KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Prosté, hluboké rozjímání. Ensemble Versus připravil působivý večer english

„Sbor zpíval a cappella, v mezihrách improvizoval na téma zpívaných skladeb varhaník Karel Martínek.“

„Pomalé pohybové akce v symbolické režii Kateřiny Křivánkové podtrhovaly děj.“

„Celé pásmo upoutalo jednoduchostí a niternou emocionalitou.“

Opera Diversa, soubor, co už přes dvacet let hledá nové cesty krásné hudbě, se spojila s ansámblem Versus, který po stejnou dobu hledá se studenty Filosofické fakulty Masarykovy univerzity krásu v duchovním zpěvu. Společně připravili v kostele sv. Augustina v Brně na středu 28. února Zpívané postní rozjímání na způsob křížové cesty. Propojení liturgických zpěvů a textů s duchovními skladbami vykouzlilo půvabný duchovní večer.

Kostel sv. Augustina je postaven ve funkcionalistickém stylu a má skvělou akustiku. Proto je oblíbeným prostorem pro konání koncertů klasické a duchovní hudby. Puristický a působivý interiér po světelných úpravách napomáhá vykouzlit duchovní prostředí. Tentokrát byl kostel téměř celý ztemnělý a zespodu byl jen spoře nasvícen oltář a boční stěny kostela.

Sbor Ensemble Versus je smíšený a jeho členové jsou mladí lidé, studenti nejrůznějších oborů, které spojuje láska ke zpěvu a sklon ke spiritualitě. Společně se zakladatelem sboru Vladimírem Maňasem, hlavním sbormistrem Patrikem Buchtou a režisérkou Kateřinou Křivánkovou vytvořili křehké a sdělné pásmo na téma křížové cesty. Sbor zpíval a cappella, v mezihrách improvizoval na téma zpívaných skladeb varhaník olomoucké katedrály sv. Václava Karel Martínek. Střídavě sbor dirigovali zmínění Vladimír Maňas a Patrik Buchta.

Když si uvědomíme, že se jedná o amatérský sbor, tak především musíme obdivovat poctivé soustředění, které stálo za intonační jistotou, zejména disonantních postupů, a za barevností, již vytvářely jednotlivé hlasové skupiny; stříbrné soprány, jež dokázaly být lehké a čisté v pianech, hutné střední hlasy a probarvené spodní basy, posílené alty. Pomalé pohybové akce v symbolické režii Kateřiny Křivánkové podtrhovaly děj. Šlo o čtrnáct zastavení křížové cesty na liturgiký text, proložený hudbou moderních skladatelů i sólovou improvizací varhaníka. Dirigenti se po několika zastaveních střídali, přičemž Vladimír Maňas kolegovi ukázněně uvolnil dirigentský pult, aby posílil basovou složku.

Šeptaná modlitba se nejprve šířila prostorem a při ní přicházeli členové sboru postupně k oltáři. Tam zaujali místa nejprve k interpretaci skladby Lajose Bádrose Popule Meus v rámci prvního zastavení, kdy je Ježíš odsouzen k smrti. Druhé zastavení – Ježíš přijímá kříž – patřilo mužům, již v dlouhých frázích v pianu interpretovali Vinea mea electa. Třetí zastavení – Padá pod křížem poprvé – byla varhanní improvizace, za které pomalu postupovali muži kostelem a klekali na zem. Čtvrté zastavení – Ave verum corpus – kdy Ježíš potkává svou matku, je skladbou Francise Poulenca, jíž se ujal ženský sbor. Zaujalo krásné sopránové sólo, snad překvapivě zářivé a čisté; na ně navázaly ostatní soprány a „vykoukly“ sametové alty. Páté zastavení – Šimon Kyrénský pomáhá nést kříž – byla opět varhanní improvizace a šesté zastavení – Veronika podává Ježíši rouškuEcce vidimus – je skladbou Edmunda Rubbra. Zde měl sbor příležitost se ukázat v plném zvuku fortissima, které se pomalu stahovalo v decrescendu do nízké dynamiky. Sedmé zastavení Padá pod křížem podruhé byla opět příležitost pro varhanní improvizaci a sbor si při ní postupně klekal na zem. Osmé zastavení – Napomíná plačící ženyUbi caritas et amor – je liturgický zpěv a deváté zastavení – Padá pod křížem potřetí – je skladbou Knuta Nystedta O crux. Ženy postupně zapalovaly uprostřed chrámu malé svíčky a stihly přitom i v pianissimu přesné disonantní postupy. Mužský sbor se dostal crescendem do fortissima, aby také poklekl uprostřed chrámu. Desáté zastavení – Zbaven roucha – patřilo opět varhanám a sbor přitom symbolicky trhal plátno na kusy a jedna z dívek zapálila velkou svíci uprostřed chrámu. Jedenácté zastavení – Christus factus est – Přibit na kříž – je liturgický naříkavý zpěv mužů. Dvanácté zastavení – Umírá na kříži – je skladbou Györgyho Deák-Bárdose Eli, Eli. Je to sugestivní vyjádření nářku, dramatická a barevná příležitost pro celý sbor. Třinácté zastavení – Snímání z kříže – je další varhanní improvizací, tentokrát expresivní, kdy celý sbor postupně uklízí chrám a odchází. Zůstává jen uprostřed hořet jedna velká svíce. Čtrnácté zastavení – Tělo uloženo do hrobu – je skladbou Arva Pärta Da pacem Domine. Sbor pomalu přichází opět ze zadní části chrámu, nejprve soprány v pianissimu, postupně se přidávají další hlasy, s měkkým nasazením tónu a v klidném rytmu. Sfoukávají poslední hořící svíci a ukončují tak celou produkci.

Celé pásmo upoutalo jednoduchostí a niternou emocionalitou, kterou zasahovalo publikum, a překvapovalo opravdovostí výrazu i profesionálním přístupem. Byl to půvabný a působivý večer, překvapivý o to víc, že všichni interpreti byli mladí lidé.

******

Foto: Marek Olbrzymek

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.



Příspěvky od Karla Hofmannová



Více z této rubriky