PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Klavíristu Jana Bartoše znám od jeho dětských let, od dob, kdy byl žákem prof. Martina Ballýho na legendární LŠU Voršilská v Praze. Se zájmem a s obdivem sleduji jeho uměleckou cestu, v jejímž průběhu se brzy etabloval mezi naše nejpřednější pianisty a posléze – když se jeho zastupování ujala prestižní koncertní agentura IMG Artists – vstoupil mezi světovou pianistickou elitu. Od roku 2017 spolupracuje se Supraphonem, u něhož vydal během šesti let pět vysoce ceněných nahrávek. V listopadu letošního roku obohatil umělec diskografii novým CD, na němž nabízí Klavírní koncert Es dur Antonína Rejchy a Klavírní koncert č. 5 Es dur zvaný Císařský od Ludwiga van Beethovena.

„Theodora Remundová natočila o souboru Belfiato Quintet dokument pro Českou televizi.“

„Soubor právem získal první cenu v soutěži Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu.“

„Mezi dvě skvěle a inspirativně hraná díla zařadila dramaturgie mladé dílo modernisty 20. století Luciana Beria.“

V programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha patřil nedělní dopolední koncert dne 20. září souboru Belfiato Quintet. Soubor oslavuje dvacetiletí své činnosti a v Anežském klášteře koncertoval za přítomnosti kamer České televize. Na programu měl soubor ověřené skladby svého repertoáru – kvintety Rejchy, Beria, Beethovena a Françaixe. Každý prostor určený k provedení hudby je vhodný, tentokráte promlouval ke koncertu genius loci se slavnou historií českých králů a duchovním odkazem sv. Anežky České.

„Václav Kapusta hebkým tónem podpořil elegický charakter hlavního tématu, zatímco ve třetí a páté variaci uplatnil spolehlivou techniku.“

 „Rychlý pohyb spolu s gradační dynamikou obsahuje v Rejchově skladbě kóda, která v Kapustově podání vyzněla jako efektní závěr kompozice.“ 

„Coby přídavek znovu zazněla Mozartova předehra, která pod Iwasakiho vedením sršela pozitivní energií.“

Součástí programové nabídky Plzeňské filharmonie jsou tzv. mimořádné koncerty, s nimiž tento orchestr zajíždí do menších měst a lokalit Plzeňského kraje. Jednou z tradičních zastávek je i Kdyně v okrese Domažlice, kdysi významné středisko textilního průmyslu. V pátek 16. května zde ve Společenském sále místní Sokolovny pod taktovkou šéfdirigenta tělesa Chuheie Iwasakiho zazněly skladby W. A. Mozarta, Antonína Rejchy a Antonína Dvořáka. Jako sólista vystoupil první fagotista orchestru Václav Kapusta.

„Večer ve středu nabídne koncert lipského Gewandhausorchesteru s šéfdirigentem Andrisem Nelsonsem a korejským klavíristou Seong-Jin Cho.“

„Ve čtvrtek zazní nádherná Symfonie d moll Césara Francka s Francouzským národním orchestrem a Leonardem Bernsteinem.“

„Víkendová návštěva připomene 255. výročí narození Antonína Rejchy.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. března?

„Pestrost programu byla dána nejen originálním hudebním jazykem jednotlivých skladatelů, ale také žánrovou rozrůzněností.“

„SOČR s neutuchajícím nadšením vedla ruka Vojtěcha Spurného, zdálo se však, jako by se orchestr s jejími vysokými nároky nebyl schopen srovnat.“

„Bartoš předvedl stylově průzračný, avšak příznačně hutný tón. Akustiku sálu plně využil ve svůj prospěch.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu přivítal 19. září novou sezonu své koncertní řady pořádané v Betlémské kapli. Lákal na klavíristu Jana Bartoše a poučenou interpretaci skrze taktovku Vojtěcha Spurného, ale také na dramaturgicky semknutý repertoár. Mnohá z lákadel nadchla, některé aspekty pojetí však zůstaly na půli cesty.

„Vilém Vlček ukázal velikou jemnost, možná až hebkost. Publikum se po první skladbě neodvážilo tleskat a setrvalo v soustředěném tichu.“

„Poprvé se festivalový koncert konal ve Velké aule Karolina. Byl věnován památce muzikoložky Lenky Hlávkové.“

„Alinde Quintet hraje vlastně velmi klidně. Hráči nestavějí na odiv virtuositu, zato jejich souhra je úžasná.“

Jedním z cenných povahových rysů Pražského jara je, že už léta dává prostor mladým umělcům. V sobotu 25. května poprvé vystoupil na festivalovém matiné violoncellista Vilém Vlček a v podvečerním koncertu soubor Alinde Quintet. V obou případech šlo o prvotřídní zážitek.

„S postupujícím večerem narůstala míra hudebního humoru vklíněného do jednotlivých skladeb.“

„Interpreti se dokázali se udržet na velice vysoké úrovni intonační čistoty; o to lépe pak mohly vyznít Rejchovy zvukové experimenty s kombinacemi nástrojových rejstříků.“

„Vůdcem nadšení byl Kossenko, jenž intepretaci pozvedal svým entuziasmem.“ 

Jméno Antonína Rejchy bývá spojováno především s jeho dechovými kvintety. Francouzský dirigent a flétnista Alexis Kossenko však na Pražské jaro přivezl jeho méně hranou komorní hudbu pro smyčcové uskupení, jemuž vévodí flétna. Ještě více než tato Rejchova díla však v nedělní podvečer v Anežském klášteře překvapila kompozice Rejchova žáka Eugèna Walckierse.

„Hravá melodie písničky zvolna přechází do martinůovské harmonie i rytmiky.“

„Orchestrální začátek skladby připomínal něžnou českou krajinu.“

„Sbor ji podbarvoval jarním světlem s vírou v novou sílu přírody.“

V rámci 68. koncertní sezóny uvedla Filharmonie Brno 16. února v Janáčkově divadle druhý abonentní koncert V očekávání jara a míru. Zazněla česká premiéra Vernalis temporis symphonia (Jarní symfonie) od Jana Nováka a Der Neue Psalm (Nový žalm) Antonína Rejchy. S Českým filharmonickým sborem Brno hrál orchestr Filharmonie Brno…

„Saténově hebké souzvuky rozezněné dokulata a pak perfektně hladce tlumeny a navazovány, obklopily od první vteřiny posluchače a foukaly na bolístky jejich duše.“

„Sólo Davida Šimečka zaujalo delikátním legatem a provzdušněným frázováním, na které navázal Petr Sedlák medově vláčným tónem svého fagotu.“

„Poslední číslo, šest bagatel György Ligetiho, bylo bohatou přehlídkou expresivních a barevných možností uskupení.“

Koncert na sv. Valentýna bez romantismu? Že to jde, dokázal Alinde Quintet na plzeňském koncertě Kruhu přátel hudby. Nabídl na jedné straně přívětivou a prosluněnou hudbu klasicismu, na straně druhé modernu plnou expresivity.

„Souhrnně vzato, vskutku úctyhodná přehlídka rodiny klarinetů.“

„Interpretační stránka večera byla na odpovídající, tedy vysoké úrovni.“

„I tak lze Janáčka hrát a i tak je jeho hudba originální.“

Na koncert komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia, uspořádaný v barokním refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy…

„Když interpretuji díla Fryderyka Chopina, cítím relativní uvolnění a osobní svobodu.“

„Při rozsáhlém interpretačním přístupu k tvorbě jednoho skladatele je nádherné a vzrušující proniknout do hloubky jeho stylu, jazyka a pocitů.“

„S dirigenty o svých pocitech v mém přístupu ke skladbě příliš často nehovořím, protože emoce ovlivní tempo, charakter, dynamiku a intonaci.“

Legendární americký klavírista Garrick Ohlsson, držitel Grammy, si letos připomněl v Praze i padesát let od svého prvního vystoupení na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Dosud je jediným Američanem, který zvítězil v roce 1970 v Chopinově mezinárodní klavírní soutěži ve Varšavě. U příležitosti pražských koncertů poskytl pro portál KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor v Obecním domě…

„Perfektně připraveným členům sboru šlo zřetelně rozumět, výrazně vynikaly koncovky i snaha o autentickou německou výslovnost a bylo od počátku evidentní, že jeden naslouchá druhému.“

„V takových momentech si totiž můžeme uvědomovat, že je absolutně jedno, skrze jaký nástroj k nám hudba promlouvá.“

„Její technika působila brilantně a obdivuhodně. Pozoruhodné však bylo, jak dokázala navazovat na konce frází své kolegyně – dynamicky plně a charakterem ještě vypjatějším.“

Koncert s názvem Sólo pro skleněnou harmoniku ve čtvrtek 12. října přilákal do brněnského Besedního domu značné množství zvědavých posluchačů. Ti mohli slyšet takřka neznámá díla Rejchy, Cimarosy nebo Hasseho pro skleněnou harmoniku, na kterou zahrála v doprovodu brněnských filharmoniků pod vedením anglického dirigenta Jonathana Cohena Christa Schönfeldingerová. Netypicky v roli vypravěčky vystoupila Barbara Maria Willi. Dvaapadesátý ročník Moravského podzimu se nachází v půli cesty a nadále představuje výstřední program.