„Philippe Jordan přistoupil k dílu s velkým citem pro hudební drama, které gradoval analyticky, detailně a vrstevnatě.“

„Andreas Schager právem patří k mimořádným interpretům velkých rolí oper Richarda Wagnera.“

 „V roli Brünnhildy zazářila německo-italská dramatická sopranistka Anja Kampe.“

Hudební ředitel Vídeňské státní opery Philippe Jordan se rozhodl završit svou pátou sezónu v čele světoznámého rakouského divadla velkolepou tetralogií Richarda Wagnera Prsten Nibelungův. Excelentní výkon podal dirigent 22. června, když řídil v rakouské metropoli operu Valkýra. 

Velký zájem publika vyvolalo ve Vídni přizvání světově proslulého rakouského tenoristy Andrease Schagera k Wagnerově opeře Valkýra, v níž ve starší inscenaci Svena-Erica Bechtolfa 22. června ztvárnil hlavní roli Siegmunda. Švýcarský dirigent Philippe Jordan má s provozováním oper Richarda Wagnera bohaté zkušenosti a Orchestr Vídeňské státní opery je v současnosti jeho ideálním partnerem, který s dlouhodobou tradicí uvádí v každé sezóně nesmírně náročnou skladatelovu tvorbu.

Když se konala ve Vídni 2. prosince 2007 premiéra Valkýry, nastudoval dílo rakouský dirigent Franz Welser-Möst. Významný německý režisér Sven-Eric Bechtolf se tehdy obklopil při inscenování svým stabilním týmem a společně s tandemem německých tvůrců přistoupil k dílu moderně, ale s respektem. Scénograf Rolf Glittenberg ve svém návrhu upřednostnil abstrakci a na plochu jeviště nechal umístit ve všech třech aktech jen několik nejdůležitějších elementů, které tvoří základní konstrukční bázi, na níž je vystavěn příběh. Kostymérka Marianne Glittenberg inklinovala k prostě řešeným dobovým kostýmům s aktuálním přesahem. Scénografii vizuálně obohatila videoprojekce z produkce fettFilm, která děj zpestřila geometricky koncipovanými efektními obrazy.

Příběh inspirovaný severskou mytologií, zejména Vølsungasagou a Saemundovou Eddou, zpracoval Richard Wagner do podoby libreta v letech 1849–1852 v Zürichu, v nadcházejících letech (1852–1856) tamtéž dokončil celou kompozici opery Die Walküre. Dějovou linii o dvojčatech Volsungů, Sieglindě a Siegmundovi, jež byla v dětství od sebe odpoutána, přičemž se setkala až po letech, kdy se do sebe sestra i bratr, netušíce o svých rodinných vazbách, zamilovali, rozehrává opera v mytologické rovině s rozhněváním bohů, kteří požadují, aby Siegmund zemřel. Sieglinda a nenarozené dítě páru se ovšem zachrání vzdornými činy valkýry Brünnhildy, dcery boha Wotana, která v důsledku toho čelí odplatě bohů. Světová premiéra díla se uskutečnila 26. června 1870 v Královském dvorním a národním divadle v Mnichově pod taktovkou Franze Wüllnera.

Třicáté páté představení Valkýry ve Vídeňské státní opeře zaznělo i tentokrát ve své hutnosti partitury s vysokým jevištním účinkem. Philippe Jordan přistoupil k dílu s velkým citem pro hudební drama, které gradoval analyticky, detailně a vrstevnatě. Mnoho barevných odstínů v maximálně pestré dynamické škále ve strhující interpretaci učinilo z provedení díla pod taktovkou temperamentního, niterně vnímavého a velice flexibilního dirigenta mimořádný klenot. 

Jedním z největších úskalí znění díla je zvuková rovnováha mezi operními sólisty a orchestrem, se kterou se Philippe Jordan vypořádal skvěle. Orchestr Vídeňské státní opery hrál impozantně i v pestré škále dramatického výrazu. Hudební charakteristiku strhujícího tragického příběhu s úmrtím Siegmunda v závěru druhého aktu se scénickou gradací mocenských společenských obrazů i intrik interpretoval dirigent s ohledem na hloubku výrazu a permanentně silný vnitřní tah. 

Hrdinný tenorista Andreas Schager patří v současnosti k nejlepším světovým pěvcům ve svém oboru v souvislosti s interpretacemi rolí oper Richarda Wagnera. Siegfriedovi propůjčil ve Vídni poněkud okázalejší vnitřní sílu, s výrazně pestrým rejstříkem zachycení nejrůznějších emocí a se sytě znějícím hlasem ve všech polohách. Výborný byl v situačních pointách. Právem patří k mimořádným interpretům velkých rolí oper Richarda Wagnera.

Velmi vyrovnanou partnerkou byla Schagerovi na scéně německá sopranistka Simone Schneider, která roli Sieglinde vtiskla krásu emocionality a poněkud složitý charakter, přičemž dokázala pěvecky i herecky gradovat svůj výkon. Její hlas byl pevný, s nádhernými barevnými odstíny a s jasem ve výškách.

Vedle Schneider a Schagera v roli Brünnhildy zazářila německo-italská dramatická sopranistka Anja Kampe, která úžasnou technikou s malebným hlasem a leskem v pointách propůjčila i dramatickým výrazovým proměnám pestrou škálu gest a niterné mimiky. Posluchače strhli všichni tři interpreti častěji k nadšenému provolávání „Bravo“.

Korejský basista Kwangchul Youn vtiskl Hundingovi tvrdost v pojetí role, nejen charakterovou, ale i v klenbě vokálních okázalejších linií. Skotský basbarytonista Iain Paterson ztělesnil Wotana s hrdostí a také s pozoruhodnou vnitřní citlivostí vůči Brünnhildě. I když nezpíval na tak vysoké umělecké úrovni, získal si publikum výrazovým ztvárněním postavy. Slovinsko-rakouská mezzosopranistka Monika Bohinec Wotanovu choť Fricku pojala s dominancí a grácií.

Z ostatních valkýr vynikly nejvíce německo-americká mezzosopranistka Stephanie Houtzeel zpívající s noblesou Waltraute a ukrajinská sopranistka Anna Bondarenko, která ztvárnila Ortlinde s výjimečnou emocionalitou. I když se jednalo o třicáté páté představení, působila opera ve svém pojetí neobyčejně lehce a stále velmi koncentrovaně se silným dramatickým příběhem. Diváci odměnili představení dlouhými ovacemi. 

Romantické opery Zlato Rýna, Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů, tvořících skladatelovu slavnou tetralogii Prsten Nibelungův, zahrnulo vedení Vídeňské státní opery do svých plánů ve dnech 20. až 28. června. Divadlo vydalo k tetralogii výpravný program, který si zaslouží pozornost mnoha zájemců o Wagnerovu tvorbu.

Foto/zdroj Vídeňská státní opera / Michael Pöhn

Facebook X E-mail WhatsApp