PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Devětadevadesát procent každodenního chleba každého cembalisty je hraní bassa continua.“

„Zkraje studia jsem samozřejmě skřípala zubama, když jsem se učila generálbas, díky tomu pak ale soucítím s každým svým studentem, protože vím, jak je to těžké.“

„Při doprovázení sólisty je důležité být na společné muzikantské vlně a pro mě osobně je hodně důležitý i lidský rozměr.“

Role doprovazeče je při vystoupení zásadní. Často bývá podceňována nebo bývají doprovazeči stavěni do pozadí za sólistu. Zde je tomu ale jinak. Monika Knoblochová si na cembalo odehrála barokní repertoár prvního kola mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro hned několikrát, s různými soutěžícími oboru hoboj. Brzy ji pak opakovaně čeká Francois Couperin s kandidáty soutěže v druhém kole. O své účasti na mnohonásobné interpretaci Vivaldiho Sonáty c moll i o své profesní dráze vypovídá s velkým zaujetím.

„Letos se sešla opravdu úžasná porota. Jsem ráda, že mi tak výjimečná porota věnovala dvacet pět minut svého času.“

„V letošní soutěži jsme tady čtyři Češky z Ostravské univerzity.“

„Miluji baroko, čemuž odpovídá i mé studium barokní příčné flétny.“

Dnešním čtvrtečním ránem se v rámci mezinárodní soutěže Pražské jaro rozbíhá interpretace v dalším oboru – hra na flétnu. Setkáváme se opět v Majakovského sále v Národním domě na Vinohradech, kde je už vše pečlivě připraveno. Přicházejí první soutěžící i porota se svou předsedkyní Christinou Fassbender. Důležitý úkol mají dnes i korepetitoři, kteří doprovázejí jednotlivé soutěžící. Jsou mezi nimi Stanislav Gallin, Daniel Wiesner nebo Silvie Ježková. Organizační tým se stará o vše potřebné – připravený je rozpis soutěžících i katalog soutěže obsahující potřebné informace. Atmosféra v sále je tak opět příjemná. 

„Myslím, že jsem doprovázel snad už všechny obory soutěže Pražského jara.“

„Na zkoušení s každým, kterého doprovázím, máme asi dvacet minut, to je docela málo.“

„Náročná bude povinná skladba Jardy Pelikána, i když s autorem se znám a jeho hudbu mám taky rád.“

Flétnová soutěž Pražského jara začala. Pozornost je upřena hlavně k soutěžícím; jak se jim podaří zvládnout náročný repertoár, z jaké dálky až přijeli, odkud jsou ti nejlepší, jak obstojí naši v celosvětové konkurenci, kdo postoupí do dalších kol a kdo nakonec zvítězí… Na pódiu však s každým mladým flétnistou či flétnistkou přichází také jeho doprovod. Někteří soutěžící mají vlastní klavíristy, jiní se spoléhají na ty oficiální. V prvním kole flétnové soutěže se umělecké spolupráce ujali klavíristé Stanislav Gallin a Daniel Wiesner, ve druhém k nim pak přibudou ještě cembalista Lukáš Vendl a violoncellista Petr Hamouz, kteří soutěžící doprovodí v jedné z povinných Bachových sonát.

„Je příjemné, že mám vystoupení brzo za sebou a mohu poslouchat kolegy.“

„Nemyslím, že by mi nějak prospělo, kdybych se porotou blíže zabývala.“

„Soutěž Pražské jaro mě nalákala díky skladbě Klementa Slavického.“

Se soutěžním číslem 2 vystoupila v hobojovém oboru v prvním kole mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro první dámská soutěžící, Sophia Hegewald z Německa. V jejím repertoáru se objevily Tři romance od Roberta Schumanna a Sonáta c moll s doprovodem cembala. Mé zpravodajské ucho si získala mimo jiné svým vtipným citátem z reportáže rozhlasu MDR: „Hudební soutěže, to je něco jako dobré jídlo. V kuchyni je vždy mnoho dobrých kuchařů. Pokud ale porotě přinesou na talíř rybu, přestože jí nechutná, bude to s hodnocením obtížnější.“ S KlasikouPlus se podělila o své zkušenosti v roli hudební kuchařky i o první postřehy ze soutěže Pražské jaro.

„První z českých soutěžících se jmenuje Martin Daněk. Vylosoval si číslo čtyři.“

„Asi tak tři čtvrtiny soutěžících znám – od vidění, ze soutěží.“

„Byl jsem vděčný, že mi dnes strojek fungoval.“

Úderem deváté hodiny ranní v Sále Martinů už nic nebrání tomu, aby vypuklo první kolo 71. mezinárodní soutěže Pražské jaro v oboru hoboj. Připravené porotě, která musí během dvou dnů vyslechnout 46 soutěžních výkonů, dělá teď v sále společnost jen několik málo zájemců, kteří si přišli soutěžící poslechnout. Jejich počet ale bude během dne různě narůstat a klesat. Fungují zkrátka jako fluidní obecenstvo.

„V Praze není tolik vhodných sálů, které bychom mohli využít v jednom období současně pro ještě víc soutěžních oborů.“

„Jde nám o to, aby soutěžící měli největší komfort a aby také dostávali zpětnou vazbu.“

„Žádoucí jasnou kontinuitou je i případ nynějšího šéfa umělecké rady soutěže violoncellisty Michala Kaňky, který ji vyhrál v osmdesátých letech.“

Mezinárodní interpretační soutěž organizovaná festivalem Pražské jaro letos už jedenasedmdesátým rokem je tradičně soutěžní multioborovou. V tomto roce se koná od 8. do 15 května v oborech hoboj a flétna. Soutěžní kola jsou přístupná veřejnosti, finále jsou pak dokonce už přímo součástí nabídky festivalových koncertů…

„Vystoupí studenti Janáčkovy konzervatoře z Ostravy a Pražské konzervatoře, včetně Martina Kota, vítěze několika letošních soutěží.“

„Milan Bláha byl 21 let pedagogem Pražské konzervatoře a vychoval řadu vynikajících akordeonistů.“

„Franck Angelis přijede jako speciální host na svůj seminář a koncert z vlastních skladeb v sobotu 8. června.“

Zítřejší vzpomínkový koncert na počest výjimečného akordeonisty Milana Bláhy, zakladatele tohoto oboru na Pražské konzervatoři, vzešel z nápadu akordeonových oddělení konzervatoří v Praze a Ostravě. Od sedmi hodin večer tak v sále pražské školy zazní v podání studentů obou škol postupně sedmnáct skladeb. Vystoupí i Martin Kot, vítěz a laureát několika letošních soutěží – klání ve Vídni, Klingenthalu, Ostravě a belgickém Monsu.

„S Romanem jsme sice stejný hlasový obor, typově i barvou jsme ale úplně odlišní. Nebo si to aspoň myslím.“

„V Brně se mi líbí. Určitě bych chtěl ale objevovat i jiná hudební prostředí.“

„Těším se na barokní událost léta – Händelova Saula na festivalu Hudba Znojmo.“

Do Karlových Varů se v rámci zahájení lázeňské sezóny k dnešnímu odpolednímu recitálu vrátil brněnský barytonista Tadeáš Hoza, jeden z výrazných loňských laureátů tamní respektované soutěže pořádané Mezinárodním pěveckým centrem Antonína Dvořáka. V Galerii umění spolu s ním komorní koncert připravila sopranistka Kristýna Kůstková, rovněž laureátka podzimní soutěže. Program – Dvořáka, Mahlera, Korngolda, Rossiniho a Mozarta – s nimi nastudovala klavíristka Kateřina Ochmanová. Tadeáš Hoza je mladším bratrem barytonisty Romana Hozy (náš rozhovor s ním ZDE). Oba už účinkují v opeře a koncertují. I na to, jestli si nekonkurují, přišla řeč v aktuálním rozhovoru s mladým pěvcem, jemuž – zdá se – nechybí nic: naštěstí ani smysl pro humor.

„K velmi dobré interpretaci přispěly bachovský styl úhozu a tepající, dopředu proudící hra.“

„Hrál oslnivě, uhranul publikum svou rozepjatostí, ztvárněním mohutnosti hlavního tématu i virtuozitou perlivých pasáží.“

„Jeho klavír zněl takřka impresionisticky, hrál s lehkostí, plynule přecházel k vášnivosti, na závěr oslnil bravurními běhy ústícími do jemných záchvěvů.“

Další z řady letošních absolventských koncertů se konal v úterý 30. dubna v Sále Martinů na pražské AMU. Marek Kozák, žák profesora Ivana Klánského, se představil pestrým programem. Ukázal v něm jak virtuozitu, díky níž není v jeho hře ztracených tónů, tak schopnost mistrovsky vystavět skladbu s přesvědčivou dynamikou i agogikou. Možná leckomu chyběl jeho Chopin, ale posluchače dychtící po romantice jistě uspokojil zařazením ne příliš hraných Šesti klavírních kusů Petra Iljiče Čajkovského.

„Do svého salonu ve Washingtonu nás pozval mecenáš Dominick Cardella. A po vystoupení pro českou ambasádu nás čeká ještě koncert v Harrisburgu.“

„Podpora přišla i ze strany amerického velvyslanectví. Společný projekt propagující kulturu obou zemí se jim líbil.“

„Na Americkém jaru máme pět koncertů: Písek, Budějovice, Nelahozeves, Hranice na Moravě a Prahu.“

Ve Washingtonu se dnes koná koncert, na kterém violoncellista Štěpán Filípek a americká pianistka Katelyn Bouska zahrají díla Leoše Janáčka a Vítězslavy Kaprálové. Hudbou z meziválečných let doprovodí vzpomínkový večer věnovaný českým velvyslanectvím památce Edvarda Beneše, československého prezidenta a předtím ministra zahraničí…

„Například jim vyvrátil to, že Gigue je vlastně hovorové slovo pro ´žigulík´.“

„Styděl jsem se. Dvořákovy variace jsem slyšel mockrát, ale těchto skrytých slov jsem si v sobotu všiml poprvé.“

„Asi ten nejunikátnější Don Giovanni, kterého jsem viděl; a v jiném kontextu dost možná i ten nejděsivější.“

„Hela, helilou, muzikanti jdou!“, zpívají skřítci Šíma (Filip Sychra) a Lupi (Stela Chmelová). K jejich zpěvu se záhy připojí i někteří hráči z PKF – Prague Philharmonia. Děti v publiku se mimo jiné dozví, že jejich uši budou očarovány houslemi a že flétna „dohraje a odlétne“. Je sobotní dopoledne a v Rudolfinu se koná další z programů orchestru pro budoucí publikum.

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková…

„Zážitkom sa súťaž stala aj pre porotu a poslucháčov: a to najmä vďaka skvelým výkonov laureátov, ktoré by v mnohom ustáli aj kritériá nastavené pre ´hotových umelcov´.“

„Obe dievčatá predviedli na svoj vek veľmi vyspelé, vyrovnané výkony a naviac sa u nich už v tejto fáze štúdia dalo spozorovať nielen kvalitné pedagogické vedenie, ale aj zrod vlastného, hudobného myslenia.“

„Arthur Coatalen zvládol zvukový charakter koncertného Steinwayu najlepšie. Jeho citlivé interpretácie Debussyho alebo Bacha boli pre mňa pozoruhodnými nie len v kontexte súťaže – určite si ich budem ešte dlho pamätať.“

Během prvního dubnového víkendu hostil kouzelný areál Broumovského kláštera už devátý ročník soutěže pro mladé klavíristy nazvaný Broumovská klávesa. Za koncertním křídlem,  které poprvé v  historii tohoto klání neslo jméno legendární firmy Steinway&Sons, se vystřídalo rovných šedesát soutěžících  z České republiky, Polska, Slovenska a Francie. Lucia Maloveská  coby členka studentské poroty přináší svědectví přímo z centra dění, po vyslechnutí všech výkonů.

„Každým rokem se zvedá úroveň soutěže a potažmo i výuky tohoto nástroje, o němž sám Beethoven řekl, že ´kytara je malý orchestr´.“

„Výkony těch nejmladších mě potěšily, úroveň každým rokem stoupá.“

„Mladí lidé rozdávali radost nejen sobě, ale i svému okolí a tím dělali, alespoň na chvíli, svět lepším.“

Koncertem vítězů v sobotu skončila PRAGuitarra Clásica – jubilejní X. ročník soutěže ve hře na klasickou kytaru přitom dopadl překvapením. Absolutní vítězové bývají většinou z poslední, nejvyšší kategorie. V tomto roce se stala výjimka. Absolutní vítězkou se stala Marie Balcarová, které bude za dva měsíce teprve třináct let. Hlavní cenou byla mistrovská kytara z aleliéru Schneider.

„Štěpán Rak zůstává čestným předsedou a zaštiťovatelem této jednokolové soutěže rozdělené do pěti věkových kategorií.“

„Soutěžící přijedou prakticky ze všech krajů naší republiky, k tomu tři ze Slovenska, dva z Polska, jeden ze Švýcarska a jeden z Německa.“

„Absolutní vítěz získává letos mistrovskou kytaru z dílny Jana Schneidera a další ceny.“

Jubilejní X. ročník soutěže ve hře na klasickou kytaru „PRAGuitarra Clásica“ pod záštitou Štěpána Raka začíná zítra v Praze. Koná se od 4. Do 6. dubna v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy na Žižkově a přijít může zdarma i veřejnost. Kytarových soutěží není příliš, o to cennější je toto pražské klání s mezinárodní účastí, které založila kytaristka a hudební pedagožka Taťána Klánská. Jak se svěřila našemu portálu KlasikaPlus, inspirace byla, jak jinak, hudební, přesto mezi impulsem a realizací uplynuly dva roky.

„Na Pražské konzervatoři je Čardášová princezna čtvrtou inscenací hranou v koncertním sále za doprovodu malého orchestru a studenta dirigování.“

„Mnozí vůbec poprvé zpívají pod dirigentovou taktovkou.“

„Učitelé i studenti věnují přípravě mnoho volného času, mívají velmi pěkný ohlas.“

Osmou inscenací klasické operety na Pražské konzervatoři po obnově vyučování operetního zpěvu a herectví je Čardášová princezna Emmericha Kálmána. V režii pedagoga Zbyňka Brabce, pod taktovkou studenta Ondřeje Kunovského a se studenty v hlavních rolích i v orchestru má dnes večer nový projekt v sále školy po pátečním prvním uvedení druhou premiéru.

„Účastníkům se dostalo komplexního vhledu do barokního francouzského stylu.“

„Všichni si pochvalovali naprosto precizní a do detailu zvládnutou organizaci celého týdne, která jim umožnila cítit se pohodlně a vytěžit maximum.“

„Hudební hostina byla sestavena moudře a publiku naservírovala skutečně pestrou ochutnávku tak, aby se mu ani jedna z chutí nepřejedla.“

Od středy 20. do neděle 24. března jsme mohli v Praze být už potřetí svědky výjimečné události – díky spolupráci Collegia Mariana a Centre de musique baroque de Versailles se prostory HAMU v Praze po pět dní, od rána do večera, rozezněly francouzskou barokní hudbou – vše na dobové nástroje v poučené interpretaci špičkových umělců, lektorů a nadšených mladých hudebníků z 12 zemí celého světa…

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!“

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.

„Ve francouzské hudbě zmiňovaného období je tento překrásný cit recipientovi podáván krásně křehce a zároveň s vášní.“

„Je obrovskou devizou každého dirigenta, dokázat mluvit očima a rukou zřetelně vyjadřovat i ty nejhlouběji skryté odstíny svého nitra a nahlížení na konkrétní dílo.“

„Celý večer plynul k brilantnímu baletu Pták Ohnivák, ale vrcholem koncertu byla Chaussonova Poéme de l´amour et la mer.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu nazval abonentní koncert zařazený na 11. března Francouzské inspirace. Dirigoval Marek Šedivý, zazněla tři díla z přelomu 19. a 20. století. Orchestr publiku nabídl ve Faurého a Chaussonově hudbě subtilní a negacemi nedotčenou atmosféru a ve Stravinského Ptáku Ohniváku virtuozitu a zvukovou kompaktnost. Úvahy o tom, jak někdy přicházíme na koncert nastaveni určitým způsobem, ale opouštíme ho pozměněni, a to v emocích i v názoru, formuluje po svém pondělním prožitku a zážitku mladý skladatel Daniel Chudovský.

„Baborák patří do velmi specifické kategorie instrumentalistů-dirigentů, u nichž touha po dirigentské taktovce pramení z tvůrčího přetlaku.“

„V útrobách rudolfinského zákulisí je slyšet mnoho pochvalných „bravo“ směrem k sólistům.“

„Když jsem sám sobě při pročítání programu pošeptal: „čtyři horny stačí, drahoušku“, mýlil jsem se. Příště raději osm lesních rohů, než jeden Czerny.“

Je neděle, podvečer. V Rudolfinu bude hrát PKF – Prague Philharmonia. Zkoušky, včetně dnešní dopolední generálky, vedené hornistou a dirigentem v jedné osobě, Radkem Baborákem, připravily hráče k dobrému výkonu.

„Nácvik byl nenásilný, ještě víc šlo o neodolatelnou klauniádu sbormistra a dirigenta Martina Dobíška.“

„Není jisté, jestli malé děti retrospektivu z dob komunistického režimu úplně poberou, ale za pokus to stojí.“

„V idylickém příběhu vlastně o nic nejde, rozhodně ne o drama. Ale solidaritu a soucit stojí za to připomínat a ukazovat.“

Heslo, které nakonec zrušilo kouzlo a umožnilo zakletým duchům realizovat připravovanou inscenaci, bylo „…tfuj tfuj tfuj! Vymetej! Vymetej!“ Mezi dospělými vznikly dohady, jestli to nemá být slovo ji„soudruh“, ale to byla spíš provokace. Děti měly jasno. V zákulisí při setkávání s přízraky a duchy, zabývajícími se epizodami z chystaného představení, zachytily klíčová slova správně. Brittenův Kominíček se tedy po přestávce na jevišti pražského Divadla ABC v neděli odpoledne přece jen objevil.

„Snažíme se, abychom mladým otevřeli také náročnější žánry – ty, které jsou určeny pro užší diváckou skupinu, a to je opera a balet.“

„Atmosféra, jak se ukázalo, je kouzelná, a je jednodušší ji vytvořit v tomto komorním prostředí než v sále pro pět stovek lidí.“

„V případě Bystroušky se nám, myslím, opravdu povedlo naplnit poslání otáčivého hlediště.“

Divadlo z Českých Budějovic zahraje dnes odpoledne v pražském Divadle ABC dětskou operu Kominíček od Benjamina Brittena. Stane se tak v rámci přehlídky Jižní spojka, při které se soubor v metropoli představuje na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi. Na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Ředitel Lukáš Průdek v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje záměry, priority, směřování a plány Jihočeského divadla, a to zejména v operním žánru.

„Happening ZUŠ Open se letos koná v termínu 31. května a 1. června.“

„Mentory pro stipendijní programu MenART budou Kněžíková, Kahánek, Fišer, Hlavenková, Fišarová, Skálová, Gabriel, Kodet a Dočolomanský.“

„V Česku je 492 ZUŠ s 250.000 žáky a 13.000 pedagogy.“

Až do konce března je ještě možné podávat přihlášky do stipendijního programu MenART organizovaného už druhým rokem Nadačním fondem Magdaleny Kožené pro nadané žáky ZUŠ a jejich učitele. Takto realizovaná podpora a rozvoj mladých talentů a inspirování pedagogů, kteří se jejich výuce věnují, je pro fond jednou z hlavních věcí. Obdobně významným je pak i celostátní happening ZUŠ Open, který letos bude už dvoudenní akcí, a to v termínu 31. května až 1. června. České ZUŠ jsou ve vzdělávacím systému v rámci Evropy jedinečným prvkem.

„Silný námět společně s touhou členů orchestru hrát tuto skladbu dávaly dohromady slibné naděje k výbornému zaznění díla. Prognózy se naplnily.“

„Tomáš Brauner působil velmi jistě ve svém gestu a dokázal hráče velice dobře přesvědčit temperamentním pojetím o vlastní představě díla.“

„Dramaturgii takového formátu u dalších orchestrů jihovýchodního regionu naší republiky nejspíš neuslyšíte.“

V rámci Velkého symfonického cyklu Filharmonie Bohuslava Martinů se ve Zlíně uskutečnil 14. 2. koncert, který měl na tamní poměry výjimečný formát. Zazněla na něm totiž velkolepá 10. symfonie Dmitrije Šostakoviče. Stalo se tak navíc v den oslav významného životního jubilea zlínského patriota Miroslava Zikmunda. Událost zachytil a popisuje mladý jihomoravský hudebník Leoš Černý, momentálně doktorand na brněnské JAMU. 

„Eugen Indjic, skvělý klavírista, jednou otevřel debatu na téma, kdo může vyhrát violoncellovou soutěž, ve které budou porotci Rostropovič, Shafran, Navarra, Maisky, Harrell, Schiff.“

„Byli jsme klidná, gentlemanská porota na úrovni a s pány kolegy mě to moc bavilo.“

„Symbióza koncertních příležitostí se skvělými kantory byla tou nejlepší školou.“

Svůj první ročník právě uzavřela Violoncellová soutěž o Cenu Gustava Mahlera. Konala se v Jihlavě a přivítala 23 účastníků ze čtyř zemí. A porota si pochvalovala jejich vysokou uměleckou úroveň. Výkony soutěžících posuzovali Tomáš Strašil z Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU v Praze, Václav Horák z Brněnské konzervatoře, klavírista Radoslav Kvapil, šéfdirigent Filharmonie Gustava Mahlera Jiří Jakeš a v jejich čele violoncellista Petr Nouzovský, kterého jsme se na novou příležitost pro mladé cellisty zeptali podrobněji.

„Ano, soutěžní nahrávky z Concertina Praga musím živě obhájit. A moc se na to těším.“

„V Americe budu podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem nikde nehrál.“

„Snažím se předávat klasickou hudbu ostatním. Mým cílem je rozšiřovat ji dál. Takže bych mohl říct, že hraju pro dobro hudby.“

Čerstvý absolutní vítěz mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga Jan Čmejla vystoupí 17. března na Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu, v národním kulturním centru Spojených států. Prestižní cyklus tamních každodenních podvečerních koncertů pokrývá množství hudebních žánrů, střídají se tam interpreti a soubory z USA i z celého světa, šance dostávají mimořádní mladí hudebníci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus patnáctiletý pianista z Pražské konzervatoře přibližuje svůj současný repertoár a účast v Concertinu Praga, hovoří o studiu a odkrývá svůj pohled na úlohu hudby a smysl umělecké práce.

„Nejprve je potřeba postavit hlas technicky. Aby všechno znělo, jak má. Aby se správně používal dech. Pak se přidává to ´srdce´.“

„I vysoké hlasy musí být srozumitelné. Musí být rozumět. Zpíváme pro publikum.“

„Teprve na škole jsem zjistil, co zpívání opravdu obnáší. Ano, trochu mi tehdy spadl hřebínek…“

Třináct svých žáků představí v sobotu večer na koncertě v Pražské křižovatce barytonista Ivan Kusnjer, dlouholetý sólista Národního divadla a pedagog Hudební a taneční fakulty AMU. Vystoupí jeho někdejší studenti, dnes už sólisté Opery Národního divadla Stanislava Jirků, Václav Lemberk, Pavel Švingr a František Zahradníček, ale také současní studenti. Na programu jsou především písně a oratorní árie Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Franze Schuberta a dalších skladatelů. Na klavír doprovodí Iryna Roměnska. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus Ivan Kusnjer odhaluje něco z umění učit zpěv, popisuje současná úskalí čekající na mladé profesionály a vzpomíná, jak se učil zpívat on sám.

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra…

„Upozorňovali nás, že publikum přichází a odchází, telefonuje a podobně. O to příjemnější bylo, když jsme se nakonec setkali se soustředěným poslechem.“

„Tento pátek nás čeká exkluzivní záležitost – nahrávání dvou Beethovenových nedokončených skladeb.“

„V únoru uvedeme skladatele Františka Kramáře – a na podzim budeme nahrávat symfonie Pavla Vranického.“

Komorní filharmonie Pardubice vystoupila na jediném koncertě v Kuvajtu. Byla v zemi prvním českým orchestrem. Pátečním večerem vyvrcholil 25. ročník tamního Mezinárodního Al-Qurain Cultural Festival. Zazněla při něm hudba Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Vivaldiho. Spoluúčinkovala houslistka Martina Bačová. Kuvajt si zachovává punc exkluzivní destinace, řekl portálu KlasikaPlus.cz Marek Štilec, který program dirigoval a který podle svých slov účinkoval na Arabském poloostrově poprvé.

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie – mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka…