PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Ohlášený program některých koncertů může působit, než posluchači usednou v hledišti, nezvykle a odvážně. Tím větší je pak spokojenost, když se povedou. Večery Komorní filharmonie Pardubice pořádané v posledním únorovém týdnu pod taktovkou polského dirigenta Łukasze Borowicze patřily přesně do této kategorie; z prolnutí hudby různých stylů nakonec vznikl poutavý celek. Velmi dobrý výkon podal trumpetista Walter Hofbauer.

„Na programu byla hudba 18. a 20. století.“

„Zvolená baletní hudba obou klasiků je kongeniální, přitom naprosto svébytná.“

„Ani dílu Bohuslava Martinů preparace z lůna divadelního multimédiálního prostředí nikterak neuškodila.“

Pestrý a objemný byl koncert orchestrálního cyklu Prague Philharmonia v neděli 19. ledna v pražském Rudolfinu. Pod taktovkou polského dirigenta Łukasze Borowicze na něm před orchestr předstoupili řecký flétnista Stathis Karapanos a recitátor Jean-François Ehrlich. Na programu byla hudba 18. a 20. století. Dvakrát byl zastoupen salcburský rodák Wolfgang Amadeus Mozart, jednou operní reformátor Christoph Willibald Gluck, oba coby reprezentanti hudby raného hudebního klasicismu. Polský reformátor Nové hudby Krzysztof Penderecki a světově proslulý český vlastenec Bohuslav Martinů zase v programu reprezentovali hudbu minulého století.

„Je dobře, že dramaturgové a manažeři českých orchestrů nezapomínají na polské dirigenty a zvou je k hostování.“ 

„Corsaresca Adama Skoumala se opírá o tradiční formu a tonalitu, posluchačsky vstřícná skladba střídá pasáže meditativní a výbojnější.“

„Tempo Orawy Wojciecha Kilara je zvláště v její druhé polovině opravdu ohnivé a vyžaduje přesné uchopení založené na kázni celku.“ 

Název abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice v závěru května byl poněkud matoucí. Zněl Roztančený klavír, což mohlo vyvolávat představu, že právě tento nástroj se pod rukama sólisty Adama Skoumala postará o atmosféru vyzývající k pohybu. Při troše fantazie možná, leč tanečních vírů se vrchovatě dostalo publiku až po přestávce. První polovina večera měla přece jen „klasičtější“ charakter. 

„Vílu-vypravěčku hrála Jana Plodková a byla po celé představení docela pohádkově báječná, třebaže její vstupy byly vloženy střídmě.“

„Popelku prodchla Molinari jak představitelným hereckým výkonem, tak velmi svěžím hlasem stálé, nedramatické vibrace v celém rozsahu zpívané role.“

„Její princ Petr Nekoranec byl herecky neméně na výši, měl ostatně více hereckých příležitostí. A ve zpěvu byl úchvatný.“

Smetanova síň noblesního Obecního domu se stala v pátek 8. prosince divadelním domem. Koncertní podium se stalo jevištěm, na které přivedla agentura Nachtigall Artists divadelní společnost ad hoc ke koncertnímu představení opery Popelka od Gioacchina Rossiniho. Sedm pěveckých postav a jedna herečka, Pražský filharmonický sbor a PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Łukaszem Borowiczem, to byla společnost, která stvořila dokonalé divadlo s pohádkovým závěrem…

„Slovenský houslista spjatý s Brnem, získal pověst charismatického sólisty se specifickým výrazem, který je schopen plnohodnotně koncertovat na housle i violu.“

„Rytmizovaná plocha orchestru podpořila urputnost houslového zvuku a vrcholila do extáze za acceleranda celého orchestru do efektního závěru.“

„Souhra orchestru a houslí byla stoprocentní a dirigent Lukasz Borowicz dokázal celou hudební masu udržet v pomalu narůstajícím napětí, které plně korespondovalo s gradací houslového projevu.“

Festival Moravský podzim se v Janáčkově divadle v Brně uzavřel 22. října posledním koncertem. Představila se na něm Poznaňská filharmonie, orchestr z města, které má partnerské vztahy s městem Brnem. Sólistou byl Milan Paľa, jenž v jednom večeru vystřídal housle s violou. Zazněly skladby polských skladatelů, Krzysztofa Pendereckého a Karola Szymanowského, ale i brněnské skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Dirigentem koncertu byl Lukasz Borowicz, šéfdirigent zmíněného tělesa.

„Pene Pati je mistrem se skvělou pěveckou technikou, výrazem a úžasným nadhledem, který se u pěvců jen tak nevidí a neslyší!“

„Amina Edris velmi pěkně přednesla slavnou árii Lauretty O mio babbino caro z Pucciniho opery Gianni Schicchi. Tu zazpívala namísto v programu uvedené Eleniny árie Mercè, dilette amiche ze Sicilských nešporů Giuseppe Verdiho.“

„Fantasticky vyzněla předehra ke třetímu dějství Pucciniho opery Madama Butterfly – orchestr předvedl skutečně symfonický, ale kultivovaný zvuk plný barev.“

Mezinárodně uznávaní sólisté, tenorista Pene Pati a jeho žena, sopranistka Amina Edris, vystoupili s orchestrem PKF – Prague Philharmonia pod vedením Łukasze Borowicze v Praze. Poslední lednový večer tak publikum ve Dvořákově síni Rudolfina potěšila nádherná operní a písňová čísla podpořená skvělým výkonem orchestru i dirigenta. Pokud jste se nemohli na koncert dostavit nebo si ho chcete připomenout, vězte, že ho ze záznamu odvysílá televizní stanice Mezzo Live HD, a to již v sobotu 4. února ve 21 hodin.

„Erwin Schrott se jednoznačně stal nekorunovaným králem letošního ročníku.“

„Sóla Carmen, Dona Josého a Toreadora byla v tempu, komplikovanosti kroků, choreografii a výrazu na hranici možného.“

Operu a hispánské rytmy kombinovaly na letošní Smetanově Litomyšli hned dva programy. Uruguayský barytonista Erwin Schrott tak, že v první polovině recitálu zpíval operní árie a v druhé tango a populárnější latino. Soubor Antonio Andrade Flamenco Company tak, že vyprávěl svými typickými prostředky Bizetovu Carmen. Jednotícím prvkem obou programů byl nejen dotek se španělskou jazykovou a kulturní oblastí, ale také aktuální litomyšlské počasí: teplé, horké. Jako v Jižní Americe. Jako na jihu Evropy.

„Léto mívávám většinou odpočinkové. Tento rok to ale potřeba není, zpívání se už nemůžu dočkat.“

„Mozart je geniální autor pro sopranistky. V jeho operní tvorbě se můžete v průběhu let přirozeně posouvat.“

„Ludmila Petra Fialy je lyrická, krásně se zpívá.“

Dodnes ráda a skvěle zpívá Mozarta a Rossiniho, přestože jí hlas dozrál k mnohem pokročilejším rolím. Simona Šaturová patří mezi světově vyhledávané pěvkyně a v Česku zas není až tak mnoho příležitostí ji na pódiu potkat. Jednu teď nabídne festival Smetanova Litomyšl…

„Tento koncert bude můj debut na Smetanově Litomyšli.“

„Na nějakou soutěž možná ještě zajdu.“

„Neustále se snažím rozšiřovat obzory svého repertoáru, třeba Britten byl láska na první poslech.“

Virtuózní árie a dueta z oper Wolfganga Amadea Mozarta a Gioacchina Rossiniho nabídne ve středu 7. července festival Smetanova Litomyšl. Zazpívají je Simona Šaturová, kterou kritika označila jako malý mozartovský zázrak se kterou jsme vedli rozhovor ZDE, a mladý tenorista Petr Nekoranec za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice, kterou bude řídit jediný zahraniční host letošního ročníku festivalu, polský dirigent Łukasz Borowicz…

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě…