Janáčkem to nekončí. To je motto souboru Brno Contemporary Orchestra, který obohacuje koncertní nabídku moravské metropole o ambiciózní projekty v oblasti soudobé hudby už dvanáctou sezónu. Ve čtvrtek 18. dubna zve soubor své příznivce do prostor bývalého Výzkumného ústavu matematických strojů v Brně, který se vedle dvou literárních děl stal inspirací programu jeho dubnového koncertu. Mimo jiné zazní i premiéra skladby Eva Kmentová od Jana Krejčíka. 

Prostory bývalého brněnského Výzkumného ústavu matematických strojů jsou dnes sídlem kavárny Rebelbean Pole a místem betonové instalace výtvarnice Evy Kmentové inspirované nahodilou rytmičností symbolizující počítačovou techniku své doby. A právě v těchto prostorách se odehraje další z výletů do Neviditelného města, které pořádá Brno Contemporary Orchestra. Dramaturgie večera vychází ze dvou literárních děl. V první řadě jde o novelu My Jevgenije Zamjatina z roku 1920, která popisuje konečné řešení problému lidstva odstraněním jeho schopnosti fantazie. Z lidí se stávají pomyslné šroubky ve stroji budování lepší, krásné a beztřídní společnosti. Naopak v roce 1863 napsal Jules Verne svoji představu Paříže ve dvacátém století, konkrétně v roce 1963. V obou textech se vyskytují i představy o hudbě. Zatímco Verne je mechanický, Zamjatin je striktně matematický. Na základě těchto inspiračních východisek nabídne Brno Contemporary Orchestra svým příznivcům čtveřici soudobých děl s jednou premiérou. 

V první části koncertu věnovaném matematickým strojům zazní jedno z posledních děl Alexandra Skrjabina Pět preludií, op. 74, které pro Brno Contemporary Orchestra upravil jeho umělecký vedoucí Pavel Šnajdr, a skladba Octandre pro osm nástrojů francouzského, ale většinu života v Americe žijícího skladatele Edgara Varèse. Dále soubor uvede Anaktorii z dílny Iannise Xenakise, Trois Melodies pro mezzosoprán a pět nástrojů francouzského skladatele Joëla-Françoise Duranda a Eight patterns for eight instruments původem amerického komponisty Toma Johnsona. „Na závěr koncertu zazní také jedna světová premiéra na naši objednávku. Oslovili jsme ve Versailles u Paříže žijícího a tvořícího českého skladatele Jana Krejčíka, aby pro Brno Contemporary Orchestra a svůj domovský hudebně-divadelní soubor Rés(O)nances zkomponoval dílo inspirované tvorbou sochařky, malířky a výtvarnice Evy Kmentové,“ doplnil k programu Viktor Pantůček, dramaturg orchestru. 

Jan Krejčík vystudoval dirigování na pražské HAMU pod vedením Jiřího Bělohlávka, skladbu vystudoval na Pařížské konzervatoři u Paula Méfana. Po několika letech navíc obdržel prestižní dvouleté umělecké stipendium v Casa de Velazquez. V současné době působí Krejčík ve Francii, kde se věnuje nejen skladbě, ale i dirigování a je uměleckým vedoucím souboru Rés(o)nances. Ten je novátorskou uměleckou laboratoří, která uvádí představení, performance, umělecké instalace a koncerty, kde hudba souzní s malbou, sochařstvím a literaturou.

Dvanáctou abonentní sezónou Brno Contemporary Orchestra postavenou na hudebních exkurzích do zanikajících, mizejících či proměňujících se míst v Brně završí v úterý 28. května koncert s titulem Samá láska podle Jaroslava Seiferta, který pořadatelé uskuteční v budově vodojemu na Žlutém kopci.

Foto: Brněnský architektonický manuál, archiv souboru Rés(o)nances