„Virtuózní dílo Tarkiainen, bohaté na náladové proměny zvukové intenzity, zahráli Berlínští filharmonikové s leskem barev výrazového spektra.“

„V přednesu Deanova díla byla působivá kreativita frázování a proměnlivá intenzita znění orchestru.“

„Brilancí a vřelostí projevu zaujal vynikající koncertní mistr Noah Bendix-Balgley.“

Berlínské bienále připravilo pro posluchače Velkého sálu Filharmonie v minulém týdnu lákavý program se světovou premiérou díla Day Night Day finské skladatelky Outi Tarkiainen a německou premiérou díla Fire Music for orchestra australského skladatele Bretta Deana. Festivalové koncerty Berlínských filharmoniků dirigovala ve dnech 20. až 22. února významná americká dirigentka Marin Alsop.  

Americká dirigentka Marin Alsop, šéfdirigentka Ravinia Festivalu v Illionis, Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu a Vídeňského rozhlasového symfonického orchestru, nastudovala s Berlínskými filharmoniky soudobá díla 20. a 21. století. Koncert festivalu Berlínské bienále otevřela 22. února dílem Day Night Day (2024) finské skladatelky Outi Tarkiainen, která kompozici složila na objednávku Nadace Berlínských filharmoniků, Bostonského symfonického orchestru a Finského rozhlasového symfonického orchestru. Autorka, která oslnila svou tvorbou řadu zahraničních pořadatelů po svém velkém úspěchu v roce 2019 na proslulém festivalu BBC Proms v Londýně, se nechala ve své nové skladbě inspirovat přírodou nacházející se v blízkosti polárního kruhu a tamním fascinujícím střídáním světla a tmy. Virtuózní dílo Tarkiainen, bohaté na náladové proměny zvukové intenzity, zahráli Berlínští filharmonikové s leskem barev výrazového spektra. Dirigentka ovšem sekce neakcentovala kontrastně, ani vrstevnatě, takže interpretace díla se rozvíjela pouze v gradacích dílčích a větších významových ploch.

Skladba je momentálně považována i za předběžnou studii Outi Tarkiainen k její nové opeře Day of Night, kterou komponuje na zakázku Aalto Theater v Essenu. Její nové jevištní dílo vzniká rovněž ve spolupráci s Finskou národní operou. Východiskem k libretu Aleksiho Barrièra se stal román Halla Helle Niillase Holmberga. Skladatelka se v kompozici rozhodla vzdát hold kultuře svého rodného kraje Laponska. Po úspěchu její předchozí opery A Room of One’s Own v Theater Hagen si pořadatelé slibují úspěch i od její dalšího jevištního díla Day of Night, jehož světová premiéra se uskuteční v roce 2027. 

Z tvorby Australana Bretta Deana, který byl patnáct let violistou Berlínských filharmoniků, byla uvedena na programu jeho skladba Fire Music for orchestra (2011). Dílo komponované na zakázku Královského filharmonického orchestru ve Stockholmu, Symfonického orchestru BBC a Australského baletu, vyznělo pod taktovkou dirigentky Marin Alsop velmi efektně. Zajímavé bylo i rozčlenění hudebníků. Ve spojení se záměrem širšího nástrojového obsazení byl orchestr situován nejen na pódium, ale ve větším obsazení také s hráči smyčcového kvarteta v hledišti a se dvěma trii umístěnými do malých místností poblíž hlavního tělesa. 

V přednesu Deanova díla byla působivá kreativita frázování a proměnlivá intenzita znění orchestru. Tempově strhující gradaci nechyběl vnitřní tah, ale exprese emocí inspirovaných rozsáhlým lesním požárem v Austrálii v roce 2009, byla zcela dominantní. Ostře atakované významové akcenty pomohly dirigentce k občasnému výraznějšímu strukturování kompozice.  Lesk kompaktnosti tělesa umocnil brilancí a vřelostí projevu vynikající americký koncertní mistr Noah Bendix-Balgley. 

Marin Alsop dirigovala uvolněněji jen skladbu svého krajana Aarona Coplanda Appalachian Spring (1945). Orchestrální suitu, kterou skladatel vytvořil po premiéře svého stejnojmenného baletu, komponovaného pro slavnou choreografku Marthu Graham a ověnčeného i Pulitzerovou cenou za hudbu, obdařila radostnou mimikou. Berlínští filharmonikové nastudovali dílo ve skvěle kompaktním znění, s nuancemi barev a přitažlivou lyrikou v sólech.

Program vyvrcholil kompozicí brazilské hudby, ve které skladatel Heitor Villa-Lobos mísí výrazně a osobitě vlivy nejen americké a evropské klasické hudby, ale také africké s jejími specifickými rytmy etnik i domorodců. Chôros No. 10 „Rasga o coração“ for orchestra and mixed choir (1926) dramaturgicky osvěžil program s účastí významného německého tělesa Rundfunkchor Berlin. Pod vedením sbormistra Gijse Leenaarse zpívali sboristé velmi dobře. Zejména pasáže s onomatopoickými slabikami, o kterých Villa-Lobos tvrdil, že jsou odvozeny z jazyka Inků, vyzněly poeticky a zvukomalebně ve větší šíři dynamického spektra.  V tvrdším a silovějším pojetí přednesu převážil v provedení skladby bohužel i vliv německé interpretační tradice obou těles. Dirigentka Marin Alsop přistoupila ke všem skladbám programu poněkud více s ohledem na moderní znění soudobé hudby nežli se snahou přesně vystihnout styl skladatelů.

Foto: Lena Laine