Ensemble Opera Diversa je uskupení mladých lidí, kteří chtějí dělat operu jinak. A daří se jim to. V pátek 2. října uvedli světovou premiéru nové opery s názvem Prázdný dům. Hudba je dílem Adama Závodského, pod libretem a režií je podepsaná Kateřina Křivánková a dirigentem byl Patrik Červák. Představení se konalo v kulturním prostoru Colabs v Brně, který je vybaven pro potřeby kreativního vyjádření, jako moderní prostor pro jevištní akce. 

Ensemble Opera Diversa vznikl před dvaceti léty s cílem hledat jiné cesty pro hudební a jevištní umění, než jsou ty klasické. Orchestr je složen z mladých profesionálů, kteří se nebojí soudobé hudby a experimentů a jejich produkce jsou poměrně četné. Stálou dirigentkou je Gabriela Tardonová, ale v premiérový večer se produkci věnoval jako dirigent Patrik Červák – hudební vědec i prakticky vystudovaný hudebník, klarinetista a klavírista, ale především dirigent. Měl na starosti sedm hudebníků za scénou, oddělených od jeviště mušelínovou stěnou, a tedy kontakt se zpěváky byl poněkud ztížený. Přesto se mu dařilo propojit zvukově orchestr i sólisty a přesným vedením představení bezchybně odehrát. Iveta Krulová hrála na flétnu, Milena Svobodová na klarinet, Pavel Horák a Jana Zmeškalová fagot, Martin Janál housle, Jan Bělohlávek, vedoucí orchestru, hrál na violu, Tomáš Urban na violoncello a Anežka Nováková na bicí. Hudba nového díla je rytmicky i intonačně náročná, ale přehledná a dechové nástroje se proplétaly a střídaly v jednotlivých sólech, kdy imitovaly jednotlivé postavy, se kterými komunikovaly.

Skladatel Adam Závodský, který byl nominován na Cenu OSA v kategorii Nejúspěšnější mladý autor vážné hudby, prokázal cit pro jevištní výpověď i pro emoční vyjádření zpěvu. Je to jeho již třetí spolupráce s Ensemble Opera Diversa a zdá se, že ne poslední. Režie Kateřiny Křivánkové byla uměřená a funkční a z malých jevištních možností dokázala ve výsledku vytvořit působivou inscenaci. 

Náznaková scéna Sylvy Markové, která vytvořila i jednoduché a funkční kostýmy, odpovídala věcnosti a jednoduchosti předváděného příběhu a dokresloval ji light design Anny Laborové a video Tomáše Hrůzy. Libreto, jehož autorkou je režisérka KateřinaKřivánková, líčilo tragédii jedné rodiny, ovdovělého otce a dvou dospívajících dětí, kteří ve smutku po ztrátě matky podlehli vábení náboženské sekty. Jen velmi stručně se divák dověděl, že otec sektě platí velké peníze a za to je připoutáván i s dětmi stále víc ke komunitě. Babička dětí záměr prohlédla a ze sekty odešla a snaží se, aby i rodina poznala pravdu. Za to je vyhnána, aniž je může zachránit. Jen již téměř dospělá vnučka pochopila, že jde o podvod a jen jí se podařilo uprchnout. Otec a dospívající syn jsou otráveni Průvodkyní, která rodinou celou dobu manipuluje. 

Příběh je zpočátku plytký, ale brzy diváka uchopí a zaujme. A to přes nepříliš přesvědčivé výkony zpěváků. Nejlépe si vedla Zuzana Revai v roli Průvodkyně ve službách víry, kdy využila svůj příjemný a zvučný mezzosoprán i přesvědčivost ve vystupování. V roli mladé dívky Klárky se představila Aneta Bendová, absolventka pěvecké JAMU, která má zkušenosti s barokní hudbou i s hudbou soudobou. Při přirozeném zpěvu v mezzoforte působila křehce a přesvědčivě a využila i mladistvý půvab. V roli otce Tomáše se představil Pavel Slivka, absolvent pěvecké JAMU, který herecky zvládal roli velmi dobře, jeho hlas zněl jaksi zvláštně zastřeně. S velkou rezervou je třeba hodnotit výkon Ondřeje Süsse, který představoval dospívajícího syna Petra. Měl příjemný a milý herecký projev, zpěv mutujícího chlapce je ale nutno přejít s nadhledem a s chápavým úsměvem. Vyzvednout a pochválit je nutné dojemný výkon Zoji Mikotové, pedagožky JAMU v létech, která se skvěle zhostila role Babičky. Křehká žena se dokázala postavit otci a Průvodkyni, aby zachránila děti, ale marně. Zajímavostí byla role Technika, kterou zastal David Piskač, který reálně obsluhoval zvukové i obrazové nahrávky a ke konci likvidoval scénu, protože teď už tady zase bude jiný „špíl“. S tím se setkala Klárka, když zkoumala, co je za „portálem“ a kde je vlastně ten Prorok a kde je pravda. Představení působilo i přes ztížené technické podmínky a přes jednoduché náznaky s velkou silou a obecenstvo, které se skládalo z lidí, zvyklých na taková představení chodit, bylo vděčné za výkony i za představení tématu, o kterém se u nás mluví jen okrajově, jako by se nás netýkalo.

Bylo to milé představení mladých lidí, kteří hledají nový způsob a tvar pro svá umělecká vyjádření. Prostor Colabs i celá koncepce díla se osvědčily.

foto: Ensemble Opera Diversa / Marek Olbrzymek

Facebook X E-mail WhatsApp