Zahajovací koncert se světoznámou německou houslistkou Isabelle Faust Symfonický orchestr Českého rozhlasu sice připravuje až na konec měsíce, ještě předtím se však příznivci tělesa mohou těšit na dvojici koncertů v komornějším obsazení. Ten nejbližší se koná 9. září ve Studiu 1 Českého rozhlasu pod názvem Manželské etudy aneb Když manželé souzní; ten druhý za účasti klavíristy Jana Bartoše 19. září v Betlémské kapli.

„Manželé, oba hudebníci. Je to spíš výhoda, nebo komplikace? Vždyť oba potřebují cvičit na svůj nástroj. Každý něco jiného. Neruší se navzájem? A samozřejmě, jablko nepadá daleko od stromu, tak tu máme další potíž – cvičení s dětmi, které nejsou vždy pozitivně naladěni k další mimoškolní povinnosti… Odpovědi na tyto a jiné otázky nám možná objasní protagonisté tohoto večera. Tři manželské páry, které svedla dohromady právě hudba,“ láká produkce Rozhlasových symfoniků na koncert, při kterém vystoupí Robert Heger (flétna) a Dana Hegerová (flétna), Petr Zdvihal (housle), Radka Zdvihalová (klavír), Martin Zdvihal (housle) a Marie Zdvihalová (housle) a nakonec Tomáš Strašil (violoncello) a Karolína Strašilová (viola) (SOČR). Koncert ze Studia 1 živě přenáší Český rozhlas D-dur.

Vojtěch Spurný zastává pozici interpreta užívajícího historicky poučený přístup. Dá se proto čekat, že tímto směrem výrazově a zvukově ovlivní na společném koncertu i Rozhlasové symfoniky, třebaže ti samozřejmě používají moderní, nikoli dobové nástroje jako specializované soubory. Zajímavou položkou programu Beethoven – Rejcha – Haydn je ve čtvrtek 19. září v Betlémské kapli s Janem Bartošem v sólové roli Klavírní koncert Antonína Rejchy, jednoho z mnoha českých muzikantů, kteří hledali v 18. století uplatnění po Evropě. Svou tvorbou pro dechové nástroje, zejména z doby působení v Paříži, dosáhl mimořádného významu a co se týká žánru dechového kvintetu, je dokonce považován za jeho zakladatele a průkopníka. Byl i významným pedagogem: k jeho žákům patřili mimo jiné Hector Berlioz, César Franck, Charles Gounod a Franz Liszt. Vztah učitele a žáka byl i mezi Beethovenem a Haydnem – na koncertě zazní předehra Leonora I prvního zmíněného a Symfonie č. 98 B dur druhého. Ačkoli ambiciózní Beethoven snad později prohlásil, že se „od Haydna nikdy nic nenaučil“, je nesporné, že Haydnův umělecký přínos je zejména ve stovce symfonií a v osmi desítkách kvartetních kompozic zakladatelský a vzorový. Když po smrti svého zaměstnavatele Nikolause Esterházyho přesídlil v roce 1790 do Vídně, zamýšlel zřejmě vést poklidný život, ale nakonec zamířil do Británie. Dvě cesty mimo kontinentální Evropu z něj učinily evropskou celebritu.

Foto: Michal Fanta / SOČR, archiv Klasiky+, Antonín Kratochvíl