Spolek Lieder Society připravil na čtvrtek 21. března do Sukovy síně Rudolfina svůj příspěvek k Roku české hudby. Od půl osmé večer připomene kvarteto pěvců a dvojice klavíristů odkaz české skladatelky Slávy Vorlové, od jejíhož narození v těchto dnech uplynulo sto třicet let.

Náchodská rodačka Sláva Vorlová, rozená Miroslava Johnová, vyrůstala v hudební rodině. Zpěv studovala u Rosy Papier na Hudební akademii ve Vídni. V roce 1915 se přestěhovala do Prahy, kde se soukromě vzdělávala u Václava Štěpána ve hře na klavír a Vítězslava Nováka v kompozici. Po sňatku s podnikatelem Rudolfem Vorlem se musela vzdát svého snu stát se skladatelkou, aby pomohla manželovi vybudovat úspěšný rodinný, kloboučnický podnik. K hudbě se vrátila v roce 1933, když složila své první dílo, Smyčcový kvartet Beskydy. Ještě během války se zúčastnila mistrovských kurzů Jaroslava Řídkého na Pražské konzervatoři a napsala řadu komorních skladeb a písní. Dne 8. května 1945 byla donucena být svědkyní manželovy popravy nacistickým komandem. Velmi traumatizující zážitek nakonec dokázala překonat jen díky hudbě a usilovné tvorbě. Reakcí se stal písňový cyklus Stesk, op. 13 pro alt a klavír na slova Olgy Scheinpflugové, který věnovala památce Karla Čapka a který otevře i koncert spolku Lieder Society. Z tohoto období pochází ještě za okupace napsaná vlastenecká kantáta Malá země, op. 7, která měla premiéru v roce 1948. Ve stejném roce dokončila svoji absolventskou Symfonii pro velký orchestr, věnovanou Janu Masarykovi.

Do roku 1948 spadají počátky spolupráce Vorlové s básníkem a libretistou V. H. Roklanem, který se stal jejím doživotním partnerem. Její následující písňový cyklus O lásce, op. 17, který na koncertu dále zazní, je prvním dílem, jež na vlastní texty napsala po začátku svého druhého životního vztahu. Během deseti let, které následovaly, Vorlová složila několik instrumentálních koncertů a dalších orchestrálních děl. Vorlová je rovněž autorkou své vlastní metody seriální hudební kompozice, s jejíž pomocí vytvořila během šedesátých let některé ze svých nejlepších skladeb. První nahrávka jejích kompozic byla vydána Supraphonem až rok před úmrtím skladatelky, a přitom je Vorlová jednou z mála českých skladatelek, která se umělecké tvorbě věnovala na profesionální úrovni.

Spolek Lieder Society na svůj březnový program dále zasadil Neučesané myšlenky, op. 70 pro baryton a klavír z roku 1967, které jsou zhudebněním dvou pásem aforismů polského satirika a básníka Stanisława J. Lece, jehož životní osudy poznamenal válečný odboj, deziluze z komunistického režimu i přesídlení do Izraele. Válečnou zkušenost nicméně reflektuje i písňový cyklus Prsten třeboňské Madoně, op. 72 pro tenor a klavír z téhož roku, napsaný na verše Jaroslava Seiferta. Básnický odkaz Miroslava Holuba si pak Vorlová vybrala pro tři vtipné písně pro soprán a alt nazvané Stručné úvahy, op. 89 z roku 1971. Písňový odkaz Slávy Vorlové doplní ukázky z jejího klavírního díla, a to Parafráze husitských zpěvů a Síla světla pro sólový klavír. 

Písně a klavírní skladby jedné z nejoriginálnějších představitelek české hudební kompozice 20. století budou interpretovat sopranistka Tamara Morozová, altistka Monika Jägerová, tenorista Daniel Matoušek a barytonista Roman Hoza. Klavírních partů se ujmou Vojtěch Červenka a Katelyn Bouska.

Foto: Facebook / město Náchod, Facebook spolku Lieder Society