PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

La Clemenza di Tito, korunovační opera Wolfganga Amadea Mozarta, která měla premiéru v Praze, byla uvedena ve Vídeňské státní opeře, a to v režii, choreografii a na scéně Jana Lauwerse a pod hudebním vedením Pabla Herase-Casada, který řídil Orchestr Vídeňské státní opery. Premiéra se v budově opery uskutečnila 9. března a reflexe je psána ze čtvrtého uvedení inscenace 21. března.

Ve starší inscenaci opery Nabucco Giuseppa Verdiho v režii Güntera Krämera se představila poprvé na sklonku února a začátku března ve Vídeňské státní opeře v roli Abigail slavná rusko-rakouská sopranistka Anna Netrebko. V rakouské metropoli zpívala 8. března po boku mongolského barytonisty Amartuvshina Enkhbata, jenž ztvárnil titulní roli Nabucca. Orchestr ve Vídeňské státní opeře řídil proslulý italský dirigent Marco Armiliato.

Ve Vídeňské státní opeře uvedli v tomto roce první operní premiéru. Je jí tragická opera Giuseppe Verdiho Luisa Miller, jejíž libreto vytvořil Salvatore Cammarano podle hry Friedricha Schillera Úklady a láska. Režie i scénografie se ujal ruský režisér Philipp Grigorian, orchestr Vídeňské státní opery dirigoval a hudebně dílo nastudoval italský dirigent Michele Mariotti. Výsledek je přinejmenším diskutabilní.

Česká republika se může chlubit dirigenty, kteří překračují hranice naší republiky a stále více se prosazují u zahraničních orchestrů i na zahraničních scénách. Překvapivě jde o dirigenty střední generace, kteří jsou silnými osobnostmi. Patří k nim i dirigent Robert Jindra, který přesvědčil o svých kvalitách nejprve v České republice a poté i v Evropě. Nyní prožívá svůj debut ve Státní opeře ve Vídni, kde převzal obnovení inscenace opery Antonína Dvořáka Rusalka, která bude představena 8. ledna. I proto jsme se sešli k rozhovoru.

„Janáček zase jednou ve vídeňské Státní opeře zvítězil.“

„Pavel Černoch prokázal, že mu janáčkovské role jsou velmi blízké.“

„Marlis Petersen v závěru překvapila lyrickou kantilénou s dramatickým témbrem. Uchvátila publikum, které jí ve zcela zaplněném hledišti děkovalo dlouhým potleskem.“

Inscenace opery Leoše Janáčka Věc Makropulos se vrátila po deseti létech na jeviště Vídeňské státní opery. Tehdy ji dirigoval Jakub Hrůša, letos 30. listopadu stál za dirigentským pultem Tomáš Hanus. Na jevišti vedle Marlis Petersen, představitelky Eliny Makropulos, stál i český tenorista Pavel Černoch. Obnovená inscenace režiséra Petera Steina na scéně Ferdinanda Wögerbauera a v kostýmech Annamarie Heinreich byla de facto premiérou, neboť z původního obsazení zůstal je Wolfgang Bankl v roli doktora Kolenatého. Představení sklidilo obří aplaus.

„Gustav Mahler se nechal slyšet, že ‚dneska už umí výborně instrumentovat kdejaký idiot‘, a odmítl Pucciniho Tosku uvést ve Dvorním divadle, dokud bude stát v jeho čele.“

„Šedesát sedm let stará a stále aktuální inscenace je v kontextu světového operního provozu naprostým unikátem.“

„Generální ředitel Bogdan Roščić předstoupil před zataženou oponu a sdělil publiku, že se z technických důvodů nepodařilo postavit scénu ke druhému dějství.“

Když se 25. září letošního roku ve Vídeňské státní opeře otevřela opona na začátku 664. (!) reprízy aktuální inscenace Pucciniho Tosky, nic nenasvědčovalo skutečnosti, že se na scéně odehraje ještě jiné drama než to, které pro něj vymysleli autoři libreta. Jenže znáte to: člověk míní, Pán Bůh… Než se dostaneme k odhalení onoho momentu, jež z představení v elitním obsazení pod taktovkou Piera Giorgia Morandiho učinil možná památnější večer, než jaký si kdo dokázal představit, podívejme se na historii provozování Pucciniho operního hororu z roku 1900 ve Vídni trochu komplexněji. Možná se bude jednat o drobné zdržení, ale garantuji vám, že docela napínavé.

„Když tam mají být komedianti, proč ne celý cirkus? A když je ve vsi cirkus, musí být i nějaké stánky. Proč by podnikavá Mařenka nemohla v jednom tom stánku prodávat?“

„Tomáš Hanus si dal záležet zejména na předehře, kterou podal s dynamickými i agogickými efekty a vytvořil pevný kantabilní celek, který orchestr podal jako symfonickou báseň.“

„Obecenstvo se rozdělilo na dvě poloviny, jedna tleskala a druhá bučela.“

Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru ve Vídeňské státní opeře. A dokonce se dočkala zcela nového německého textu. K hudebnímu nastudování byl přizván český dirigent Tomáš Hanus a hlavní role zpívali slovenští pěvci Slávka Zámečníková, Pavol Breslik a Peter Kellner. Režie se ujal německý režisér Dirk Schmeding, autorem scény byl Robert Schweer a kostýmy vytvořil Alfred Mayerhofer. Hráli a zpívali Orchester, Chor a Bühnenorchester der Wiener Staatsoper a sbormistrem byl Thomas Lang. Premiéra nové inscenace se konala ve Vídni 28. září.

„Philippe Jordan přistoupil k dílu s velkým citem pro hudební drama, které gradoval analyticky, detailně a vrstevnatě.“

„Andreas Schager právem patří k mimořádným interpretům velkých rolí oper Richarda Wagnera.“

 „V roli Brünnhildy zazářila německo-italská dramatická sopranistka Anja Kampe.“

Hudební ředitel Vídeňské státní opery Philippe Jordan se rozhodl završit svou pátou sezónu v čele světoznámého rakouského divadla velkolepou tetralogií Richarda Wagnera Prsten Nibelungův. Excelentní výkon podal dirigent 22. června, když řídil v rakouské metropoli operu Valkýra.

„Dirigent Tugan Sokhiev hudbě dal výrazovou plnost.“

„Sonya Yoncheva Jolantě vtiskla nejen krásu osobnosti, ale především krásu svého hutného sopránu.“

„Mohutná Čajkovského apoteóza se na chvilinku zastaví, aby z kaple spadla barokní malovaná klenba. Objeví se tmavé panorama velkého vybombardovaného města.“

Březnovou premiérou ve Vídeňské státní opeře byla Čajkovského jednoaktovka Jolanta. Ač se mnohdy hraje v tandemu, poprvé v roce 1892 to bylo s baletem Louskáček, tentokrát ji soubor vídeňské opery hrál jako samostatný titul. Premiéra se uskutečnila 24. března, hudební nastudování provedl dirigent Tugan Sokhiev, režie se ujal Evgeny Titov.

„Mladá italská sopranistka Federica Lombardi má dramatický soprán tmavšího zabarvení.“

„Postava Adalgisy, mladičké naivní dívky, je part pro mezzosoprán a v této inscenaci ji zpívá ruská zpěvačka Vasilisa Berzhanskaya.“

„Bylo ohlášeno onemocnění představitele a jako rychlý záskok se představil anglicko-italský tenorista Freddie De Tommaso.“

Státní opera ve Vídni uvádí novou inscenaci opery Norma Vincenta Belliniho. Hudebního nastudování se zhostil Michele Mariotti, režisérem byl Cyril Teste, scénu vytvořila Valérie Grall a kostýmy jsou dílem Marie La Rocca. Světelné efekty, které dokreslovaly atmosféru, jsou dílem Juliena Boizarda a video design, který se prolínal s děním na jevišti, vytvořil Mehdi Toutain-Lopez; live kameru na scéně vedl Nicolas Doremus. Premiéra představení, které vzbudí potěšení, ale možná také rozpaky, se odehrála 22. února.

„Hlavními znaky inscenace jsou půvab, nadsázka, laskavý humor a hravost. A především víra v člověka.“

„Půvabné i dojemné jsou loutky starých lidí v životní velikosti, se kterými vládnou jak Papagena, tak Tamino s Paminou.“

„Slovenská pěvkyně Slávka Zámečníková hlasově i výrazově ovládla jeviště.“

První premiérou Vídeňské státní opery v tomto roce byla Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta. Konala se 27. ledna a hudebního nastudování se ujal Bertrand de Billy spolu s orchestrem Vídeňské státní opery. Režijní zpracování je dílem české režisérky Barbory Horákové a role Paminy se zhostila slovenská zpěvačka Slávka Zámečníková.

„Skladatel kupí nesourodé miniaturní motivy, které se vzájemně podněcují a rozvíjejí.“

„O žádný děj nejde. Bezmocnost a zoufalství prostupuje černý humor.“

„Je to rozsáhlé, mnohovrstevnaté dílo. Velmi podařené.“

Cyklus Rarity, který zavedli ve Vídeňské státní opeře, se může pochlubit dalším zářezem, operou maďarského skladatele György Kurtága podle románu Samuela Becketta. Absurdní divadlo dostalo originální hudební podobu v režii Herberta Fritsche s taktovkou Simone Young a jeho uvedení ve Vídni je světovou událostí.

„Dirigent Christian Thielemann volil maximálně možné dynamické kontrasty a využil všechen potenciál partitury.“

„Pěvci byli vedeni k téměř činoherním výkonům, což bylo efektní a povedené zejména u dvojice Telramund a Ortrud.“

„Na pěvce jsou kladeny výjimečné nároky, party potřebují dokonale znělé, kulaté a otevřené hlasy, naplněné barevným potenciálem.“

Opera Lohengrin Richarda Wagnera je operou kultovní. Patří neodmyslitelně do repertoáru velkých operních divadel, Vídeňskou státní operu nevyjímaje. Poprvé tam byla inscenace uvedena 19. srpna 1858. Současná podoba inscenace měla premiéru 29. dubna 2024. Režie se ujali Jossi Wieler a Sergio Morabito a hudebního nastudování dirigent Christian Thielemann. Recenze je psána z pátého provedení dne 11. května, posledního v této sezóně.

„Vídeňská státní opera v sezóně 2024/25 uvede šest nových premiér.“

„Na repertoáru je dalších devětatřicet oper, což řadí Vídeňskou státní operu k divadlům s největším repertoárem na světě.“

„V tak velkém repertoáru samozřejmě vystupují desítky renomovaných operních pěvců současnosti.“

Intendant Vídeňské státní opery Bogdan Rožčič veřejnost v neděli 28. dubna seznámil s příští operní a baletní sezónou. Prezentace to byla velkolepá, však také vstupenky byly velice rychle vyprodány. Celé více než dvouhodinové matiné doprovázel orchestr Vídeňské státní opery pod taktovkou Ashera Fische.

„Německý režisér Sven-Eric Bechtolf uvedl na scénu hororovou karikaturu z 19. století, ze které se úpěnlivě snaží vymanit Rusalčina touha po lásce.“

„Režie je prošpikována množstvím gagů, které jsou někdy funkční, mnohdy nepatřičně lascivní.“

„Dirigent Tomáš Hanus bral na pěvce ohled a nechal dokonale vyznít orchestrální mezihry.“

Inscenace Dvořákovy Rusalky se vrátila na jeviště Vídeňské státní opery po deseti letech jako obnovená premiéra o Velikonocích 31. března 2024. Původní premiéra se uskutečnila 26. ledna 2014 pod vedením Jiřího Bělohlávka. Tentokrát se za dirigentský pult postavil jeho žák, český dirigent Tomáš Hanus, a na jevišti opery stanuli debutující čeští pěvci – Eliška Weissová jako Cizí kněžna a Pavel Černoch jako Princ.

„Speciální představení v roce 2003 inicioval slavný japonský dirigent Seiji Ozawa společně s Ioanem Holenderem, tehdejším ředitelem Státní opery.“

„Děti spontánně reagují, tu se smějí, tu tleskají, tu křičí či naopak zcela ztichnou.“

„Kdo ví, kolik návštěvníků díky speciálnímu projektu Kouzelné flétny našlo zalíbení nejenom v Mozartovi či opeře, ale v umění vůbec?“

Ještě před několika hodinami se na obrovském tanečním parketu, ve který se už po šestašedesáté proměnila vídeňská Státní opera, nejenom ve valčíkovém rytmu vlnily stovky párů v plesových robách a vzduchem se vznášela vůně parfémů a pudřenek. Vystřídaly je svetříky i bavlněné punčocháče s medvídky…

„Vídeňská inscenace je oproti pražské především více noblesní.“

„Nositelem charakteristiky inscenace je postava Hofmistra, jediná postava v inscenaci, která mluví prózou.“

„Představitelkou Ariadny byla bulharská sopranistka Krassimira Stoyanova, která dala své Ariadně snivost i dramatickou hloubku.“

Ariadna na Naxu Richarda Strausse je vděčným, často uváděným titulem. Ve Vídeňské státní opeře ji nasadili v sobotu 27. ledna za neuskutečněnou Médeu Ariberta Reimanna, která se měla na jeviště vrátit v nové inscenaci po čtrnácti letech. Straussův titul pod hudebním vedením Michaela Bodera obecenstvo přijalo s nadšenými ovacemi.

„Vídeňská Státní opera postupovala ve jménu tradice a přání Giacoma Pucciniho a uvádí všechny tři části triptychu tak, jak si to autor přál.“

„Tatjana Gürbaca, německá divadelní ředitelka a režisérka sjednotila části triptychu větou: ‚Wie schwer es ist, glücklich zu sein…‘ (Jak těžké je být šťastný…)“

„Je tu nespoutaný mix všech kostýmů a postav, které si může fantazie vymyslet a Silke Willrett si tu viditelně nekladla hranice.“

Giacomo Puccini je operním autorem oblíbeným, přesto dílo, které uvedla v premiéře 4. října Wiener Staatsoper, není příliš známé. Recenzovaná repríza v první premiérové řadě je z představení 20. října 2023. Triptych obsahuje díla Il Tabarro (Plášť), Suor Angelica (Sestra Angelika) a Gianni Schicchi. Režijně Triptych připravila Tatjana Gürbaca, orchestr Vídeňské státní opery řídil Philippe Jordan, scénu vytvořil Henric Ahr a kostýmy Silke Willrett. Chor připravil sbormistr Martin Schebesta.

„Rozhlasové stanice dnes většinou vysílají digitálně a jejich vysílání můžeme poslouchat nejen v digitálním rozhlasovém přijímači, ale můžeme je nalézt i ve svém počítači.“

„Opery se většinou vysílají v sobotu, protože na tento den bývají také plánované různé přímé přenosy z operních domů.“

„Jednou z rozhlasových stanic, která se příkladně opeře věnuje, je rakouská Österreich 1, která vysílá operu každou sobotu večer.“

Rakouský rozhlas vysílá každou sobotu večer na stanici Österreich 1 operní záznamy. Přinášíme přehled červnových a červencových titulů. Jedná se o poměrně čerstvé snímky z newyorské Metropolitní opery, Vídeňské státní opery, z Divadla na Vídeňce, milánské La Scaly, Divadla prince regenta v Mnichově, ze Štýrského Hradce, z Královské opery Covent Garden v Londýně a v případě Rusalky o koncertní záznam z pražského Rudolfina.