Program festivalu Moravský podzim nabídne díla spíše vzácně provozovaná. Přinese skladby od baroka po současnost, mnohdy v české či světové premiéře; kompozice dle pořadatelů neprávem pozapomenuté či opomíjené – takové, které by mohly tvořit tzv. „paralelní dějiny hudby“. Od 1. do 22. října na posluchače čeká celkem čtrnáct koncertů. Nejvíce v Besedním domě, k tomu tři velké v Janáčkově divadle, ale také třeba v krytu 10-Z, ve vile Tugendhat, na Petrově nebo v kostele na náměstí Míru.

Koncertní praxe klasické hudby se opakovaně zabývá jen výsekem nepřeberného množství hudby. „Navážeme na naši dlouhodobou snahu tento přístup narušovat. Ve festivalové, koncentrované podobě uskutečníme sondu do jakýchsi paralelních dějin hudby. Vyneseme na světlo méně známé skladby proslulých skladatelů a poukážeme na životnost děl autorů pozapomenutých,“ uvedl dramaturg festivalu Vítězslav Mikeš. Letošnímu ročníku dal podtitul Angeloi (Zvěstovatelé), což jsou podle filozofa Jakova Druskina bytosti s pestrým životem, které obývají paralelní svět a bez zatížení nudou nebo časem pociťují věčnost. „Podobně vnímám i hudební díla,“ podotkl Mikeš.

Festival otevřou 1. října tóny Zpěvu ducha divokého lesa, symfonické fantazie Anthonyho Philipa Heinricha, který zazní v české premiéře. Rodák z Krásné Lípy, kterému se přezdívalo americký Beethoven, má neskutečně zajímavý osud, o kterém si můžete přečíst ZDE. (Věnuje se mu o den později také klavírista Pavel Farský na svém recitálu, který je již vyprodán.) Při zahajovacím koncertu naváže na Heinricha skutečný Beethoven a jeho málo hraná Fantazie c moll, následovaná Credem z raného období tvorby Arva Pärta. Večer uzavře symfonická poema Prometheus, kterou Alexandr Skrjabin napsal pro klavír, sbor a orchestr rozšířený o tzv. světelný klavír. „U nás se o vizuální složku této skladby postará Cori O´Lan z renomovaného rakouského festivalu Ars Electronika,“ informoval Mikeš. Sólistkou v Beethovenovi a Skrjabinovi bude Polina Osetinskaja, kterou už brněnské publikum zná. Zahajovací koncert povede šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který se v divadle ve stejné roli představí i 13. října. Tentokrát ovšem ne s brněnskou filharmonií, ale se Symfonickým orchestrem Středoněmeckého rozhlasu Lipsko, v jehož čele také stojí. Kromě Williama Bolcoma v české premiéře a Smuteční zednářské hudby W. A. Mozarta přiveze orchestr svůj kmenový repertoár: Roberta Schumanna a symfonickou báseň Tak pravil Zarathustra Richarda Strausse.

Jestliže první a druhý koncert v divadle pojí osoba šéfdirigenta, pak druhý a třetí pojí partnerská města Brna: německé Lipsko a polská Poznaň. Její filharmonie přijede 22. října a postará se o slavnostní zakončení festivalu. Spolu s šéfdirigentem Łukaszem Borowiczem přiveze program k výročí nedožitých devadesátin Krzysztofa Pendereckého, jednoho z nejvýznamnějších tvůrců polské a potažmo světové hudby druhé poloviny 20. století. Doplní jej Suita rustica Vítězslavy Kaprálové a Houslový koncert č. 2 Karola Szymanowského, který přednese Milan Paľa (ten se zhostí i sólového partu ve Violovém koncertu Pendereckého).

Kromě výše zmíněných koncertních destinací se chystá i speciální koncert v Červeném kostele. Již potřetí v něm zazní Poslední pohanské obřady autora Broniuse Kutavičiuse. U posluchačů měla jejich dvě provedení v minulých letech takový ohlas, že je dramaturgie zařazuje i potřetí.

Vedle pozapomenutých autorů a skladeb dá festival prostor i opomenutým hudebním nástrojům, například skleněné harmonice, kterou rozezní Christa Schönfeldinger ve třech skladbách jednoho večera. Pod taktovkou Jonathana Cohena diváci v obnovených premiérách uslyší melodram Rozloučení Johanky z Arku s vlastí a také Příležitostná kantáta Antonína Rejchy, který prožil stejně jako Heinrich neobvyklou životní pouť s českým původem a kariérou za hranicemi. Dalším vzácným nástrojem je historický klavír Streicher, ke kterému usedne Alexej Ljubimov. Zahraje na něj skladby Johannesa Brahmse, zatímco na současný klavír Steinway přednese nostalgicky laděnou hudbu žijícího ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova. Za klavír se posadí i Onutė Gražinytė, která se představí v sólovém recitálu i se souborem Kremerata Baltica, dále bosenská hudebnice Aida Mujačić s melodiemi Karla Reinera, Terezie Fialová v duu s violoncellistou Jiřím Bártou nebo Dennis Russell Davies, který doprovodí sopranistku Martinu Jankovou s recitátorkou Taťjanou Medveckou.

Dva multimediální projekty, oba v české premiéře, jsou v plánu v druhé půli festivalu. Islandský skladatel Jóhann Jóhannsson proslul jako autor filmové hudby, za hudbu k Teorii všeho získal nominaci na Oskara, ale zajímavé projekty skýtá i jeho samostatná raná tvorba. Jeho někdejší blízký spolupracovník Adam Wiltzie provede na Petrově se členy Moravia Brass Band hodinovou skladbu, až zvukovou instalaci, Virðulegu forsetar. A již zavedené Trio Bohémo pak do Besedního domu připravilo „audiovizuální novelu“ Hledání ztracené krásy… autorky Žibuoklė Martinaitytė, zkomponovanou pro klavírní trio, elektroniku a video.

Součástí festivalu je druhým ročníkem i Nový svět Moravského podzimu, tedy série koncertů, kterou připravují studenti JAMU. K doprovodným programům patří také Hudebněvědné kolokvium, besedy se skladateli, interprety a muzikology či představení dvou nových knih: jedna je věnována Leoši Janáčkovi, druhá Antonínu Rejchovi.

Foto: archiv a Facebook festivalu, archiv M. Paľy