PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

V pondělí 13. dubna se v sále Vesmír představil v rámci recitálového cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava francouzský pianista Lucas Debargue. Koncert s hudbou Ravela, Skrjabina a Liszta, doplněný vlastní skladbou i improvizací, potvrdil jeho výraznou uměleckou osobnost. Zároveň připomněl, že jeho svěží sólová vystoupení by Prahu neměla minout.

Prague Philharmonia zařadila do svého dubnového kalendáře dva mimořádné koncerty v Obecním domě. Ten v pondělí 27. dubna bude patřit pražskému debutu ruského klavíristy Arsenije Moona, který vystoupí s Klavírním koncertem č. 1 Alexeje Šora a s Rapsodií na Paganiniho téma Sergeje Rachmaninova. Právě dílo slavného ruského emigranta Moonovi přineslo vítězství v prestižní Mezinárodní klavírní soutěži Ferruccia Busoniho v italském Bolzanu a na ně navazující šňůru koncertů po celé Evropě.

„Magnetem dramaturgie večera byla premiéra speciální kompozice – Suity Templum Honoris, kterou zkomponovali čtyři autoři.“

„Na pódiích zřídka uváděné dílo Vranického vyznělo v podání Hany Kotkové noblesně.“

„Výborné provedení Šostakovičovy symfonie díky nastudování Tomáše Braunera publikum nadchlo.“

Druhá nejstarší univerzita u nás. Druhý nejstarší symfonický orchestr u nás. Do posledního místa zaplněný sál Reduty v Olomouci. Mnoho významných hostů a vynikající výkon Moravské filharmonie pod taktovkou Tomáše Braunera. Také přizvání výborné sólistky a realizace premiéry společného díla čtyř renomovaných českých tvůrců. Existuje mnoho důvodů pro opětovný návrat k oslavnému koncertu a reflexi v alternativním pojetí. Státní svátek olomouckému publiku přinesl mimořádný večer.

„Orchestr odváděl vůbec po celý koncert výbornou práci. Zdálo se, že s dirigentem má navázanou kvalitní a jasnou komunikaci, neboť zcela kopíroval jeho úmysly.“

„Již v úvodní sólové introdukci stihla prostřídat několik typů úhozů a tím pádem také dynamické škály.“

„Šťavnaté tahy smyčci vystřídaly dechy tiše vplynoucí do lehkého trylku klavíru za maximálního vnímání emotivní harmonie.“

Se začátkem října zahájil festival Moravský podzim svůj dvaapadesátý ročník. Letošní podtitul nese název Zvěstovatelé aneb Paralelní dějiny hudby. Dramaturgie má tak v plánu v rámci měsíce představit opomíjená díla velkých skladatelů a velká díla opomíjených skladatelů, jak potvrdil i zahajovací koncert. V Janáčkově divadle vystoupili za doprovodu Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese renomovaná klavíristka Polina Osetinskaja a Slovenský filharmonický sbor. V rámci light-designu se představil také vizuální interpret Cori O’Lan.

„Ve světové premiéře skladby Traumeswirren č. 2 „Aufschwung/Vzlet“ Keprt pokračuje v trendu kratších skladeb, na kterých i tak dokáže předvést svůj velmi vyspělý kompoziční um i vynikající hráčské dovednosti.“

„Druhá Murailova poéma vyznívá skutečně lyricky, evokuje L’isle Joyeuse Clauda Debussyho a Keprt zde předvedl, že kromě vysoce technické hry dokáže do skladeb vnést i velký smysl pro cit, neuvěřitelně jemnou dynamiku, a přesto si zanechává svou precizní tvář.“

„Druhá Skrjabinova etuda působí pochmurněji, specifická gradace a tekutá melancholie skladby evokuje až Erika Satieho.“

Úterní večer 9. května patřil v olomoucké Kapli Božího Těla prvnímu letošnímu koncertu ansámblu Lichtzwang, klavírnímu recitálu Marka Keprta. Program s podtitulem Světelnost a vzlety se kromě skladeb od Muraila, Skrjabina, Obuchova a Schumanna skládal také ze dvou skladeb samotného Keprta, jedné ve světové premiéře.

„Vondráček svému domácímu publiku není lhostejný a jsem si jistý, že by mu odpustilo i výpadek závažnějšího rozsahu.“

„Všehovšudy šlo o poutavé provedení, které se vyznačovalo kladným vztahem k dílu a značnou pódiovou zkušeností.“

„Podle mého názoru jí však s narůstajícím množstvím not klesají možnosti charakterizace.“

Dne 12. února v pražském Rudolfinu proběhl v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu koncert ruské klavíristky Olgy Kern. Původně měl místo ní vystoupit Lukáš Vondráček, ale asi před dvěma týdny svou účast z rodinných důvodů odřekl. Navzdory změně programu byl sál plný, vstupenek nebylo vráceno mnoho.

„Velmi se mi zamlouvá představa, že pro umělce je hodnota skladatelova díla tak vysoká, aby pro něj nevyhnutelně souvisela s úměrnou obětí v ohledu vlastního blahobytu.“

„Klavírista všechny sonáty hrál zpaměti, svůj fyzický fond využíval štědře.“

„Úloha interpretů a umělců obecně je koneckonců i explorační, měli by zvyšovat laťku a ukazovat nám cesty, které jsme si nevysnili.“

Ke stopadesátému výročí narození Alexandra Skrjabina pořadatelé z Prague Music Performance obratně zajistili pro pražské publikum bezprecedentní koncert. Britský klavírista Jonathan Powell v Kostele svatého Vavřince souborně provedl deset skladatelových klavírních sonát v takové kvalitě, kterou snad ani nebylo možné očekávat.

„Výsledkom boli dynamické, premenlivé kompozície, ktoré boli svojim spôsobom kľúčom k tomu, aby mohlo publikum lepšie porozumieť aj Bókovej interpretačným rozhodnutiam.“

„Bolo zrejmé, že práve v tomto okamihu na pódiu tvorí – a že ako poslucháči máme to šťastie, že môžeme do jej kreatívneho sveta nahliadnuť.“

„Lyrickejšia poloha Nikol Bókovej pristala, dominovali spevne vedené línie.“

Prvou „hýbateľkou rezonancie“ tejto sezóny sa 3. októbra stala Nikol Bóková. Ďalší ročník cyklu klavírnych recitálov v Anežskom kláštore, bytostne spätého s nástrojmi C. Bechstein, otvorila táto klaviristka predovšetkým dielami Fryderyka Chopina, Sergeja Rachmaninova a svojimi autorskými kompozíciami.

„Čo však už málokoho necháva chladným, je to, čo je „medzi riadkami,“ čo tam vložil autor bez toho, že by to v podstate vedome robil.“

„Nedá sa úplne vylúčiť, že senzitívny poslucháč nájde určite psychopatické črty aj vo Wagnerovej hudbe.“

„To, čo je totižto vpísané medzi riadkami, nakoniec ostane to najsilnejšie.“

Proč je Wagnerova hudba pro někoho neposlouchatelná? V čem spočívá tajemství skutečnosti, že jsme ochotni poslouchat skladby v různých dalších a dalších interpretacích? Jak důležité pro nás je to, co autor nebo interpret vložili „mezi řádky“? A jak je možné, že každý čteme mezi řádky něco jiného? To jsou jen některé otázky, které sám sobě i čtenáři klade ve své úvaze pianista, pedagog a publicista Adam Stráňavský.