PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Sedmnáctý ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks zahájili v sobotu 20. června v kostele Nejsvětější Trojice španělský violoncellista Luis Zorita a italský varhaník Pier Damiano Peretti. Úvodní koncert v působivém barokním prostoru se nesl ve znamení zajímavě pojaté zrcadlové symetrie, jejímž středobodem se stala skladba Arvo Pärta. Při jejím provedení se ovšem přihlásily o pozornost i přírodní živly.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 16. května?

Velikonoční festival v Brně se koná od 23. března do 12. dubna a zahrnuje koncerty, které se konají před Velikonocemi a po nich. Těsně před svátky se atmosféra zklidňuje a připravuje na ukřižování Krista, a proto festival reflektuje tradici Temných hodinek – Tenebrae. Jde o sugestivní atmosféru, která skrze tmu a hudbu připravuje věřící na velikonoční radost ze Vzkříšení. První ze tří připravených Temných hodinek se konala ve středu 1. dubna v kostele Nanebevzetí Panny Marie „U Jezuitů“ a nabídla netradičně pestrý program.

„Tajemství Aimardovy hry spočívá bezesporu v jeho práci s pedálem.“

„Čtyři seriální miniatury se pod Aimardovýma rukama proměnily v hudební laboratoř, kde se z přesně odměřených ingrediencí rodilo napětí i vtip.“

„Celkovou soudržnost díla podpořil také Popelkův odvážný ‚timing‘ – zatímco druhá věta doznívala v prostoru déle, mezi krajními větami nedal posluchačům příliš času se nadechnout.“

Do Prahy dorazil světoznámý francouzský klavírista Pierre-Laurent Aimard, aby spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nalákal posluchače do Dvořákovy síně Rudolfina. Pondělní koncert 22. prosince nabídl kousek francouzského šarmu i českého temperamentu. Program byl laděn optimistickém duchu – zazněla kantáta Our Garden estonského skladatele Arvo Pärta, Ravelův Klavírní koncert G dur a Dvořákova Šestá symfonie D dur. Hudební večer tak působil jako příjemný kontrast k předvánočnímu shonu… Anebo snad přece jen byla přítomna trocha té sváteční atmosféry? Vždyť Václav Talich kdysi nazval tuto symfonii „vánoční“…

„Dramaturgie koncertu byla obdivuhodně sestavena a hlavně provedena.“

„Ave maris stella – i díky tomu, že jsme jím byli doslova obklopeni – zvukově pohlcovalo.“

„Pärtova minimalistická hudba se vrývala pod kůži, obzvlášť dobře připravenými plochami ve forte.“

Druhou adventní neděli rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty v Brně na Lesné hlasy souboru Ensemble Versus – jeho Adventní koncert nesl podtitul „Staré a nové“. Zazněly písně s adventní a mariánskou tématikou z období renesance i 21. století. Sbor řídili Vladimír Maňas a Patrik Buchta; zpěv doprovázeli Kateřina Maňáková na theorbu, Pavel Novotný na sackbut (renesanční tenorový trombón) a Filip Novotný na flétny.

„Sborové těleso rozestoupené do půlkruhu před ikonostasem zpívalo ve vlídně smírném souzvuku, který do mysli publika vstupoval s podivuhodnou bezprostředností.“

„Jako přídavek zazněl vitálně radostný staroslověnský hymnus od Arvo Pärta z roku 1990.“

„Ensemble Hilaris zpíval jemnodechá piana, naplnil vybrané pasáže povzbudivou noblesou uměřené radosti a slynul vyrovnaností hlasových skupin.“

Mezinárodní festival pravoslavné duchovní hudby Archaion Kallos uvedl na svém čtvrtém koncertu letošního ročníku díla estonských skladatelů Arvo Pärta a Cyrilla Kreeka. Na festival zve návštěvníky Spolek Philokallia a navštívený koncert se konal 15. října v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Zpíval Ensemble Hilaris, jehož uměleckým vedoucím je Kryštof Spirit. V souladu s večerní dobou a sporým osvětlením chrámu při produkci stala se hudba soustředným pohroužením do obsahu zpívaného textu.

„Vzájemná interakce hlasů ve skladbě místy připomínala zamilovaný pár: od neškodného laškování až po smyslný tanec.“

„Monolog pro sólové violoncello připomíná akční malbu: je živelný, organický, bez jasného řádu; rozmáchlé hudební motivy zde suplují gestické tahy na plátně.“

„Interpretace Adriany Antalové a Eugena Procháce učarovala publiku natolik, že po doznění posledního tónu snad ještě deset vteřin vyčkávalo s potleskem.“

Ve středu 15. října se uskutečnil další koncert z plzeňské série Kruh přátel hudby. Představili se Eugen Prochác a Adriana Antalová, jejichž tóny violoncella a harfy naplnily sál Antonína Dvořáka v Domě hudby. Stalo se dobrým zvykem koncertního cyklu obsadit alespoň jednou za sezónu komorní uskupení s harfou, minulý rok to bylo formou koncertu Viléma Veverky a Kateřiny Englichové. Místo hoboje bylo tentokrát na pořadu večera violoncello, které se díky svému dobrosrdečnému tónu ukázalo též jako skvělá partie pro královský nástroj.

„Pokládám za chvályhodné, že polský orchestr byl na festival pozván, a jeho účast považuji za velmi přínosnou. “ 

„Vůbec nebylo patrné, že až na poslední chvíli nahradila Aleksandra Gajecka-Antosiewicz původně avizovaného Marka Toporowského, tak mocně a přesvědčivě její skvělá interpretace Góreckého figur zapůsobila.“

„Nezbývá, než se Schnittkeho mumraji volně poddat a opájet se jím. A třeba jen doslova zírat na houslistu, jenž se po vypjaté, předlouhé sólové pasáži vmžiku změní v energického dirigenta.“ 

Hudební fórum Hradec Králové má za sebou druhý koncert 21. ročníku. Ve čtvrtek 16. října se v Sále Soni Červené představili hosté ze zahraničí – Komorní orchestr Pomořanské filharmonie Capella Bydgostiensis s polskou klavíristkou a cembalistkou Aleksandrou Gajeckou-Antosiewicz a korejskou houslistkou Wonji Kim-Ozim. Největší pozornost na sebe ovšem strhl houslista, dirigent a umělecký vedoucí orchestru Piotr Pławner.

„Ve středu od 20:00 je k dispozici záznam pondělního abonentního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Robertem Kružíkem, který využil příležitosti nastudovat velkolepou a náročnou partituru Sukova Asraela.“

„Ve čtvrtek v 20:00 si nenechte ujít přímý přenos koncertu z Hudebního fóra Hradec Králové: Arvo Pärta, Henryka Mikolaje Góreckého a Alfreda Schnittkeho.“

„V sobotu připravila Wanda Dobrovská jubilantský blok u příležitosti 100. výročí narození Luciana Beria, začíná ve 20:00 a jmenuje se Posel postmoderny.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. října?

„V Pärtově hudbě se spojuje středověká spiritualita s moderní citlivostí – jako by se mezi tóny odrážel tep lidského srdce i odvěká touha po míru.“

„Vstup sboru byl opatrný, pokorný, téměř jako by se zpěváci omlouvali, že si dovolují narušit křehkou intimitu hudby.“

„Kompaktní, pestrý a energický výkon sboru místy připomínal zvukový ohňostroj.“

Zahajovací koncert 91. sezóny Pražského filharmonického sboru se konal 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Za řízení Lukáše Vasilka zazněla hudba tří výrazných autorů 20. století – meditativní Summa a Salve Regina Arva Pärta, energické Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina a rytmicky avantgardní Svatba Igora Stravinského. Koncert zkombinoval sborový zpěv se zvukem orchestru, čtyř klavírů a bicího ansámblu. Dramaturgie přinesla okamžiky ticha, soustředění a meditace, ale i živelného uvolnění.

„Denis Kožuchin představil barokně klenuté a sekvenčně formované téma stylovým úhozem, na nějž se vzápětí naladil Josef Špaček se svým charakterním tónem.“

„Josef Špaček exceloval ve vyhrávání všech nepředvídatelných rytmických zvratů, jež obdařil bodavou akcentací.“

„Pärtova skladba stavěla na ostinátním doprovodu fungujícím coby základ pro houslistovo opatrné odměřování každého stupnicového manévru.“

Během nedělního recitálového klání v pražském Rudolfinu vystoupil Josef Špaček se stylově rozmanitým repertoárem, jejž špičkový český houslista spolu s klavíristou Denisem Kožuchinem olemoval zvučnými skladatelskými jmény jako César Franck, Alfred Schnittke nebo Arvo Pärt. Vypointovaný program v kombinaci s pozoruhodnými hráčskými dovednostmi obou muzikantů zaujal posluchačstvo vyváženou a sugestivní variací dráždivé exprese s hudebně konstrukční hrou, jež jen potvrdila sólistovu muzikálnost a schopnost ukočírovat rozmanitou plejádu hudebních stylů.

„Obě skladby jsou mimořádně poutavé – Pärtova svým ztišeným klidem, Šostakovičova tušenou tragikou i kontrastující virtuozitou.“

„Dílům chyběl v suché akustice patřičný dozvuk. Přesto šlo o vydařený, publikem navíc vstřícně oceněný koncert.“

„Daniel Raiskin, umělec s životní zkušeností ze sovětského Ruska, je zcela jistě pro takovou hudbu povolaným interpretem. Myšleno především v té rovině, která se nedá exaktně měřit, ani slovy vyjádřit.“

Janáčkova filharmonie Ostrava vstoupila do 72. koncertní sezóny odvážně. Její designovaný šéfdirigent Daniel Raiskin, původem ze Sovětského svazu, řídil dvě díla přímo i nepřímo související se stejnou zemí. Šostakovičovu Šestou a Pärtovu Stabat mater. Ne zcela běžná sázka na hudbu zrcadlící peripetie komunistického režimu, na hudbu dvacátého století, pořadatelům vyšla. Čtvrteční, o den později opakovaný program byl zajímavě vybraný a velmi dobře zahraný.

„Skladba Credo, otevřeně svým titulem odkazující ke křesťanství, byla v roce 1968 dalším skandálem, který definitivně vedl k zákazu uvádění jeho děl.“

„Jeho hudba je jedinečně ukotvena mezi zvuky a tichem, je jasně rozpoznatelná od vší jiné – září v ní trojzvuky a působí zvláštním způsobem krystalicky čistě, projasněně a mysticky.“    

„Během posledních dvou desetiletí Pärt upravil nejméně tři desítky svých dřívějších děl a také složil několik nových skladeb, vesměs drobnějších.“

Žije už několik desetiletí na Západě. Patří však i evropskému Východu. Jeho převážně spirituální a vizionářská hudba, ve struktuře zjednodušená a ve výrazu neutrální, díky tomu mysteriózně hluboká a velmi působivá, je inspirována jak západoevropskou středověkou kulturou, tak kulturou a zbožností pravoslavnou. Arvo Pärt, mezinárodně proslulý umělec estonského původu, několik let po sobě celosvětově nejhranější současný autor, se 11. září 2025 dožívá devadesáti.

„‚Použijte své znalosti, svůj mozek, své srdce, abyste se dostali hluboko do hudby,‘ radí Maxim Vengerov adeptům houslové hry.“

„Zařazením dalších kompozic tvůrci programové skladby upřednostnili hudbu 20. století.“ 

„Slovenská filharmonie pod vedením Daniela Raiskina potvrdila své kvality předního orchestru.“

Letošní 34. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov pokračoval v sobotu 12. července večer v zámecké jízdárně symfonickým koncertem. V podání jeho hlavního protagonisty Maxima Vengerova zazněl místo plánovaného Čajkovského houslového koncertu neméně efektní koncert Mendelssohnův a pojetím hostující Slovenské filharmonie řízené jejím šéfem Danielem Raiskinem si posluchači dále vyslechli díla Luciana Beria, Sergeje Prokofjeva a Arvo Pärta.

„Dojem z večera byl silný, ještě den nato se mi Pärtova hudba vrací se svou trýznivou neodbytností.“

„Interpretace všech zpěváků byla citlivá a nestrhávala přílišnou pozornost k jejich výkonům.“

„Závěrečné ‚amen‘ vyletělo vzhůru, dotklo se klenby a posluchači začali tleskat možná až příliš brzy.“

Letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, který pořádá Filharmonie Brno, byl zahájen na Květnou neděli provedením Janových pašijí estonského skladatele Arvo Pärta. Brněnská premiéra slavného díla s plným názvem Passio Domini nostri Jesu Christi secundum Joannem jednoho z nejhranějších současných skladatelů vůbec se odehrála v kostele sv. Jakuba na Jakubském náměstí v centru Brna. Sólové pěvecké party, sbor Martinů Voices a komorní uskupení hudebních nástrojů řídil Lukáš Vasilek.

„Soudobá muzika doplněná o starověké chorály v prostoru novogotické katedrály a zejména v podání opravdu skvostného sboru nepřestává fascinovat.“

„Za každé zastavení zahoří jedna svíce jako součást minimalistické režijní práce Kateřiny Křivánkové.“

„Posluchačský a duchovní zážitek… obrovský.“

Kombinace vynikajícího sboru, citlivé dramaturgie a minimalistické režie, tak by se dal shrnout projekt Křížová cesta brněnského sboru Ensemble Versus. Jak již název koncertního projektu prozrazuje, sbor si vzal za cíl hudebně ztvárnit Ježíšovu poslední cestu. Olomouckou katedrálou sv. Václava se nesly středověké chorály i skvosty soudobé sborové tvorby a kromě toho i varhanní improvizace Karla Martínka. Ensemble Versus 30. března přinesl hluboký umělecký zážitek s duchovním přesahem.

„Tento koncert byl jakousi rekonstrukcí rituálu, kdy se z chaosu rodí harmonie, ze tmy světlo a ze smrti nový život.“

„Pod vedením Andreye Boreyka orchestr podtrhl Bartókův princip transformace – sólista se chvílemi stával součástí orchestru, aby se z něj znovu mohl vynořit.“

„Gringolts přednesl koncert tak, že se technická náročnost vytratila v lehkosti a spontánnosti.“

Ve dnech 20. a 21. února jsme se v rámci koncertní řady Symfonického cyklu A s Janáčkovou filharmonií Ostrava měli možnost stát součástí dalšího hudebního příběhu. Dramaturgie večera, tentokrát pod taktovkou Andreye Boreyka, se odehrávala v duchu hluboké cesty do prapůvodních vrstev lidské kultury…

„Rok 2025 se z hlediska výročí a jubileí jeví rozhodně být ´rokem staré hudby´.“

„Stranou pozornosti určitě nezůstanou 150. narozeniny Maurice Ravela.“

„Festival Pražské jaro čeká osmdesátý ročník.“

Vstupujeme do druhého čtvrtletí jedenadvacátého století. Rok české hudby 2024 je za námi, pro rok 2025 tuzemská kultura tak velké téma nemá. Mají ho ale Rakušané. Král valčíků Johann Strauss mladší oslaví na podzim dvousté narozeniny! A zbytek světa? Ten si bude prostřednictvím jubileí připomínat mistry, jako byli Šostakovič, Ravel, Bizet, Palestrina, Copland nebo Bartók, a budou oslavovat žijící legendu, devadesátiletého Arvo Pärta.