PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Jana Vondrů patří k mladé generaci zpěváků, kteří se soustavně a systematicky zabývají soudobou hudbou a jsou flexibilní, pokud jde o repertoár i způsob vyjádření. Pozoruhodná je rovněž její činorodost a množství projektů, ve kterých se nejen umělecky angažuje, ale které také sama pořádá. Spolupracuje s mladými kolektivy, ráda uvádí hudební novinky a hledá nové cesty, jak oslovovat publikum. Na nadcházejícím Velikonočním festivalu duchovní hudby zazpívá se souborem Opera Diversa skladbu Giji Cancelliho Exil.

Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a duší souboru; skromně a pečlivě připravuje i diriguje inscenace, které tvoří páteř dramaturgie. Aktuálně stál za dirigentským pultem během „preview“ festivalu Janáček Brno: Robertem Carsenem režírovaná opera Káťa Kabanová se na jeviště vrátila s novým obsazením, protože se od premiéry dlouho nehrála. KlasikaPlus.cz s dirigentem přináší rozhovor.

„Nápaditý překlad plný krásných českých slov, od těch zastaralých, až po ta domácká, včetně perfektně vtipných větných hříček, vytvořil Ondřej Hýbl.“

„Pěveckým účinkujícím se podařilo diváky pobavit obdobným způsobem jako činohercům, ačkoli bylo zajímavé pozorovat rozdíly v jejich hereckých výrazových prostředcích, které spočívaly například v pevnosti gest a jejich nataktování.“

„Z pěveckých výkonů dominovala jednoznačně sopranistka Lucie Kašpárková s darem příjemně tmavé barvy hlasu doplněným o zvládnutou pěveckou techniku, která ji umožňovala plasticky pracovat s hlasem.“

Reprízy děl představení Tři tváře japonské komedie naladily v páteční podvečer 11. dubna návštěvníky brněnského klubu Leitnerka. Své komediální talenty představili herci a operní pěvci Divadla kjógen, souboru Ensemble Opera Diversa a Divadla Líšeň, kteří odehráli pět krátkých zábavně vypointovaných příběhů inspirovaných, jak název napovídá, japonskou divadelní formou kjógen.

„Ať už v jeho žilách kolovala jakákoli krev, jejím odkazem se neřídil; dobové události ho vedly jiným směrem.“

„Ve Vídni žil hudbou, ambicemi stát se věhlasným dirigentem; také skládal, hrál na klavír a zpíval obstojným barytonem.“

„Po smrti byl zveličován do té míry, že mu jednadvacetiletý Janáček vzdal roku 1875 hold krátkou skladbou.“

Jeho předky byli nejspíš Židé, přinucení přijmout německé příjmení. On sám byl českým vlastencem, zároveň hrdým na svůj moravský původ. A aby to bylo ještě zašmodrchanější, velkou část svého života prožil ve Vídni. Stal se, pokud vím, jediným člověkem, kterého svojí skladbou jmenovitě uctil Leoš Janáček. Forchtgott Tovačovský nejenže komponoval a dirigoval pěvecké sbory, také zpíval, hrál na klavír; rebeloval, organizoval. Co vše se dá za jeden krátký život stihnout…

„Sbor zpíval a cappella, v mezihrách improvizoval na téma zpívaných skladeb varhaník Karel Martínek.“

„Pomalé pohybové akce v symbolické režii Kateřiny Křivánkové podtrhovaly děj.“

„Celé pásmo upoutalo jednoduchostí a niternou emocionalitou.“

Opera Diversa, soubor, co už přes dvacet let hledá nové cesty krásné hudbě, se spojila s ansámblem Versus, který po stejnou dobu hledá se studenty Filosofické fakulty Masarykovy univerzity krásu v duchovním zpěvu. Společně připravili v kostele sv. Augustina v Brně na středu 28. února Zpívané postní rozjímání na způsob křížové cesty. Propojení liturgických zpěvů a textů s duchovními skladbami vykouzlilo půvabný duchovní večer.

„Během koncertu se promítala videa, která emočně a dějově dokreslovala náladu hraných skladeb.“

„Skladba estonského skladatele Tõnu Kõrvitse je plná tajuplných emocí.“

„Na závěr koncertu zazněla světová premiéra skladby mladého českého skladatele Adama Závodského.“

Ensemble Opera Diversa působí na brněnské hudební scéně již přes dvacet let a sdružuje mladé hudebníky, kteří se věnují především novým projektům, z nichž mnohé vznikají na objednávku souboru. Soubor pořádá každoročně čtyři tematické koncertní projekty; první v tomto roce měl název Mýty a báje a propojil různorodé mytické náměty do uceleného dramaturgického konceptu. Antické náměty, svět J. R. R. Tolkiena, zkazky o bájných činech a zemích, to vše premiérované 20. února v sále brněnského Domu pánů z Kunštátu.

„Klub byl založen v roce 1922 Vladimírem Helfertem, Vilémem Petrželkou a Václavem Kaprálem s cílem podporovat nastupující generaci brněnských skladatelů.“

„Orchestr zněl velmi kompaktně a plasticky, díky promyšlené dynamické stavbě dirigentky Gabriely Tardonové. Skladby měly švih a dráždivou agogiku.“

Opera Diversa je uskupením profesionálních mladých hudebníků, zpěváků a dalších tvůrčích umělců, kteří se chtějí umělecky vyjádřit i mimo zaběhlé oficiální struktury. Ve středu 14. září realizoval komorní smyčcový soubor koncert ke stému výročí vzniku Klubu moravských skladatelů a na programu byly skladby brněnských skladatelů, kterými byli Pavel Blatný, Dalibor Spilka, Osvald Chlubna a Karel Husa. Na cembalo spolupracovala Monika Šujanová, dirigovala Gabriela Tardonová a koncert byl realizován v půvabném prostředí vily Löw-Beer v Brně.

„Spojení Mendel + Janáček mne zaujalo a oba jsou předmětem chystaného díla, ke kterému jsem si také napsal libreto.“

„Teď zbývá říct kdy a kde a kdo: 24. června v Rajském dvoře brněnského augustiniánského kláštera. Je to komorní dílko, proto to realizuje soubor Opera Diversa. Další představení plánujeme v Hynčicích.“

„Je tu ještě opera Delirium aneb Návrat feldkuráta Katze domů, madrigalovou operu mám o Švejkovi, tam také vystupuje Historicus, a spolu s Uhdem jsme sáhli po Faustovi.“

Prof. PhDr. MgA. Miloš Štědroň, CSc., je brněnským pojmem. Je profesorem na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a vyučuje skladbu i na Hudební fakultě JAMU. Nejprve se zabýval teorií a historií hudby a jeho základním tématem se stal Leoš Janáček…

„Vidím, jaký je v divadlech hlad po tom, předvést se před publikem, před plným sálem.“

„Národní divadlo Brno se stalo vlastně první covidovou obětí ještě před tím, než festival začal.“

„Snažíme se oslovit každého, kdo v uplynulých dvou letech něco významného hudebně-divadelního, respektive operního vytvořil.“

Devatenáct operních inscenací v deseti týdnech, to je bilance letošního Festivalu Opera 2022. Začne teď v neděli 16. ledna a potrvá do 29. března. Přehlídka se koná už po patnácté. Letošní bienále otevřou Příhody lišky Bystroušky, které přiveze Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Postavě mluvící lišky z Bílovic nad Svitavou je přitom už celých sto let…

„Festival Opera, který tradičně pořádá Jednota hudebního divadla, je společnou akcí všech divadel, a to z pohledu ekonomického i uměleckého.“

„Rozhodnutí, jakou inscenací se prezentují, je od prvního ročníku zcela na vedení divadel.“

„Slováci nabídnou české tituly – Slovenské národní divadlo inscenaci Dvořákovy opery Čert a Káča a banskobystrická Státní opera inscenaci Foersterovy Evy.“

Operní soubory z České republiky a ze Slovenska představí od 16. ledna do 29. března své nejlepší inscenace v Praze, převážně na scénách Národního divadla, ale i v dalších divadelních či nedivadelních prostorách. Festival hudebního divadla Opera 2022 je od roku 1993 jako bienále už patnáctým ročníkem. Vedle projektů velkých operních domů jsou v programu obsaženy také komorní produkce vzniklé nezávisle na tradiční síti kamenných divadel.

„Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova.“

„Se dvěma zahraničními soubory přijíždějí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil.“

„Lišku Bystroušku zařadila do své nabídky platforma OperaVision.“

Kompletní uvedení jevištního díla v podání několika zahraničních souborů i všech tří tuzemských národních divadel – a jako první večer premiéra nové inscenace Příhod lišky Bystroušky. To je výhled na mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018, který se uskuteční od 17. listopadu do 5. prosince.

„Skladatelka je tvůrčí žena. Je tedy logické, že jí zaujalo téma Boženy Němcové.“

„Oběma autorkám šlo hlavně o vyjádření poklony životu talentované ženy. To se povedlo.“

„Jsem zvědavá na další operní počin Lenky Noty. Bude to už opera?“

Tento titulek mě napadl po vyslechnutí opery Jsem kněžna bláznů české skladatelky Lenky Noty. Autorka dnes bydlí ve Vídni a podle jejích vlastních slov žije tak, jak jí umožňuje její profese hudební vědkyně, varhanice, editorky hudebního nakladatelství, skladatelky a matky.

„Téma samo vedlo nás a ne naopak, a to je zatím tou největší odměnou.“

„Důkladnost, s jakou pracujeme na svém sebezničení, mě fascinuje a opera se mi zdá vhodné médium.“

„Mám dva operní předskokany, první na libreto Václava Havla.“

100. výročí republiky doprovází i několik dalších významných dnů než jen 28. říjen. Např. 14. listopadu byl zvolen prvním československým prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk. A právě v tento den po sto letech bude mít hned dvoj-premiéru opera Časoplet, kterou napsal Lukáš Sommer pro nadaci Vize 97.  Odehraje se v Pražské Křižovatce a zároveň záznam poběží i online na internetu, což bude v kontextu současné české opery zajímavý experiment. Děj také doprovodí pantomima a výtvarníci, kteří budou přímo před zraky publika vytvářet scénu.