7. listopad
Svátek má Saskie.
1983 – zemřela Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka, jediná žena v Pařížské šestce (narodila se 19. dubna 1892). Na pařížské konzervatoři zvítězila v několika soutěžích a napsala 18 krátkých skladeb Petit livre de harpe de Madame Tardieu pro Carolinu Tardieuovou, asistující profesorku hry na harfu, setkala se s Louisem Dureyem, Francisem Poulencem, Dariem Milhaudem, Georgem Auricem a Arthurem Honeggerem. Stala se členkou Pařížské šestky, jejíž členové vydali společné album klavírních skladeb (slavné „Album des Six“). Psala orchestrální i komorní hudbu, koncerty, balety, opery, vytvořila také hudbu k několika filmům a řadě dokumentů. Je pochována v Quincy-Voisins, Seine-et-Marne.
1966 – zemřela Mařenka Zieglerová, operetní zpěvačka a herečka (narodila se 7. února 1881)Jako dítě vystupovala v drobných baletních sólech v Národním divadle, jako herečka a zpěvačka začala vystupovat v divadle Uranie, pak v Plzni vystupovala, v Brně a ve Švandově smíchovské Aréně, hostovala v USA a poté se stala ředitelkou a majitelkou Lidového divadla M. Zieglerové v Libni (nyní Divadlo pod Palmovkou). Během první světové války vystupovala v Ostravě a v období první republiky v různých pražských divadlech. Zahrála si i několikrát ve filmu. Jejím druhým manželem byl František Grabinger (1909–1994), ředitel divadelní společnosti v Ostravě, u které prožila 1. světovou válku. Sestra Adéla, později Srnová, byla sólistkou Národního divadla v letech 1885–1900 a její neteř Hana, později Želenská, byla operetní subreta.
1929 – narodil se Mervyn Burtch, velšský skladatel (zemřel 12. května 2015). Psal skladby pro velká tělesa i pro smyčcové kvartety a výrazně se zabýval tvorbou pro děti. Celkově složil více než 650 děl. Také se věnoval pedagogické činnosti na Royal Welsh College of Music & Drama v Cardiffu.
1926 – narodila se Joan Sutherland, australská operní pěvkyně – dramatická koloraturní sopranistka (zemřela 10. října 2010). Proslula od konce 50. do 80. let 20. století přínosem k renesanci belcantového repertoáru. Koncertní debut měla v Sydney v roce 1947 v inscenaci Purcellovy opey Dido a Aeneas. V Královské opeře Covent Garden v Londýně debutovala 28. října 1952; zpívala tam Amélii v Maškarním plese, Agátu v Čarostřelci, Hraběnku ve Figarově svatbě, Desdemonu v Otellovi, Gildu v Rigolettovi, Evu v Mistrech pěvcích norimberských, Paminu v Kouzelné flétně a Lady Rich v Brittenově opeře Gloriana. Později se našla v belcantovém repertoáru. Debut v Metropolitní opeře měla roku 1961 jako Lucie z Lammermooru. S Lucianem Pavarottim v roce 1972 natočila studiovou nahrávku Pucciniho Turandot pod taktovkou Zubina Mehty, ačkoli tuto roli nikdy nehrála na jevišti. Byla známá pod přezdívkou La Stupenda (Úžasná). Narodila se v Sydney skotským rodičům. Roku 1954 se provdala za australského dirigenta a klavíristu Richarda Bonynge, který dirigoval prakticky všechna její operní představení a koncerty od roku 1962 až do jejího odchodu do důchodu v roce 1990. V roce 2003 se stala patronkou soutěže Cardiff Singer of the World, ve které předtím několikrát usedla v porotě.
1873 – zemřel Jan Pavel Martinovský, strahovský premonstrát, katolický kněz a varhaník (narodil se 25. února 1808). Někdy se uvádí jako datum narození také 12. duben. Patřil ke starší generaci obrozeneckých skladatelů a byl zaměřený hlavně na písňovou tvorbu. Společně s Janem Kočím, Janem Adamem a Janem Vocelem patřil k prvním obrozeneckým skladatelům. Mimo jiné upravil lidové písně Karla Jaromíra Erbena pro klavírní doprovod a zhudebnil básně Matěje Havelky i dalších autorů.
1846 – narodil se Ignaz Brüll, rakouský skladatel a klavírista (zemřel 17. září 1907). Pocházel z Moravy, ale většinu život prožil ve Vídni. Byl přítelem a významným interpretem Johannese Brahmse. Napsal několik oper, z nichž Zlatý křížek dosáhl ve své době celoevropského úspěchu, a řadu skladeb zejména pro klavír, sólový i s doprovodem orchestru. Také cestoval jako významný koncertní pianista specializující se na Beethovena a Schumanna a jako zručný doprovodný klavírista mnoha instrumentalistů i pěvců. Stal se i učitelem hry na klavír na soukromé Horákově škole, od 1881 jako spoluředitel, nabízená místa na vídeňské a berlínské konzervatoři ale odmítl.
1839 – narodil se Hermann Levi, německý klavírista, dirigent a skladatel (zemřel 13. května 1900). Byl jedním z nejvýznamnějších dirigentů své doby a na počátku své dráhy i zdatným klavíristou. Skládal ale málo a po Brahmsově zdrcující kritice toho úplně zanechal a svá díla zničil, takže se dochovaly jen skladby už dřív vydané tiskem, klavírní koncert a moll a dva svazky písní. Začal jako kapelník v Saarbrückenu, po smrti Františka Škroupa ho nahradil jako kapelník německé opery v Rotterdamu, kde vzbudil pozornost zejména uvedením Wagnerova Lohengrina, byl dvorním kapelníkem v Karlsruhe, kde uvedl řadu děl Johannese Brahmse, mj. Ein deutsches Requiem nebo Wagnerovy Mistry pěvce norimberské, prvním dvorním kapelníkem v Mnichově, což zahrnovalo i hudební řízení mnichovské opery, a roku 1894 byl jmenován generálním hudebním ředitelem. Byl blízkým přítelem Johannese Brahmse, ale přátelství narušil Leviho příklon k Brahmsově oponentu Wagnerovi. Wagner si ho vybral jako ideálního dirigenta pro premiéru svého Parsifala, a to i přes Leviho židovský původ, který byl v rozporu s jeho antisemitskými názory. Levi pak dirigoval Parsifala na Hudebních slavnostech v Bayreuthu pravidelně až do roku 1894. Dirigoval také řadu soukromých představení Wagnerových oper pro bavorského krále Ludvíka II. s vyloučením veřejnosti. Vedle Wagnera byl významným interpretem Mozartových oper. Také nově přeložil do němčiny libreta Lorenza da Ponteho ke Così fan tutte, Figarově svatbě a Donu Giovannimu; jeho překlad dosáhl značné obliby a dosud se příležitostně užívá.
1839 – zemřel Jan Nepomuk Augustin Vitásek, skladatel a hudebník (narodil se 20. února 1771). Je jedním z posledních reprezentantů českého klasicismu. Zejména jeho chrámová hudba ovládala české kůry až do ceciliánské reformy. Byl nadšeným obdivovatelem W. A. Mozarta a všeobecně uznávaným vynikajícím interpretem jeho děl. Hru na klavír studoval u Františka Xavera Duška, kontrapunkt u Jana Koželuha. V letech 1789 až 1814 byl koncertním mistrem, učitelem hudby a tajemníkem u hraběte Bedřicha Nostice. Po smrti Jana Antonína Koželuha byl jmenován kapelníkem a regenschorim ve Svatovítském chrámu na Pražském hradě. Byl jedním ze zakladatelů Spolku pro pěstování hudby církevní v Čechách a v roce 1830 se stal prvním ředitelem pražské Varhanické školy, která zásluhou tohoto spolku vznikla.
1830 – narodil se Václav Michael Mölzer, stavitel varhan (zemřel 22. října 1899). Po návratu z Berlína, kde pracoval několik let, si roku 1857 založil v Čáslavi vlastní firmu. Později působil postupně v Kutné Hoře, Milevsku a Táboře. Je autorem četných nástrojů zejména na jihu Čech.
1810 – narodil se Ferenc Erkel, skladatel, zakladatel maďarské národní opery a autor maďarské státní hymny (zemřel 15. července 1893). Je po něm pojmenována druhá scéna maďarské státní opery – Erkel Színház. Působil v Budapešti jako dirigent a založil tam roku 1853 filharmonickou společnost. Napsal devět oper ovlivněných italským skladatelem Rossinim a s prvky maďarské lidové hudby, hrané jsou hlavně Hunyadi László a Bánk bán. Byl také výborným šachistou.
1785 – narodil se Friedrich Kalkbrenner, německo-francouzský klavírista a skladatel (zemřel 10. června 1849). Studoval na pařížské konzervatoři a ve Vídni, kde byli jeho učiteli Joseph Haydn, Johann Georg Albrechtsberger a Ludwig van Beethoven. Koncertoval po Evropě a učil, v roce 1824 se usadil v Paříži a založil tam hudební školu pro pokročilé hráče. Kalkbrennerova metoda hry na klavír, kterou později učil i jeho žák Camille Stamaty, byl ceněna mimo jiných i Lisztem. Byl idolem Chopina, který pravděpodobně u něj absolvoval lekce a který mu později věnoval jeden z klavírních koncertů. Byl partnerem firmy Pleyel, podílel se na vývoji konstrukce klavíru. Mezi roky 1824 až 1833 patřil k nejznámějším klavíristům světa. Zemřel na choleru a je pochován na Montmartru.
1706 – narodil se Carlo Cecere, italský skladatel (zemřel 15. února 1761). O jeho životě je známo málo. Byl houslistou a asi i flétnistou v klášteře Monteoliveto, kde pro uzavřenou společnost duchovních uvedl v roce 1741 operu La taveronla abentorosa na text Pietra Trinchery. Satirický obraz mnišského života urazil církevní kruhy a skladatel byl potrestán. Je pochován v kapli Congregazione dei Musici di S. Maria la Nuova.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1980 – linka C pražského metra byla prodloužena o úsek Kačerov–Háje
1957 – v NDR začala výroba aut značky Trabant
1954 – do provozu byla uvedena Slapská přehrada, 11. stupeň vltavské kaskády
1665 – poprvé vyšly London Gazette, nejstarší noviny vydávané dodnes