PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Otázkou pre mňa zostalo zaradenie piesní z Dvořákovho cyklu ‚V národním tónu‘.“

„Bronislava Smržová sa piesní ujala zodpovedne, oduševnene, s dôrazom na melodickosť a zvučnosť.“

„Druhú polovicu večera ovládol Roman Patočka. Ten do sály priniesol značnú dávku vášne, naliehavosti a suverénnej virtuozity.“

Rok českej hudby sa spája predovšetkým s autormi, akými sú Smetana či Dvořák. „Štvorkové“ roky nám však môžu pripomenúť aj iných umelcov, napríklad Oskara Nedbala, od ktorého narodenia tento rok plynie rovných stopäťdesiat rokov. Skladateľ, violista a dirigent sa preslávil v mnohých odvetviach klasickej hudby. Nesmrteľnosť mu pritom azda najviac zabezpečila opereta Polská krev. Spolok Lieder society si však k oslave, ktorá prebehla 20. októbra v pražskom Hlahole, vybral inú časť Nedbalovej tvorby – jeho piesňové opusy.

„Schumann se psaním písní snažil dosáhnout finanční stability. V tom shledávám drobný paradox doby: kdysi skladatelé psali písně, aby se uživili, dnes aby posluchače písňové tvorby pohledal!“

„Na obou sólistech jsem musel ocenit vzájemný respekt a to, jak se ani jeden nesnažil prosadit.“

„Písně se Jägerové zjevně dotýkaly i osobně, svůj niterný prožitek dávala najevo neokázale, leč přesvědčivě a naprosto uvěřitelně.“

Spolek Lieder Society, který si vzal za úkol propagovat a uvádět písňovou tvorbu, nedlouho po svém koncertu k 160. výročí narození Richarda Strausse na pražské Novoměstské radnici uspořádal koncert další, tentokrát v prostorech kostela sv. Vavřince pod Petřínem. Výrazný otisk v paměti jím zanechala altistka Monika Jägerová.

„Jakkoliv se například Národní divadlo poslední dobou snaží písňové recitály uvádět, trvalé a systematické zastoupení tohoto žánru v dramaturgických plánech našich předních orchestrů a promotérů chybí.“

„Ač si letos mocně připomínáme Rok české hudby a zejména smetanovské výročí, neměli bychom zapomínat, že rok 2024 je i rokem Giacoma Pucciniho, Gabriela Faurého, Antona Brucknera nebo právě Richarda Strausse.“

„Mezzosopranistka Bella Adamova si plně uvědomovala texty i poselství písní a dařilo se jí pojit svůj opojný temnější hlas s jejich naléhavostí.“

Na Den české státnosti spolek Lieder Society uspořádal koncert k 160. výročí narození Richarda Strausse. Tento všestranný hudební génius je považován spolu s Gustavem Mahlerem, Hectorem Berliozem a samozřejmě Franzem Schubertem za vrcholného představitele písňového repertoáru, a proto byly jeho písně monotematickou linkou celého narozeninového koncertu.

 „Zhudebnění Vorlovou má ale v sobě něco tak civilního a sdělného, že tu obrovskou emoci dokáže posluchači velmi silně přeložit.“

„Pokud posluchači odcházejí z našich koncertů trochu dojati, trochu vzděláni a trochu ‚ovíněni‘, máme radost.“ 

„Hudební provoz se často pohybuje po lety vyjetých kolejích a pomyslným kormidlem se otáčí ztěžka. Chci být ale optimistka a myslím si, že se to pomalu lepší.“

Kromě výročí českých velikánů, jejichž díla plní programy koncertů domácích těles, slavíme tento rok i 130 let od narození skladatelky Slávy Vorlové. Právě od toho se odvíjí rozhovor s pěvkyní Monikou Jägerovou… Přestože se Vorlové hudba za jejího života hojně uváděla, v posledních desetiletích z koncertních programů téměř vymizela. U příležitosti tohoto jubilea se podařilo spolku Lieder Society uspořádat 21. března 2024 Slavnostní koncert k Roku české hudby, kde zazněla Vorlové písňová a klavírní tvorba. Koncert ve vyprodané Sukově síni pražského Rudolfina zároveň potvrdil, že domácí posluchači jsou připraveni objevovat dnes zapomenuté autorky a autory hudby 20. století.

„Vorlová po sobě zanechala rozsáhlé kompoziční dílo.“

„Ke tvorbě pro lidské hlasy přistupovala diferencovaně a s citem. Pod dojmy z vlastního životního údělu vždy dobře vystihla hloubku vybraných textů.“

„Ve dvou případech program večera doplnily její kompozice pro sólový klavír.“

Hudební skladatelka Sláva Vorlová se narodila před sto třiceti lety, 16. března 1894, necelých deset let po úmrtí Bedřicha Smetany. Letošní vzpomínky na tuto pozoruhodnou umělkyni proto rovněž spadají do rámce Roku české hudby. Slavnostní koncert z její tvorby uspořádal spolek Lieder Society v Sukově síni pražského Rudolfina ve čtvrtek 21. března.

„Jde o trochu jiný žánr než opera, vyžaduje jiný interpretační přístup, mírně rozdílný zpěv – byť samozřejmě pěvecká technika je v podstatě jedna –, řekl bych, že je to práce dalece preciznější, možná detailnější.“

„Došli jsme k přesvědčení, že pro hodinovou, hodinu a čtvrt dlouhou plochu je pro posluchače zajímavější vnímat více zpěváků, umělců. Ti si tak také mohou chvíli odpočinout.“

„V zimě jsme si vyzkoušeli provedením Zimní cesty akustické možnosti jeviště Stavovského divadla se staženou železnou oponou a usoudili jsme, že jeho podmínky jsou nejvhodnější.“

Dramaturg Opery Národního divadla v Praze Beno Blachut ml. před začátkem pilotního cyklu písňových recitálů  na jevišti Stavovského divadla přibližuje jeho vznik a motivaci. Podnět ke vzniku řady přišel částečně od samotných zpěváků, z části se jedná o jev kontinuity z pandemických let, kdy se operní pěvci písňové tvorbě věnovali přirozeně více. Existujícím písňovým spolkům divadlo nechce konkurovat, spíše chce spolusplácet dluh opomíjenému žánru. První písňové matiné se koná v sobotu 23. září.

„Bylo fascinující pozorovat, že hudební talent může mít úplně jiný věk než fyzično.“

„Smysl kurzů nespočívá v tom, že by se účastník dostal za týden na jinou interpretační úroveň. Cílem je spíše otevření určitého nového hudebního světa lektorem.“

„Kurzy jsou stále profesionálnější, ale přitom neztrácejí srdce a prázdninové nadšení mladých hudebníků.“

Za letošním ročníkem Letní hudební akademie Kroměříž, která se v uplynulém týdnu konala za uměleckého vedení Tomáše Netopila a o jejíchž laureátech můžete číst v článku v rubrice MladíPlus, se ohlížejí tři z lektorů – hráčka na historické klávesové nástroje a děkanka Hudební fakulty JAMU v Brně Barbara Maria Willi, pianista a pedagog Ivo Kahánek a klavírista a ředitel České filharmonie David Mareček. Zamýšlejí se nad letošním programem, nad cíli a podněty mezinárodního setkání a v konkrétních příkladech i nad obsahem slova talent.

„Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou.“

„Protagonistkou večera byla sopranistka Tamara Morozová, interpretka věnující se jak hudebně-dramatickému, tak koncertantnímu a písňovému oboru. Cyklus provedla v nepřetržitém sledu a s plným nasazením.“

„Rilkeho i Hindemithův ideál symbolistně-expresivní spirituality provázený hledáním smyslu života, lásky i smrti se provedením Života Mariina dočkal ideálního vyznění.“

V pestré nabídce kulturních událostí letošního parného léta zaujal zvláštní místo koncert pořádaný spolkem Lieder Society 15. srpna v Českém muzeu hudby na Malé Straně v Praze v budově někdejšího dominikánského kláštera. Měl na programu jediné dílo, cyklus písní Das Marienleben (Život Mariin) význačného německého skladatele minulého století Paula Hindemitha. Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou. Tím spíše, že středem dramaturgické pozornosti se stala písňová tvorba, vzácný útvar, který se na programech koncertů vyskytuje ojediněle, příležitostně. Přitom jde o nepřehlédnutelný žánr, který si „nevyzkouší“ jen málokterý skladatel.

„V době vynucené covidové koncertní pauzy pak uzrála myšlenka pro tento nesmírně zajímavý a repertoárově obsažný žánr něco udělat – a vznikl spolek Lieder Society.“

„Studovala jsem v Düsseldorfu, kde jsem měla samostatný předmět Liedgestaltung, tedy doslova ‚výstavbu‘ písně, a pedagog pracoval zároveň se mnou i s klavíristkou.“

„V písni je zkrátka často mnohem průzračnější sazba a dramatický vývoj, na který by jinak byl k dispozici celý večer. Ten je v písni potřeba vytvořit za několik minut.“

Nedávno založený spolek Lieder Society jsme našim čtenářům představili ve VýhleduPlus před několika dny. Zakladatelé – klavírista a skladatel Jan Dušek a pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová – mají za sebou už čtyři koncerty s názvem Zahajujeme!,…