PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kdokoli z flétnistů, kteří se letos v Praze představili, má šanci v hudebním světě uspět bez ohledu na výsledek pražského klání.“

„Tvorba Jaroslava Pelikána, autora letošní skvělé novinky pro soutěž, bude do značné míry objevem i pro české publikum.“

„Nabízí se otázka, zda jsou v hraní jednotlivých účastníků patrné nějaké národnostní rozdíly.“

Debaty o smyslu hudebních soutěží se vedou léta, snad od počátku, co tato klání vznikla. Podle mnohých je diskutabilní, nakolik má smysl srovnávat něco tak individuálního a neuchopitelného, jako je hudební interpretace. Je přece žádoucí, aby každý hudebník přinášel svým vystoupením něco osobitého, něco, co nás může oslovit, zasáhnout. To ovšem nelze nijak porovnat…

„Skoro bychom mohli mluvit o nějaké spiritualitě tohoto města. Praha je velmi výjimečné soutěžní místo.“

„Akustika sálu je až příliš dobrá. Ten zvuk se nese tak dobře, že je občas trochu obtížné vysledovat rozdíly ve zvuku každého soutěžícího.“

„Tento most mezi vzděláváním, studiem a pracovním životem mi připadá geniální a přála bych si ho pro celé Německo.“

„Hůlka si vybírá kouzelníka,“ připomněl mu Ollivander. „To je skutečnost odjakživa známá nám všem, kteří jsme studovali hůlkovou magii.“ Citát z Harryho Pottera, který mě vždy fascinoval, by se dal jistě použít i pro vztah hudebníka a jeho nástroje: „Flétna si vybírá hudebníka, to je skutečnost odjakživa známá nám všem, kteří jsme studovali hru na flétnu.“ Podobně o vztahu flétny a flétnisty mluví Christina Fassbender, předsedkyně flétnové poroty na soutěži Pražské jaro…

„Pokud bych měl tedy první kolo přirovnat ke gurmánskému zážitku, řekl bych, že šlo o velmi chutný první chod…“

„Teprve ve finále přijdou ty nejtěžší chvíle pro porotu, v momentech, v kterých se budeme přibližovat ke konečnému rozhodnutí o vítězi.“

„Když jsem si na začátku soutěže ještě čistě ze zvědavosti procházel seznam soutěžících, napočítal jsem něco přes polovinu jmen, která jsem znal.“

Sólista Berlínských filharmoniků na anglický roh, člen souboru Ensemble Berlin Prag, vyučující na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně, otec šestí dětí a předseda poroty oboru hoboj na letošní soutěži Pražské jaro. Pokud by se přeložilo jeho německé jméno, byl by to Dominik Tkadlec. Ve své profesi ale používá místo tkalcovského stavu spíše svůj hudební nástroj, pomocí kterého neprodukuje textilie, ale hudbu. V originále se jmenuje Dominik Wollenweber. Setkávám se s ním v kavárně HAMU, kde si pochvaluje vydatný oběd se členy poroty a vedením soutěže, který má právě za sebou.

“Na hobojistech z asijských zemí bylo znát, že přes jejich nesporné hráčské kvality jim přeci jen francouzské baroko není výrazově vlastní.”

“Osobně dávám přednost „ženevskému“ modelu soutěže.”

“Rozměrná Slavického partitura byla zásadní skladbou 2. kola soutěže.”

Až v pozdních večerních hodinách skončilo v sobotu 11. května 2. kolo soutěže Pražského jara v oboru hoboj. Představili se v něm kandidáti z České republiky, Francie, Španělska, Jižní Koreje, Japonska a Čínské republiky Tchaj-wan (uvádím záměrně oficiální název, aby se v odvetném opatření nemusela Česká filharmonie předčasně vracet ze svého turné v Čínské lidové republice)…

„V případě barokní sólové sonáty byla hlavní věcí výstavba frází a práce s prvkem překvapení.“

„U moderní skladby kladl důraz na kontrolu dechu.“

„U Mozarta je důležité umět si zazpívat i rychlé virtuózní pasáže.“

V porotě mezinárodní soutěže Pražské jaro zasedá letos flétnová legenda András Adorján. V sobotu odpoledne měl světově uznávaný flétnista na AMU masterclass. Na workhopu mohli vystoupit studenti akademií i konzervatoří, kteří se dopředu přihlásili, zaslali životopisy a ohlásili skladbu, kterou chtějí předvést. Účinkující vybral Mario Mesány, lektor flétny na AMU.

„Přípravou na soutěž se můžete skokově posunout.“

„Žijeme v době, kdy chtějí všichni porovnávat, chtějí vidět medaili, vítěze.“

„Možná ještě před třiceti lety se dalo mluvit o národních školách, ale to je dnes všechno pryč.“

Po uplynutí prvního kola oboru hoboj v 71. mezinárodní soutěži Pražské jaro už známe jména dvanácti soutěžících postoupivších do druhého kola. Členové poroty tak mohli před vypuknutím druhého kola využít volného pátku k odpočinku. Vilém Veverka, který v porotě představuje společně s Vladislavem Borovkou české křídlo, poskytl v té době rozhovor, ve kterém poodhalil taje, které skýtá členství v porotě na mezinárodní hudební soutěži. Rozhovor je veden v neformálním duchu – jeho autor se s Vilémem Veverkou osobně zná.

“Neřekla bych, že dnes existuje typická ´ruská škola´ na dechové nástroje.”

“Někteří lidé si myslí, že Rusové zvládnou zahrát cokoliv.”

„Nikdo nemůže čekat, že budete stejně velcí jako vaši předci.“

V pátek se konala druhá část prvního kola flétnové soutěže Pražského jara. Jako druhá v pořadí ten den hrála svůj program Ruska zvučného jména – Anna Kondrashina. Zahrála povinnou sonátu od Erwina Schullhofa, z Telemannových Fantasií pro sólovou flétnu si vybrala sedmou. Anna letos patří k několika nejstarším účastníkům soutěže. Je velmi energická a šarmantní a její hra pro mne byla strhujícím zážitkem…

„Některé výkony jsou jasné od prvních taktů. Ty skvělé i ty nepřijatelné. Ovšem nejvíc je bohužel těch ostatních.“

„Vítěz houslové soutěže může pomýšlet na sólovou kariéru, vítěz hobojové soutěže v uvozovkách ´jen´ na dobrý post komorního či orchestrálního hráče.“ 

„Pokud korejský muzikant vyhraje mezinárodní soutěž, je osvobozen z vojenské služby.“

Violoncellista Michal Kaňka byl na konzervatoři u založení Havlákovo kvarteta, později přejmenovaného na Kvarteto Martinů. Své místo však nakonec našel v Pražákově kvartetu, kde jeho aktivní členství přesáhlo už třicet let. Dva roky vystupuje také jako člen Wihanova kvarteta. Od roku 2011 je pedagogem AMU, potom začal učit rovněž na Pražské konzervatoři…

„Devětadevadesát procent každodenního chleba každého cembalisty je hraní bassa continua.“

„Zkraje studia jsem samozřejmě skřípala zubama, když jsem se učila generálbas, díky tomu pak ale soucítím s každým svým studentem, protože vím, jak je to těžké.“

„Při doprovázení sólisty je důležité být na společné muzikantské vlně a pro mě osobně je hodně důležitý i lidský rozměr.“

Role doprovazeče je při vystoupení zásadní. Často bývá podceňována nebo bývají doprovazeči stavěni do pozadí za sólistu. Zde je tomu ale jinak. Monika Knoblochová si na cembalo odehrála barokní repertoár prvního kola mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro hned několikrát, s různými soutěžícími oboru hoboj. Brzy ji pak opakovaně čeká Francois Couperin s kandidáty soutěže v druhém kole. O své účasti na mnohonásobné interpretaci Vivaldiho Sonáty c moll i o své profesní dráze vypovídá s velkým zaujetím.

„Letos se sešla opravdu úžasná porota. Jsem ráda, že mi tak výjimečná porota věnovala dvacet pět minut svého času.“

„V letošní soutěži jsme tady čtyři Češky z Ostravské univerzity.“

„Miluji baroko, čemuž odpovídá i mé studium barokní příčné flétny.“

Dnešním čtvrtečním ránem se v rámci mezinárodní soutěže Pražské jaro rozbíhá interpretace v dalším oboru – hra na flétnu. Setkáváme se opět v Majakovského sále v Národním domě na Vinohradech, kde je už vše pečlivě připraveno. Přicházejí první soutěžící i porota se svou předsedkyní Christinou Fassbender. Důležitý úkol mají dnes i korepetitoři, kteří doprovázejí jednotlivé soutěžící. Jsou mezi nimi Stanislav Gallin, Daniel Wiesner nebo Silvie Ježková. Organizační tým se stará o vše potřebné – připravený je rozpis soutěžících i katalog soutěže obsahující potřebné informace. Atmosféra v sále je tak opět příjemná. 

„Myslím, že jsem doprovázel snad už všechny obory soutěže Pražského jara.“

„Na zkoušení s každým, kterého doprovázím, máme asi dvacet minut, to je docela málo.“

„Náročná bude povinná skladba Jardy Pelikána, i když s autorem se znám a jeho hudbu mám taky rád.“

Flétnová soutěž Pražského jara začala. Pozornost je upřena hlavně k soutěžícím; jak se jim podaří zvládnout náročný repertoár, z jaké dálky až přijeli, odkud jsou ti nejlepší, jak obstojí naši v celosvětové konkurenci, kdo postoupí do dalších kol a kdo nakonec zvítězí… Na pódiu však s každým mladým flétnistou či flétnistkou přichází také jeho doprovod. Někteří soutěžící mají vlastní klavíristy, jiní se spoléhají na ty oficiální. V prvním kole flétnové soutěže se umělecké spolupráce ujali klavíristé Stanislav Gallin a Daniel Wiesner, ve druhém k nim pak přibudou ještě cembalista Lukáš Vendl a violoncellista Petr Hamouz, kteří soutěžící doprovodí v jedné z povinných Bachových sonát.

„Je příjemné, že mám vystoupení brzo za sebou a mohu poslouchat kolegy.“

„Nemyslím, že by mi nějak prospělo, kdybych se porotou blíže zabývala.“

„Soutěž Pražské jaro mě nalákala díky skladbě Klementa Slavického.“

Se soutěžním číslem 2 vystoupila v hobojovém oboru v prvním kole mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro první dámská soutěžící, Sophia Hegewald z Německa. V jejím repertoáru se objevily Tři romance od Roberta Schumanna a Sonáta c moll s doprovodem cembala. Mé zpravodajské ucho si získala mimo jiné svým vtipným citátem z reportáže rozhlasu MDR: „Hudební soutěže, to je něco jako dobré jídlo. V kuchyni je vždy mnoho dobrých kuchařů. Pokud ale porotě přinesou na talíř rybu, přestože jí nechutná, bude to s hodnocením obtížnější.“ S KlasikouPlus se podělila o své zkušenosti v roli hudební kuchařky i o první postřehy ze soutěže Pražské jaro.

„První z českých soutěžících se jmenuje Martin Daněk. Vylosoval si číslo čtyři.“

„Asi tak tři čtvrtiny soutěžících znám – od vidění, ze soutěží.“

„Byl jsem vděčný, že mi dnes strojek fungoval.“

Úderem deváté hodiny ranní v Sále Martinů už nic nebrání tomu, aby vypuklo první kolo 71. mezinárodní soutěže Pražské jaro v oboru hoboj. Připravené porotě, která musí během dvou dnů vyslechnout 46 soutěžních výkonů, dělá teď v sále společnost jen několik málo zájemců, kteří si přišli soutěžící poslechnout. Jejich počet ale bude během dne různě narůstat a klesat. Fungují zkrátka jako fluidní obecenstvo.

„V Praze není tolik vhodných sálů, které bychom mohli využít v jednom období současně pro ještě víc soutěžních oborů.“

„Jde nám o to, aby soutěžící měli největší komfort a aby také dostávali zpětnou vazbu.“

„Žádoucí jasnou kontinuitou je i případ nynějšího šéfa umělecké rady soutěže violoncellisty Michala Kaňky, který ji vyhrál v osmdesátých letech.“

Mezinárodní interpretační soutěž organizovaná festivalem Pražské jaro letos už jedenasedmdesátým rokem je tradičně soutěžní multioborovou. V tomto roce se koná od 8. do 15 května v oborech hoboj a flétna. Soutěžní kola jsou přístupná veřejnosti, finále jsou pak dokonce už přímo součástí nabídky festivalových koncertů…

„Vystoupí studenti Janáčkovy konzervatoře z Ostravy a Pražské konzervatoře, včetně Martina Kota, vítěze několika letošních soutěží.“

„Milan Bláha byl 21 let pedagogem Pražské konzervatoře a vychoval řadu vynikajících akordeonistů.“

„Franck Angelis přijede jako speciální host na svůj seminář a koncert z vlastních skladeb v sobotu 8. června.“

Zítřejší vzpomínkový koncert na počest výjimečného akordeonisty Milana Bláhy, zakladatele tohoto oboru na Pražské konzervatoři, vzešel z nápadu akordeonových oddělení konzervatoří v Praze a Ostravě. Od sedmi hodin večer tak v sále pražské školy zazní v podání studentů obou škol postupně sedmnáct skladeb. Vystoupí i Martin Kot, vítěz a laureát několika letošních soutěží – klání ve Vídni, Klingenthalu, Ostravě a belgickém Monsu.

„S Romanem jsme sice stejný hlasový obor, typově i barvou jsme ale úplně odlišní. Nebo si to aspoň myslím.“

„V Brně se mi líbí. Určitě bych chtěl ale objevovat i jiná hudební prostředí.“

„Těším se na barokní událost léta – Händelova Saula na festivalu Hudba Znojmo.“

Do Karlových Varů se v rámci zahájení lázeňské sezóny k dnešnímu odpolednímu recitálu vrátil brněnský barytonista Tadeáš Hoza, jeden z výrazných loňských laureátů tamní respektované soutěže pořádané Mezinárodním pěveckým centrem Antonína Dvořáka. V Galerii umění spolu s ním komorní koncert připravila sopranistka Kristýna Kůstková, rovněž laureátka podzimní soutěže. Program – Dvořáka, Mahlera, Korngolda, Rossiniho a Mozarta – s nimi nastudovala klavíristka Kateřina Ochmanová. Tadeáš Hoza je mladším bratrem barytonisty Romana Hozy (náš rozhovor s ním ZDE). Oba už účinkují v opeře a koncertují. I na to, jestli si nekonkurují, přišla řeč v aktuálním rozhovoru s mladým pěvcem, jemuž – zdá se – nechybí nic: naštěstí ani smysl pro humor.

„K velmi dobré interpretaci přispěly bachovský styl úhozu a tepající, dopředu proudící hra.“

„Hrál oslnivě, uhranul publikum svou rozepjatostí, ztvárněním mohutnosti hlavního tématu i virtuozitou perlivých pasáží.“

„Jeho klavír zněl takřka impresionisticky, hrál s lehkostí, plynule přecházel k vášnivosti, na závěr oslnil bravurními běhy ústícími do jemných záchvěvů.“

Další z řady letošních absolventských koncertů se konal v úterý 30. dubna v Sále Martinů na pražské AMU. Marek Kozák, žák profesora Ivana Klánského, se představil pestrým programem. Ukázal v něm jak virtuozitu, díky níž není v jeho hře ztracených tónů, tak schopnost mistrovsky vystavět skladbu s přesvědčivou dynamikou i agogikou. Možná leckomu chyběl jeho Chopin, ale posluchače dychtící po romantice jistě uspokojil zařazením ne příliš hraných Šesti klavírních kusů Petra Iljiče Čajkovského.

„Do svého salonu ve Washingtonu nás pozval mecenáš Dominick Cardella. A po vystoupení pro českou ambasádu nás čeká ještě koncert v Harrisburgu.“

„Podpora přišla i ze strany amerického velvyslanectví. Společný projekt propagující kulturu obou zemí se jim líbil.“

„Na Americkém jaru máme pět koncertů: Písek, Budějovice, Nelahozeves, Hranice na Moravě a Prahu.“

Ve Washingtonu se dnes koná koncert, na kterém violoncellista Štěpán Filípek a americká pianistka Katelyn Bouska zahrají díla Leoše Janáčka a Vítězslavy Kaprálové. Hudbou z meziválečných let doprovodí vzpomínkový večer věnovaný českým velvyslanectvím památce Edvarda Beneše, československého prezidenta a předtím ministra zahraničí…

„Například jim vyvrátil to, že Gigue je vlastně hovorové slovo pro ´žigulík´.“

„Styděl jsem se. Dvořákovy variace jsem slyšel mockrát, ale těchto skrytých slov jsem si v sobotu všiml poprvé.“

„Asi ten nejunikátnější Don Giovanni, kterého jsem viděl; a v jiném kontextu dost možná i ten nejděsivější.“

„Hela, helilou, muzikanti jdou!“, zpívají skřítci Šíma (Filip Sychra) a Lupi (Stela Chmelová). K jejich zpěvu se záhy připojí i někteří hráči z PKF – Prague Philharmonia. Děti v publiku se mimo jiné dozví, že jejich uši budou očarovány houslemi a že flétna „dohraje a odlétne“. Je sobotní dopoledne a v Rudolfinu se koná další z programů orchestru pro budoucí publikum.

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková…

„Zážitkom sa súťaž stala aj pre porotu a poslucháčov: a to najmä vďaka skvelým výkonov laureátov, ktoré by v mnohom ustáli aj kritériá nastavené pre ´hotových umelcov´.“

„Obe dievčatá predviedli na svoj vek veľmi vyspelé, vyrovnané výkony a naviac sa u nich už v tejto fáze štúdia dalo spozorovať nielen kvalitné pedagogické vedenie, ale aj zrod vlastného, hudobného myslenia.“

„Arthur Coatalen zvládol zvukový charakter koncertného Steinwayu najlepšie. Jeho citlivé interpretácie Debussyho alebo Bacha boli pre mňa pozoruhodnými nie len v kontexte súťaže – určite si ich budem ešte dlho pamätať.“

Během prvního dubnového víkendu hostil kouzelný areál Broumovského kláštera už devátý ročník soutěže pro mladé klavíristy nazvaný Broumovská klávesa. Za koncertním křídlem,  které poprvé v  historii tohoto klání neslo jméno legendární firmy Steinway&Sons, se vystřídalo rovných šedesát soutěžících  z České republiky, Polska, Slovenska a Francie. Lucia Maloveská  coby členka studentské poroty přináší svědectví přímo z centra dění, po vyslechnutí všech výkonů.

„Každým rokem se zvedá úroveň soutěže a potažmo i výuky tohoto nástroje, o němž sám Beethoven řekl, že ´kytara je malý orchestr´.“

„Výkony těch nejmladších mě potěšily, úroveň každým rokem stoupá.“

„Mladí lidé rozdávali radost nejen sobě, ale i svému okolí a tím dělali, alespoň na chvíli, svět lepším.“

Koncertem vítězů v sobotu skončila PRAGuitarra Clásica – jubilejní X. ročník soutěže ve hře na klasickou kytaru přitom dopadl překvapením. Absolutní vítězové bývají většinou z poslední, nejvyšší kategorie. V tomto roce se stala výjimka. Absolutní vítězkou se stala Marie Balcarová, které bude za dva měsíce teprve třináct let. Hlavní cenou byla mistrovská kytara z aleliéru Schneider.

„Štěpán Rak zůstává čestným předsedou a zaštiťovatelem této jednokolové soutěže rozdělené do pěti věkových kategorií.“

„Soutěžící přijedou prakticky ze všech krajů naší republiky, k tomu tři ze Slovenska, dva z Polska, jeden ze Švýcarska a jeden z Německa.“

„Absolutní vítěz získává letos mistrovskou kytaru z dílny Jana Schneidera a další ceny.“

Jubilejní X. ročník soutěže ve hře na klasickou kytaru „PRAGuitarra Clásica“ pod záštitou Štěpána Raka začíná zítra v Praze. Koná se od 4. Do 6. dubna v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy na Žižkově a přijít může zdarma i veřejnost. Kytarových soutěží není příliš, o to cennější je toto pražské klání s mezinárodní účastí, které založila kytaristka a hudební pedagožka Taťána Klánská. Jak se svěřila našemu portálu KlasikaPlus, inspirace byla, jak jinak, hudební, přesto mezi impulsem a realizací uplynuly dva roky.

„Na Pražské konzervatoři je Čardášová princezna čtvrtou inscenací hranou v koncertním sále za doprovodu malého orchestru a studenta dirigování.“

„Mnozí vůbec poprvé zpívají pod dirigentovou taktovkou.“

„Učitelé i studenti věnují přípravě mnoho volného času, mívají velmi pěkný ohlas.“

Osmou inscenací klasické operety na Pražské konzervatoři po obnově vyučování operetního zpěvu a herectví je Čardášová princezna Emmericha Kálmána. V režii pedagoga Zbyňka Brabce, pod taktovkou studenta Ondřeje Kunovského a se studenty v hlavních rolích i v orchestru má dnes večer nový projekt v sále školy po pátečním prvním uvedení druhou premiéru.

„Účastníkům se dostalo komplexního vhledu do barokního francouzského stylu.“

„Všichni si pochvalovali naprosto precizní a do detailu zvládnutou organizaci celého týdne, která jim umožnila cítit se pohodlně a vytěžit maximum.“

„Hudební hostina byla sestavena moudře a publiku naservírovala skutečně pestrou ochutnávku tak, aby se mu ani jedna z chutí nepřejedla.“

Od středy 20. do neděle 24. března jsme mohli v Praze být už potřetí svědky výjimečné události – díky spolupráci Collegia Mariana a Centre de musique baroque de Versailles se prostory HAMU v Praze po pět dní, od rána do večera, rozezněly francouzskou barokní hudbou – vše na dobové nástroje v poučené interpretaci špičkových umělců, lektorů a nadšených mladých hudebníků z 12 zemí celého světa…

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!“

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.