PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jde o trochu jiný žánr než opera, vyžaduje jiný interpretační přístup, mírně rozdílný zpěv – byť samozřejmě pěvecká technika je v podstatě jedna –, řekl bych, že je to práce dalece preciznější, možná detailnější.“

„Došli jsme k přesvědčení, že pro hodinovou, hodinu a čtvrt dlouhou plochu je pro posluchače zajímavější vnímat více zpěváků, umělců. Ti si tak také mohou chvíli odpočinout.“

„V zimě jsme si vyzkoušeli provedením Zimní cesty akustické možnosti jeviště Stavovského divadla se staženou železnou oponou a usoudili jsme, že jeho podmínky jsou nejvhodnější.“

Dramaturg Opery Národního divadla v Praze Beno Blachut ml. před začátkem pilotního cyklu písňových recitálů  na jevišti Stavovského divadla přibližuje jeho vznik a motivaci. Podnět ke vzniku řady přišel částečně od samotných zpěváků, z části se jedná o jev kontinuity z pandemických let, kdy se operní pěvci písňové tvorbě věnovali přirozeně více. Existujícím písňovým spolkům divadlo nechce konkurovat, spíše chce spolusplácet dluh opomíjenému žánru. První písňové matiné se koná v sobotu 23. září.

„Bylo fascinující pozorovat, že hudební talent může mít úplně jiný věk než fyzično.“

„Smysl kurzů nespočívá v tom, že by se účastník dostal za týden na jinou interpretační úroveň. Cílem je spíše otevření určitého nového hudebního světa lektorem.“

„Kurzy jsou stále profesionálnější, ale přitom neztrácejí srdce a prázdninové nadšení mladých hudebníků.“

Za letošním ročníkem Letní hudební akademie Kroměříž, která se v uplynulém týdnu konala za uměleckého vedení Tomáše Netopila a o jejíchž laureátech můžete číst v článku v rubrice MladíPlus, se ohlížejí tři z lektorů – hráčka na historické klávesové nástroje a děkanka Hudební fakulty JAMU v Brně Barbara Maria Willi, pianista a pedagog Ivo Kahánek a klavírista a ředitel České filharmonie David Mareček. Zamýšlejí se nad letošním programem, nad cíli a podněty mezinárodního setkání a v konkrétních příkladech i nad obsahem slova talent.

„Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou.“

„Protagonistkou večera byla sopranistka Tamara Morozová, interpretka věnující se jak hudebně-dramatickému, tak koncertantnímu a písňovému oboru. Cyklus provedla v nepřetržitém sledu a s plným nasazením.“

„Rilkeho i Hindemithův ideál symbolistně-expresivní spirituality provázený hledáním smyslu života, lásky i smrti se provedením Života Mariina dočkal ideálního vyznění.“

V pestré nabídce kulturních událostí letošního parného léta zaujal zvláštní místo koncert pořádaný spolkem Lieder Society 15. srpna v Českém muzeu hudby na Malé Straně v Praze v budově někdejšího dominikánského kláštera. Měl na programu jediné dílo, cyklus písní Das Marienleben (Život Mariin) význačného německého skladatele minulého století Paula Hindemitha. Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou. Tím spíše, že středem dramaturgické pozornosti se stala písňová tvorba, vzácný útvar, který se na programech koncertů vyskytuje ojediněle, příležitostně. Přitom jde o nepřehlédnutelný žánr, který si „nevyzkouší“ jen málokterý skladatel.

„V době vynucené covidové koncertní pauzy pak uzrála myšlenka pro tento nesmírně zajímavý a repertoárově obsažný žánr něco udělat – a vznikl spolek Lieder Society.“

„Studovala jsem v Düsseldorfu, kde jsem měla samostatný předmět Liedgestaltung, tedy doslova ‚výstavbu‘ písně, a pedagog pracoval zároveň se mnou i s klavíristkou.“

„V písni je zkrátka často mnohem průzračnější sazba a dramatický vývoj, na který by jinak byl k dispozici celý večer. Ten je v písni potřeba vytvořit za několik minut.“

Nedávno založený spolek Lieder Society jsme našim čtenářům představili ve VýhleduPlus před několika dny. Zakladatelé – klavírista a skladatel Jan Dušek a pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová – mají za sebou už čtyři koncerty s názvem Zahajujeme!,…