„Moct si zahrát ve slavnostní a velkolepé Dvořákově síni Rudolfina byl pro mě velký zážitek.“

„Nemohla jsem tomu uvěřit, bylo to pro mě úplně nepochopitelné.“

„Atmosféru Prahy jsem si užívala. Město je pohodové a mělo pozitivní vliv na mě a moje náročnější situace na soutěži, kterým se člověk nevyhne.“

Vítězkou a laureátkou 71. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se v oboru flétna stala Chaeyeon You. Teprve sedmnáctiletá studentka flétny na Korea National University of Arts se takto dostala na absolutní špičku této prestižní soutěže, která je v její vlastní zemi velmi slavná, skoro jako kdyby se konala tam. V závěru zpravodajství ze soutěže Pražské jaro 2019 přinášíme s Chaeyeon rozhovor, uskutečněný krátce před slavnostním předáváním cen v Brožíkově síni Staroměstské radnice v Praze. Jako na vás dýchne Anna Talácková (2. místo) svým hudebním výrazem a temperamentem, Yu Yuan (též 2. místo) svým osobním šarmem a galantním vystupováním či Niamh McKenna (3. místo) otevřeností a velkou profesní zkušeností, tak na publikum (a zřejmě i na porotu) působila vítězka Chaeyeon You svou radostnou a pokornou povahou.

Jak sis včera velkolepé finále v Rudolfinu prožila? Byla to pro Tebe jen a pouze velká stresová situace, nebo sis atmosféru ve Dvořákově síni stihla i užít? 

Moct si zahrát ve slavnostní a velkolepé Dvořákově síni Rudolfina byl pro mě velký zážitek. Tuto příležitost nemá každý a snažila jsem se jí co nejvíc využít. Moc jsem si finále užila.

Jaká pro Tebe byla spolupráce s PKF a Bennewitzovým kvartetem? 

Byli zlatí, cítila jsem se jimi úplně opatrovaná. Bylo vidět, že se na koncert těší spolu se mnou.

Na finále jsi představila Kvartet G dur pro flétnu, housle, violu a violoncello op. 98/3 od Antonína Rejchy a Koncert pro flétnu a orchestr G dur KV 313 Wolfganga Amadea Mozarta. Která z těch skladeb se Ti hrála lépe, kterou máš raději? 

Velmi jsem si užila Mozarta, toho hraju moc ráda.

A z Tvého celkového repertoáru na soutěži? 

Jednoznačně Bacha v druhém kole – Sonátu C dur BWV 1033.

Jaké skladby jinak hraješ s oblibou?

Moc ráda hraju právě Bacha a pak také Jacquese Iberta, strašně se mi líbí jeho Flétnový koncert, jinak nejsem ale stylově vyhraněná, mám ráda skoro všechna historická období.

Jaký pocit to pro Tebe byl včera při neoficiálním vyhlášení, když jsi zjistila své vítězství?

Nemohla jsem tomu uvěřit, bylo to pro mě úplně nepochopitelné.

A teď už tomu věříš?

Ano, pomalu mi to dochází.

V současnosti studuješ flétnu na Korea National University of Arts. Myslíš, že se vítězstvím na soutěži Pražské jaro něco ve Tvém studiu změní?

Svým způsobem určitě. Je to tak, jsem nyní studentka na zmíněné univerzitě, po ukončení studia bych pak chtěla znovu do Evropy, pravděpodobně do Francie nebo Německa za dalším studiem. Konkrétní plány ale ještě nemám.

Nějaká jména flétnových pedagogů, u kterých bys ale třeba chtěla studovat, bys prozradila? 

Něco by se našlo. Možná bych ráda studovala v Paříži u Philippa Bernolda, který zde byl i členem poroty. Absolvovala jsem s ním mimo jiné v minulosti masterclass a je úžasný. To se ale ještě uvidí.

Znala jsi soutěž Pražské jaro už z Koreje? 

Ano, u nás je soutěž Pražské jaro velmi známá, už dlouho jsem o ní slýchávala.

Jak dlouho ses na soutěž připravovala?

Zhruba měsíc. Předtím jsem byla na jiných soutěžích, proto toho času nebylo tolik.

Měla jsi nějakou možnost si aspoň trochu užít Prahu, nebo to v rámci soutěže nebylo vůbec možné?

Atmosféru Prahy jsem si užívala. Město je pohodové a mělo pozitivní vliv na mě a moje náročnější situace na soutěži, kterým se člověk nevyhne.

Máš nějaké koníčky, když rovna necvičíš?

Toho by bylo. Asi bych řekla především sport, nejvíc tenis, který hraju moc ráda.

Vyučuje se v Koreji hra na příčnou flétnu jinak než v Evropě? Cítíš tam nějaké rozdíly?

Obecně asi ano, ale já tu možnost srovnání úplně nemám, protože jsem doposud byla ve třídách pedagogů, kteří studovali v Evropě.

Cítila jsi podporu od své rodiny, přátel a školy v Koreji? 

Určitě ano, i když soutěž byla tak intenzivní, že jsem nemohla být se všemi v kontaktu. Teď si to budeme moct vynahradit.

Takže až přiletíš po jedenáctihodinové cestě zpátky domů, bude na Tebe na letišti čekat zástup fanoušků?

(Smích). Uvidíme, těším se na to.

Foto: Pražské jaro