 7. dubna 2024 se Závěrečným víkendem Musica non grata uzavře čtyřletý projekt Opery Národního divadla a Státní opery věnovaný hudebnímu odkazu skladatelů a skladatelek se vztahem k hudebnímu prostředí první Československé republiky, pronásledovaných nacistickým režimem. Během čtyř let nabídl cyklus Musica non grata více než sto padesát operních a operetních…
„Vorlová po sobě zanechala rozsáhlé kompoziční dílo.“
„Ke tvorbě pro lidské hlasy přistupovala diferencovaně a s citem. Pod dojmy z vlastního životního údělu vždy dobře vystihla hloubku vybraných textů.“
„Ve dvou případech program večera doplnily její kompozice pro sólový klavír.“
Hudební skladatelka Sláva Vorlová se narodila před sto třiceti lety, 16. března 1894, necelých deset let po úmrtí Bedřicha Smetany. Letošní vzpomínky na tuto pozoruhodnou umělkyni proto rovněž spadají do rámce Roku české hudby. Slavnostní koncert z její tvorby uspořádal spolek Lieder Society v Sukově síni pražského Rudolfina ve čtvrtek 21. března.
Spolek Lieder Society připravil na čtvrtek 21. března do Sukovy síně Rudolfina svůj příspěvek k Roku české hudby. Od půl osmé večer připomene kvarteto pěvců a dvojice klavíristů odkaz české skladatelky Slávy Vorlové, od jejíhož narození v těchto dnech uplynulo sto třicet let. Náchodská rodačka Sláva Vorlová, rozená Miroslava Johnová, vyrůstala v hudební rodině.…
„Stejně tak scéna na policejní stanici, režijně, pěvecky i choreograficky je skvělá burleska.“
„Čičvák aranžoval všechny scény násilí i milostných aktů velmi distingovaně.“
„Pro Bäumera to byl debut ve Státní opeře, a to debut úspěšný.“
Při uvedení skvělé kritiky, předem vyprodáno 177 představení, ta musela být zrušena a pak 27 let zákaz provádění v zemi původu… Nevím, jestli existuje nějaký podobný příběh operního díla. Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče už se naštěstí znovu hraje v celém světě. V pátek 24. listopadu ji v premiéře uvedla i Státní opera v Praze.
Státní opera je závěrečné fázi příprav nové produkce. Premiéry Šostakovičovy opery Lady Macbeth Mcenského újezdu se uskuteční 24. a 26. listopadu. Orchestr Státní opery řídí Hermann Bäumer, Sbor Státní opery vede Adolf Melichar. Vystupuje i Balet Opery Národního divadla, choreografie je Silvie Belákové, celá inscenace pak v režii Martina Čičváka. Hlavní sóla mají na starosti…
„Libuše, obdobně jako Má vlast, provázela naše předky v jedinečných chvílích.“
„K Národnímu divadlu patří nespočet dalších premiérovaných tuzemských operních děl i českých premiér děl zahraničních.“
„Znali se Bedřich Smetana a Antonín Dvořák? Jistěže ano.“
V Praze se 18. listopadu ke 140. výročí otevření Národního divadla uskutečnilo slavnostní představení Smetanovy Libuše. Do inscenace z roku 2018, v režii Jana Buriana, na scéně Daniela Dvořáka a za řízení Roberta Jindry, se zařadili noví představitelé hlavních rolí – mladá slovenská sopranistka Mária Porubčinová jako Libuše a Jiří Brückler jako Přemysl. Dalšími sólisty byli Tamara Morozová, Kateřina Jalovcová, Pavel Švingr a Aleš Jenis, v roli Chrudoše Martin Bárta a jako Štáhlav Aleš Briscein.
Mimořádný vzpomínkový koncert In memoriam Terezín-Osvětim se uskuteční v neděli 10. září od 14 hodin v Jízdárně Terezín. Bude mu předcházet tradiční tryzna Kever Avot, která začne od 11 hodin u krematoria na židovském hřbitově v Terezíně. Na koncertě zazní Ukolébavka pro Terezín od skladatele kyperského původu Mariose Christou a 3. symfonie „Žalostných písní“ polského…
NeoKlasik orchestr uvede Góreckého Třetí symfonii „Žalostných písní“ na mimořádném vzpomínkovém koncertě In memoriam Terezín-Osvětim. Koncert se uskuteční v neděli 10. září od čtrnácti hodin v terezínské Jízdárně. Předchází mu tradiční tryzna Kever Avot, která se udá od jedenácti hodin u krematoria na židovském hřbitově v Terezíně. Akce se koná pod záštitou Památníku Terezín,…
„Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou.“
„Protagonistkou večera byla sopranistka Tamara Morozová, interpretka věnující se jak hudebně-dramatickému, tak koncertantnímu a písňovému oboru. Cyklus provedla v nepřetržitém sledu a s plným nasazením.“
„Rilkeho i Hindemithův ideál symbolistně-expresivní spirituality provázený hledáním smyslu života, lásky i smrti se provedením Života Mariina dočkal ideálního vyznění.“
V pestré nabídce kulturních událostí letošního parného léta zaujal zvláštní místo koncert pořádaný spolkem Lieder Society 15. srpna v Českém muzeu hudby na Malé Straně v Praze v budově někdejšího dominikánského kláštera. Měl na programu jediné dílo, cyklus písní Das Marienleben (Život Mariin) význačného německého skladatele minulého století Paula Hindemitha. Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou. Tím spíše, že středem dramaturgické pozornosti se stala písňová tvorba, vzácný útvar, který se na programech koncertů vyskytuje ojediněle, příležitostně. Přitom jde o nepřehlédnutelný žánr, který si „nevyzkouší“ jen málokterý skladatel.
Klasika u Wericha, třetí ročník hudebních slavností, které se odehrávají na zahradě a v podkroví Werichovy vily na pražské Kampě, nabídne Americko-britský koncert. V neděli 13. srpna v podání sopranistky Tamary Morozové, mezzosopranistky Terezy Papouškové a s klavírním doprovodem Ahmada Hedara představí díla skladatelských velikánů Leonarda Bernsteina, George Gershwina a Benjamina Brittena, ale i méně známé autorky…
Přiznivce festivalu Podkrkonošské hudební léto v srpnu čeká ještě čtveřice koncertů. 6. srpna se jedná o tradiční poutní koncert v novopackém kostele sv. Mikuláše, volný vstup je na akci 13. srpna s názvem Hudební variace aneb violové hody v kostele sv. Vavřince ve Staré Pace, Ludmila Pavlová (housle) a Indi Stivín (kontrabas) se za použití prvku…
Festival Podkrkonošské hudební léto, který v roce 2016 založila houslistka a rodačka z Nové Paky Ludmila Pavlová, se od 2. července do 27. srpna koná už posedmé. Tento rok se v rámci projektu otevírají jednodenní kurzy v oboru klavír s polským umělcem Marcinem Sikorskim a to v pátek 30. června. „Festival zahájíme 2. července v osmnáct hodin v hotelu Centrál,…
Třetí ročník hudebních slavností Klasika u Wericha, které se odehrávají na zahradě a v podkroví Werichovy vily na pražské Kampě, letos programově míří do Ameriky a Velké Británie. V úterý 27. června je hudebně odstartuje sopranistka Bree Nichols a „finger-style“ sólový kytarista Martin Homola. Za klavír zasedne mladý dirigent a klavírista Jan Mára. Pražský program festivalu…
V rámci projektu Národního divadla Musica non grata přichystala dramaturgie koncert cyklu Ženy v hudbě. Vedle písňových cyklů Vítězslavy Kaprálové a Almy Mahler zaznějí písně Nadii a Lili Boulangerových, a především prakticky neznámé písňové cykly Slávy Vorlové. Akce se koná 21. června. Sólových partů se ujmou sopranistky Tamara Morozová, Viktorie Kaplanová Dugranpere a altistka Monika…
Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru…
„Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, vpravdě renesančního člověka.“
„Mladí a talentovaní pěvci – Josef Kovačič, Tamara Morozová a Jakub Ošmera – v tomto specifickém pěveckém stylu, velmi citlivém na přirozenost projevu, velice zaujali. Zpívali s entuziasmem, viditelným zájmem o lidovou poezii.“
„Bohatý a obsáhlý výběr ukázek z lidové hudby slovanských národů, jak je zachytil geniální Ludvík Kuba, přesvědčil výborným podáním NeoKlasik orchestru s Václavem Dlaskem ve vydařených úpravách pro komorní ansámbl od členky orchestru – Adély Kamínkové.“
Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami je svými koncerty rozprostřen do řady míst krásného okolí města. Pokračoval ve svém 54. ročníku velmi zajímavým a originálním večerem, kde představil lidovou hudbu slovanských národů. Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, jehož život byl spjat právě s městečkem Březnice, nedaleko od Příbrami. Účinkoval NeoKlasik orchestr vedený Václavem Dlaskem, jenž si ke spolupráci přizval trojici sólistů – Tamaru Morozovou, Josefa Kovačiče a Jakuba Ošmeru. Umělecký přednes svěřil herci Svatopluku Schullerovi. Koncertu ze slovanské lidové poezie předcházela fundovaná přednáška etnomuzikologa Zdeňka Vejvody na téma Sběratelská činnost Ludvíka Kuby v oboru hudebního folklóru v Čechách, zejména na Chodsku. Obě produkce, vzdor typicky nekomerční charakteristice, byly až překvapivě dobře navštíveny.
Koncert nazvaný NeoFolk Martinů zahájí projekt NeoMartinů 2023, který naváže na koncertní řady NeoKlasik orchestru z předchozích let. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je představit posluchačům souborné neoklasicistní dílo Bohuslava Martinů. V doprovodu orchestru pod vedením dirigentů Václava Dlaska a Jana Máry vystoupí pěvkyně Tamara Morozová, Anna Moriová a klavírista Adam Dvořáček. Koncert se bude…
„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“
„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“
„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“
Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.