Českou filharmonii ve dvou po sobě jdoucích týdnech řídí hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Ve dnech 17. až 19. prosince pod jeho taktovkou zazní Debussyho Nokturna, druhá kniha Messiaenových Poèmes pour Mi v podání mezzosopranistky Magdaleny Kožené a Mahlerova Čtvrtá symfonie, rovněž s Koženou, kdy úlohu ženského sboru přijal Pražský filharmonický sbor.

„Vášnivě miluji hudbu; a protože ji miluji, snažím se ji osvobodit od neplodných tradic, které ji dusí. Je to svobodné umění, tryskající ven, umění bezbřehé jako živly, vítr, nebe, moře!“ vyznal se Claude Debussy v rozhovoru pro umělecký list Comœdia. Přestože je Debussy dodnes označován za předního představitele hudebního impresionismu, on sám ostře protestoval proti užívání tohoto termínu. Dokonce s příslovečnou neomaleností prohlásil, že „každý, kdo slovo impresionismus používá (ať už v souvislosti s malířstvím nebo hudbou), je imbecil“. Jeho symfonický triptych Nokturna, L 98 měl dlouhou genezi. Prvotní impulz patrně vzešel ze sbírky Poèmes anciens et romanesques (Básně staré a romaneskní) symbolistického básníka Henriho de Régniera, vydané v roce 1890. V letech 1894‒1896 pak vznikla skladba, pojmenovaná nyní Nokturna podle obrazů amerického malíře Jamese McNeilla Whistlera. Až 15. prosince 1899, byla hotova symfonická partitura konečně hotova. Tzv. „definitivní verze“ je až z roku 1930.

Messiaenovy Poèmes pour mi Česká filharmonie dosud neuvedla. Jejich verze s klavírním doprovodem zazněla v roce 2023 na Pražském jaru v podání Magdaleny Kožené a Mitsuko Uchidy. Messiaen dílo složil v letech 1936–1937 jako vyznání své první ženě Claire Delbos, jejíž přezdívka „Mi“ je součástí názvu. Texty písní pochází z Messiaenových vlastních básní, v nichž se prolínají náboženské, mystické a osobní motivy. Celé dílo trvá zhruba 32 minut a skládá se ze dvou částí („Knih“), přičemž každá má svoji atmosféru — od meditativní intimity až po dramatické, někdy až extatické výpovědi.

V podobné době, na přelomu devatenáctého a dvacátého století, od léta 1899 do dubna 1901, vznikala Symfonie č. 4, nejklasičtější z monumentálního souboru symfonií Gustava Mahlera. Toto i ostatní zmíněná díla (v případě Messiaenova opusu půjde jen o jeho druhou část) interpretuje ve dnech 17. až 19. prosince Česká filharmonie pod taktovkou Simona Rattla, kdy sólové zpěvní úlohy přednese jeho choť, mezzosopranistka Magdalena Kožená. V případě Mahlerovy symfonie se připojí také Pražský filharmonický sbor, jeho ženská část.

***

Simon Rattle a Magdalena Kožená 14. prosince na Pražském hradě přijmou Cenu Antonína Dvořáka, jak KlasikaPlus.cz informovala ZDE.

Foto: Petr Kadlec, archiv KlasikaPlus.cz