PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ve francouzské hudbě zmiňovaného období je tento překrásný cit recipientovi podáván krásně křehce a zároveň s vášní.“

„Je obrovskou devizou každého dirigenta, dokázat mluvit očima a rukou zřetelně vyjadřovat i ty nejhlouběji skryté odstíny svého nitra a nahlížení na konkrétní dílo.“

„Celý večer plynul k brilantnímu baletu Pták Ohnivák, ale vrcholem koncertu byla Chaussonova Poéme de l´amour et la mer.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu nazval abonentní koncert zařazený na 11. března Francouzské inspirace. Dirigoval Marek Šedivý, zazněla tři díla z přelomu 19. a 20. století. Orchestr publiku nabídl ve Faurého a Chaussonově hudbě subtilní a negacemi nedotčenou atmosféru a ve Stravinského Ptáku Ohniváku virtuozitu a zvukovou kompaktnost. Úvahy o tom, jak někdy přicházíme na koncert nastaveni určitým způsobem, ale opouštíme ho pozměněni, a to v emocích i v názoru, formuluje po svém pondělním prožitku a zážitku mladý skladatel Daniel Chudovský.

„Baborák patří do velmi specifické kategorie instrumentalistů-dirigentů, u nichž touha po dirigentské taktovce pramení z tvůrčího přetlaku.“

„V útrobách rudolfinského zákulisí je slyšet mnoho pochvalných „bravo“ směrem k sólistům.“

„Když jsem sám sobě při pročítání programu pošeptal: „čtyři horny stačí, drahoušku“, mýlil jsem se. Příště raději osm lesních rohů, než jeden Czerny.“

Je neděle, podvečer. V Rudolfinu bude hrát PKF – Prague Philharmonia. Zkoušky, včetně dnešní dopolední generálky, vedené hornistou a dirigentem v jedné osobě, Radkem Baborákem, připravily hráče k dobrému výkonu.

„Nácvik byl nenásilný, ještě víc šlo o neodolatelnou klauniádu sbormistra a dirigenta Martina Dobíška.“

„Není jisté, jestli malé děti retrospektivu z dob komunistického režimu úplně poberou, ale za pokus to stojí.“

„V idylickém příběhu vlastně o nic nejde, rozhodně ne o drama. Ale solidaritu a soucit stojí za to připomínat a ukazovat.“

Heslo, které nakonec zrušilo kouzlo a umožnilo zakletým duchům realizovat připravovanou inscenaci, bylo „…tfuj tfuj tfuj! Vymetej! Vymetej!“ Mezi dospělými vznikly dohady, jestli to nemá být slovo ji„soudruh“, ale to byla spíš provokace. Děti měly jasno. V zákulisí při setkávání s přízraky a duchy, zabývajícími se epizodami z chystaného představení, zachytily klíčová slova správně. Brittenův Kominíček se tedy po přestávce na jevišti pražského Divadla ABC v neděli odpoledne přece jen objevil.

„Snažíme se, abychom mladým otevřeli také náročnější žánry – ty, které jsou určeny pro užší diváckou skupinu, a to je opera a balet.“

„Atmosféra, jak se ukázalo, je kouzelná, a je jednodušší ji vytvořit v tomto komorním prostředí než v sále pro pět stovek lidí.“

„V případě Bystroušky se nám, myslím, opravdu povedlo naplnit poslání otáčivého hlediště.“

Divadlo z Českých Budějovic zahraje dnes odpoledne v pražském Divadle ABC dětskou operu Kominíček od Benjamina Brittena. Stane se tak v rámci přehlídky Jižní spojka, při které se soubor v metropoli představuje na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi. Na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Ředitel Lukáš Průdek v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje záměry, priority, směřování a plány Jihočeského divadla, a to zejména v operním žánru.

„Happening ZUŠ Open se letos koná v termínu 31. května a 1. června.“

„Mentory pro stipendijní programu MenART budou Kněžíková, Kahánek, Fišer, Hlavenková, Fišarová, Skálová, Gabriel, Kodet a Dočolomanský.“

„V Česku je 492 ZUŠ s 250.000 žáky a 13.000 pedagogy.“

Až do konce března je ještě možné podávat přihlášky do stipendijního programu MenART organizovaného už druhým rokem Nadačním fondem Magdaleny Kožené pro nadané žáky ZUŠ a jejich učitele. Takto realizovaná podpora a rozvoj mladých talentů a inspirování pedagogů, kteří se jejich výuce věnují, je pro fond jednou z hlavních věcí. Obdobně významným je pak i celostátní happening ZUŠ Open, který letos bude už dvoudenní akcí, a to v termínu 31. května až 1. června. České ZUŠ jsou ve vzdělávacím systému v rámci Evropy jedinečným prvkem.

„Silný námět společně s touhou členů orchestru hrát tuto skladbu dávaly dohromady slibné naděje k výbornému zaznění díla. Prognózy se naplnily.“

„Tomáš Brauner působil velmi jistě ve svém gestu a dokázal hráče velice dobře přesvědčit temperamentním pojetím o vlastní představě díla.“

„Dramaturgii takového formátu u dalších orchestrů jihovýchodního regionu naší republiky nejspíš neuslyšíte.“

V rámci Velkého symfonického cyklu Filharmonie Bohuslava Martinů se ve Zlíně uskutečnil 14. 2. koncert, který měl na tamní poměry výjimečný formát. Zazněla na něm totiž velkolepá 10. symfonie Dmitrije Šostakoviče. Stalo se tak navíc v den oslav významného životního jubilea zlínského patriota Miroslava Zikmunda. Událost zachytil a popisuje mladý jihomoravský hudebník Leoš Černý, momentálně doktorand na brněnské JAMU. 

„Eugen Indjic, skvělý klavírista, jednou otevřel debatu na téma, kdo může vyhrát violoncellovou soutěž, ve které budou porotci Rostropovič, Shafran, Navarra, Maisky, Harrell, Schiff.“

„Byli jsme klidná, gentlemanská porota na úrovni a s pány kolegy mě to moc bavilo.“

„Symbióza koncertních příležitostí se skvělými kantory byla tou nejlepší školou.“

Svůj první ročník právě uzavřela Violoncellová soutěž o Cenu Gustava Mahlera. Konala se v Jihlavě a přivítala 23 účastníků ze čtyř zemí. A porota si pochvalovala jejich vysokou uměleckou úroveň. Výkony soutěžících posuzovali Tomáš Strašil z Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU v Praze, Václav Horák z Brněnské konzervatoře, klavírista Radoslav Kvapil, šéfdirigent Filharmonie Gustava Mahlera Jiří Jakeš a v jejich čele violoncellista Petr Nouzovský, kterého jsme se na novou příležitost pro mladé cellisty zeptali podrobněji.

„Ano, soutěžní nahrávky z Concertina Praga musím živě obhájit. A moc se na to těším.“

„V Americe budu podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem nikde nehrál.“

„Snažím se předávat klasickou hudbu ostatním. Mým cílem je rozšiřovat ji dál. Takže bych mohl říct, že hraju pro dobro hudby.“

Čerstvý absolutní vítěz mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga Jan Čmejla vystoupí 17. března na Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu, v národním kulturním centru Spojených států. Prestižní cyklus tamních každodenních podvečerních koncertů pokrývá množství hudebních žánrů, střídají se tam interpreti a soubory z USA i z celého světa, šance dostávají mimořádní mladí hudebníci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus patnáctiletý pianista z Pražské konzervatoře přibližuje svůj současný repertoár a účast v Concertinu Praga, hovoří o studiu a odkrývá svůj pohled na úlohu hudby a smysl umělecké práce.

„Nejprve je potřeba postavit hlas technicky. Aby všechno znělo, jak má. Aby se správně používal dech. Pak se přidává to ´srdce´.“

„I vysoké hlasy musí být srozumitelné. Musí být rozumět. Zpíváme pro publikum.“

„Teprve na škole jsem zjistil, co zpívání opravdu obnáší. Ano, trochu mi tehdy spadl hřebínek…“

Třináct svých žáků představí v sobotu večer na koncertě v Pražské křižovatce barytonista Ivan Kusnjer, dlouholetý sólista Národního divadla a pedagog Hudební a taneční fakulty AMU. Vystoupí jeho někdejší studenti, dnes už sólisté Opery Národního divadla Stanislava Jirků, Václav Lemberk, Pavel Švingr a František Zahradníček, ale také současní studenti. Na programu jsou především písně a oratorní árie Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Franze Schuberta a dalších skladatelů. Na klavír doprovodí Iryna Roměnska. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus Ivan Kusnjer odhaluje něco z umění učit zpěv, popisuje současná úskalí čekající na mladé profesionály a vzpomíná, jak se učil zpívat on sám.

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra…

„Upozorňovali nás, že publikum přichází a odchází, telefonuje a podobně. O to příjemnější bylo, když jsme se nakonec setkali se soustředěným poslechem.“

„Tento pátek nás čeká exkluzivní záležitost – nahrávání dvou Beethovenových nedokončených skladeb.“

„V únoru uvedeme skladatele Františka Kramáře – a na podzim budeme nahrávat symfonie Pavla Vranického.“

Komorní filharmonie Pardubice vystoupila na jediném koncertě v Kuvajtu. Byla v zemi prvním českým orchestrem. Pátečním večerem vyvrcholil 25. ročník tamního Mezinárodního Al-Qurain Cultural Festival. Zazněla při něm hudba Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Vivaldiho. Spoluúčinkovala houslistka Martina Bačová. Kuvajt si zachovává punc exkluzivní destinace, řekl portálu KlasikaPlus.cz Marek Štilec, který program dirigoval a který podle svých slov účinkoval na Arabském poloostrově poprvé.

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie – mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka…

„Když máme oslavovat jakéhokoliv velkého skladatele, tak jsem pochopitelně pro.“

„Pro zpěváka mého věku je pěkné být v operním dramatu otcem.“

„Když sleduji jeho program, řekl bych, že je tak trochu workoholik… Ale je to nesmírně inspirující!“

„Mo-zar-to-vy-na-ro-ze-ni-ny,“ slabikuje obrovský nápis nad jevištěm Stavovského divadla Plácido Domingo. Druhou polovinu světelného plakátu zaplňuje jeho vlastní jméno. „Does it mean Mozart´s Birthday?“ ptá se anglicky a za pár vteřin navazuje s tázavým úsměvem: „Would be the same Do-min-go-vy-na-ro-ze-ni-ny…?“ Je těsně po poslední zkoušce na dnešní večerní koncert, který v Praze diriguje, a štábem lidí kolem něj je vyčleněno pár minut na rozhovor pro portál KlasikaPlus.

„Předzpívání do Semperoper probíhalo jako každé jiné, i včetně toho obligátního ‚děkujeme, na shledanou‘.“

„V Salcburku jsem vlastně dospěla, našla samu sebe, urovnala si hodnoty a zjistila, jaké jsou mé životní priority.“

„Je to pro mě veliká čest a zodpovědnost, stát na jevišti po boku tak významného umělce, jako je právě Plácido Domingo!“

Poslední rozhovor jsem s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou vedl v červnu roku 2016. Tenkrát bylo zajímavé si s ní povídat hlavně o jejích studiích, které absolvovala v salcburském Mozarteu, a také o prvních zkušenostech s operními scénami v Rakousku, Itálii, Slovensku a čerstvě i u nás, konkrétně v produkcích Státní opery Praha. Dnes už je všechno jinak: Štěpánka se coby sólistka zabydlela v ansámblu Semperovy opery v Drážďanech. A tam se jí daří!…

„Glanerta zavedla jeho invence od Brahmse vlastně dost daleko.“

„Jestli Stravinskij vyzněl až strhujícím způsobem, pak přídavek doslova uzemnil.“

„Byčkov vedl filharmoniky k přesnému, nesentimentálnímu, věcnějšímu projevu.“

Prvnímu lednovému abonentnímu programu České filharmonie dominoval koncertní mistr Josef Špaček v roli sólisty. Stravinského Houslový koncert D dur prozářil takovým způsobem, že zastínil nejen autora první skladby večera Detleva Glanerta, ale i šéfdirigenta Semjona Byčkova s jeho Čajkovským.

„Všichni hráli s úsměvem a s potěšením z možnosti komorního muzicírování.“

„Nekorancův výběr árií byl vhodný a poutavý, kontakt s publikem okamžitý a trvalý.“

„V rukou neustále se usmívajícího Josefa Špačka se koncert stal plnohodnotnou uměleckou záležitostí, milým vkročením do roku 2019.“

Novoroční koncert České filharmonie byl po všech stránkách ojedinělý. Orchestr hrál bez dirigenta, v menším obsazení a program zůstal u klasiky, ale obešel se bez velkých slavnostních čísel i bez podbízivosti a zábavnosti za každou cenu. Virtuozita skladeb působila o to neokázaleji, oč byla zřejmější. A celý večer měli v rukou mladí.

„Nejdřív jsem se koncertu se syny trošku obával, ale nakonec mě to moc překvapilo. Nejenže tam přišlo tolik lidí, ale hlavně atmosféra byla velmi příznivá.“

„Skladby pro klavír se u Smetany ve světě podceňují, jsou daleko lepší než jeho renomé.“

„Já se snažím sledovat mladé talenty, protože vím, že talenty sice máme, ale zas jich není tolik, abychom s nimi mohli zacházet povrchně.“

Pianista, pedagog a děkan HAMU Ivan Klánský má stále plný diář. Ale když si už do něj nějakou schůzku zapíše, přesně dodrží termín, je k návštěvníku přátelsky vlídný a vůbec na sobě nedává znát, že spěchá. Pár dní před naším rozhovorem se vrátil z Číny, kromě jiného měl bezprostředně za sebou šňůru koncertů a úspěšné vystoupení se svými čtyřmi syny v Rudolfinu. Přesto nevypadal unaveně ani netrpělivě.

„V Asii jsme absolvovali už víc než dvacet turné a vždy je o nás nadstandardně postaráno.“

„Kluci u nás v deseti letech již cestují po světě.“

„Nekupujeme si žádné koncertní zájezdy, kde se sbor dostane na pódium s ostatními na pár minut.“

Názvem se hlásí ke sboru, který působil od 12. století při Svatovítské katedrále na Pražském hradě, jsou ale tělesem necírkevním, už celé desetiletí institucionálně zakotveným do podoby soukromé základní umělecké školy se zaměřením na chlapecký zpěv. Mají za sebou od roku 1982 na čtyři tisíce koncertů. Jen při turné do Číny v roce 2018 urazili vzdálenost rovnající se obvodu zeměkoule…

„Pořád mám pocit, že bych nabrat nějaké vědomosti a zkušenosti ještě někde jinde mohl a měl.“

„Leoš Janáček je velký hudební úkaz.“

„Rád bych tady v Brně udržel drápek, opera je tu se současným vedením na dobré cestě!“

Zpívá pytláka Haraštu v nové brněnské inscenaci Příhod lišky Bystroušky a Radovana ve Smetanově Libuši, hostuje v Ostravě v Osudu, chystá se na Čajkovského do Lyonu, těší se na červnové Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů…  A dnes večer se v Praze podílí na prvním novodobém koncertním uvedení barokní gratulační kantáty od Augustina Šenkýře, věnované opatovi Břevnovského kláštera a znovuobjevené nedávno po bezmála dvou stech padesáti letech. Osmadvacetiletý barytonista Roman Hoza je třetí sezónu členem Janáčkovy opery Národního divadla Brno – a přestože se snaží získat i další zahraniční zkušenosti, je doma v Brně spokojen a nemá v úmyslu měnit. 

„Řídil se krédem, že dokud mi nebude alespoň dvacet, nemáme se spolu o čem bavit. A mně tehdy bylo dvanáct!“

„Byl prostě takový. Obrovský dříč, který totéž vyžadoval po ostatních.“

„Ambroš Ladies Orchestra? Všechny hráčky jsou natolik dobré, že s každou bych mohl vystoupit jako se sólistkou.“

S houslistou Miroslavem Ambrošem jsme se sešli k rozhovoru v jeho ateliéru v jednom starobylém malostranském domě. Protože tento ateliér dříve patříval Josefu Sukovi, který ho pak svému žákovi v roce 2010 předal, nepřekvapilo mě, že stěny zdobí portréty významných houslistů. Na tom nejčestnějším místě je portrét Františka Ondříčka a Josefa Suka jako malého chlapce s dědečkem, hudebním skladatelem. Tématem našeho povídání ale nebylo jen vzpomínání na spolupráci s Josefem Sukem. Miroslav Ambroš je aktivní mladý muž, který vedle své sólové a komorní dráhy věnuje v posledním roce nemalé úsilí projektu, který vymyslel – souboru nejlepších českých hráček na smyčcové nástroje Ambroš Ladies Orchestra.

„Veškeré dění na pódiu snímaly kamery.“

„Do všech těchto témat Lukáš Hurník čile zapojoval dětské publikum.“

„Po skončení koncertu jsem byl svědkem pochvalných reakcí dospělých a nefalšovaného nadšení dětí.“

V oranžové abonentní řadě Filharmonie Hradec Králové, tedy v sobotních odpoledních koncertech pro velké i malé posluchače, zazněla 1. prosince pestrá hudba napříč staletími, s průvodním slovem Lukáše Hurníka na téma Vynálezy a patenty. Těleso pod taktovkou japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho hrálo s chutí a naplno, stejně tak sólisté. Vítaným doprovodem slov byly obrazové projekce v zadní části orchestřiště…

„Volba Marka Šedivého jako hlavního hostujícího dirigenta orchestru byla rozhodně volbou dobrou.“

„Druhá píseň byla vygradována do strhujícího závěru tak, že se z prvních řad ozval spontánní potlesk.“

„…publikum soustředěně naslouchalo a jistě popouštělo uzdu své symfonické fantazii až do závěru třetí věty.“

První koncert  hlavního hostujícího dirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu, nazvaný Symfonické fantazie Marka Šedivého,  byl zároveň třetím koncertem letošního ročníku Dnů Bohuslava Martinů.  Jedním z přání před nástupem Marka Šedivého do nové funkce bylo, aby hráče inspiroval a aby společně dokázali tvořit. A právě toho jsme poslední listopadové pondělí ve Dvořákově síni Rudolfina byli svědky.

„Je to dílo, které máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

„Na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů panovala přátelská atmosféra.“

 „Soutěž vnímám především jako poctu skladateli Bohuslavu Martinů.“

 „Plány a přání jsou jedna věc, ale proměna budoucnosti v přítomnost je věc druhá.“

Houslistka Eva Zrostlíková Schäferová je vítězkou řady národních i mezinárodních soutěží. Teď k trofejím přidala první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Eva je studentkou Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Štrause. Martinů je jedním z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Jak dále říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, momentálně pomýšlí na účast v Soutěži Johannesa Brahmse v Pörtschachu. V městečku na břehu jezera Wörthersee na jihu Rakouska, kam skladatel od roku 1877 pravidelně v létě jezdil, se letos konala už pětadvacátá.

„Je to jediný symfonický program letošního ročníku.“

„Do dvou týdnů po vítězství měl novou položku v diskografii.“

„Americké noviny ho označují jako schopného a nadaného, výrazně virtuózního interpreta.“

Pianista Van Cliburn byl první Američan, který vyhrál Čajkovského soutěž v Moskvě. Psal se rok 1958, bylo mu čtyřiadvacet. Yekwon Sunwoo byl první Korejec, který vyhrál Van Cliburnovu mezinárodní soutěž v Texasu. Psal se rok 2017, bylo mu osmadvacet. V neděli se představí na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v Praze.

„Od prvního kola až po finále jsem se snažila ukázat porotě i obecenstvu to nejkrásnější, co dělá operu operou.“

„Byla tu spousta dobrých účastníků, hodně mi to dalo, hodně jsem se tu naučil.“

„Mnozí z těch, co nepostoupili až do finále, už odjeli. Ať už smutně, nebo s úlevou.“

„Kdo se bojí, nezpívá,“ říká v dokumentárním filmu o Dvořákově pěvecké soutěži v Karlových Varech jeden z účastníků. „Kdo zpívá s láskou a s přesvědčením, že je to náplň jeho života, musí pokračovat,“ přidává k tomu tenorista Peter Dvorský, dlouholetý předseda soutěžní poroty. Účastníci letošního 53. ročníku soutěže sice film promítaný na páteční dopolední konferenci neviděli, ale chovali se tak, jak v něm řečeno. Směle přicházeli na pódium a přinejmenším finalisté, ale vlastně asi i všichni ostatní, dávali víc než jasně najevo, že tam nejsou náhodou, neradi, ani omylem.

„Ve finále kategorie Opera byla jedinou účastnicí z tuzemska Petra Vondrová.“

„Ve finále kategorie Junior byl pět z osmi soutěžících z České republiky.“

„Přihlášených 107 pěvců z 26 zemí bylo v 53. ročníku rekordním počtem.“

Stovka přihlášených, z nichž se ve čtvrtečním finále utkalo v hlavní kategorii Opera dvanáct účastníků a v kategorii Junior dalších osm, to je bilance předposledního dne Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. V Karlových Varech se 53. ročník uzavře v pátek večer koncertem vítězů. Letošní počet přihlášek mladých zpěváků z 26 zemí byl v historii soutěže rekordní.

„Curtisův institut je taková malá butiková školička, která má ale podle amerických hodnocení nejtěžší zkoušky.“

„Když jsem se hlásil já, tak nás z asi sta houslistů brali šest.“

„Ano, je to návrat na místo činu. Nostalgie…“

Od roku 2011 usedá u prvního pultu České filharmonie. V orchestru hraje i jeho otec. Houslista Josef Špaček je koncertním mistrem, jeho otec je také Josef, ale hraje na violoncello. S laureátem Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí z roku 1999, vítězem houslové soutěže Michaela Hilla na Novém Zélandu v roce 2009 a prvním českým houslistou s titulem laureáta  z nejtěžší světové soutěže Královny Alžběty v Bruselu z roku 2012…

„Český národ je mi – pokud se týká mentality – velmi blízký.“

„V Prodance je množství úžasných, realistických, pravdivých momentů.“

„Bohužel doma nejste nikdy prorokem. A to je svatá pravda…!“

Bez operních klišé, neokoukaně, realisticky, neodolatelně, vesele. Tak vyznívá na scéně Jihočeského divadla Smetanova komická opera, kterou se souborem připravil mladý slovenský režisér Marek Mokoš. Inscenace, premiérovaná 12. října, má dnes v Českých Budějovicích další reprízu, v listopadu jedinou. Zpívají Jana Šrejma Kačírková, Amir Khan, David Nykl… Další představení jsou potom do Divadla Metropol naplánována na 8. a 17. prosince. O opeře psala KlasikaPlus v říjnu v článku Prodaná nevěsta je vynalézavě zábavná. Dnes se ptá režiséra.

„Téma samo vedlo nás a ne naopak, a to je zatím tou největší odměnou.“

„Důkladnost, s jakou pracujeme na svém sebezničení, mě fascinuje a opera se mi zdá vhodné médium.“

„Mám dva operní předskokany, první na libreto Václava Havla.“

100. výročí republiky doprovází i několik dalších významných dnů než jen 28. říjen. Např. 14. listopadu byl zvolen prvním československým prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk. A právě v tento den po sto letech bude mít hned dvoj-premiéru opera Časoplet, kterou napsal Lukáš Sommer pro nadaci Vize 97.  Odehraje se v Pražské Křižovatce a zároveň záznam poběží i online na internetu, což bude v kontextu současné české opery zajímavý experiment. Děj také doprovodí pantomima a výtvarníci, kteří budou přímo před zraky publika vytvářet scénu.