Mezinárodní hudební festival Moravský podzim začíná v neděli 1. října a otevře ho dílo Zpěv ducha divokého lesa aneb Záblesky Yankee Doodle od Anthonyho Philipa Heinricha. Symfonie s velkým obsazením a nezvyklými hudebními nástroji zazní v české premiéře. „Amerického Beethovena“ následuje skutečný Beethoven, konkrétně jeho vzácně uváděná Fantazie c moll pro klavír, sbor a orchestr. Letošní 52. ročník festivalu totiž nese motto Velká díla pozapomenutých skladatelů, pozapomenutá díla velkých skladatelů – a právě tato dvě díla motto dokonale naplňují.

Narodil se v roce 1781 v Krásném Buku/Krásné Lípě, ale většinu života prožil za oceánem, kde stál u počátků americké klasické hudby… Anton Philipp alias Anthony Philip Heinrich se stal prvním profesionálním skladatelem v Americe, který se živil výhradně hudbou. Komponovat přitom začal bez jakéhokoliv skladatelského vzdělání. Stalo se tak v průběhu roku, kdy žil po těžké nemoci sám ve srubu. U kolegů si získal oblibu a vážnost, začali ho nazývat „americkým Beethovenem“. Mimochodem jako první v Americe dirigoval Beethovena, konkrétně jeho Symfonii č. 1 C dur. Programní hudbu začal psát mnohem dříve než evropští skladatelé. Inspiraci čerpal z přírody, v čemž ho ovlivnila sedm set mil dlouhá pěší pouť, na kterou se vydal po smrti své ženy. „Anthony Philip Heinrich je člověk s mimořádným osudem, jehož hudba se začíná vracet na světová pódia. Vyznačuje se vášnivostí, vynalézavostí a náročností. Číší z ní něco, na co evropské ucho není zvyklé. Snoubí v sobě zkušenost s evropskou hudbou a zároveň nezatíženost její tradicí,“ uvedl dramaturg Moravského podzimu Vítězslav Mikeš.

Druhou půli slavnostního večera otevře další česká premiéra – zazní Credo estonského skladatele Arva Pärta, jednoho z nejslavnějších současných autorů. V polystylové kantátě se odráží svár mezi krédem a odplatou (liturgický verš Credo in Jesum Christum versus 38. a 39. verš z páté kapitoly Matoušova evangelia). Hudebně jej vyjadřuje čirá krása fragmentů Bachova Preludia C dur z Dobře temperovaného klavíru, které je konfrontováno s dodekafonickými pasážemi a přísně strukturovanými agresivními klastry, aby celá kantáta skončila smířlivým Credo opět v bachovské duchu. „Je to mimořádné dílo plné kontrastů, věřím, že na posluchače silně zapůsobí. Ostatně celý večer je komponován jako mimořádná událost, mimořádný celek sestavený ze skladeb, které lidé hned tak někde neuslyší,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Slavnostní večer zakončí Prometheus (Symfonie č. 5 „Poema ohně“) Alexandera Skrjabina. Ruský skladatel věřil ve všemohoucnost umění a pod vlivem německé idealistické filozofie a náboženské mystiky dospěl ke sebezbožnění: spatřoval v sobě mesiáše, který svou tvorbou měl vyvést lidstvo z reálného bytí v bytí ideální. Své filozofické představy vložil do trojice symfonií: Božská poema, Poema extáze a Prometheus (Poema ohně). Je to Skrjabinovo harmonicky nejvýbojnější orchestrální dílo, jehož základem je šestitónová řada. „Sólový klavír je užit jako harmonický bicí nástroj, v závěrečné gradaci se připojuje sbor bez textu. Skrjabinovo synestetické vnímání hudby se odrazilo v použití tzv. světelného klavíru řídícího se schématem, ve kterém autor přiřadil jednotlivé barvy konkrétním tónům,“ zdůraznil Mikeš.

O light design se v brněnském provedení postará Cori O´Lan, ředitel renomovaného rakouského festivalu Ars Electronica. Podle Skrjabinova schématu získají jednotlivé tóny svoje barvy a jejich intenzita v reálném čase reagovat na hlasitost orchestru. Sólového partu se ujme klavíristka Polina Osetinskaja, klavíristka, která pravidelně koncertuje s houslistou Maximem Vengerovem. Filharmonii Brno doplní Slovenský filharmonický sbor a večer povede šéfdirigent filharmoniků Dennis Russell Davies.

Festival Moravský podzim letos nese podtitul Angeloi (Zvěstovatelé), jehož prostřednictvím chce upozornit na velká díla pozapomenutých autorů a opomíjená díla velikánů. „Abychom tento hudební svátek přiblížili i lidem, rozhodli jsme se andělský motiv využít v brněnských ulicích. Na třech místech v centru Brna tak proměníme chodce v anděly. Rozmístili jsme tam fotostěny s křídly, když se před ně člověk postaví, dá se v nadsázce říct, že se promění v anděla,“ uvedla ředitelka Marie Kučerová. Jako inspirace pro tento nápad posloužily jiné evropské a světové metropole, kde jsou andělská křídla většinou namalovaná na fasádách domů nebo jako plastiky, před které se člověk postaví. „Inspirací se nijak netajíme, máme ovšem zato, že v Brně se tento nápad ještě neobjevil,“ dodala Kučerová. A doplnila, že fotostěny lidé najdou na křižovatce České a Joštovy ulice, před kostelem sv. Tomáše na Moravském náměstí a na Jakubském náměstí. Na České ulici a Jakubském náměstí jsou křídla z andělských perutí, na Moravském náměstí pak z bílého a zlatého prachu.

Foto: Gyunai Musaeva, Vojtěch Kába, archiv filharmonie, Wikipedia